|
|
Druhová diverzita makrozoobentosu vybraných potoků na pravobřeží VN Lipno.
VLÁŠEK, Ondřej
V mé diplomové práci jsem hodnotil výsledky odběrů makrozoobentosu a chemismu vody na třech potocích, které se nacházejí na pravém břehu vodní nádrže Lipno. Jedná se o Bukový, Horský a Mlýnský potok. Na těchto potocích jsem z chemických vlastností hodnotil vodivost, pH a alkalitu. Z biologických poté druhovou rozmanitost jednotlivých skupin makrozoobentosu a jejich početnost. Výsledky jsem poté porovnal s hodnotami z předešlých let a zhodnotil postupný vývoj těchto vodních společenstev.
|
|
|
Analýza pastevních porostů ve vybraném zemědělském podniku a návrh vhodného systému a intenzity pastvy.
TICHÁ, Pavlína
Diplomová práce se v první části zabývá významem trvalých travních porostů, zakládáním a obnovou pastevních porostů, dále rozdělením agrobotanických skupin, homogenitou pastevních porostů a ošetřováním a hnojením travních porostů. Druhá část je zaměřena na chov skotu, užitkové vlastnosti a cíle v chovných stádech. Zabývá se přiblížením masného plemene Aberdeen Argus, které je chováno na sledovaných lokalitách. Dále organizací pastvy a rozdělením pastevních systémů. Třetí část obsahuje observační sledování trvalých travních porostů, kdy v zemědělském podniku byly vybrány pastevní plochy a pozorovány vlivy různých systémů pastvy na pastevní porost.Byly zjišťovány pícninářské charakteristiky porostu a byl navrhnut vhodný systém pastvy a systém využívání a ošetřování pastevních porostů. Sledování značně zkomplikovaly nadměrné srážky (povodně) v první třetině pastevního období.
|
|
|
Vlivy způsobu a intenzity pastevního využívání na prostorovou skladbu, homogenitu a produktivitu travního porostu
TICHÁ, Pavlína
Anotace: Bakalářská práce se v první části zabývá fytocenologickými a produkčními charakteristikami travních porostů. Dále je popsán význam a vliv různých způsobů a intenzity pastvy na utváření porostové skladby a homogenity pastevních porostů. Také se věnuje produktivitě pastvin a množství nedopasků při různých způsobech a intenzitě pastvy. Jsou zde porovnány různé literární údaje. Druhá část bakalářské práce je zaměřena na observační sledování trvalých travních porostů, kdy v zemědělském podniku byly vybrány plochy trvalých travních porostů s odlišnými ekologickými podmínkami, s různým způsobem obhospodařování a byla vyhodnocena jejich porostová skladba, produktivita, biodiverzita a pícninářská hodnota.
|
|
|
Srovnání biodiverzity v hospodářském lese s různou druhovou a věkovou strukturou - společenstva epigeických brouků
MATĚJŮ, Aleš
Společenstva epigeických brouků byla studována na pěti lesních biotopech s různou věkovou strukturou, v oblasti Novohradského podhůří (okres Český Krumlov, Jižní Čechy, Česká Republika). Sledované biotopy se nacházely na území tří hospodářských lesů. K odebrání vzorků brouků byla využita metoda zemních pastí. Celkem bylo odchyceno 2735 exemplářů. 25 druhů brouků bylo rozděleno do dvou skupin, dle výše míry odolnosti vůči lidským dopadům. Index antropogenního ovlivnění vykazoval lepší hodnoty u dvou nejstarších studovaných biotopů. Také druhová rozmanitost brouků byla vyšší u nejstarších biotopů. Výsledky poukazují na menší míru lidského dopadu u dospělých hospodářských lesů oproti mýtinám a mladým porostům hospodářských lesů.
|
|
|
Vliv různých způsobů agrotechniky a využití na fytocenologické složení travních porostů.
VÁCLAVÍK, Petr
Cílem práce je posouzení vliv způsobu obhospodařování a frekvence využívání travních porostů na výnos a kvalitu pícní biomasy travních porostů a návrh doporučení k využívání ověřených travních porostů.Sledovaná oblast byla v okolí Kašperských Hor, kdy byly vybrány tři různé pastviny. Botanické snímky byly prováděny na pastvině Lídlovy Dvory, Nebe a Ovčárně. Následně byl proveden analýza porostové skladby s agrotechnikou.
|
|
|
Společenstva epigeických brouků plantáží rychle rostoucích bylin a okolních biotopů
JAHNOVÁ, Zuzana
Cílem předkládané práce bylo prozkoumat společenstva epigeických brouků v porostech energetických bylin (Dactylis glomerata, Arrhenatherum elatius, Phalaris arundinacea, Helianthus tuberosus) a v okolním biotopu (trávník antropogenního původu). Jako indikátory posloužili střevlíkovití (Carabidae) a drabčíkovití (Staphylinidae), kteří byli odchytáváni metodou zemních pastí v letech 2008 až 2010 vždy v průběhu vegetační sezony. Celkově bylo odchyceno 1789 exemplářů a 69 druhů epigeických brouků. Ve všech porostech převládaly druhy eurytopní (E) nad druhy adaptabilními (R2), rovněž hodnota indexu antropogenního ovlivnění společenstev brouků byla ve všech porostech nízká. Pomocí RDA analýzy byl statisticky prokázán vliv proměnné efekt okolního biotopu na společenstva epigeických brouků. Závěrem bylo konstatováno, že na společenstva epigeických brouků mohl mít vliv průběh počasí v jednotlivých sezonách, dále také meziroční změny v populačních cyklech brouků, okrajový efekt i mikroklimatické podmínky uvnitř porostů.
|
|
|
Vliv různého managementu na mikroklima a biodiverzitu epigeických a hemiedafických brouků v modelových povodích na Šumavě.
CHOCOVÁ, Hana
SOUHRN Společenstva epigeických brouků byla studována na dvou povodích v podhorském pásmu Šumavy, která se liší svým managementem. Povodí Mlýnského potoka je charakterizováno vysokým zastoupením odlesněných ploch (pastviny a kosené louky). Horský potok je z větší části zastoupen lesními plochami a odlišným managementem (plochy bez managementu, kosené louky). Byly měřeny mikroklimatologické charakteristiky (průměrná teplota, průměrná vlhkost, průměrná rychlost větru, průměrná radiace). Metoda zemních pastí byla použita pro odebírání vzorků brouků. Druhy brouků byly rozděleny na dvě skupiny podle preference k vlhkosti: hygrofilní druhy a mezofilní druhy. Vliv člověka byl studován pomocí frekvence druhů z různých ekologických skupin. 57 druhů bylo nalezeno v povodí Mlýnského potoka a 33 druhů v povodí Horského potoka. Aktivita brouků byla pětkrát vyšší v povodí Mlýnského potoka (511 jednotlivých ks) než v povodí Horského potoka (114 jednotlivých ks). Všudypřítomné (nenáročné) druhy převládají v povodí Mlýnského potoka a adaptabilní druhy v povodí Horského potoka. Stenotopní druhy byly nalezeny pouze v povodí Mlýnského potoka. Tyto výsledky ukazují, že povodí Horského potoka je ovlivněno člověkem méně, než povodí Mlýnského potoka. Frekvence druhů brouků s odlišnými nároky na vlhkost vykazují dominanci mezofilních druhů v povodí Mlýnského potoka ve srovnání s Horským potokem. Frekvence hygrofilních druhů byla třikrát vyšší v povodí Horského potoka než na Mlýnském. Intenzita managementu ovlivnila strukturu brouků především v méně zalesněných plochách Mlýnského potoka. Struktura společenstev na plochách s více intenzivním managementem se liší od společenstev na plochách s nízkým managementem. V povodí Mlýnského potoka převládají na plochách s nízkým managementem druhy hygrofilní. Na Horském potoce s větším zastoupením stromů není vliv intenzivního managementu průkazný.
|
|
|
Společenstva epigeických brouků plantáží rychle rostoucích bylin
JAHNOVÁ, Zuzana
Cílem předkládané práce bylo prozkoumat společenstva epigeických brouků na plantážích rychle rostoucích bylin. Odchyt byl proveden ve čtyřech porostech a byla při něm použita metoda zemních pastí. Jako indikátory sloužili střevlíkovití (Carabidae) a drabčíkovití (Staphylinidae). Bylo odchyceno 18 druhů a 45 exemplářů čeledi Staphylinidae a 25 druhů a 594 exemplářů čeledi Carabidae (celkem 43 druhů, 639 exemplářů). Jako nejbohatší porost z hlediska počtu odchycených exemplářů se ukázal porost lesknice rákosovité (246 ks) a z hlediska počtu druhů porost srhy laločnaté (28 druhů). Dominantními druhy ve všech společenstvech byly druhy Poecilus cupreus, Pseudophonus rufipes, Calathus fuscipes, Harpalus aeneus a Nebria brevicollis. Na všech stanovištích převládaly druhy eurytopní (E) nad druhy adaptabilními (R2). Nejnižší hodnota ISD, tedy nejvyšší antropogenní ovlivnění bylo zjištěno v porostu lesknice rákosovité. Předpokládá se, že vliv na společenstva mohl mít okolní biotop (uměle založené travní společenstvo) a průběh počasí v roce průzkumu.
|
|
|
Vliv pratotechnických postupů na fytocenologické a produkční charakteristiky trvalých travních porostů
JÍLKOVÁ, Lucie
Cílem této práce je posoudit vliv rozdílného způsobu obhospodařování na druhovou diverzitu a produkci biomasy na podhorských travních porostech. Pokus byl prováděn v podhorské oblasti Šumavy (Kaplicko, Velký Chuchele, Údolí Velenovského potoka). Byly zde použity 4 typy obhospodařování {--} kontinuální pastva, mulčování, absence obhospodařování (Velký Chuchele) a kosení (Údolí Velenovského potoka). Diverzita rostlinných druhů na stanovištích a produkce sena byla sledována po dobu 3 let. Získaná data byla použita pro výpočet indexu druhové diverzity (Simpsonův a Hillův), pícninářské hodnoty porostu a živinného a vodního režimu stanovište. Hodnoty byly dále statisticky zpracovány pomocí analýzy variancí ANOVA a Fischerova LSD testu. Druhová diverzita a produkce biomasy je jednoznačne ovlivněna způsobem obhospodařování. Mulčování a absence obhospodařování vedou k nižší druhové bohatosti a k zvyšování zastoupení trav v porostu. Produkce sena je na těchto stanovištích vyšší, stejně jako u koseného porostu, než u porostů kontinuálně spásaných. Kosený porost je druhově pomerně bohatý, ale pro zachování druhové rozmanitosti je nutné setrvat u způsobu obhospodařování nebo intenzitu současného způsobu obhospodařování zvýšit na 3 seče ročně.
|
|
| |
host ::
RSS.