|
|
Moderní fitness cvičení a jejich vliv na zdraví mužů ve věkové kategorii 30 - 45 let.
AJGEL, Lubomír
Cílem této bakalářské práce je zjištění významu a vlivu moderních fitness cvičení na zdraví mužů ve věkové kategorii 30 - 45 let. V teoretické části proběhla literární kompilace dostupných pramenů vztahujících se k danému tématu. Teoretická část tudíž posloužila jako základ pro vypracování praktické části, v niž byla měřena hodnota srdeční frekvence v průběhu hodin moderních fitness cvičení. K vyhodnocení vlivu moderních fitness cvičení na zdraví probandů (testovaných mužů) jsem dospěl pomocí srdeční frekvence, hodnot BMI a antropometrickým měřením tloušťky čtyř kožních řas pomocí kaliperu. Za pomoci těchto metod jsem zjistil procentuelní podíl tuku v těle. Výsledkem bylo, že moderní fitness cvičení jsou vhodné aktivity pro zdraví i snižování nadváhy u mužů ve věkové kategorii 30 - 45 let.
|
|
|
Vliv akutního stresu na zdravotnického záchranáře a následná krizová intervence
JIŘIŠTA, Vladimír
Diplomová práce pojednává o problematice psychického zatížení zdravotnických záchranářů na zdravotnické záchranné službě, dále mapuje možnosti využití krizové intervence v případě nadlimitních stresových událostí v praxi těchto pracovníků. Práce je rozdělena do dvou částí a to teoretickou a praktickou. V teoretické části práce jsou vymezeny základní termíny týkající se zdravotnické záchranné služby a zdravotnických záchranářů, stresu, stresové zátěže a následné psychosociální péče, krizové intervence a její historie. Praktická část je zaměřena na výši psychické zátěže v praxi u zdravotnických záchranářů, která byla zkoumána pomocí Meisterova dotazníku. Dále byli respondenti dotazováni na možné příznaky přítomnosti akutního stresu. Další část dotazníku zjišťovala povědomí a možnou zkušenost s psychosociální pomocí a krizovou intervencí mezi zdravotnickými záchranáři na zdravotnických záchranných službách. Šetření bylo provedeno dotazníkovou metodou v rámci dvou krajů ČR a to kraji Královéhradecké a kraji Moravskoslezském.
|
|
|
Techniky zvládání zátěžových situací adolescentů
ŠVEJDOVÁ, Michaela
Tématem této bakalářské práce jsou zátěžové situace, přesněji zátěžové situace u adolescentů. V teoretické části se zaobírám nejprve obecnou charakteristikou adolescence se zaměřením na důležité změny a pilíře v tomto období lidského života. Dále se pak snažím charakterizovat situace, které považujeme za zátěžové, jako např. stres, frustraci či konflikt. V další kapitole hledám možnosti řešení těchto tíživých situací. V závěru teoretické části zmiňuji pomocné techniky účinné při boji se stresem. Druhá, praktická, část této práce obsahuje výzkum, který jsem realizovala na dvou základních školách a nižším gymnáziu, abych zjistila, co samotní adolescenti považují za zátěž, jaké strategie při jejím řešení užívají a kde hledají sociální oporu. Pro tento výzkum jsem použila dotazníkovou metodu.
|
|
|
Stresové faktory v chovech dojnic
SEDLÁČKOVÁ, Renata
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na stresové faktory v chovech dojnic. V práci jsou popsány základní faktory ovlivňující pohodu zvířat. Na základě těchto faktorů je dále rozvíjen literární přehled, ve kterém jsou uvedena možná rizika stresových faktorů a jejich následky v chovech dojnic, druhy stresu a jejich adaptace, předcházení stresu a obecné požadavky ustájení. Součástí literární rešerše je také přehled konvenčních a ekologických chovů se zaměřením na stres dojnic a jejich eliminace.
|
|
|
Vliv dojení dojícím automatem na vybrané parametry welfare dojnic
PROVAZNÍKOVÁ, Iveta
Téma této bakalářské práce bylo zaměřeno na vyhodnocení welfare dojnic při volném způsobu ustájení a dojení stáda pomocí robota. Hlavními posuzovanými ukazateli byly údaje o celkové době, kterou strávily dojnice v zařízení robota, a údaje o následujícím pohybu zvířat po opuštění dojícího boxu. Dále byla vyhodnocena doba přípravy dojnice od vstupu do robota do úspěšného nasazení strukových násadců. Rovněž byl posouzen i vliv stresu na vybrané krevní parametry. Na základě těchto pozorování si lze utvořit představu o pohodě zvířat při tomto způsobu ustájení a o jejich možnosti svobodného rozhodování, v jakých intervalech v průběhu dne budou proces dojení absolvovat. Měřené a sledované hodnoty byly získávány pozorováním dojnic a přesnou evidencí jejich činnosti od vstupu do robota. V následujících třiceti minutách po jeho opuštění byl dále zaznamenáván pohyb zvířat ve stáji a uspokojování jejich fyziologických potřeb, příjem potravy, pití a ulehnutí. Měření probíhalo v běžných provozních podmínkách po dobu 24 hodin a bylo orientováno na všechny dojené kusy ve stádě. Podrobné časové údaje o délkách probíhajících úkonů a o denní dojivosti byly převzaty ze záznamů dojícího robota Lely Astronaut. Výsledky byly následně vyhodnoceny programy Microsoft Excel, Statistika 9 a byl porovnán jejich vliv na celkovou užitkovost. Údaje o stresovém působení rozdílných způsobů dojení na dojnice byly získány ve spolupráci s VFU Brno na jejich experimentálním pracovišti. V oblasti pohody ustájených zvířat pozorování neprokázala žádné vážnější problémy, zvířata byla po dobu celého hodnocení klidná a spokojená. Dojení probíhalo průběžně a dojnice nastupovaly ukázněně do boxu robota. Pouze 5 kusů, což tvoří necelých 6 % dojených krav, bylo nutno do boxu nahánět za pomoci zootechnika. Vesměs se však jednalo o prvotelky, které se technologii robota teprve přizpůsobují. V průběhu pozorování bylo zjištěno 147 dojení na 58 kusech dojnic, což odpovídalo průměru 2,54 dojení na kus. Při průměrné dojivosti 14,87 kg to znamenalo průměrnou denní užitkovost 37,8 kg mléka na dojnici. Délka přípravy k dojení se pohybovala kolem 2 minut 25 sekund. Délka samotného dojení činila průměrně 6 minut. Ze sledovaných dojnic po dojení vyhledalo potravu 83,7 % a bezprostředně po podojení ulehlo pouhých 6,8 % krav. Průměrná denní dojivost se výrazně navýšila u dojnic dojených 3x za den a to o 16,1 kg, což představuje nárůst o 31 %. Křivka aktivity dojnic v grafu vykázala značnou ochotu dojnic spolupracovat s dojícím robotem. Kortizon v krevním séru nevykázal nadlimitní hodnoty.
|
|
|
Duševní hygiena jako základní předpoklad prevence syndromu vyhoření u vybraných rizikových profesí
RYBÁČKOVÁ, Ilga
Pomáhající profese se vyznačují vysokými nároky na osobnost pomáhajícího. Z mnohých výzkumů vyplývá, že příslušníci těchto profesí jsou ohroženi syndromem vyhoření. Duševní hygiena slouží k udržení duševního zdraví a je základem prevence syndromu vyhoření. Cílem bakalářské práce je zjistit vztah mezi výskytem příznaků syndromu vyhoření a dodržováním, či porušováním zásad duševní hygieny. Dílčím záměrem zkoumání je zjistit, zda příslušníci vybraných rizikových profesí znají a dodržují zásady duševní hygieny a dále pak zjistit, zda má osvojení a dodržování zásad duševní hygieny vliv na prevenci syndromu vyhoření. V teoretické části je nejprve charakterizována pomáhající profese, psychická zátěž a stres, příčiny stresu a projevy. Podrobně je pak popsán syndrom vyhoření ? definice, příčiny, příznaky, diagnostika i terapie. Následuje hlavní část, věnovaná duševní hygieně jako prevenci syndromu vyhoření. Popsány jsou zde jednotlivé aspekty duševní hygieny jako například zdravý životní styl, výživa, spánková hygiena, relaxační techniky. Nakonec jsou zmíněny další faktory, které syndrom vyhoření ovlivňují ? supervize, sebehodnocení a mezilidské vztahy. Pro splnění praktické části práce byl proveden kvalitativní výzkum, realizovaný metodou dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Respondenti byli vybráni ze čtyř rizikových profesí ? učitelů, zdravotních sester, sociálních pracovníků a pracovníků zdravotnické záchranné služby. Byl proveden kvótní výběr na základě výsledků dotazníku Burnout Measure, který zkoumá příznaky vyhoření. Z výzkumu vyplynulo, že zástupci vybraných rizikových profesí vědí o syndromu vyhoření a znají zásady duševní hygieny. Výzkum dále prokázal, že začlenění zásad duševní hygieny do života pomáhajících má vliv na prevenci vyhoření. Roli ale hrají i další faktory, což se v rozhovorech potvrdilo. Zejména dobré vztahy na pracovišti či přítomnost supervize mohou mít pozitivní vliv.
|
|
|
Co stresuje učitele?
LOJDA, Josef
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku stresu u učitelů. Popisuje, kdo je učitel, co je stresor, stres a syndrom vyhoření a také jak jsou tyto pojmy propojeny. Teoretická část se dále věnuje prevenci stresu a obraně proti stresu. Výzkumná část se zaměřuje na detekování hlavních stresorů učitelů, na to jak často a jak silně prožívají učitelé stres a negativní pocity s přihlédnutím k profesnímu věku, pohlaví a zaměření. Dále co učitelé o stresu vědí a co dělají pro to, aby ho nezažívali.
|
|
|
Náročnost práce sestry na onkologickém oddělení.
TŮMOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá náročností práce zdravotních sester, které pracují na onkologickém oddělení. Sestra na tomto oddělení, jelikož je v neustálém kontaktu s lidmi, ať už s pacienty, s jejich rodinami, či s kolegy, by měla znát zásady komunikace, měla by být empatická, vlídná, trpělivá, vstřícná. Teoretická část této práce je zaměřená na charakteristiku onkologického oddělení, je zde popisována specifičnost práce sester, dále se zde zabýváme dostupnou léčbou v onkologii, úlohou sester v paliativní péči a problematikou syndromu vyhoření. V praktické části jsou pak předloženy výsledky polostrukturovaných rozhovorů prováděných se sestrami, které pracují na onkologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. a v Nemocnici Na Bulovce. Na základě rozhovorů byly postupně zpracovány kazuistiky, na jejichž základě později byly vytvořeny kategorizační tabulky. Z výsledků je patrné, že sestry vnímají svojí práci jako velmi náročnou, převážně po psychické stránce. Sestry se na onkologii denně setkávají s lidmi, kteří jsou nevyléčitelně nemocní, s umíráním, se smrtí. Jsou zde vystaveny rizikům cytostatických látek. Bývají často unavené a důsledkem toho může vzniknout narušení sociální, fyzické a psychické pohody a k syndromu vyhoření nebývá daleko. Často se stává, že vlivem těchto faktorů na sobě sestry pociťují stres a málokdy jsou seznámeny s tím, jak mu efektivně předcházet, či jak se s ním případně vypořádat. Proto na základě získaných informací, jako výstup práce, vznikla brožura pro sestry, která má za úkol je právě o této problematice informovat.
|
|
|
Nárůst biomasy u rosičky krvavé (Digitaria sanguinalis (L.) SCOP.) v solí kontaminované půdě – skleníkový experiment
Nováková, Markéta ; Gajdová, Iveta ; Šerá, Božena
Rosička krvavá (Digitaria sanguinalis (L.) SCOP.) není uvedena na Ellenbergově seznamu halofytních druhů rostlin. Přesto je častým druhem běžně rostoucím podél silnic na solí kontaminovaných půdách. Testy ve skleníkovém prostředí byly zaměřeny na zjištění výše hodnot zasolení, při kterých rosička krvavá produkuje biomasu a při kterých již se projeví ztráty na biomase. Použit byl standardní půdní substrát kontaminovaný NaCl v rozsahu 0,12- 1,96 %. Testy prokázaly úspěšný nárůst podzemní i nadzemní biomasy u substrátů s nižší koncentrací NaCl. U vyšších koncentrací byly některé rostliny i přes ztráty na biomase schopné vytvořit generativní orgány a zralá semena. Bylo tak potvrzeno, že rosička krvavá je fakultativním halofytem.
|
|
|
Vliv různých typů zdrojů plazmy na růst semen. Laboratorní pokus na Pohance seté
Šerá, Božena ; Gajdová, Iveta ; Čermák, M. ; Gavril, B. ; Hnatiuc, E. ; Kováčik, D. ; Kříha, V. ; Sláma, J. ; Šerý, M. ; Špatenka, P.
Byla testována klíčivost a počáteční růst nažek pohanky seté (Fagopyrum aesculentum) po ošetření nízkoteplotním plazmatem generovaným různými typy elektrických výbojů s použitím vzduchu jako nosného, resp. pracovního plynu. Byly použity tři časové expozice ošetření: 3 min, 5 min, 10 min. Sledovány byly tyto biologické parametry: klíčivost, délka klíčků a jejich hmotnost. Data byla vyhodnocena dvoucestnou analýzou variance. Byl prokázán významný vliv typu plazmového výboje, času expozice a kombinace obou faktorů. Největší stimulační vliv na klíčivost a počáteční růst nažek byl zjištěn po aplikaci GlidArc plazmatu. Naopak nejmenší vliv vykazovalo plazma generované PDBV výbojem, které se Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2012 249 vyznačuje vysokou hustotou energie. Pro plazmové úpravy se proto musí u této aparatury použít podstatně kratší časy.
|
host ::
RSS.