|
|
Vliv plemenné příslušnosti na hodnoty hematologických parametrů u kapra obecného
NÁDASKÝ, Alexandr
Cílem této diplomové práce bylo popsat vliv plemenné příslušnosti na hodnoty hematologických parametrů u vybraných plemen a meziplemenných kříženců kapra obecného (Cyprinus carpio) a okrasné variety - kapra koi (Cyprinus rubrofuscus). Do experimentu bylo zahrnuto celkem 5 skupin ryb po 9 jedincích. Celkem tedy 45 kusů kapra obecného ve věku jednoho roku. Každá ze skupin představovala jedno ze sledovaných plemen či meziplemenných hybridů. V rámci této diplomové práce byly hematologické parametry stanoveny u jedinců plemene Amurský sazan, syntetická linie maďarských lysců (HSM) a hybridů plemen Ropšinský x Tatajský kapr či Amurský lysec x HSM. Pátou skupinou byli jedinci kapra koi. Odchov ryb probíhal v prostředí akvárií, a poté v laminátových nádržích s recirkulací, kde byly po celou dobu odchovu zajištěny optimální a totožné fyzikálně-chemické parametry vody. Z odebraných vzorků krve bylo provedeno stanovení hodnot RBC, PCV, Hb, MCV, MCH, MCHC WBC, Lk a diferenciálního rozpočtu leukocytů. Na základě stanovených hodnot a výsledků statistického porovnání je patrné, že mezi komparovanými skupinami ryb jsou statisticky významné rozdílnosti v hodnotách RBC, PCV, Hb a WBC. Výhradně se odlišovali jedinci ze skupiny koi a HSM (nižší hodnoty RBC, PCV i Hb) oproti jedincům ze skupin Amurského sazana a meziplemenných hybridů ROP x TAT a HSM x AL. Naopak nejvyšší hodnota WBC byla stanovena u ryb ze skupiny HSM. V rámci leukogramu byly zjištěny významné rozdíly v procentuálním zastoupení lymfocytů a metamyelocytů a v rámci absolutních hodnot jednotlivých typů bílých krvinek byla významná rozdílnost stanovena pouze u lymfocytů. I přestože byly ryby odchovávány v průběhu celého experimentu v obdobných podmínkách, nelze úplně vyloučit skutečnost, že určitou měrou mohlo dojít působením, byť velice nepatrných změn a faktorů (rozdíl v tělesné aktivitě nebo proudění vody v chovné nádrži, stres způsobený přítomností dalších jedinců apod.) k sekundárnímu ovlivnění některých ichtyohematologických parametrů.
|
|
|
Buněčné elementy zúčastňující se zánětových reakcí
CHMELOVÁ, Veronika
Problematika zánětu je velice složité a rozsáhlé téma, které zdaleka nezahrnuje jen buňky, které jsou úkolem této bakalářské práce. Je to proces, napomáhající k udržení vnitřního prostředí organismu a jeho úkolem je především vyrovnávat se s vnějšími vlivy okolí, které se mohou pro organismus znamenat nebezpečí. Zánětlivá buněčná odpověď je mechanismem, kterým se organismus brání proti infekcím a napravuje poškozenou tkáň. Ale tento proces nelze chápat jen jako reakci obrannou. Zvláště u přetrvávajícího zánětu se může rozvinout chorobný stav, kdy dochází k nevratné destrukci tkáně. V tomto případě se jedná o reakci patologickou. V teoretické části popisuji průběh zánětlivé reakce a zaměřuji se na jednotlivé krevní elementy, které jsou její součástí. Popisuji jejich morfologickou strukturu, interakce a úlohu v tomto patofyziologickém procesu. Praktická část je věnována jednotlivým metodám, kterými lze buňky zánětu vyšetřovat. Zhodnocuji zde jejich výhody i nevýhody a popisuji principy a postupy těchto metod. Nejzákladnější metodou je zhotovení a nabarvení krevního nátěru a mikroskopické odečtení diferenciálního rozpočtu leukocytů. Za vyšší úroveň lze považovat hematologický analyzátor, který kromě bílé krevní řady poskytuje řadu informací i o červené řadě a trombocytech. Poslední metodou, kterou se v práci zabývám je průtoková cytometrie. Její obrovský rozvoj v posledních letech přináší možnost vyšetřovat velké množství parametrů. To ale klade vysoké nároky na správnou interpretaci získaných dat. Poslední část této práce se zabývá žírnou buňkou a problematikou jejího vyšetřování jak z hlediska hematologického, tak metodami histologickými.
|
|
|
Zavedení digitální morfologie v hematologické laboratoři
STRUSKOVÁ, Martina
Cílem mé bakalářské práce je ve zkušebním provozu porovnat výsledky diferenciálního rozpočtu leukocytů pomocí klasického mikroskopu a digitálního morfologického systému společnosti CellaVision AB (Lund, Švédsko) Cella Vision DM96?. Zaměřila jsem se na kontrolu správnosti a přesnosti měření a porovnala jsem pracovní, časovou a finanční náročnost.Metodická část této práce byla provedena v hematologické laboratoři v Nemocnici České Budějovice, a.s., kde jsem zaměstnána. Soubor dat tvořilo 50 vzorků, jejichž krevní obraz včetně diferenciálního rozpočtu leukocytů byl analyzován na hematologickém analyzátoru Coulter LH 755. Vyhodnoceny byly dle příslušných pravidel stanovených v SOPu (standardně operační postupy) laboratoře a tzv. varovných hlášení analyzátoru informujících o podezření na přítomnost nezralých či atypických forem buněčných populací a byly označeny jako nutné k mikroskopické kontrole. Po zhotovení a obarvení nátěru byly tyto vzorky mikroskopicky vyhodnoceny klasickým mikroskopem a zároveň v rámci zkušebního provozu zanalyzovány digitálním mikroskopem Cella Vision DM96. Výsledky měření jsou zaznamenány v příslušných grafech vyjadřující vztahy správnosti a korelace buněčných populací. Zdroje původních dat zanesené do tabulek se nacházejí v příloze. Korelace jednotlivých populací leukocytů preklasifikované digitálním mikroskopem ve vztahu ke konvenční mikroskopii jsou pro neutrofily 0,91, lymfocyty 0,96, monocyty 0,89, tyče 0,78. Hodnoty pro eosinofily a basofily neuvádím neb z důvodu nízkého buněčného zastoupení v nátěrech jsou málo vypovídající. Hypotéza, že výsledky diferenciálního rozpočtu leukocytů vyhodnocené digitálním systémem Cella Vision DM96? jsou neuspokojivé, se potvrdila , zejména kvůli neutrofilům. Korelace leukocytů po manuální korekci je pro neutrofily 0,97, lymfocyty 0,98, monocyty 0,94, tyče 0,96. V tomto případě hypotéza, že výsledky po manuální reklasifikaci jsou srovnatelné s klasickou mikroskopií, je pravdivá. Celkový průměrný čas vyhodnocení digitální morfologií je 9´55´´, kde čas stanovení analyzátorem trval v průměru 2´30´´ a čas obsluhy provádějící manuální korekci byl v průměru 6´55´´. Naměřený průměrný čas standartní mikroskopie byl 5´10´´. Z výsledných hodnot vyplývá, že časová náročnost analýzy diferenciálního rozpočtu leukocytů mikroskopem Cella Vision DM96? je větší než u klasické mikroskopie. Významným aspektem, který ovlivňuje výsledky preklasifikace je kvalita nátěru a barvení. Sledované vzorky byly zpracovávány manuálně. Po ukončení studie jsem měla možnost pracovat se vzorky strojově natíranými a barvenými. U takto připravených nátěrů je časová náročnost podstatně menší. Pro skupinu leukopenických vzorků (0,1 ? 3,9 x 109G/l) je časově výhodnější manuální reklasifikace diferenciálního rozpočtu v digitálním automatu než vyhodnocení klasickým mikroskopem. Časová úspora těchto vzorků je téměř 50%. Finanční náročnost vychází z časové, respektive z nákladů na čas obsluhy provádějící manuální reklasifikaci digitálně vyhodnoceného nátěru. Provozní náklady jsou vyšší o náklady na časový rozdíl mezi klasikou a digitálním mikroskopem. Vezmeme-li v úvahu ještě cenu přístroje, tak finanční zatíženost mnohonásobně stoupne. Přesto jsou tu významné aspekty, pro které je digitální morfologie pořizována. Patří sem archivace výsledků a jejich zpětná dohledatelnost včetně všech snímků buněk, možnost tzv. konzultace na dálku, ukládání snímků do elektronických lékařských záznamů. Digitální systém je také dobrým pomocníkem v edukaci pracovníků a stážistů.
|
|
|
Posouzení diferenciálního rozpočtu leukocytů na automatickém analyzátoru a mikroskopicky
BAMBULOVÁ, Iva
Vyhodnocení krevního obrazu s diferenciálním rozpočtem leukocytů patří k základním hematologickým vyšetřením. Z diagnostického hlediska je informace o přesném počtu leukocytů a jejich procentuálním zastoupení v krvi pacienta velmi cenná, tak jako i pro řady informací o efektu léčby chorobných stavů. Ve své bakalářské práci se věnuji mikroskopickému a přístrojovému vyšetření diferenciálního rozpočtu leukocytů a jejich srovnání z hlediska náročnosti provedení a získání co nejpřesnějších výsledků. V dnešní době se spolu s rozvojem vědy a techniky využívají ke stanovení diferenciálního rozpočtu leukocytů moderní hematologické analyzátory, ovšem manuální stanovení pomocí mikroskopu zůstává i nadále základem dobré práce hematologické laboratoře. Cílem každého laboratorního stanovení je produkovat přesné výsledky pro klinické použití. Analýzy jsou většinou automatické a mezi jejich přednosti patří především rychlejší analýza, přesnost, spolehlivost a potřeba malého množství vzorku. Hlavními cíly mé bakalářské práce je vyhodnocení rozdílů za použití dvou různých metod, mikroskopické a přístrojové. Bakalářská práce je již tradičně rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části bakalářské práce je vysvětlen význam diferenciální rozpočet leukocytů, podrobným způsobem je zde popsána morfologie jednotlivých typů leukocytů. Zmínila jsem se o nenádorových a nádorových změnách v počtu leukocytů. V neposlední řadě je zde uveden přehled laboratorních metod, které se používají pro vyšetření krevního obrazu v rutinní hematologické laboratoři. Ke stanovení diferenciálního rozpočtu leukocytů se využívá metoda optická, metoda elektrické impedance, cytochemický průkaz či digitální morfologie. V praktické části práce je popsán metodický postup vyšetření diferenciálního rozpočtu leukocytů, který jsem v rámci této práce použila. Při mikroskopickém stanovení jsem vytvořila krevní nátěr, který jsem obarvila dle návodu. Preparáty se prohlíží za použití imerzního oleje pod světelným mikroskopem. K záznamu jednotlivých typů leukocytů se používají záznamové přístroje ? leukomaty. Automatické stanovení diferenciálního rozpočtu leukocytů jsem prováděla na 5ti - populačním hematologickém analyzátoru Sysmex XE - 2100, založeném na principu průtokové cytometrie s možností měření vzorků z podavače uzavřeným způsobem nebo s otevřeným způsobem měření. Vyšetření diferenciálních rozpočtů leukocytů jsem realizovala v biochemicko - hematologické laboratoři synlab czech s.r.o v Českých Budějovicích. Zde jsem vyšetřila pod odborným dohledem 100 pacientských náhodně vybraných vzorků venózní krve, u kterých jsem porovnávala diferenciální rozpočty leukocytů a rozdíly mezi metodami. Vzorky jsem vyšetřila v měsících duben, květen roku 2012. Výsledky získané při mikroskopickém vyšetření a naměřené pomocí analyzátoru byly statisticky zpracovány do přehledných tabulek a grafů v počítačovém programu. V grafickém znázornění porovnávám počty buněk diferenciálního rozpočtu ve 100 vzorcích na analyzátoru a pod mikroskopem. Stanovila jsem hypotézu, zda budou počty mikroskopických diferenciálů stejné jako počty od automatického analyzátoru. Vlastním měřením byly získány laboratorní výsledky, které byly po konzultaci s vedoucím práce interpretovány. Na základě výsledků jsem hypotézu zamítla. Vlastním laboratorním vyšetřením bylo prokázáno, že klasické mikroskopické hodnocení má nepostradatelný význam při analýze patologických buněk. Záleží také na zkušenostech laboratorního pracovníka. K přednostem hematologického analyzátoru patří především rychlejší analýza, přesnost a potřeba malého množství biologického vzorku. Během praktické části bakalářské práce jsem získala praktické dovednosti při práci s biologickým materiálem a osvojila jsem si principy laboratorních metod. Výsledky mé práce lze využít obecně v klinických laboratořích při posuzování výhod, nevýhod a souvislostí mezi jednotlivými sledovanými analytickými metodami.
|
|
|
Porovnání přístrojového a mikroskopického stanovení diferenciálního rozpočtu leukocytů
NETREFOVÁ, Veronika
V této práci se zabývám metodami stanovení diferenciálního rozpočtu leukocytů a jejich klady a zápory. Není divu, že v dnešní době se spolu s rozvojem vědy a techniky, využívají ke stanovení diferenciálního rozpočtu leukocytů moderní hematologické analyzátory, ovšem manuální stanovení pomocí mikroskopu zůstává i nadále základem dobré práce v hematologické laboratoři. V praktické části popíši jednotlivé pracovní postupy a podle zjištěných výsledků pak tyto metody porovnám. Pro automatické stanovení diferenciálního rozpočtu leukocytů se v Nemocnici České Budějovice a.s. využívá analyzátor Coulter LH 750 společnosti Beckman Coulter, založený na principu elektrické impedance. V případě mikroskopického stanovení vytvoříme krevní nátěr, který obarvíme metodou dle Pappenheima s použitím barviv Maye - Grünwaldova a Giemsa - Romanovskeho. Dále se pokusím navrhnout optimalizaci pro stávající postup vyšetření kompletního krevního obrazu.
|
host ::
RSS.