Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Evaluativní prefixy typu archi- , super-, hyper-, extra- ve francouzštině
Šindelářová, Jana ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Duběda, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá využitím evaluativních předpon typu archi-, extra-, hyper- a super- ve francouzštině. Teoretická část práce se soustředí na spojení těchto předpon s různými slovními druhy, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, příslovce a slovesa. Zabýváme se zde především přídavnými jmény, kde jsou tyto předpony nejčastěji využívány při tvorbě absolutního superlativu. Jsou zde uvedeny rovněž další způsoby tvoření absolutního superlativu pro srovnání s využitím těchto předpon. Dále tato práce zkoumá využití těchto lexémů jako samostatných slov. Praktická část je zaměřena na konkrétní příklady spojení předpon archi-, extra-, hyper-, super- s přídavnými jmény užívané rodilými mluvčími. Zde je cílem vyzkoumat, podle jakého pravidla se tyto prefixy pojí s adjektivy, který z nich je nejpoužívanější, a který je nejméně využívaný. Jestli je nějaký rozdíl v užívání těchto předpon v závislosti na slovním druhu, ke kterému se pojí. Nakonec zda je nějaký rozdíl v užívání těchto předpon mezi ženami a muži. Klíčová slova: Morfologie, tvorba slov, skládání slov, předpona, hodnotící předpona, prefix, evaluativní prefix, prefixoid, přípona, sufix, podstatná jména, substantiva, přídavná jména, adjektiva, příslovce, adverbia, slovesa, verba.
K neohebným slovním druhům a jejich hranicím v současné češtině
Binderová, Tereza ; Synková, Pavlína (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato práce přináší v první části vymezení způsobů dělení slov do slovních druhů, dále kritéria těchto dělení. Druhá část je věnována vymezení slovních druhů příslovce, částice a spojky v mluvnických popisech češtiny. V části třetí je popsáno, jakým způsobem mluvnické popisy reflektují překrývání diskutovaných slovních druhů. Zde jsou dále představeny výklady této problematiky v samostatných studiích a monografiích. Poslední část práce tvoří samostatný výzkum, který na základě sondy do korpusu přináší přehled funkcí a vlastností vybraných výrazů. Cílem práce je na základě korpusové analýzy určit, jaké slovnědruhové platnosti dané výrazy nabývají a na základě jakých kritérií je možné tuto platnost určit.
Evaluativní prefixy typu archi- , super-, hyper-, extra- ve francouzštině
Šindelářová, Jana ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Duběda, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá využitím evaluativních předpon typu archi-, extra-, hyper- a super- ve francouzštině. Teoretická část práce se soustředí na spojení těchto předpon s různými slovními druhy, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, příslovce a slovesa. Zabýváme se zde především přídavnými jmény, kde jsou tyto předpony nejčastěji využívány při tvorbě absolutního superlativu. Jsou zde uvedeny rovněž další způsoby tvoření absolutního superlativu pro srovnání s využitím těchto předpon. Dále tato práce zkoumá využití těchto lexémů jako samostatných slov. Praktická část je zaměřena na konkrétní příklady spojení předpon archi-, extra-, hyper-, super- s přídavnými jmény užívané rodilými mluvčími. Zde je cílem vyzkoumat, podle jakého pravidla se tyto prefixy pojí s adjektivy, který z nich je nejpoužívanější, a který je nejméně využívaný. Jestli je nějaký rozdíl v užívání těchto předpon v závislosti na slovním druhu, ke kterému se pojí. Nakonec zda je nějaký rozdíl v užívání těchto předpon mezi ženami a muži. Klíčová slova: Morfologie, tvorba slov, skládání slov, předpona, hodnotící předpona, prefix, evaluativní prefix, prefixoid, přípona, sufix, podstatná jména, substantiva, přídavná jména, adjektiva, příslovce, adverbia, slovesa, verba.
Konkurence Present Perfect a Past Tense s příslovci typu just, recently, lately
ŠÍMOVÁ, Barbora
Bakalářská práce prozkoumá použití minulého času prostého a předpřítomného času s příslovci typu just, recently, lately u nichž se předpokládá užití s předpřítomným časem. Dále zkoumá použití příslovečného určení času in the past, které se podle gramatiky nekombinují s předpřítomným časem, ale s minulým časem prostým. Výzkum bude probíhat na podkladu databáze British National Corpus. Hlavním cílem je zjistit, kolik vět napsaných v daných slovesných časech za použití daných příslovečných určení. Dalším záměrem je porovnat použití zkoumaných časů spolu s příslovečnými určeními v jednotlivých druzích textů. (Jedná se o stylistické a tematické skupiny textů.)
Vyjadřování velké míry vlastnosti ve španělských a českých časopisech pro mládež
BOLECH, Václav
Tato diplomová práce se zabývá výrazovými prostředky pro vyjádření velké až největší míry vlastnosti v jazyce mladých. Klade si za cíl zmapovat španělské a české časopisy pro mladé, zjistit četnosti jednotlivých výrazových prostředků, které se v našem zvoleném korpusu textů vyskytují, a porovnat výrazové prostředky mezi s sebou. Dále si klade za cíl zjistit, jak na dané časopisy pro mladé má vliv globální mediální trh. Jádrem této diplomové práce je teoretický rámec tvořený různými 12 gramatikami jak českými, tak španělskými lingvisty, kde se snažíme poukázat na názorovou nejednotnost, která panuje u jazykovědců, které jsme v práci analyzovali. Výsledkem této diplomové práce jsou grafické a tabulkové vyjádření četností používaných výrazových prostředků a dokázání pravdivosti teorií u jednotlivých autorů. Dále potvrzování či vyvrácení stanovených hypotéz a tvrzení.
Výrazové prostředky pro vyjádření superlativu v jazyce mladých (časopisy pro mladé)
BOLECH, Václav
Tato bakalářská práce se zabývá výrazovými prostředky pro vyjádření největší míry vlastností v jazyce mladých. Klade si za cíl zmapovat časopisy pro mladé, zjistit četnosti jednotlivých výrazových prostředků, které se v našem zvoleném korpusu textů vyskytují a porovnat výrazové prostředky mezi s sebou. Jádrem této bakalářské práce je teoretický rámec tvořen různými gramatikami, kde se snažíme poukázat na názorovou nejednotnost, která panuje u jazykovědců, které jsme v naší práci analyzovali. Výsledkem této bakalářské práce je grafické a tabulkové vyjádření četností používaných výrazových prostředků a dokázání pravdivosti teorií u jednotlivých autorů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.