|
|
Uplatnitelnost dlouhodobě duševně nemocných osob na trhu práce
ČERNÁ, Pavla
S tématem duševní nemoci se lidé setkávali odjakživa, ale dnes se o něm diskutuje častěji, protože současná společnost klade na své členy stále více nároků, především zajistit existenci sobě i své rodině. To se totiž obecně považuje za základní kritérium sociálního fungování. V současnosti však neustále přibývá osob trpících duševním onemocněním, které by ovšem do určité míry mohly a chtěly pracovat a naplnit tak požadavky společnosti a uspokojit své potřeby spojené s prací. Proto se autorka rozhodla oblast zaměstnávání dlouhodobě duševně nemocných osob a nevýznamnější faktory ovlivňující jejich uplatnitelnost na trhu práce zmapovat vlastním výzkumem, což je zároveň cílem práce. Ke zmapování byl proveden kvantitativní výzkum metodou dotazování prostřednictvím techniky anonymního dotazníku. Ten byl distribuován klientům zařízení pro duševně nemocné osoby. Protože byl výzkum prováděn z pohledu člověka trpícího duševní nemocí, byly otázky zaměřeny na zjištění oblastí, v nichž tyto osoby vynikají, a které jim naopak činí potíže. Výsledky ukázaly, že není podstatný rozdíl, je- li nemocnou osobou muž či žena. Přestože existují určité rozdíly mezi pohlavími (např. ve vzdělání, absolvování odborných kurzů), nejsou tyto odlišnosti vázány na přítomnost duševní nemoci. Proto základní charakteristiky, jakými je pohlaví, věk, vzdělání, jazykové a odborné kompetence, korespondují s průměrem běžným ve zbytku populace a duševně nemocné osoby tedy nediskriminují. Avšak rozdíl u těchto osob spočívá v kognitivním deficitu ovlivňujícím výkon, práceschopnost, adaptabilitu a flexibilitu. Téměř 50 % osob z kategorie duševně nemocných se tedy uplatňuje na chráněném trhu práce anebo nepracuje kvůli obavám z nároků kladených na otevřeném trhu práce. Přínosem této práce je podle autorky poznatek, že lidé trpící dlouhodobou duševní nemocí jsou schopni samostatně či s menší podporou ve společnosti běžně fungovat, ale je potřeba brát v potaz kognitivní deficit ovlivňující osobnostní charakteristiky a chování lidí s duševním onemocněním. Na tento fakt je nutné pamatovat zejména při jejich zaměstnávání. To souvisí i s potřebou zlepšit informovanost potenciálních zaměstnavatelů, ale i úřadů práce, o problematice a specifických potřebách cílové skupiny dlouhodobě duševně nemocných osob, např. prostřednictvím besed a seminářů pořádaných organizacemi věnujícím se duševně nemocným osobám.
|
|
|
Volnočasové aktivity dětí základních škol speciálních a základních škol praktických
LEPIČ, Jiří
V předložené bakalářské práci jsem se zaměřil na volnočasové aktivity dětí základních škol praktických a základních škol speciálních. Z teoretických východisek jednoznačně vyplývá, že smysluplné využití volného času mládeže je podmíněno mnoha faktory. Z odborné literatury je známo, že důležitou roli sehrávají jednak hodnoty a postoje, ale také prostředí, ve kterém mládež vyrůstá. Cílem bakalářské práce bylo zjišťování zda jsou rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních v Písku, Strakonicích a Milevsku dostatečně informováni o organizacích zabývajících se volnočasouvou aktivitou. Dále jsem se v této práci zaměřil na počet dětí, které se věnují organizovaným volnočasovým aktivitám a ve kterých organizacích tyto aktivity vykonávají. K výzkumu jsem použil tři druhy dotazníků. První dotazník byl určen pro rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních, druhý dotazník byl určen pro zaměstnance základních škol praktických a základních škol speciálních a třetí pro zaměstnance organizací zabývající se volnočasovou aktivitou. Výsledky, které jsem díky dotazníkům měl k dispozici jsem poté statisticky zhodnotil. Mnou sebraná data v Písku, Strakonicích a Milevsku vyvrátila hypotézu číslo jedna. Hypotéza číslo dva byla potvrzena v první části a ve druhé časti byla vyvrácena. Z vyhodnocených výsledků vyplývá následující závěr. Rodiče dětí základních škol praktických a základní škol speciálních v Písku, Strakonicích a Milevsku jsou nedostatečně informováni o organizacích nabízejících volnočasovou aktivitu. Tento fakt zapříčiňuje to, že děti základních škol praktických a základních škol speciálních navštěvují v nadpoloviční většině pouze zájmové kroužky pořádané školou i přes to, že by mohli vybírat z daleko širšího spektra zájmových kroužků, jelikož jejich rodiče jsou ochotni za tyto aktivity zaplatit potřebné finanční prostředky.
|
host ::
RSS.