|
|
Spolupráce stomické sestry se členy multidisciplinárního týmu
VOTRUBOVÁ, Veronika
Stomie je vyvedení dutého orgánu na povrch těla. Hlavním cílem péče o stomii je navrácení pacienta do plnohodnotného života, s čím by mu měla napomáhat stomická sestra. Stomická sestra provádí pacienta předoperační přípravou, pooperační přípravou a dále i ambulantní, kdy pacient navštěvuje stomickou sestru ve stomické poradně. Aby mohla stomická sestra uspokojovat všechny potřeby pacienta, je důležitá spolupráce i s ostatními členy multidisciplinárního týmu. Teoretická část se zabývá anatomií a fyziologií, definicí stomie dále historií stomie a jejího vývoje v ošetřování. Další kapitola se zabývá indikacemi, typy stomií a možnými komplikacemi. Následují kapitoly o předoperační a pooperační péči, výživovém doporučení a klubech pro stomiky. Další kapitoly jsou věnovány stomickým sestrám. Tato práce má stanovený jeden cíl: Zjistit, jak spolupracuje sestra v rámci multidisciplinárního týmu na různých odděleních zdravotnického zařízení. Pro tento cíl byla stanovena hypotéza: Začlenění stomické sestry v multidisciplinárním týmu je na různých odděleních odlišné. A výzkumná otázka: Jakým způsobem je stomická sestra začleněna do multidisciplinárního týmu? K dosažení cíle bylo provedeno kvantitativně kvalitativní šetření. Kvantitativní šetření proběhlo formou dotazníků pro sestry z chirurgického a interního oddělení. Kvalitativní šetření bylo provedeno pomocí rozhovorů se třemi stomickými sestrami. Výsledky dotazníků byly zpracovány do grafů. Rozhovory byly přepsány a zpracovány do třech kategorizací. Z výzkumu vyplývá, že na chirurgickém oddělení směnné sestry se stomickou sestrou spolupracují mnohem lépe než na interním oddělení. Na chirurgickém oddělení spolupráce funguje lépe v oblasti komunikace se směnnými sestrami, kdy si předávají informace o pacientech se stomií, o výskytu komplikací a o postupu péče. Naopak na interním oddělení tato komunikace v mnoha případech nefunguje. Sestry na interním oddělení nemají ve většině případů potřebu komunikovat se stomickou sestrou a probírat postup péče o pacienta. Pomocí výzkumné otázky a potvrzení hypotézy jsme došli k naplnění cíle. Z kvalitativního šetření vyplývá, že jsou stomické sestry se začleněny do edukace pacientů před operací a po operaci. Do předoperační přípravy se zahrnuje i zakreslení vhodného místa pro stomii u budoucího stomika. Se směnnými sestrami většinou probírají vhodný postup péče o pacienta se stomií, vzájemně se informují o výskytu komplikací. Stomická sestra informuje v případě zájmu sestry o nových pomůckách a poznatcích ze seminářů. Stomická sestra má svoji specifickou dokumentaci, kam zapisuje údaje o pacientovi. Dvě stomické sestry poukazují i na možnost spolupráce s nutričním terapeutem v rámci výživové porady pacienta se stomií. Spolupráce s fyzioterapeutem spočívá pouze v tom, že ho stomická sestra informuje o celkovém stavu a fyzioterapeut provádí celkovou rehabilitaci. Výsledky našich zjištění získané touto bakalářskou prací budou poskytnuty managementu nemocnic, kde výzkum probíhal.
|
|
|
Úloha speciálního pedagoga při poskytování rané péče (včasné intervence)
KOČEROVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá úlohou speciálního pedagoga při poskytování rané péče a včasné intervence. Raná péče, jako sociální služba, nabízí pomoc a podporu dětem se zdravotním postižením popřípadě znevýhodněním nebo jakkoliv ohroženým na vývoji. Tato péče, resp. podpora, se týká nejen dítěte se zdravotním postižením, ale celé jeho rodiny. V teoretické části práce se zabývám speciálním pedagogem, který náleží mezi tzv. pomáhající profese a dále jeho místem v rámci multidisciplinárního týmu. Pozornost věnuji také jeho odborným kompetencím a osobnostním dispozicím, které považuji za klíčové při jeho odborné práci s klienty. Okrajově se věnuji charakteristice zdravotního postižení, jeho jednotlivými typy a specifiky. V neposlední řadě vymezuji pojmy raná péče a včasná intervence (podpora). Dále se podrobně věnuji středisku rané péče, konkrétně jeho charakteristice, druhům i lokalizaci středisek rané péče na území České republiky, včetně jejich financování a zakotvení v naší současné legislativě. V této souvislosti se snažím vymezit roli speciálního pedagoga, jako významného člena pracovního týmu při výkonu sociální služby raná péče. Pozornost věnují také speciálně pedagogickým centrům, která mohou poskytovat mj. i tzv. včasnou intervenci (podporu). Raná péče je nesnadným úkolem, a proto jsem do teoretické části bakalářské práce zahrnula také činnost centra Arpida, o.s. v Českých Budějovicích, a to právě s ohledem na odlišný způsob realizace této sociální služby, neboť ji poskytuje především ambulantní formou. Praktická část bakalářské práce definuje cíle výzkumu. Hlavním cílem je porovnání odborných kompetencí speciálního pedagoga působícího v rané péči, které jsou definovány v současné legislativě České republiky, s jeho skutečnou náplní práce. Dílčím cílem je zjistit faktické zkušenosti a názory speciálních pedagogů působících v rámci rané péče, resp. včasné intervence (podpory), na příslušnou legislativu, která se věnuje této problematice. S tím pak souvisí snaha pokusit se stanovit úlohu či roli speciálních pedagogů, jíž přijímají na základě své odborné práce s klienty v rámci rané péče. Na základě stanovených cílů jsou definovány výzkumné otázky. Jejich konkrétní znění je: Má speciální pedagog dostatek kompetencí k náplni jeho práce? Dále: V čem vidí speciální pedagogové největší problémy v náplni legislativy? Jakou úlohu pociťuje speciální pedagog při poskytování svých služeb v rámci rané péče, resp. včasné intervence? V praktické části jsem dále definovala metodiku sběru dat, kdy jsem zvolila kvalitativní výzkum. Získání dat proběhlo metodou dotazování za pomoci techniky standardizovaného rozhovoru, na který respondenti odpovídali volně bez mého zásahu. Dále charakterizuji v praktické části bakalářské práce výzkumný soubor a terén. Cílovou skupinou jsou dvě speciální pedagožky ze Střediska rané péče České Budějovice, dvě speciální pedagožky ze SPC při centru Arpida, dále speciální pedagožka ze SPC při MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené České Budějovice a odpovědná osoba za sociální službu raná péče, jíž poskytuje centrum Arpida, o.s. v Českých Budějovicích. Realizace výzkumu probíhala v pracovnách jednotlivých dotazovaných v průběhu měsíce března a začátkem dubna. Rozhovorů bylo využito pro vyhodnocení výsledků, a tedy k zodpovězení výzkumných otázek. Následnou analýzou odpovědí respondentů na jednotlivé otázky rozhovoru a následným srovnáním dat, došlo k naplnění cílů této bakalářské práce. Z výsledků výzkumu je zřejmé, že speciální pedagogové mají dostatek kompetencí pro výkon jejich odborné práce v rámci rané péče, respektive včasné intervence (podpory). Oceňují zejména vzájemnou spolupráci v rámci multidisciplinárního týmu. Dále byla prokázána spokojenost speciálních pedagogů se současnou legislativou, která upravuje jejich činnost v rámci rané péče a včasné intervence (podpory). Svou úlohu při poskytování odborných služeb vnímají dotazovaní speciální pedagogové jako pozici partnera a poradce.
|
|
|
Multidisciplinární přístup ke klientům se schizofrenií
DÁVIDOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá multidisciplinárním přístupem ke klientům se schizofrenií. Cílem je reflexe multidisciplinárního přístupu ke klientům se schizofrenií s větším apelem na sociální práci a se zřetelem na etický základ jednotlivých zúčastněných oborů. Práce obsahuje kapitoly, které se nezbytně váží k tématu. Jedná se především o sociální práci v kontextu schizofrenie, specifika schizofrenie, složení multidisciplinárního týmu, činnost týmu a etické aspekty, které z práce týmu a jednotlivých odborníků vyplývají. Diplomová práce se snaží propojit teoretické poznatky s praktickými, a to především prostřednictvím kazuistik a praktických náhledů.
|
|
|
Spolupráce sester a nutričního terapeuta v rámci multidisciplinárního týmu
VĚTROVSKÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá spoluprací sester s nutričním terapeutem v rámci multidisciplinárního týmu. Teoretická část bakalářské práce se věnuje multidisciplinárnímu týmu, jeho úkolům a také tomu, kdo je ze zdravotnických pracovníků členem týmu a jakou úlohu v týmu zastává. Bakalářská práce dále zkoumá vztahy mezi zdravotnickými pracovníky i jejich problémy a popisuje vzdělání, kompetence, náplň práce sester a nutričních terapeutů. Poslední část teoretické práce se zaměřuje na nutriční péči a na možnosti nutričního screeningu. Praktická část zahrnuje výsledky kvalitativního výzkumu. Na začátku byl stanoven cíl, který spočíval ve zjištění, jakým způsobem probíhá spolupráce mezi sestrami a nutričním terapeutem v rámci multidisciplinárního týmu. K cíli bylo stanoveno šest výzkumných otázek. K výzkumnému šetření byl použit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 20 respondentů, 10 sester z oddělení dermatovenerologie, gastroenterologie, chirurgie, neurologie, onkologie a 10 nutričních terapeutů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že jak sestry, tak nutriční terapeuti vzájemně spolupracují při navrhování diety a nutriční péče pro klienta. Ve spolupráci se vyskytly problémy pouze s nutričními terapeuty, kteří pracují v centrální kuchyni a se sestrami se nesetkávají. Vzájemně spolu komunikují při zadávání diet, při zadávání přídavků pro klienta nebo v případě, když na daném oddělení chybí nutriční terapeut. Spolupráce mezi sestrami a nutričními terapeuty na oddělení byla převážně bezproblémová a obě strany se snaží vzájemně si vyjít vstříc. Sestry si u nutričních terapeutů pochvalovaly ochotu, vstřícnost a snahu najít pro klienta co nejvhodnější dietu a přídavky ve stravě. Také se jim líbí vzájemná komunikace a ochota řešit problémy u diet pro klienty. Sestry by se měly při vzájemné spolupráci zaměřit na dietní systém nemocnice, na to, jaké mají typy diet, jak objednávat stravu pro klienty pomocí nemocničního informačního systému. Také by se měly dále vzdělávat na seminářích a školeních o možnostech a novinkách v nutriční terapii. Nutriční terapeuti by měli poskytovat více informací sestrám o novinkách v nutriční péči a následně by to s nimi měli konzultovat. Obě strany by měly spolu více mezi sebou komunikovat a snažit se o celkové zlepšení vzájemných vztahů.
|
|
|
Koordinovaná rehabilitace klientů vybraných oddělení Nemocnice Ostrov
FRYDRÝNOVÁ, Anna
Název bakalářské práce je Koordinovaná rehabilitace klientů vybraných oddělení Nemocnice Ostrov. Cílem této práce bylo porovnat průběh a plán koordinovaného systému u klientů vybraných oddělení v Nemocnici Ostrov. Dílčím cílem bylo zmapovat služby, které Nemocnice Ostrov v rámci koordinovaného systému rehabilitace poskytuje. Práce byla členěna do dvou částí, teoretická a výzkumná část. V teoretické části autorka podala znalosti z odborné literatury. Definovala koordinovanou rehabilitaci a její dosavadní zakotvení v právní úpravě. Dále se okrajově zmínila o Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disabilit a zdraví.Poslední podkapitolu teoretické části věnovala seznámení se s Nemocnicí Ostrov. Výzkumnou část autorka zpracovala metodou kvalitativního výzkumu. Zvolenou technikou sběru dat byla obsahová analýza dokumentů, pozorování a dotazník. Autorka pracovala se zdravotní dokumentací tří klientů, ze které stvořila tři kazuistiky, které uvádí v kapitole Výsledky.Od všech kazuistických klientů měla předem podepsaný informovaný souhlas.Poslední doplňkovou metodou sběru dat byl znalostní dotazník. Byl sestaven na základě teoretické části této práce a rozdán mezi zaměstnance výše zmíněných oddělení, kde byli klienti hospitalizováni. Výzkumem měla být zodpovězena otázka, jestli navazují jednotlivé složky koordinovaného systému rehabilitace u klientů vybraných oddělení Nemocnice Ostrov? Své podrobné vyjádření uvádí autorka v kapitole Diskuse, kde se ztotožňuje s některými názory autorů odborných publikací o koordinovaném systému rehabilitace. Ve výzkumu došla autorka k závěru, že perfektně funguje léčebná a sociální složka koordinované rehabilitace.Byla mezi nimi návaznost. Ovšem postrádala spojitost, eventuality či informovanost u kazuistických klientů, co se týče pracovní a pedagogické rehabilitace. Ani v jedné z kazuistik nebyla tato dílčí složka koordinovaného systému rehabilitace využita.Domněnky autorky podtrhla i částečná neznalost pracovníků ohledně pedagogické a pracovní složky koordinovaného systému rehabilitace. Například u otázky č. 11, kde 43 % respondentů uvedlo, že z příležitostí pracovní rehabilitace pro zdravotně postižené existuje pouze chráněná pracovní dílna a chráněné pracovní místo. Tento fakt vzešel z výsledků znalostního dotazníku pro zaměstnance Nemocnice Ostrov. Tudíž funkčnost a návaznost systému v prvé řadě ovlivňovala spolupráce jednotlivých odborníků, kteří jsou součástí multidisciplinárního týmu klienta. V druhé řadě se efektivita poskytované péče odrážela od samotné spolupráce jednotlivých klientů. Práce by mohla být využita k edukaci jednotlivých zaměstnanců Nemocnice Ostrov, popřípadě jiných zdravotních center. Dále jako zdroj informací pro studenty zdravotně -sociálních oborů, pracovníky v pomáhajících profesích, ale i pro laickou veřejnost.
|
|
|
Vliv akreditace na pacienta
KRASNIČANOVÁ, Lucie
V současné době je akreditace nemocnic velmi aktuálním tématem. Během posledních let došlo ke změně životního stylu společnosti. V rámci poskytovaných služeb roste počet pacientů, kteří vyhledávají kvalitnější zdravotnická zařízení s nabídkou odbornější péče. Základním vodítkem pro pacienta je informace o tom, zda je zdravotnické zařízení akreditováno. Akreditace nemocnice je pro pacienta zárukou, že postupy používané v nemocnici splňují předepsané standardy. Standardizace péče zaručuje jednotný přístup k pacientovi a vede k bezpečnější a kvalitnější péči. Cíle práce Cíl 1: Zjistit, jakým způsobem mají vybrané nemocnice zaveden ?Program zvyšování kvality a bezpečí poskytovaných služeb v nemocnici s akreditací (JCI)?? Cíl 2: Prozkoumat vliv akreditace (JCI) na pacienta, jeho spokojenost a úroveň zpětné vazby. Cíl 3: Definovat přínos akreditace v nemocnici s JCI vůči zařízení bez JCI z pohledu pacienta. Výzkumné otázky 1) Jak pacient vnímá úroveň péče, její dostupnost a kontinuitu v zařízení s akreditací? 2) Jak pacient vnímá komplexní péči týmu odborně vzdělaného personálu (lékařů, všeobecných sester, edukačních sester, nutričních terapeutů)? 3) Jak pacient hodnotí informovanost o veškeré péči související s jeho zdravím v průběhu hospitalizace? 4) Jaký rozdíl v péči spatřuje pacient v nemocnici s akreditací vůči jinému zařízení bez ní? Metodika K získání potřebných informací bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření, použita technika metody dotazování s technikou polostrukturovaného rozhovoru na předem připravený okruh otázek. Osloveno bylo celkem 6 pacientů hospitalizovaných v Nemocnici Na Homolce. O výzkumu bylo informováno vedení nemocnice písemnou formou. Výsledky a závěr Z rozhovorů vyplynulo, že pacientům byla během hospitalizace v akreditované nemocnici JCI poskytována ošetřovatelská péče dle celkové nebo funkční metody. Péče byla dle potřeb pacientů dostupná z hlediska časového i organizačního. V jediném případě nebylo zajištěno lůžko. Situace se vyřešila dohodou personálu s pacientem. Důležitou součástí příjmu pacienta do akreditované nemocnice bylo představení se personálu pacientům, který tak učinil, vyjma jednoho pacienta. Dále se všichni pacienti shodli, že je lékař na oddělení denně navštěvoval. Spolupráce multidisciplinárního týmu dle pacientů fungovala, zejména oceňovali práci psychologa. Rozdíly v péči pacienti spatřovali v bezpečnostních opatřeních a z hlediska dostupnosti z rozhovorů vyplynulo, že se dva respondenti setkali s dlouhou čekací lhůtou na plánovanou operaci v neakreditované nemocnici. Úroveň poskytované ošetřovatelské péče hodnotili pacienti pozitivně. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že většina pacientů si uvědomovala rozdíly v poskytované péči. Vliv má jistě i vzdělanost sester v komunikaci s nemocným, kdy bylo shledáno, že je potřeba komunikaci více rozvinout. Výstupem bakalářské práce je návrh praktického semináře pro sestry, který by měl obsahovat základní informace o efektivní komunikaci s nemocným zaměřený zejména na zpětnou vazbu.
|
|
|
Sestra a ošetřovatelská dokumentace
VČELOVÁ, Stanislava
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou používání ošetřovatelské dokumentace a práce s tímto dokumentem. Ošetřovatelská dokumentace patří k základním materiálům, které patří ke správnému fungování nemocniční péče o pacienty. Ke každému hospitalizovanému pacientovi by se měla bezpodmínečně tato dokumentace vést, neboť to vyplývá i z české legislativy. Práce sestry s ošetřovatelskou dokumentací spočívá ve správném, bezchybném a čitelném vedení. Sestra do ošetřovatelské dokumentace zaznamenává kvalitní, reálné, kompletní a podstatné informace o zdravotním stavu pacienta a pracuje s těmito údaji, které využívá v ošetřovatelském procesu. Nejvíce využívanou formou vedení ošetřovatelské dokumentace je písemná. V současné době se sestra setkává i s elektronickou formou ošetřovatelské dokumentace, která má pomoci sestře získat více času na komunikaci a péči o pacienta. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit používání ošetřovatelské dokumentace ve vybraném nemocničním zařízení. Výzkumné šetření probíhalo kvantitativní metodou. Na podkladě rozhovorů byly zpracovány kazuistiky a nejdůležitější data vypracována do kategorizačních tabulek. Výzkumné šetření probíhalo u deseti náhodně vybraných sester, které pracují na neurochirurgickém a kardiochirurgickém oddělení v Nemocnici Na Homolce. Z výsledků vyplynulo široké spektrum potíží u vedení ošetřovatelské dokumentace.
|
|
|
Spolupráce sester a lékařů v intenzivní péči
HALAMOVÁ, Veronika
Jako téma bakalářské práce jsme zvolili problematiku spolupráce sester a lékařů na jednotce intenzivní péče. Práce ve zdravotnictví není práce pro jednotlivce. Jedná se o týmovou spolupráci, kde kaţdý člen týmu má svoje povinnosti, ale také práva a pravomoci. Sestry chtějí, aby byli v péči o klienty rovnocennými partnery, coţ se zatím na mnoha místech nedaří. Pro většinu lékařů je sestra stále ještě pomocnice, která pouze vykonává lékařské ordinace a její vlastní práce je povaţována za podřadnou a nedůleţitou. Toto téma jsem si vybrala také z osobních důvodů, protoţe na pracovišti, kde pracuji, se bohuţel setkávám se stejným postojem lékařů, o kterém jsem se zmiňovala výše. Pro sběr dat byla zvolena technika dotazníku. Byly vypracovány dotazníky jednak pro sestry a také pro lékaře, aby měly moţnost se vyjádřit obě strany. Dotazník pro sestry obsahoval 25 poloţek. Pro lékaře byl vytvořen podobný dotazník, který obsahoval 19 poloţek. Dotazníky byly pro obě skupiny respondentů dobrovolné a anonymní. Výzkum probíhal v Nemocnici Na Homolce na jednotkách intenzivní péče s chirurgickým zaměřením. Byly zvoleny 3 hypotézy. První z nich byla, ţe lékaři a sestry na JIP spolupracují. K této hypotéze se vztahovalo více otázek z dotazníku. Jednalo se o různé oblasti spolupráce a hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza se vztahovala ke vzdělání sester. Předpokládala jsem, ţe sestry s vysokoškolským vzděláním jsou z pohledu lékařů vnímány jako rovnocenní partneři. Tato hypotéza byla zamítnuta. Zjistila jsem, ţe pro lékaře není rozhodujícím kritériem pro spolupráci výše vzdělání, ale praktické dovednosti sestry. Třetí hypotéza se týkala kompetencí sester. Předpokládala jsem, ţe sestry na JIP provádějí výkony v rámci svých kompetencí. Tato hypotéza byla zamítnuta, protoţe 85,85 % sester souhlasí s tím, ţe lékaři vyţadují výkony, které nejsou plně v sesterských kompetencích. Druhým cílem bylo zjistit oblasti, ve kterých mohou vznikat problémy. Z šetření vyplynulo, ţe jde v podstatě o problémy ve slušném chování a to u obou skupin ? jak u sester, tak u lékařů.
|
|
|
Využití role sestry-rozhodovatelky v praxi v souvislosti s poskytováním kvalitní ošetřovatelské péče
STEHLÍKOVÁ, Jaroslava
Diplomová práce se snaží nastínit, v jakém rozsahu je využívána rozhodovací role sester a jaké hlavní faktory ovlivňují sesterské rozhodování. Rozhodováním naplňuje sestra svou rozhodovací roli, přičemž efektivita tohoto rozhodnutí významným způsobem zasahuje do výsledné kvality poskytované ošetřovatelské péče. Výzkumem bylo zjištěno, že sestry svou rozhodovací roli využívají v nedostatečné míře, a proto je potřeba znovu zdůraznit smysl a účel samotného rozhodování. Tohoto úkolu se mohou ujmout sestry z ošetřovatelského managementu. Sestry manažerky mohou dále přispět tím, že budou efektivněji než doposud obhajovat kompetence sester. Z faktorů, které sestry potřebují pro efektivní rozhodování, je potřeba zaměřit se zejména na vzdělávání. Je nezbytné umožnit sestrám rozšiřování vědomostí, protože tak získají teoretické znalosti (např. o rozhodování), které uplatní v péči o pacienta/klienta.
|
|
|
Uplatnění Vojtovy metody v rámci uceleného systému rehabilitace v centru ARPIDA v Českých Budějovicích
SOUKUPOVÁ, Věra
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl pokusit se zjistit, do jaké míry může Vojtova metoda ovlivnit schopnost dítěte přijímat a aktivně se zapojit do dalších prostředků uceleného systému rehabilitace. Diplomová práce se zabývá uplatněním Vojtovy metody v rámci uceleného systému rehabilitace v centru ARPIDA v Českých Budějovicích. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část práce pojednává o současném stavu problému, charakterizuje jednotlivé prostředky uceleného systému rehabilitace a informuje čtenáře o Vojtově metodě reflexní lokomoce. Praktická část je členěna do dvou kapitol. První kapitola seznamuje čtenáře s charakteristikou vybraného zařízení. Ve druhé kapitole jsou zpracovány kazuistiky klientů doplněné o analýzu rozhovorů s rodiči a dalšími členy multidisciplinárního týmu. Na základě těchto materiálů jsem vytvořila šest kazuistik klientů centra ARPIDA. Hlavní diagnózou klientů byla dětská mozková obrna v různých formách s kombinovanými vadami, kterou má pět ze šesti sledovaných klientů. V diplomové práci jsem použila metodu kvalitativního výzkumu. V praktické části byla použita technika analýzy zdravotnické a osobní dokumentace vybraných klientů centra ARPIDA, vlastní přímé pozorování, analýza rozhovorů s rodiči a ostatními členy multidisciplinárního týmu, a využití z vlastní práce fyzioterapeuta. V závěru práce konstatuji, že aplikace Vojtovy metody je nezbytná v rámci uceleného systému rehabilitace ve snaze o snížení následků postižení a zkvalitnění života jedinců s postižením. Vlastním výzkumem jsem se snažila ověřit poznatky, které jsem získala studiem literatury při zpracovávání teoretické části. Závěrem této praktické části je shrnutí výsledků, zhodnocení splnění cílů a závěry šetření s doporučením. Práce může sloužit odborníkům a studentům, kteří se této problematice věnují, ale také členům multidisciplinárního týmu jako jejich zpětná vazba.
|
host ::
RSS.