|
|
Informovanost žen v péči o novorozence.
Bidšovská, Barbora ; Tomášková, Zuzana (vedoucí práce) ; Němcová, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce "Informovanost žen v péči o novorozence" je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část pojednává o čtyřech větších tématech. První téma popisuje vývoj fyziologického novorozence a adaptaci jednotlivých orgánových systémů na extrauterinní prostředí. Druhé téma se zabývá hygienickou péčí o novorozence a významností mázku v prvních dnech života. Dalšími tématy je spánek novorozence a jeho komfort. Praktická část se zabývá informovaností žen v péči o novorozence, pomocí kvantitativního dotazníkového šetření. Dotazník byl distribuován online a odpovědi z něj získané byly zpracovány do grafů a tabulek. Je zaměřen na subjektivní vnímání informovanosti v péči o novorozence a zkoumá problematické oblasti. Z dotazníkového šetření vyšlo, že většina žen se před porodem na péči o novorozence připravuje a pozitivním zjištěním je, že ženy jsou v péči o novorozence dobře informované, jak z porodnice, tak od svého pediatra. Přesto je nejčastějším informačním zdrojem internet. Na základě výsledků by bylo vhodné zlepšit edukaci v rámci kojení. Pomoc s péčí o novorozence v prvních dnech po porodu by měla být poskytována i vícerodičkám, které si nemusí vše pamatovat z předchozí zkušenosti. Klíčová slova: Novorozenec. Péče o novorozence. Vývoj novorozence. Hygiena novorozence. Spánek...
|
|
|
Vliv co-sleepingu na budoucí úzkostnost dětí
VÍTKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá sociálním aspektem usínání a spánku dítěte v období jeho raného vývoje a jeho vlivem na budoucí úzkostnost dítěte. Ve svém užším zaměření se pak zkoumá především fenomén co-sleepingu., bazální úzkosti, bazální důvěry a jejich vzájemného působení na utváření a rozvíjení osobnosti. V teoretické části jsou shrnuty kruciální poznatky z těchto zkoumaných oblastí. Dále je objasněna problematika co-sleepingu v rámci několika dostupných zahraničních studií. V části empirické byla pozornost zaměřena na zkoumání praktikování co-sleepingu¨, jeho působení na rozvoj úzkostného rysu u dětí, na jejich bazální důvěru, pocit jisté vazby, pocit odcizení a nejisté vazby. V úvahu byla přitom brána i délka praktikovaného co-sleepingu v měsících, přičemž bylo vycházeno z teoretických poznatků vymezujících nejideálnější délku praktikovaného co-sleepingu od 0 do 2 let dítěte. Zkoumaný vzorek (n=101) byl složen z dvojic pečující-dítě, kdy dítě spadalo do věkového intervalu 9-12 let (včetně). Sběr dat byl uskutečněn za pomoci přeloženého dotazníku SCARED, české verze dotazníku IPPA a vlastního úvodního dotazníku. Následná matematicko-statistická analýza provedena programem Statistika 10, kde bylo využito jak parametrického, tak neparametrického testování (t-test, Mann-Whitney U test, Pearsonův korelační koeficient, Spearmanovo ró). Na počátku byly stanoveny 4 hypotézy. S ohledem na výsledky výpočtů nebyla ani jedna podpořena. V diskuzi jsou rozebrány možné příčiny a limity, z kterých takovéto závěry mohly plynout.
|
host ::
RSS.