|
|
Umění a mecenát v prostředí černínského rodu v 17. a v první polovině 18. století
KURUCOVÁ, Miroslava
Předkládaná diplomová práce se stejně jako nejnovější výzkumy nezaměřuje pouze na poznání obecného vývoje jednotlivých sběratelských celků. Na příkladu obrazového sběratelství v prostředí dvora Humprechta Jana Černína z Chudenic ve druhé polovině 17. století zkoumá jednotlivé aspekty konkrétního příkladu šlechtického sběratelství. Soustředí se především na postižení ekonomických, společenských i individuálních předpokladů, které ovlivňovaly vztah Humprechta Jana Černína k výtvarnému umění. Zaměřuje se na jednotlivé příčiny, které ovlivňovaly vznik jeho uměleckého zájmu, jako například vzdělání, snaha upevnit a zvýšit své společenské postavení či úsilí navázat na sběratelské aktivity svých předků.
|
|
|
Historie ZUŠ v Třeboni
BENEDOVÁ, Tereza
Město Třeboň žije pestrým hudebním životem, na němž se podstatně podílí Základní umělecká škola. Proto se stala hlavním tématem této práce. Pozornost je též věnována vývoji hudebního dění v Třeboni od doby posledních Rožmberků, během národního obrození i složité doby 1. a 2. světové války, až dodnes. Nejvýznačnějšími událostmi bylo založení zpěváckého spolku Pěslav (později Pěslav {--} Ozvěna), vznik Třeboňské filharmonie, z níž se v poválečných letech stal Třeboňský symfonický orchestr (nyní Třeboňský lázeňský symfonický orchestr) a především založení hudební školy v roce 1949. O hudební škole se na následujících stránkách pojednává nejvíce, neboť její absolventi nacházejí uplatnění nejen ve zmiňovaných hudebních tělesech, ale v mnohých případech i na významných uměleckých postech v celé republice. V dnešní době má škola kromě hudebního oddělení i oddělení taneční a výtvarné a její učitelé a žáci tvoří významnou složku veškerého kulturního života ve městě.
|
|
|
Zrcadlení
ŽEMLIČKOVÁ, Monika
Diplomová práce na téma {\clq}qZrcadlení`` se skládá ze dvou částí. Teoretická část se zabývá vlastním vymezením tématu zrcadlení z několika hledisek ve spojitosti s psychologickými aspekty vnitřního prožívání člověka a jeho vlastní existenci. Dále je zde přehled umění od 90. let 19. stol. do 80. let 20. stol., po němž se soustřeďuji v průřezu těchto let na konkrétní dílo jednotlivých umělců Jana Preislera, Emila Filly, Františka Jiroudka, Karla Součka, Františka Ronovského, Jiřího Sozanského, Václava Bláhy ml. a jeho vnitřním vyzněním. Praktická část kopíruje téma {\clq}qZrcadlení`` a vnitřního prožívání v dialogu se světem společně s objasněním mé inspirace a myšlenkových východisek. Zahrnuje šest portrétních obrazů velikosti 115 x 80 cm (akryl na plátně) a doplňující skici.
|
|
|
Zjevení Janovo
GOTTHARDOVÁ, Kateřina
Práce se dělí na část teoretickou a praktickou. Teoretická část s názvem {\clqq}Sakrální výtvarná tvorba v české malbě 20. století`` popisuje vybrané konkrétní projevy a formy výtvarné tvorby v prostředí českých kostelů a kaplí. Formou úvahy pojednává o možnostech a limitech uměleckých a společenských. Praktickou část tvoří šest obrazů o rozměrech 75x109 cm. Inspiračním zdrojem je apokalyptická část Bible {\clqq}Zjevení Janovo``.
|
|
|
ŠPERK (soubor plastických objektů). Šperk v tvorbě přírodních národů
HORÁKOVÁ, Petra
Diplomová práce, kterou držíte v ruce, má dvě části. Tou dominantní je soubor dvanácti šperků mé vlastní tvorby. V ozdobných objektech se snažím o hledání rovnováhy tvarů, struktur i materiálů. Šperky jsem vytvářela z přírodnin, které mne často ohromují svým půvabem. Největší inspirací se mi staly přírodní národy, které šperku nepřipisují jen význam zdobný, ale i magický. Blízké mi bylo i užívání přírodních materiálů. V teoretické části této práce se věnuji srovnání šperků přírodních národů s prvními šperky lidstva. Ptám se po původu magie a umění vůbec. Nalézám spojitosti s ještě dnes žijícími přírodními národy - v magii šperku, v užití materiálů a ornamentu. Píši také o funkci šperku. Snažím se vysvětlit pojmy jako amulet, talisman a fetiš. Celý text je doprovázen obrazovou dokumentací. V poslední kapitole se zmiňuji o záměru mé práce, reflektuji zde tvůrčí proces mé tvorby. Její fotodokumentaci obsahuje příloha.
|
|
| |
|
|
Ruská kněžna M. K. Těniševová. Život a dílo v emigraci
Jančárková, Julie
Článek je věnovaný tvůrčí a kulturní činnosti kněžny Těniševové v době její emigrace v Paříži v letech 1905 – 1909. Tato ruská mecenáška v této době pořádala v Paříži, Londýně a Praze výstavy svých děl (emailu) a užitého umění, které bylo vytvořeno v jejích dílnách v Talaškinu (Rusko).
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.