|
|
Výživa sportovních koní zaměřených na soutěže všestrannosti
SEDLÁKOVÁ, Kristýna
Práce hodnotí systém krmení a výživy sportovních koní, kteří jsou zaměřeni na soutěže všestrannosti. Zabývá se významem a potřebou energie, jednotlivých živin, minerálních látek a vitamínů. Dále se zabývá technikou krmení koní v jednotlivých období tréninku. Vlastní práce je zaměřena na hodnocení přijmu energie a zastoupení živin v krmné dávce v období tréninku, při soutěži a v zimním období odpočinku. Krmné dávky jsou hodnoceny u skupiny devíti koní, různých plemen, věku, hmotnosti a výkonností. Zjištěné hodnoty jsou porovnávány s normou potřeby živin pro koně. Sledovanými ukazateli jsou: energie, stravitelné dusíkaté látky, jednotlivé makroprvky a mikroprvky, vitamín A a vitamín E. Z výsledků vyplynulo, že krmení koní je individuální záležitostí. Příjem energie a živin byl ve všech případech tolerovatelný.
|
|
|
Analýza genetického založení zbarvení u vybraných populací koní v ČR
BALCAROVÁ, Anna
Cílem mé diplomové práce bylo provést analýzu genetického založení zbarvení ve vybrané populaci koní v ČR. Pro analýzu jsem si zvolila koně plemene Paint horse. Charakterizovala jsem toto plemeno, zabývala se pigmentací a charakteristikou barev a typů vzorů u Paint horse. Dále jsem popsala metody, které jsem následně použila v praktické části. Bylo odebráno 11 vzorků krve koní, u kterých byla zjišťována přítomnost mutace v KIT genu.
|
|
|
Využití výsledků testování výkonnosti ve šlechtění teplokrevných koní
VOKROUHLÍKOVÁ, Jana
Cílem práce bylo analyzovat výsledky testování výkonnosti a jejich využití ve šlechtění teplokrevných koní. Byl zpracován přehled hřebců působících v plemenitbě českého teplokrevníka, kteří jsou evidováni Svazem chovatelů českého teplokrevníka v seznamu plemenných hřebců v roce 2012. K analýze hřebců byly využity výsledky zkoušek výkonnosti klisen (dcer plemeníků) a výsledky skokových soutěží potomstva. Plemenní hřebci byli, na základě dostupných údajů o svém potomstvu, rozděleni do tří skupin, přičemž do první skupiny byli zařazeni hřebci, kteří ještě nemohou mít potomstvo ve sportu (mladí hřebci), do druhé skupiny hřebci, u kterých nejsou dostupné informace o potomstvu. Třetí skupinu tvořili hřebci, kteří mají dcery po zkouškách výkonnosti a potomstvo ve sportu, proto byli na základě těchto informací dále analyzováni pouze tito hřebci. Hřebci byli seřazeni podle četnosti potomstva a podle výsledů výkonnosti svého potomstva. Na základě průměrného výsledku ve zkouškách výkonnosti dcer a průměrného počtu pomocných bodů ve skokových soutěžích potomstva, bylo vybráno deset nejlepších hřebců, kteří zároveň museli splnit i stanovené kritérium počtu potomků (min. 10 klisen na zkouškách výkonnosti a min. 6 potomků ve sportu). Vlastní výkonnost a výkonnost potomstva těchto deseti nejlepších hřebců byla srovnána s ostatními, stejně nebo i více využívanými hřebci. Na základě průměru výsledků zkoušek výkonnosti dcer a sportovní výkonnosti potomstva byli nejlépe hodnoceni hřebci Comero, Phill, Le Patron, Radegast, Sargoni, Manillon Rouge, Amarillo, Dantes, Rock´n Roll a Calanthano, kteří splnili i kritérium počtu potomků. Z hlediska využití těchto hřebců v chovu a posouzení důvodů využití hřebců bylo zjištěno, že počet potomků současných aktivních hřebců nesouvisí s výsledky výkonnosti jejich potomstva, ale že při výběru hřebce pro zapuštění klisny hrají roli jiné okolnosti. Z toho plyne, že výsledky testování výkonnosti nejsou pro šlechtění českého teplokrevníka využívány.
|
|
|
"...a musí umět jezdit především na koni a pak až na gramatice." Šlechtic a kůň v 19. a na počátku 20. století.
KRAMPEROVÁ, Petra
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl přiblížení jednoho z typických projevů šlechtického života - tedy jezdectví a dostihového sportu - na konkrétním příkladě primogenitury a pro doplnění i sekundogenitury rodu Schwarzenbergů v 19. a na počátku 20. století. Za základní zdroje informací byly použity fondy šlechtických velkostatků, prameny osobní povahy a v neposlední řadě také prameny ikonografické. První část práce se zbývá chovem koní na šlechtických velkostatcích. Přibližuje organizaci chovu koní ve schwarzenberských hřebčínech, chovaná plemena koní a osvětluje účely, k nimž byla tato zvířata chována. Především si ale klade otázku, do jaké míry šlechtic sám podílel na organizaci chovu koní a jaký měl k těmto tvorům osobní vztah. Druhý oddíl detailněji přibližuje některé činnosti, jež urozencům přinášely zábavu a potěšení - především dostihy, jezdecký sport, karusely a stranou nezůstaly ani hony a lovecká zábava. Všechny tyto činnosti byly výsadou vyšších vrstev ale i přes to v 19. století velmi ovlivňovaly i ostatní vrstvy společnosti a staly se tak základem pro moderní jezdecký sport jak jej známe dnes. Poslední oddíl je věnován koním ve spojitosti s uměním. Toto ušlechtilé zvíře bylo od pradávna múzou umělců a symbolem ušlechtilosti, elegance, rychlosti a síly. Ve sbírkách hradů a zámků dodnes nacházíme velké množství portrétů koní (ať už se svým šlechtickým majitelem nebo bez něj) a jezdeckých scén. Umělecky bylo také zpracováno samotné vybavení pro koně ? postroje, sáně či kočáry. I toto vybavení mohlo být vystavováno jako umělecké dílo v rodinných galeriích či alespoň dotvářelo historizující atmosféru velkolepých zimních jízdáren.
|
|
|
Poruchy chování u koní
LISCOVÁ, Veronika
Cílem bakalářské práce bylo na základě literárních zdrojů vysvětlit pojem stereotypního chování u koní, popsat jeho projevy, příčiny a nastínit možné způsoby odstranění. Dílčím cílem bylo, na základě vlastního sledování na vybrané farmě, podchytit výskyty stereotypních projevů u koní, a na základě zjištěných informací v literární rešerši, navrhnout způsoby snížení popř.odstranění z chovu. Dalším dílčím cílem bylo podchytit míru výskytu stereotypního chování koní v chovech s různým počtem koní, způsobem ustájení, využívání koní, s ohledem na plemeno koní, apod. ? tato část byla řešena formou dotazníkového šetření v rámci ČR. Stereotypní chování je tzv. problémové chování, které vzniká zejména u koní domestikovaných a držených v zajetí, vlivem nesprávného způsobu chovu nebo nesprávným zacházením s těmito zvířaty. Příčin stereotypního chování ať už trauma v době časného odstavu, nedostatek pohybu, vliv výživy, genetiky a jiných faktorů je mnoho. Je tedy velmi těžké najít správnou příčinu stereotypního chování. Na základě vlastního sledování na vybrané farmě, bylo z celkového počtu 70 chovaných koní stereotypní chování pozorováno pouze u 7 koní tj. u 10 %. Na farmě byli koně ustájeni v boxovém ustájení (34 koní), volně (34 koní) a na štontech (2 koně). Ze sedmi stereotypních koní byl u šesti koní (85,71 %) zaznamenán okus dřeva a u jednoho koně (14,29 %) bylo zjištěno klapání pysků. Nejlepším způsobem ustájení koní je celoroční pobyt na pastvě nebo ve výběhu, neboť při dostatku pohybu v průběhu celého roku nebyl zaznamenán žádný výskyt stereotypního chování. Zajištěním takovýchto podmínek by přispělo k dobré fyzické i psychické pohodě koní. Na základě dotazníkového šetření, na které reagovalo 47 farem z celé České republiky s celkovým počtem 825 chovaných koní, bylo zjištěno, že rozšíření stereotypního chování sevyskytlo u 24, 12 % tj. 199 koní. Výskyt jednotlivých stereotypií byl následující: 33 koní (16,58 %) klká, 19 koní (9,55 %) tkalcuje, 80 koní (40,20 %) okusuje dřevo a jiné vybavení boxu, u 42 koní (21,11 %) se projevuje agresivita, u 14 koní (2,02 %) chůze po boxu a u 9 koní headshaking (4,52 %) a sebepoškozování 2 koně (0,01 %). Nejvíce stereotypií se vyskytovalo u koní ustájených v boxech a to u 94,98 % tj. u 189 koní.
|
|
|
Zásady pastvy koní a její chovatelský přínos
NÁVAROVÁ, Šárka
Bakalářská práce shrnuje literární podklady související s pastvou koní, včetně základních informací z oblasti anatomie a fyziologie trávicího ústrojí, etologie koní, významu organizace a způsobu pastvy koní. Vlastní zjištění zahrnuje vyhodnocení 79 dotazníků oslovených respondentů, shrnující informace o pastvě koní v České Republice. Cílem práce bylo vyhodnotit a specifikovat rozdíly u jednotlivých chovatelů v požadavcích na způsoby ustájení, ekonomiku chovu, veterinární opatření a organizaci pastvy. Celkem bylo položeno 17 otázek, které byly dále zpracovány do grafů a tabulek. Z výsledků dotazníku vyplynulo, že chovatelé koní stále více využívají systému ustájení 24/7 (umístění koní na pastvině 24 hodin denně, 7 dní v týdnu), které nejvíce odpovídá přirozenému životu koní. Tato skupina chovatelů je zastoupena v 72% případů. Nejčastější zastoupení chovaných koní u jednoho chovatele je skupina 2 ? 9 koní, která tvoří z celkového počtu 75 % respondentů. Z veterinárních opatření 53 % chovatelů odčervuje koně dvakrát ročně, což představuje 42 dotázaných respondentů.
|
|
|
Základní aspekty výživy koní
SMÍTKOVÁ, Tereza
Úkolem práce je zpracovat literární studii a zhodnotit základní aspekty výživy koní. Práce se zabývá významem živin, minerálů a vitaminů v krmné dávce. Dále popisuje používaná krmiva ke krmení koní a zásady techniky krmení. Zaměřuje se zejména na mladé kategorie koní, ale je zde pro srovnání uvedena i kategorie březích, kojících klisen a stárnoucích koní.
|
|
|
Využití koní pro práci policie a jejich výcvik
KOČOVSKÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá výcvikem a strukturou využívaných koní v oddílu jízdní policie Praha. Práce se krátce věnuje i legislativním rozdílům mezi státní a městskou-obecní jízdní policií a následně i existenci jízdních policií v ostatních zemích Evropy. S ohledem na tyto skutečnosti bylo cílem této práce zpracovat přehledný materiál o výběru, výcviku a využití koní pro služební účely. Dále zmapovat aktuální stav koní sloužících na OJP Praha. Na závěr jejich strukturu doplnit o základní míry koní a vyhodnotit tyto ukazatele. Hodnocení výsledků bylo provedeno s využitím základních statistických charakteristik. Pro službu u policie jsou vybíráni koně většího rámce a převážně hnědého zbarvení. Rozdělení koní do oblastí využití je prováděno podle výsledků jejich výcviku, který je ověřen jednotlivými disciplínami zkoušek. U sledovaného souboru koní byly zjištěny průměrné základní tělesné rozměry 173, 183, 207 a 22 cm.
|
|
|
Vyhodnocení konceptu výživy pro koně
SEDLÁKOVÁ, Kristýna
Práce hodnotí systém krmení a výživy koní. Zabývá se významem a potřebou energie, významem jednotlivých živin, minerálních látek a vitamínů a technikou krmení koní, která je zejména zaměřena na krmení sportovních a starších koní. Vlastní práce je zaměřena na hodnocení zastoupení živin v krmné dávce pro koně a její porovnání s normou potřeby živin pro koně. Sledovanými ukazateli jsou: sušina, stravitelná energie, dusíkaté látky, stravitelné dusíkaté látky, vláknina, vápník a fosfor. Potřeba uvedených živin je v krmných dávkách splněna. Objevuje se zde zvýšený podíl vápníku, fosforu a stravitelných dusíkatých látek, který je ale stále v toleranci.
|
|
|
Systém testace výkonnosti teplokrevných koní
VOKROUHLÍKOVÁ, Jana
Tato práce se zabývá hodnocením testace výkonnosti teplokrevných koní. Testování výkonnosti probíhá na několika stupních, což je také v textu podrobně zdokumentováno. Jsou tedy popsány jednotlivé metody testování výkonnosti, pomocí nichž se testuje výkonnost teplokrevných koní chovaných v České republice. Mezi tyto metody patří předvýběry hřebců do plemenitby, výkonnostní zkoušky klisen a hřebců, chovatelské soutěže Kritéria mladých koní a Český šampionát mladých koní, sportovní testace a testování potomstva. Dále je zkoumán systém testace výkonnosti a porovnáván se systémem pořádání a hodnocení testování výkonnosti v jiných evropských chovatelských svazech. Na závěr jsou všechny výše uvedené skutečnosti zhodnoceny a diskutovány.
|
host ::
RSS.