|
|
Vztah mezi průběhem dojení a dojivostí a zdravotním stavem mléčné žlázy
SEZIMOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá vztahy mezi průběhem dojení a pořadím dojení během dne, dojivostí, fází laktace, plemennou příslušností krav a změnami průběhu dojení a dalších sledovaných ukazatelů u krav s mastitidou. Literární přehled pojednává o aktuálních trendech, které se týkají procesu dojení, průtoku mléka, monitoringu parametrů dojení, manažerských softwarů a faktorů, které ovlivňují celý průběh dojení. V přehledu, který je zaměřen především na zánět mléčné žlázy a rizikové faktory s ním spojené, jsou také uvedena různá onemocnění vemene. U dvou chovů byla shromažďována data z každého dojení a poté se hodnotil vliv jednotlivých třídících kritérií na sledované ukazatele dojení. Jednalo se o pořadí dojení, počet dní v laktaci v den dojení, nádoj mléka, průměrný průtok mléka (v prvních 15 s, 15 až 30 s, ve druhých 30 s a ve 2. min. dojení), podíl nádoje v prvních 2 min. z celého nádoje, maximální a průměrná vodivost a teplota mléka, průměrný a maximální průtok mléka, celková doba dojení a doba dojení při průtoku mléka pod 1 l/min. Následně byly do-počteny údaje u DIM, nádoje mléka, průměrného průtoku mléka (v prvních 15 s, 15 až 30 s, ve druhých 30 s a ve 2. min. dojení) a podílu nádoje v prvních 2 min. z celého nádoje podle x - s, x - s až x + s a x + s. Zároveň byl vypočten rozdíl mezi hodnota-mi maximální a průměrné vodivosti a rozdíly mezi hodnotami průtoků mléka ve druhých 30 s dojení a ve druhých 15 s od začátku dojení. Z výsledků bylo zjištěno, že krávy holštýnského plemene ve srovnání s dojnicemi českého strakatého skotu mají vyšší průměrný nádoj mléka, vyšší průměrný průtok mléka a kratší celková doba do-jení. Také nádoj mléka při ranním dojení není vždy vyšší než při odpoledním. Průměrný průtok mléka byl nejvyšší od 61. do 120. dne laktace. V případě nadměrného průtoku byla vyšší hodnota celkového nádoje mléka, nádoje mléka v prvních 2 min. dojení a jeho podílu z celkového nádoje. U dojení s bimodálním tokem byl zjištěn vyšší průtok mléka v prvních a druhých 15 s dojení a také vyšší max. průtok dojení, tudíž i nižší průtok ve druhých 30 s dojení. Zajímavé zjištění bylo u vodivosti mléka, jelikož v den mastitidy, kdy by měla být vodivost nejvyšší, se naopak snižovala. Podle některých autorů by se vodivost mléka měla vždy zvyšovat společně s teplotou vzorku mléka, toto tvrzení nebylo z výsledků potvrzeno.
|
|
|
Využití infračervené termografie v managementu zdraví dojnic
BERÁNKOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá využitím infračervené termografie v managementu zdraví dojnic. V rešeršní části se práce zaměřuje na fyziologii mléčné žlázy, termoregulaci a zvládání tepelného stresu. Dále nastíní problematiku nejčastějších onemocnění skotu s hlavním zaměřením na mastitidu. Druhá část pojednává o infračervené termografii. Rozebírá její význam a uplatnění v provozu. Následující kapitoly se zabývají termografickými kamerami, termogramem a charakteristikou měření živých objektů. Poslední kapitola teoretické části se zaměřuje na robotické systémy a jejich využití v chovu dojnic. Praktická část se zabývá využitím termokamer pro rozpoznávání mastitid u dojnic. Do experimentu bylo v průměru zařazeno 800 dojnic a sledované údaje byly shromažďovány od května roku 2023 do března roku 2024. K vyhodnocení dat byly vybrány termogramy vemen od dojnic s nejvyšším a nejnižším počtem somatických buněk, a ty byly mezi sebou porovnávány a statisticky vyhodnoceny. Z výsledků pokusu se ukázalo, že v případě kamery FLIR E96 s lepším rozlišením byla kumulativní úspěšnost větší, a to 71,43 %, což lze považovat za statisticky významné. Cohenovo Kappa má hodnotu 0,407, což poukazuje na dobrou shodu. V případě kamery E6 byla kumulativní úspěšnost vyhodnocení 57,43 %. Cohenovo Kappa má hodnotu 0,132, což poukazuje na velmi malou shodu.
|
|
|
Vliv pohybové aktivity dojnic v krmišti na jejich produkci mléka
Caletková, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem pohybové aktivity dojnic v krmišti na jejich produkci mléka. Cílem bylo potvrdit či vyvrátit tvrzení, že když má dojnice vyšší četnost návštěvnost u žlabu, měla by mít vyšší denní produkci mléka. Pozorování dojnic probíhalo v podniku ZOD Haná, družstvo se sídlem ve Švábenicích, konkrétně ve středisku VKK Rybníček u 592 dojnic. Pro pozorování byly vybrány dojnice na první laktaci. Pozorování dojnic probíhalo během roku 2021 (jaro, léto a podzim) a 2022 (zima). Každé pozorování během roku obsahovalo 12 pozorování. Dojnice, které byly pozorovány u žlabu, byly zapsány do tabulky a následně byla dohledána jejich mléčná užitkovost, byla také zapsána průměrná denní teplota. Z výsledků vyplývá, že dojnice, u kterých byla zaznamenána vyšší četnost návštěv, konkrétně třikrát a čtyřikrát u žlabu, měly vyšší nádoje.
|
|
|
Porovnání ekonomiky výroby mléka českého strakatého skotu na dvou farmách
Smolíková, Petra
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním ekonomiky výroby mléka českého strakaté skotu na dvou farmách. Vyhodnocení probíhalo na základě tříletých dat z daných podniků. Výsledky ukazují, že v chovech je rozdílnost v mléčné užitkovosti a nákladech, které vedou k rozdílnosti zisků. Data byla zpracována pomocí tabulek a grafů, které blíže specifikují ekonomiku krmného dne, výroby mléka, obratu jedné dojnice. Poslední část práce poukazuje na průměrné procentuální rozdělení nákladů výroby podniků. Celkové náklady na krmný den, litr mléka a dojnici tvořila částka v podnicích od 7, 82 Kč do 76 585, 11 Kč v závislosti na sledovaném faktoru a podniku. Hlavní procenta nákladů tvořily výdaje za krmivo a stelivo v průměru 53, 78 %, dále pracovní výlohy 14, 05 % a odpisy krav 13, 22 %. Velikosti podniků byla od 378 do 520 kusů krav, kdy dojivost ve sledovaných letech dosahovala denního nádoje 16, 58 až 24, 32 litrů mléka na dojnici. V závěru jsou formulovány zjištěné výsledky a doporučení pro zlepšení ziskovosti farem.
|
|
|
Faktory ovlivňující welfare dojnic
Zavoralová, Lenka
Bakalářská práce je zpracována na téma faktory ovlivňující welfare dojnic. Jejím cílem bylo zpracovat literární rešerši zaměřenou na etologii dojnic, welfare a na samotné faktory ovlivňující welfare dojnic. V rámci praktické části závěrečné práce byly sledovány dvě stáje jednoho podniku. Všechny údaje k praktické části byly získány v Zemědělském podniku Zderaz. Podnik se zabývá chovem českého strakatého skotu. Ve stájích bylo zaznamenáno chování krav v klidovém období, ale i v době s výskytem rušivých elementů, kdy byla zaznamenána zvýšená aktivita dojnic. Pozorování probíhalo ve staré a nové stáji za účelem porovnání konkrétních stájí. Následným zpracováním výsledků byl zjištěn vyšší počet ležících dojnic v nové stáji v průběhu dne. Sledována byla i doba navyknutí krav na novou paralelní dojírnu. Po uplynutí pěti dní dojnice chodily do dojírny relativně samy. V poslední řadě byly sledovány mastitidy krav. Nejvyšší počet mastitid byl pozorován v létě červenec, srpen 2022.
|
|
|
Vliv změny techniky krmení jadrné krmné směsi ve stáji s robotickým dojením na užitkovost a BCS dojnic
Konupková, Zora
Diplomová práce se zabývá porovnáním a zhodnocením vlivu změny techniky krmení jadrné krmné směsi ve stáji s robotickým dojením na produkční a metabolické parametry dojnic. Do sledovaných parametrů byly zahrnuty parametry mléčné užitkovosti, BCS a bachorových tekutin. Změna krmné techniky spočívala ve změně procentuálního zastoupení koncentrátu předkládaného v dojicím robotu a jako součást směsné krmné dávky. BCS bylo hodnoceno pomocí pětibodové stupnice s přesností 0,25 bodu a bylo do něj zahrnuto 50 dojnic. Údaje o parametrech mléčné užitkovosti byly získány z kontroly užitkovosti a byly vyhodnoceny u 49 dojnic. Odběr a laboratorní vyšetření bachorových tekutin bylo provedeno od šesti zvířat před změnou krmné techniky a následně od šesti zvířat po změně krmné techniky. U sledovaných parametrů vznikly dvě skupiny statistických souborů – před změnou krmné techniky a po změně krmné techniky, které byly následně podrobeny statistickým analýzám. Po změně techniky krmení se prokázalo statisticky významné zvýšení (p ≤ 0,05) v produkci celkových těkavých mastných kyselin v bachorové tekutině (z 88,33 mmol/l na 107,53 mmol/l). Toto zvýšení bylo dáno především statisticky průkazným zvýšením (p < 0,05) produkce kyseliny propionové (z 15,40 % na 20,65 %) a statisticky průkazným snížením (p ≤ 0,05) produkce kyseliny octové (z 68,43 % na 63,97 %). Při hodnocení vlivu změny techniky krmení na parametry mléčné užitkovosti bylo zjištěno průkazné zvýšení (p < 0,05) obsahu tuku (z 3,96 % na 4,18 %) a průkazné snížení (p < 0,05) obsahu bílkovin (z 3,56 % na 3,50 %) v mléce v prvním měsíci po změně krmné techniky. Rovněž bylo po změně krmné techniky zjištěno statisticky významné zvýšení (p < 0,05) obsahu močoviny v mléce (z 24,98 mg/100 ml na 38,24 mg/100 ml). Také bylo zaznamenáno průkazné zvýšení (p < 0,05) průměrného poměru obsahu tuku a bílkoviny v mléce (z 1,12 na 1,20). Při sledování BCS dojnic se po změně krmné techniky prokázalo statisticky významné zvýšení (p < 0,05) průměrného BCS ve stádě (z 3,39 na 3,67). Při snížení množství přiděleného koncentrátu v dojicím robotu bylo zjištěno statisticky vysoce průkazné (p < 0,001) snížení množství zbytků (z 0,883 kg na 0,203 kg). Zjištěné výsledky dokladují, že změna krmné techniky měla pozitivní vliv na fermentační procesy v bachoru a na vyrovnání výživného stavu stáda.
|
|
|
Vlivy působící na kvalitu a složení bazénových vzorků mléka u dojnic českého strakatého skotu v konkrétním chovu
Strnadová, Jitka
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vlivy působící na kvalitu a složení bazénových vzorku mléka u dojnic českého strakatého skotu. Pozorování probíhalo v rámci jednoho kalendářního roku (leden až prosinec 2022) ve vybraném chovu GenAgro Říčany a.s., kdy jsme odebrali celkem 52 vzorků mléka. Získané vzorky byly analyzovány a spolu s daty z teplotně-vlhkostních čidel (HOBO) seřazeny v programu Microsoft Excel a následně vyhodnoceny v programu STATISTICA 14.0. Nejvyšší počet somatických buněk (SB) v mléce byl v letním období, naopak nejnižší v zimním respektive jarním období (P < 0,05). Nejvyšší počet SB byl v teplotním pásmu na 20,1 °C a nejnižší pak do 0 °C (P < 0,05). Nejvyšší počet SB byl zjištěn v období s nejvyšším průměrným pořadí laktace (P < 0,05). U vlivu fáze laktace bylo zjištěno, že nejvyšší počet SB byl zjištěn u dojnic v období s nejvyšší průměrnou fází laktace (P < 0,05). U ostatních parametrů mléčné užitkovosti nebyly zjištěny průkazné rozdíly (P > 0,05). Za celé sledování byl bod mrznutí ve všech případech v průměru -0,552 °C.
|
|
|
Vliv ročního období a pořadí laktace na kvalitu mleziva holštýnských krav ve vybraném podniku
Slechanová, Marie
Tématem bakalářské práce bylo sledovat vliv ročního období a pořadí laktace na kvalitu mleziva holštýnských krav. Bakalářská práce je rozvržena do několika částí. V literární rešerši se práce zabývá charakteristikou, významem a složením mleziva. V teoretické části jsou popsány vlivy působící na kvalitu mleziva a konzervace mleziva. V praktické části bylo posuzováno mlezivo od dojnic na 1. až 3. a vyšší laktaci v závislosti na ročním období. Z hodnocených ukazatelů byla měřena hustota, cukernatost v jednotkách Brix a zjišťováno procentuální zastoupení tuku, bílkovin a laktózy. Z výsledků je patrné, že se zvyšujícím se pořadím laktace, se zvyšuje kvalita mleziva. Na základě získaných výsledků nebylo jednoznačně prokázáno, že by vliv ročního období měl zásadní vliv na kvalitu mleziva. Naměřené hodnoty ukazatelů byly na sledované farmě v souladu s odbornou literaturou vyšší nebo naopak nižší.
|
|
|
Vliv stájového mikroklimatu a intenzity osvětlení na mléčnou užitkovost a reprodukci holštýnských dojnic ve vybraném chovu
Fábry, Ivan
Tato bakalářská práce se zaměřuje na stájové mikroklima a intenzitu osvětlení a jejich vliv na mléčnou užitkovost a parametry reprodukce skotu. Literární přehled byl zaměřen na parametry mikroklimatu stáje, mléčnou užitkovost a reprodukci skotu a faktory, které je ovlivňují. V praktické části byla vyhodnocena korelace mezi teplotou, intenzitou osvětlení a parametry mléčné užitkovosti (množství a složení mléka) a reprodukce (délka servis periody, procento zabřezávání). Data uvedená v praktické části bakalářské práce pochází z konkrétního podniku ve Zlínském kraji. Teplota a intenzita osvětlení byly měřeny čidlem Minikin RTi/QTi, které bylo umístěno ve vybrané stáji. Data byla průběžně stahována a zpracována matematicko-statistickými metodami, kterými byla vyhodnocena korelace mezi naměřenými daty a parametry mléčné užitkovosti a reprodukce.
|
|
|
Porovnání získaných informací o množství nadojeného mléka z kontroly užitkovosti a z dojírenských systémů
Žáková, Monika
Cílem této práce bylo porovnání dat o nádojích z kontroly užitkovosti a dojírenských systémů. Byl zde využit sběr dat pomocí PDA v rámci kontroly užitkovosti, kdy byl zaznamenán nádoj od každé dojnice ručně z aktuálně kalibrovaného měřícího systému. Data z dojírenského systému byla stažena z programu Farmsoft, který je na farmách využíván k řízení stáda. Srovnání proběhlo u 90 dojnic, kdy od každé byly zhodnoceny 3 laktace. Rozdílnost údajů ze systému dojíren a KU byla potvrzena na jedné z tří farem, a to s více než 5 % pravděpodobností. Průměrná diference mezi nádoji byla 4,2 kg a maximální odchylka dosáhla hodnoty 54,1 kg. Jako důvody odlišnosti bylo stanoveno více možností. První možností je nevhodné identifikační zařízení v podobě respondérů na obojcích, kdy dochází k většímu poškození a znemožnění načtení dojnic na dojírně. Následně je možné poukázat na odlišnou technologii dojíren, kdy technologie od farmy BouMatic se jeví jako méně spolehlivá. Další možnou příčinou je špatná konfigurace dojící technologie se systémem v počítači. Doporučen je další výzkum možných příčin špatné identifikace dojnic a pořízení inovativních technologií pro identifikaci zvířat.
|
host ::
RSS.