Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 115 záznamů.  začátekpředchozí96 - 105další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sociální vyloučení ve městě Prachatice
MRÁZ, Pavel
Práce se zabývá rozborem vývoje bydlení a života romské populace ve městě Prachatice v období od roku 2010 do současné doby. V bakalářské práci byl proveden za pomoci dostupné odborné literatury, internetových zdrojů a dokumentů města Prachatic rozbor dané problematiky a dále bylo provedeno výzkumné šetření v lokalitě Krumlovská čp. 39, Prachatice. Cílem provedeného výzkumného šetření bylo zjistit názor romských obyvatel lokality Krumlovská čp. 39 Prachatice, jak vnímají kvalitu bydlení a života v této lokalitě, dostupnost k sociálním službám a své postavení jako občanů města. Výzkumné šetření bylo realizováno formou rozhovorů, dotazováni byli obyvatelé výše uvedené lokality města Prachatic.
Kvalita života u romských dětí staršího školního věku na Českokrumlovsku.
KODÝMOVÁ, Elena
V bakalářské práci se zabývám kvalitou života romských dětí staršího školního věku na Českokrumlovsku. Teoretická část umožňuje krátký vhled do problematiky romské menšiny v České republice. Je věnována otázce vymezení Romů, odlišnostem romské minority, romské rodině, vztahu Romů ke vzdělání a krátká kapitola je věnována Romům v Českém Krumlově. Druhá polovina teoretické části se věnuje vymezením kvality života, vztahu kvality života a zdraví. V praktické části jsou zpracována data, získaná pomocí standardizovaného dotazníku ComQol ? S5, Cummins (1997), který byl upraven a přeložen pro použití v českém prostředí. Cílem práce je zmapovat kvalitu života romských dětí staršího školního věku a zároveň přiblížit hodnotovou orientaci romských pubescentů v kontextu tradičních hodnot Romů.
The Discussion about the ethnic Minorities in Germany. Opportunities and Problems with focus on Turkish minority.
MÜLLEROVÁ, Lenka
Autorka se bude ve své práci zabývat velmi diskutovaným problémem integrace etnických menšin na území Spolkové republiky Německo. V bakalářské práci se zaměří převážně na velmi početnou tureckou menšinu žijící na tomto území. V první části práce se bude autorka zabývat převážně jejich historií a bude zkoumat, kdy, jak a za jakých podmínek se Turci dostali do Německa. Druhá část práce bude věnována jejich každodennímu životu, kde na příkladu vybraných odvětví jako vzdělání, náboženství, uplatnění na pracovním trhu či bytové situaci bude upozorněno nejen na jejich problémy, ale také na jejich úspěchy. Autorka se v závěru práce pokusí nastínit, jakým směrem se bude tato problematika dále vyvíjet. V závěru práce budou zhodnoceny dosavadní zjištěné poznatky.
Život menšin v Jihočeském a Jihomoravském kraji
HOREHLEĎOVÁ, Veronika
Bakalářská práce s názvem "Život menšin v Jihočeském a Jihomoravském kraji" se zabývá problematikou romské menšiny a jejím vzděláváním. Vzdělání a vzdělávání je v současné době klíčovým předpokladem pro vzestup romského etnika a jeho začlenění do společnosti. V teoretické části této práce je popsána charakteristika, původ a dělení Romů a historické souvislosti vývoje Romů na našem území. Zmínili jsme současné problémy pojící se s romskou menšinou, jako jsou například sociální exkluze, diskriminace, aj. Další kapitoly byly věnovány romské kultuře, rodině a výchově. Nejpodstatnější kapitolou je vzdělávání, jelikož celá práce byla orientována tímto směrem. Uvedli jsme zde také současný stav vzdělanostní úrovně romského etnika. V empirické části jsou prezentovány výsledky výzkumu zaměřeného na vzdělávání romského etnika v oblasti středoškolského studia. Výzkum byl zpracován systémem sekundární analýzy dat a kvantitativního zhodnocení dotazníku. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké typy středních škol žáci romského etnika upřednostňují, zda studia dokončují nebo ukončují předčasně a zda jim během studia pomáhá asistent pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním. Dále jsme zjišťovali, jestli romští studenti středních škol využívají státních dotací ke studiu. Preferovanými typy středních škol byly nejčastěji mezi Romy střední odborná učiliště. Jen malá část respondentů si vybírala obory ukončené maturitní zkouškou. Tento výsledek měl rovněž potvrdit nebo vyvrátit formulovanou hypotézu, která zní: Romská menšina dokončuje středoškolské vzdělání. Hypotéza byla vyvrácena, jelikož převážná většina romských žáků středních škol studium nedokončila. Práce poukazuje i na faktory ovlivňující postoje romského etnika ke vzdělání a vzdělávání. Výsledky práce jsou přínosné pro praxi. Se školami zapojenými ve výzkumu byla navázána spolupráce. Zpětnou vazbou jim byly poskytnuty výsledky výzkumu. Pro školy mohou tyto informace znamenat lepší orientaci v tom, co studenti od vzdělávání očekávají, jak k němu přistupují, jakým volbám studia dávají přednost. Zároveň mohou výsledky výzkumu posloužit jako informační a edukační materiál pro širokou veřejnost i odborníky
Komunitní práce a její specifika při práci s romskou menšinou
BÍLÝ, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá komunitní prací a jejími specifiky při práci s romskou menšinou. Teoretická část představuje specifika komunitní práce s romskou menšinou, její základní hodnoty, základní princip ?ze zdola nahoru?, na kterém komunitní práce staví, fáze komunitního rozvoje, důležité vlastnosti komunitního pracovníka při práci s romskou menšinou, ale především je zde popisován celý proces aktivizace této skupiny obyvatelstva tak, jak je popsán v dostupné literatuře. Komunitní práce je zde prezentována na příkladu obecně prospěšné společnosti Cheiron T v Táboře. Praktická část představuje konkrétní komunitní práci Cheiron T o.p.s. v Táboře s místní romskou menšinou a vlastní výzkum. Hlavním cílem výzkumu je zjistit, jak romská komunita v Táboře vnímá činnost obecně prospěšné společnosti Cheiron T ve vztahu k sobě a v jakých úrovních ji dokáže reflektovat. Dalšími dílčími cíli je zjistit, jak se liší vnímání činnosti Cheiron T o.p.s. u zástupců romské komunity, kteří tvoří iniciační skupinu a u ostatních (neaktivních) zástupců romské komunity v Táboře a co sama komunita vnímá, že by se dalo udělat pro změnu své nepříznivé životní situace. Praktická část je zakončena prezentací a interpretací výpovědí zástupců romské komunity, se kterými jsem na toto téma vedl rozhovor. Na závěr práce prezentuji diskuzi, kde porovnávám tyto výpovědí s názory získanými z odborné literatury a mých praktických zkušeností.
Soudobá česká společnost a národnostní menšiny
Zindulková, Denisa ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Háka, Antonín (oponent)
Vztah mezi českou společností a národnostními menšinami je často diskutovaný. V práci jsou představeny tři nejpočetnější tradiční historické menšiny -- Romové, Slováci a Poláci, a tři zástupci nejpočetnějších nových menšin -- Vietnamci, Ukrajinci a Rusové, které se zde rozrostly vlivem globalizace a sílící migrace. Postoj české většiny je založen na dotazníkovém šetření a cílem práce je potvrzení či vyvrácení hypotézy, že český národ zastává odmítavý postoj vůči menšinám.
Romové a mezilidské vztahy
PECHOVÁ, Jana
Téma mé diplomové práce je {\clqq}Romové a mezilidské vztahy``. Toto téma jsme si vybrala záměrně. Myslím si, že i přesto, že Romové jsou součástí naší společnosti dlouhou dobu, doposud nejsou vzájemné vztahy mezi Romy a občany majoritní společnosti na uspokojivé úrovni. Vzájemné mezilidské vztahy mezi občany majoritní společnosti a romskými občany jsou neustále velmi diskutovaným tématem. Problematice vzájemného soužití se věnuje nejen odborná veřejnost, ale také veřejnost laická. Má diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám historií Romů, strukturou romského společenství, tradiční romskou rodinou, tradičními rodinnými zvyky, romstvím, jazykem, rasismem a diskriminací, vzájemnými vztahy mezi romskou a majoritní společností a sociální prácí s romskou menšinou. V praktické části jsme použila metodu kvantitativního výzkumu. Použila jsme dva druhy dotazníků. Jeden dotazník byl určen romským občanům a druhý byl pro občany majoritní společnosti. Pro občany romské společnosti jsem rozdala 120 dotazníků. Celková návratnost dotazníků byla 76 %. Druhý dotazník byl určen občanům majoritní společnosti. Celkem jsem oslovila 100 respondentů. Návratnost těchto dotazníků byla 100 %. Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, jaké jsou důvody, které vedou k problematickým mezilidským vztahům Romů a členů majoritní společnosti. K tomuto cíli jsem si stanovila tři hypotézy. Hypotéza č.1, která zní : Více než polovina dotazovaných respondentů z Romů zažila nějakou formu diskriminace. Tato hypotéza se potvrdila. Hypotéza č.2, zní : Více než polovina dotazovaných respondentů z majoritní společnosti má negativní zkušenost s Romy. Tato hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 3, zní: Více než polovina dotazovaných respondentů z majoritní společnosti nezná základní specifika romského etnika. Tato hypotéza se nepotvrdila. Výsledky mé práce budou nabídnuty pracovníkům zabývající se romskou problematikou a studentům Zdravotně sociální fakulty v oboru Rehabilitační {--} psychosociální péče o postižené děti, dospělé a staré osoby. V budoucnu mohou sloužit k vytvoření návrhu opatření, které by mělo vést ke zlepšení stávající situace mezi romskou a majoritní společností.
Vliv migrace na vybrané socioekonomické ukazatele
Vrána, Martin ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Langhamrová, Jitka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem migrace. V teoretické rovině práce definuje pojem migrace, pojednává o jejích příčinách, formách, druzích a důsledcích. V rovině praktické práce potom zkoumá vliv migrace na socioekonomické ukazatele. Jejím cílem je charakterizovat dopady migrace na sociální a ekonomické ukazatele České republiky a na příkladu ekonomické aktivity cizinců a dalších vybraných kritérií zhodnotit situaci, která by v důsledku migrace mohla v socioekonomické oblasti do budoucna v České republice nastat. Práce dále také informuje o současném stavu a vývoji migrace v České republice, o tom, jaká byla zvolena migrační politika, podrobněji se také zabývá tím, jaké menšiny na našem území žijí. Zvolenému cíli práce se věnuje třetí kapitola, která přináší praktické poznatky o ekonomických sociologických a demografických aspektech migrace.
Práva imigrantů
SOUKUPOVÁ, Eva
S problematikou imigrace se Česká republika setkává po roce 1989. V současné době tvoří cizinci přibližně 2,5% obyvatel ČR. Tento počet patří mezi nejnižší v rámci EU, avšak do budoucna se předpokládá, že se tento počet bude neustále zvyšovat. Lidé přicházející do ČR, hledají lepší životní podmínky a chtějí zde začít nový život. Proto by mělo být součástí státní politiky zajišťovat imigrantům rovný přístup a rovné příležitosti na trhu práce, ve vztahu ke zdravotní i sociální péči. V praktické části byl pro získání potřebných údajů zvolen kvantitativní výzkum formou dotazníkové techniky. Použity byly anonymní dotazníky pro imigranty a veřejnost. Výzkum zaměřený na imigranty byl proveden v institucích zaměřených na pomoc cizincům v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Plzni, Praze. Celkem bylo rozesláno 120 dotazníků. Návratnost dotazníků byla 49%. Výzkumný soubor tedy tvořilo 59 respondentů. Výzkum zaměřený na veřejnost byl prováděn v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a v Třeboni. Celkem bylo rozdáno 110 dotazníků. Dotazníky jsem rozdávala osobně a jejich návratnost byla 100%. Všechny dotazníky byly vyhodnoceny a procentuelně zpracovány do grafů. V práci jsou stanoveny dva cíle. Ke každému cíli byly stanoveny dvě hypotézy. Cíl 1: Zjistit úroveň znalostí imigrantů o právu pracovním a sním souvisejících předpisů {--} zdravotním pojištěním, dávkami sociálního zabezpečení. Hypotéza č. 1 zní: Více než polovina dotázaných imigrantů zná svá práva. Hypotéza č. 2 zní: Více než polovina dotázaných imigrantů ví, na koho se v případě řešení problému obrátit. . Po vyhodnocení dotazníků první hypotéza nepotvrdila a druhá hypotéza se potvrdila. Cíl 2: Zjistit informovanost veřejnosti o právním postavení cizinců žijících na území ČR. Hypotéze č. 1 zní: Více než polovina dotázaných respondentů nezná práva cizinců žijících na území ČR. Hypotéza č. 2 zní: Více než polovina dotázaných respondentů zná organizace poskytující pomoc cizincům žijících na území ČR. Po vyhodnocení dotazníků se první hypotéza nepotvrdila a druhá hypotéza se potvrdila.
Policie ČR a problematika menšin ve společnosti
PATČ, Antonín
Tématem bakalářské práce je problematika menšin ve společnosti v České republice v souvislosti s činností Policie České republiky v této oblasti. Cílem této práce je zjistit v rámci Jihočeského kraje, jaké jsou oficiální aktivity Policie ČR ve vztahu k menšinám. Dále pak zjistit, jak jsou vnímáni příslušníci menšin ze strany policistů, představit strategie Policie České republiky pro svou práci ve vztahu k menšinám a další projekty a činnosti Policie ČR, ve vztahu k menšinám. Ve stati práce se věnuji základní terminologii týkající se problematiky národnostních menšin, mezinárodní legislativě a legislativě České republiky týkající se problematiky menšin. Dále se budu zabývat úkoly policie ve vztahu k menšinám, přijímáním příslušníků menšin k Policii ČR, strategiemi pro práci Policie ČR ve vztahu k menšinám, institutem styčného důstojníka a jeho pracovní skupinou. V další části práce se orientačním průzkumem pokusím zjistit, jak policisté vnímají příslušníky menšin. Průzkum byl proveden formou rozhovoru na základě připravené osnovy s policisty, kteří pracují v okrese Český Krumlov. Práce může posloužit jako obecný přehled problematiky menšin ve společnosti ve vztahu k Policii ČR a jako přehled činnosti Policie ČR v této oblasti, dále může být využita k přijetí opatření ke zlepšení vztahů mezi Policií ČR a příslušníky menšin a k lepší komunikaci mezi zúčastněnými stranami.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 115 záznamů.   začátekpředchozí96 - 105další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.