|
|
Studie o problematice radioaktivity a záření a jejich chápání laickou veřejností
DVOŘÁKOVÁ, Romana
Záření, radiace, radioaktivita, tato slova v mnohých z nás vzbuzují pocit nejistoty, neznáma a někdy i obav. Málokdo z nás je skutečně správně a dostatečně informován o této problematice, kterou sice považujeme za velice důležitou, ale také složitou a těžce pochopitelnou. Podle mého názoru většina veřejnosti, která profesionálně nepřichází do styku s informacemi z oblasti týkající se jakéhokoli využívání ionizujícího záření a radioaktivity, má nedostatečné znalosti, z čehož pramení jejich obava a strach ze záření. V bakalářské práci byla pro výzkum stanovena hypotéza, zda se laická veřejnost obává nejvíce lékařských zdrojů záření. K získání celkového obrazu problematiky a k eliminaci nejednoznačných výsledků jsem dále stanovila několik podhypotéz. K dosažení cílů a ověření hypotéz byla zvolena kvantitativní forma výzkumu. Použitá technika sběru dat byla. dotazníková anketa. Pro účely dotazníkového šetření byla zvolena jako statistický soubor laická veřejnost, a to pacienti Mulačovy nemocnice s.r.o v Plzni. Cílem práce bylo zjistit úroveň obav spojených s různými druhy využívání radioaktivity a ionizujícího záření, dále přinést objektivní a ucelený pohled na stav informovanosti laické veřejnosti v této oblasti, a na základě získaných statisticky zpracovaných údajů navrhnout nejúčinnější způsob předávání informací k rozšíření celkového povědomí. Bakalářskou práci bych ráda poskytla jako informační zdroj pro širokou veřejnost, dále bych výsledky této práce nabídla organizacím, které se touto problematikou zabývají a v neposlední řadě jako výukový materiál pro studenty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
|
Radionuklidy v životním prostředí
LEVÝ, Leoš
Radionuklidy vyskytující se v životním prostředí na Zemi je možno rozdělit podle mechanismu jejich vzniku do tří hlavních skupin. Kosmogenní radionuklidy jsou takové, které vznikají kontinuálním působením kosmického záření na jádra stabilních prvků převážně v horních vrstvách atmosféry. Terestrální radionuklidy jsou takové, které pocházejí přímo z naší planety. Poslední skupinou jsou radionuklidy antropogenní, které se do životního prostředí dostávají kontrolovanou činností člověka (např.: výpustě u jaderných elektráren) nebo při různých nehodách či haváriích (havárie Černobylské jaderné elektrárny). U všech výše zmíněných druhů radionuklidů uvádím popis jejich výskytu a koncentrací v životním prostředí a jejich podíl na celkové efektivní dávce, kterou člověk za rok obdrží. Díky faktu, že radon může z celkové efektivní dávky tvořit až 50 % je mu věnována samostatná kapitola. Cílem této práce je vytvoření uceleného přehledu výskytu radionuklidů v životním prostředí. Předpoklad pro zpracování této práce byl, že informovanost obyvatel České republiky o této významné problematice je nedostatečná (nezájem ze strany lidí; přejímání neověřených, neúplných nebo zkreslených informací od hromadných sdělovacích prostředků nebo různých zájmových sdružení). Zpracovaná dotazníková akce, jejíž výsledky jsou součástí této práce, tento předpoklad potvrdila, a proto je možné tuto práci využít ke zlepšení informovanosti.
|
|
|
Sledování radioaktivity tritia v toku Vltavy s ohledem na odpadní vody Jaderné elektrárny Temelín.
ŠKOPEK, Petr
Hlavním úkolem této práce bylo měření aktivity tritia ve Vltavě a okolí Jaderné elektrárny Temelín (dále JETE) s těmito cíli: Možnost použití vyústění tlumicího objektu odpadních vod (dále VTOOV) jako kontrolní signální soustavy pro nestandardní události v JETE, dále sledování možných korelací mezi objemovou aktivitou tritia naměřenou ve VTOOV a aktivitou nad mezní hodnotou pro první jakostní třídu ve vybraných úsecích toku Vltavy, také porovnání naměřených hodnot s výsledky jiných autorů a konečně posouzení relevance jakosti vody dle objemové aktivity tritia k jakosti vody dle jiných příměsí, tj. stabilních izotopů některých kovů a rizikových prvků i obecných fyzikálních a chemických ukazatelů. Literární část práce se zabývá radioaktivitou v obecné rovině, aktivitou tritia ve světě a v České republice s přihlédnutím k provozu jaderných elektráren. Vlastní práce spočívala v odběru vzorků na předem určených místech, přípravě těchto vzorků k měření a v samotném měření aktivity tritia. Aktivita tritia byla stanovena scintilačním spektrometrem s kapalným scintilátorem. Dále byly stanoveny základní chemické a fyzikální vlastnosti vody, koncentrace vybraných prvků a také některých aniontů. Zjištěná data byla použita k zařazení vod v jednotlivých odběrových místech do jakostních tříd dle ČSN 75 7221. V žádném z případů v této práci nebyly naměřeny aktivity, které by překročily mezní hodnoty kapalných výpustí z JE Temelín závazně stanovené v rozhodnutí, které vydal Okresní úřad v Českých Budějovicích podle §8 zákona č.138/73 Sb., o vodách, při respektování požadavků SÚJB. Tato práce by mohla být přínosem pro možné využití VTOOV jako kontrolní signální soustavy pro nestandardní události v JETE a dále pro posouzení ovlivnění vod Vltavy odpadními vodami JETE.
|
host ::
RSS.