|
|
Pooperační ošetřovatelská péče u pacientů po malých urologických výkonech
VÁVROVÁ, Eliška
Diplomová práce se zabývá pooperační ošetřovatelskou péčí u pacientů po malých urologických výkonech. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část představuje význam urologie, endoskopie v urologii, ošetřovatelský proces v rámci pooperační péče po malých urologických výkonech a týmovou spolupráci jako nedílnou součást urologického oddělení. Praktická část diplomové práce byla provedena kvalitativním výzkumným šetřením, technikou zúčastněného pozorování sester a technikou sběru dat polostrukturovaného rozhovoru u pacientů. Na zúčastněném pozorování se podílelo šest sester pracujících na urologickém oddělení. Rozhovor byl realizován se šesti pacienty po malém urologickém výkonu do úplného nasycení teoretického vzorku. Analýza a zpracování dat byla provedena metodou otevřeného kódování s použitím techniky "tužka - papír" a následně získané kódy byly zpracovány do jednotlivých kategorií a podkategorií. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cíle bylo zjistit, jaká je role sestry v pooperační péči u pacientů po malých urologických výkonech. Poté bylo nezbytné zmapovat specifika pooperační ošetřovatelské péče u pacientů po malých urologických výkonech. Třetí cílem bylo zjistit, jak pacienti vnímají péči sester po malých urologických výkonech. Z analýzy dat výzkumného šetření vyplynulo, že role sester je nedílnou součástí poskytování pooperační péči po malých urologických výkonech. Jejich individuální přístup, odborné znalosti a empatie hrají významnou roli během pooperační rekonvalescence pacientů. Důležitým faktorem je také zefektivnění komunikace mezi sestrou a pacientem. Výsledky naznačují, že vnímavost pacientů po malých urologických výkonech je spojena s interpersonálními dovednostmi a schopností poskytovat kvalitní péči, která výrazně ovlivňuje celkovou spokojenost pacientů.
|
|
|
Management práce sestry o pacienty se zrakovým postižením při příjmu a hospitalizaci
PRÁŠILOVÁ, Renáta
Diplomová práce je zaměřena na management práce sestry při poskytování péče pacientům se zrakovým postižením. Zrakově postižení pacienti tvoří zcela specifickou skupinu pacientů, kteří mají pro svůj zrakový handicap jiné potřeby a nároky než vidící pacienti. Cílem výzkumného šetření bylo prozkoumat zkušenosti a poznatky sester, které pečují o pacienty se zrakovým postižením, odhalit nejčastější problémy a překážky, jež nastávají při poskytování péče. Empirická část diplomové práce byla zpracována pomocí kvalitativního šetření. Pro sběr dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výsledky výzkumného šetření nelze generalizovat, jsou charakteristické pouze pro daný výzkumný soubor, odhalily však řadu velmi závažných problémů, které musí sestry a pacienti v každodenní praxi řešit. Šetření poukázalo také na oblasti, jež jsou zdrojem těchto problémů. Sestry mají pouze malé zkušenosti s ošetřováním pacientů se zrakovým postižením a absence vzdělávacích programů zaměřených na tuto skupinu pacientů staví sestry do pozice, kdy neví, jak správně k pacientům přistupovat, jak s nimi vhodně komunikovat. Domníváme se, že výsledky této diplomové práce by mohly být inspirací pro management poskytovatelů zdravotních služeb, v jejichž kompetenci je zajištění bezpečného prostředí pro pacienty se zrakovým handicapem. Výsledky provedeného šetření ukazují na absenci vzdělávacích programů zaměřených na oblast péče o zrakově postižené.
|
|
|
Důstojnost a etika ve vybraných aspektech ošetřovatelství v domovech pro seniory
HLINŠŤÁKOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá důstojnými a etickými aspekty v oblastech komunikace se seniory, důstojného přístupu ke klientovi při hygienické péči a způsobech důstojného podávání stravy seniorům v konkrétním domově pro seniory. Pro bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření, u kterého byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, jakým způsobem je zachována důstojnost v rámci komunikace se seniory, druhým cílem pak bylo zmapovat, jakým způsobem je zachována důstojnost v rámci hygienické péče o seniory a třetím a posledním cílem bylo zmapovat, jakým způsobem je zachována důstojnost v rámci nutrice u seniorů. Pro splnění cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky. První z nich zní: "Jaké prvky důstojné komunikace jsou využívány sestrami v komunikaci se seniory?" Druhou výzkumnou otázkou je: "Jaké prvky důstojné péče jsou využívány sestrami u seniorů při hygienické péči?" A jako třetí otázka: "Jaké prvky důstojné péče jsou využívány sestrami při zajišťování tekutin a správné výživy u seniorů?" Práce se skládá ze dvou částí teoretické a praktické. V teoretické části je definováno, co je to důstojnost, etika a tři zkoumané oblasti, které se zabývají komunikací se seniory, hygienické péči a vhodné podávání výživy a pitného režimu. Pro sběr dat empirické části bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření s použitím technik skrytého a zjevného pozorování a následných polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo pět sester, které byly vybrány ředitelkou domova pro seniory. Ukázalo se, že sestry ne vždy přistupují ke klientům důstojně. Skryté a zjevné pozorování bylo zvoleno s cílem zjistit, zda si své chování uvědomují. Výsledky empirické části ukázaly, že sestry, které se chovají nedůstojně a neeticky ke klientům si své chování uvědomují. Výstupem diplomové práce je připravovaný článek, který popisuje danou problematiku a výsledky výzkumu práce.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty intoxikované alkoholem na úrazovém oddělení
VRCHLAVSKÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o pacienty intoxikované alkoholem na úrazovém oddělení, přičemž byla rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část byla věnována vymezení oboru traumatologie, úrazům, etylalkoholu a spojitosti úrazů s alkoholem. Dále poskytla popis péče o pacienta na traumatologii, specifik ošetřovatelské péče o intoxikované pacienty alkoholem a komunikace s intoxikovanými pacienty, popřípadě komunikace s agresivními pacienty. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo popsat specifika ošetřovatelské péče u alkoholem intoxikovaných pacientů a zhodnotit způsob komunikace mezi pacientem a sestrou. Pro výzkumnou část byla vybrána kvalitativní forma výzkumného šetření. Získávání dat probíhalo metodou písemného a slovního sběru formou polostrukturovaného rozhovoru na začátku dubna. Analýza dat probíhala pomocí metody tužka a papír. Následně byla data uspořádána systémem otevřeného kódovaní do celkem tří kategorií a dvanácti podkategorií. Výzkumný soubor byl tvořen deseti všeobecnými sestrami pracujícími na traumatologickém oddělení, přičemž šest sester pracuje na standardním lůžkovém oddělení a čtyři sestry na jednotce intenzivní péče. Z výsledků vyplynulo, že se oslovené sestry, kromě jedné, s alkoholem intoxikovanými pacienty setkávají na svých pracovištích pravidelně. Podle výpovědí informantek představují nejčastější typ traumat ve spojitosti s intoxikací alkoholem pády, dopravní nehody, sebevraždy, napadení, návštěvy restauračního zařízení či práce ve stavebnictví. Dále z rozhovorů vyplynulo, že oslovené sestry vnímají rozdíly mezi ošetřovatelskou péčí a komunikací s pacienty s traumatem, k němuž nedošlo ve spojitosti s intoxikací, a naopak. Přístup k intoxikovaným pacientům v tomto ohledu vnímají jako náročnější. Oslovené sestry v rozhovorech zmiňovaly častou praxi, v níž musí spolupracovat s agresivními, nespolupracujícími pacienty. Některé sestry v rozhovorech připustily, že se jejich osobní postoje vůči intoxikovaným mnohdy promítají do přístupu k těmto pacientům. Z rozhovorů také vyplynulo, že osloveným sestrám není nabízeno žádné další rozšiřující vzdělávání v této tematice. Získané výsledky poskytly náhled na specifika problematiky, přičemž mohou poukázat na nedostatky v komunikaci s pacienty za účelem nápravy. Práce poskytne zdroj na vytvoření scénáře simulační výuky (Příloha 1) za účelem edukace všeobecných sester pracujících na úrazovém oddělení.
|
|
|
Přístup sester k pacientům s demencí na standardních odděleních
VAN HORIK, Nina
Tato bakalářská práce se zaměřuje na přístupy sester k pacientům s demencí na standardních odděleních. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část obsahuje vymezení pojmu demence, rozlišení jednotlivých druhů a stádií, rozlišení symptomů, farmakologickou a nefarmakologickou terapií. Dále se věnuje komunikaci s pacienty s demencí, postoji k nim a v neposlední řadě také problémovým chování, které se projevuje u daného onemocnění. V empirické části práce bylo cílem zjistit přístupy všeobecných sester k pacientům s demencí, faktory, které mohou ovlivnit jejich přístup, a následně přístupy sester mezi sebou porovnat. K provedení výzkumného šetření byla zvolena kvantitativní metoda pomocí nestandardizovaného dotazníku. Dotazník sloužil ke zkoumání přístupu sester k pacientům s demencí a dále sloužil ke zjištění informovanosti sester o specifických a moderních metodách používané v péči o pacienty s demencí. Odpovědi respondentů ze čtyř druhů standardních oddělení byly poté statisticky analyzovány. Z výsledků je patrné, že délka praxe ani jejich nejvýše dosažené vzdělání neovlivňuje přístup sester k pacientům s demencí, co naopak ovlivňuje jejich přístup, je druh oddělení. Dále bylo zjištěno, že využívání moderních metod nezáleží na vzdělání sester, ale opět na druhu oddělení. Výsledky šetření poukazují na rozdílné přístupy sester k pacientům s demencí a jaké faktory mohou přístup ovlivnit. Výsledky práce mohou sloužit k vytvoření semináře k informování o moderních metodách v péči o pacienty s demencí a jak by se s nimi mělo komunikovat a zacházet.
|
|
|
Význam efektivní komunikace v ošetřovatelském týmu
BEJČKOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce je zaměřena na význam efektivní komunikace v ošetřovatelském týmu. Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má komunikace na práci v ošetřovatelském týmu při vykonávání ošetřovatelských činností. Dále pak zjistit, jaký vliv má komunikace probíhající mezi personálem na jejich vzájemné vztahy. Posledním cílem bylo zjistit, zda efektivní komunikace minimalizuje pochybení v ošetřovatelské praxi. Práce byla rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část byla věnována obecné komunikaci, následně pak komunikaci ve zdravotnictví, členům ošetřovatelského týmu, osobnosti zdravotníka, konfliktům, syndromu vyhoření, péči o zdraví a v závěru byly uvedeny základní informace o resortních bezpečnostních cílech. V praktické části byl využit kvalitativní výzkum, který byl proveden formou polostrukturovaného rozhovoru, jenž byl následně zpracován do schémat. Výzkum byl realizován se členy ošetřovatelského týmu na různých odděleních nemocnice. Výsledky této práce odhalily, že dotazovaní informanti jsou si vědomi, jaký vliv má komunikace na jejich práci a vzájemné vztahy v kolektivu i s pacienty. Také uvedli nejčastěji řešené konfliktní situace a většina informantů uvedla jejich následné adekvátní řešení. Kromě jednoho informanta se všichni dotazovaní shodli, že personál neefektivní komunikací vystavuje pacienta riziku, ať už v souvislosti s jeho duševním nebo fyzickým zdravím. Cíle práce byly splněny a budou přínosem, jak pro personál pracující v nemocničním prostředí, tak i pro studenty studující tento obor. Výsledky práce by mohly také být ukazatelem kvality komunikace a motivací pro její zlepšení.
|
|
|
Nastavení komunikace v organizaci z pohledu vedení organizace a jednotlivých pracovníků
BICEROVÁ, Markéta
Diplomová práce se věnuje tématice nastavení komunikace v organizacích a shrnuje její nastavení ve třech libovolně vybraných organizacích. Diplomová práce má stanovené dva cíle, zjistit, jakým způsobem je nastavena komunikace mezi vedením a jednotlivými pracovníky v organizacích a zmapovat, zda a jakým způsobem probíhají supervize, a jak napomáhají v nastavení komunikace mezi pracovníky. Výzkum je realizován kvalitativní výzkumnou strategií pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Pro výběr výzkumného souboru je zvolena metoda záměrného výběru. Výzkumný soubor je tvořen 11 pracovníky, z čehož jsou dva pracovníci na pozici ředitele organizace a jeden na pozici vedoucího služby. Analýza výsledků je provedena otevřeným kódováním a axiálním kódováním a je vytvořen paradigmatický model. Analýza dat ukazuje, jak zaměstnanci vnímají nastavení komunikace v organizaci, ve které pracují, jaký přínos mají pro pracovníky organizací supervize a zda napomáhají ve zlepšení komunikace mezi nimi. Pracovníci organizací vnímají komunikaci jako velmi důležitou, nepřetržitě na kvalitě komunikace pracují a snaží se ji vylepšovat. Supervize vnímají jako nedílnou součást kvalitního chodu organizace a zároveň vnímají, že supervize pomáhají jak ve zlepšování interní a externí komunikace, tak ale i předcházejí syndromu vyhoření a napomáhají k psychické pohodě všech pracovníků. Diplomová práce obsahuje subjektivní hodnocení kvality komunikace mezi pracovníky, hodnocení a přínosy supervize, které mohou sloužit jako zpětná vazba pro organizace, ve kterých se řeší problematika interní komunikace či problematika supervizí.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu nemoci
FRANTA, Ondřej Darek
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o onkologické pacienty v terminálním stadiu nemoci. Cíle bakalářské práce byly zaměřeny na zmapování specifik ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu, zmapování specifik v komunikaci s těmito pacienty a dále na zhodnocení náročnosti péče o onkologické pacienty v terminálním stadiu. Metodika a výzkumný soubor K dosažení výsledků bylo využito metody dotazování, a to pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami pracujícími na onkologických odděleních standardního typu a také na jednotce intenzivní péče. Výzkumný soubor tvořilo jedenáct sester. Zpracování dat probíhalo pomocí otevřeného kódování, metodou tužka a papír. Analyzováním dat následně vznikly tři kategorie a osm podkategorií. Výsledky Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že sestry řadí mezi hlavní specifika ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu především adekvátní tlumení bolesti s cílem minimalizovat utrpení a co nejvíce zvýšit kvalitu života. Dále respektování pacientovy potřeby být v kontaktu s blízkými. Stran specifik komunikace bylo zjištěno, že sestry považují za stěžejní empatický přístup s nastavením lidské tváře a vyjádřením podpory v nelehkých chvílích. Dále důkladnou informovanost, kterou lze předcházet případným konfliktům či nedorozuměním. Mimo jiné bylo zjištěno, že sestry vnímají jako nejnáročnější bezmoc při umírání pacienta, který trpí. V tomto ohledu následně vyplývá, že sestry kladou důraz na oddělení pracovního a soukromého života, což lze považovat za preventivní opatření hrozícího syndromu vyhoření. Dle získaných informací sestry v paliativní péči naplňuje remise pacientova onemocnění nebo dopomoc při důstojném odchodu. Výsledky pro praxi Výsledky byly využity pro vytvoření scénáře simulační výuky pro studenty, a to v oblasti komunikace s onkologickými pacienty v terminálním stadiu nemoci. Bakalářská práce tak může poskytnout náhled na specifika péče o dané pacienty a přispět ke zvýšení povědomí o této problematice.
|
|
|
Sociální sítě z pohledu vybraných generací
PEŠTA, Lukáš
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem sociálních sítí na generace Y a Z a zkoumá hlavní rozdíly mezi nimi. Práce popisuje historii sociálních sítí, nejpopulárnější sociální sítě, dvě vybrané generace a online marketing na sociálních sítí. Práce se dále zaměřuje na problémy spojené s používáním sociálních sítí, online marketingem a změn v chování lidí v online prostředí. K prozkoumání vlivu sociálních sítí na generace Y a Z byl využit anonymní dotazníky a polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami. Výsledky získané z těchto dotazníků a rozhovorů byly vyhodnoceny a v závěru práce byly navrhnuty, na základě výsledků, vhodné typy marketingové komunikace na sociálních sítí pro obě generace.
|
|
|
Úloha sestry v perioperační ošetřovatelské péči
RŮŽIČKOVÁ, Anna
Bakalářská práce je zaměřena na význam sester v ošetřovatelské péči během perioperační fáze, která je jednou z hlavních součástí operačního procesu. Cílem této práce je zkoumat role perioperačních sester a objasnit motivaci k výkonu jejich povolání. Data byla získána metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořilo deset perioperačních sester pracujících na centrálních operačních sálech. Z výsledků rozhovorů vyplynulo, že se instrumentující sestry pečlivě připravují na každý operační výkon, zajišťují hygienu a dezinfekci rukou, chystají potřebné nástroje a asistují při přípravě operačního týmu. Během operace podávají nástroje, asistují operatérovi a kontrolují průběh zákroku. Po operaci provádí kontrolu nástrojů a úklid. Obíhající sestry se podílí na přípravě nástrojů a materiálu, kontrolují stav pacienta, asistují při nasazování roušek a zajišťují dokumentaci. Během výkonu spolupracují s týmem, vyplňují administrativu a doplňují materiál. Po výkonu kontrolují dokumentaci, provádí úklid a zajišťují expedici nástrojů na sterilizaci. Pozice sterilizační sestry byla přesunuta z operačního sálu na centrální sterilizaci, které je součástí centrálních operačních sálů a specializuje se na sterilizaci a dezinfekci chirurgických nástrojů a pomůcek. Sestry definovaly motivaci pozitivními (týmová spolupráce, bezpečný průběh operace, vysoká odbornost sester, úspěšný výsledek, moderní vybavení a možnost pomáhat pacientům) i negativními faktory (náhle vzniklé komplikace, stres, dlouhé výkony ve stoje, nadměrná administrativa, záporné reakce lékařů a syndrom vyhoření). Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že pro vykonávání této práce je nezbytná láska k oboru, zápal pro péči o pacienty a možnost pomáhat druhým. Výsledky výzkumu poukazují na možnost implementace strukturovaného programu mentoringu v oblasti perioperační péče, skrze pravidelná setkávání a vzájemné sdílení zkušeností, které umožní sestrám působit jako mentorky pro mladší kolegyně. Cílem je podpořit pracovní prostředí a profesní rozvoj. Práce má potenciál motivovat a inspirativně působit na studenty při volbě jejich budoucího povolání a může prostřednictvím praktických doporučení a návrhů přispět k optimalizaci a koordinaci práce na operačním sále.
|
host ::
RSS.