|
Péče o děti s narušenou komunikační schopností v podmínkách běžné mateřské školy.
BUCHALOVÁ, Kateřina
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jak je v současné době pečováno o děti s NKS v podmínkách běžné mateřské školy. V teoretické části jsem se podrobněji zabývala vymezením pojmu komunikace, vývojem lidské řeči od narození do období předškolního věku a definováním poruch komunikačních schopností u dětí navštěvujících běžnou mateřskou školu. V praktické části jsem analyzovala výsledky dotazníkového šetření, rozhovoru, pozorováni a zhodnotila, zda-li je péče o děti s NKS v podmínkách běžné mateřské školy dostačující.
|
|
Rozdíl mezi režimem dne v běžné a speciální mateřské škole pro řečově postižené
HUSÁKOVÁ, Iveta
Bakalářská práce je tvořena ze dvou částí, teoretické a praktické. Cílem teoretické části je seznámení s časovým plánem dne v běžné a ve speciální mateřské škole pro děti s vadami řeči. Popisuje a charakterizuje oba typy mateřských škol a zachycuje aktuální stav týkající se zejména věcného vybavení, personálního zajištění, životosprávy, psychosociálních podmínek a spolupráce s rodinou a odbornými institucemi. Tato část práce se opírá zejména o prostudované školní vzdělávací programy jednotlivých škol. Praktická část pojednává o vadách řeči, které se nejčastěji ve speciální mateřské škole vyskytují, a obsahuje praktické zkušenosti z praxe v rozmezí dvou let. Práce končí shrnutím a zhodnocením rozdílů obou typů škol.
|
|
Úroveň řečového projevu žáků mladšího školního věku
MAŠÍNOVÁ, Marie
ANOTACE Diplomová práce je zaměřena na problematiku úrovně řečového projevu žáků mladšího školního věku. Práce je rozdělena do dvou částí. V části teoretické se zabýváme shromážděním poznatků z odborné literatury, jež se tímto tématem zabývá, vysvětlujeme základní pojmy, hlouběji se věnujeme nejčastějším vadám výslovnosti, jejich prevenci, systému poskytování logopedické péče v ČR, správné a chybné výslovnosti jednotlivých hlásek. Ve výzkumné části mapujeme pomocí rozhovoru a pozorování vady výslovnosti u dětí v první a druhé třídě ZŠ na Českobudějovicku. Dále konfrontujeme naši hypotézu o stavu úrovně řečového projevu u těchto dětí s vedoucími pracovnicemi na logopedické škole a v SPC v Týně nad Vltavou. Součástí práce je i přílohová část, ve které nabízíme hravé formy, kterých by mohli využít nejen pedagogové, ale také rodiče.
|