Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 60 záznamů.  začátekpředchozí48 - 57další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Neodkladná a následná opatření v případě úniku amoniaku - zpětná analýza minulých případů
CHOCOVÁ, Lenka
Pro svou závěrečnou práci jsem si vybrala poměrně závažné téma, které je v naší společnosti velmi aktuální. Nebezpečná chemická látka amoniak se v současné době velmi hojně využívá. Amoniak se používá jako chladící médium v různých provozovnách. Vytvořila jsem seznam všech provozoven v Jihočeském kraji, které s amoniakem pracují včetně zimních stadionů. Charakterizovala jsem vlastnosti amoniaku a jaká vznikají poškození lidského organismu a životního prostředí. Uvedla jsem výčet havárií, kdy došlo úniku amoniaku a u jedné havárie jsem provedla analýzu pomocí softwarového programu TerEx. Pro svůj výzkum jsem si zvolila objekt zimního stadionu v Českých Budějovicích. Cílem bylo zjistit množství amoniaku a pomocí softwarového programu TerEx nasimulovat havárii, kdyby k úniku amoniaku ze zimního stadionu opravu došlo. Dále jsem vypsala všechny činnosti jednotlivých složek Integrovaného záchranného systému, které by u této mimořádné události zasahovaly a jaká neodkladná a následná opatření by byla použita. Po vyhodnocení výsledků jsem dospěla k závěru, že únik amoniaku ze zimního stadionu by měl vážný dopad na obyvatele Českých Budějovic. Na závěr jsem proto uvedla, co znamená pojem evakuace a individuální ochrana pro obyvatele kolem zimního stadionu.
Úniky nebezpečných chemických látek na území města Plzně
KUČEROVÁ, Andrea
Téma mé diplomové práce "Úniky nebezpečných chemických látek na území města Plzně", kterým se zabývám, je velice aktuální, jelikož chemické látky nás stále více obklopují. Řada podniků tyto látky vyrábí, skladuje, používá a nemůžeme vyloučit vznik malé či velké havárie. To má pak zpravidla negativní dopady na životy a zdraví osob, hospodářská zvířata, na kvalitu životního prostředí, nebo může havárie způsobit značné materiální škody. Je nutné vytvářet stále nová opatření, aby následky úniků nebezpečných chemických látek byly co nejmenší. V teoretické části práce jsem popsala vybrané nebezpečné chemické látky, zásady chování a opatření při únicích nebezpečných chemických látek. V praktické části jsem vyhodnotila statistické záznamy o únicích nebezpečných chemických látek a rozhovory s odborníky orgánů statní správy na území města Plzně. Vyhotovila jsem vlastní modelaci úniku amoniaku v programu TerEx. Tím jsem získala oblast ohrožení, ve které jsem následně provedla dotazníkové šetření mezi obyvatelstvem. V práci byla ověřována hypotéza, zda má obyvatelstvo žijící v okolí objektu s nebezpečnou chemickou látkou znalosti o individuální ochraně. Tuto hypotézu mohu uzavřít jako potvrzenou, jelikož výsledky dotazníkového šetření poukazují na fakt, že obyvatelstvo potřebnými vědomostmi disponuje. Na druhou stranu je nutné objektivně přiznat, že zájem občanů o bezpečnostní otázky je spíše výjimkou. V tomto ohledu bych rozhodně doporučila zvýšit míru veřejné informovanosti o charakteru možných ohrožení v místě trvalého bydliště. Další poznatek, ke kterému jsem v práci dospěla, byl, že během 7 letého období došlo pouze k jednomu úniku nebezpečné chemické látky. Jednalo se o mimořádnou událost úniku amoniaku z Plzeňského Prazdroje, který neměl žádné vážné dopady jak na obyvatele, tak na životní prostředí. Tato práce může být využita v rámci veřejné správy v oblasti krizového řízení a havarijního plánování při přípravě ochrany obyvatelstva. Nebo může být využita jako studijní materiál.
Simulovaná dopravní nehoda cisterny v Ústí nad Labem spojená s únikem chlóru
LANGOVÁ, Regina
Hlavním tématem předkládané diplomové práce je simulovaná dopravní nehoda vozidla převážející tlakové sudy s chlórem.Studie je zaměřena na vyhodnocení dopadu případné havárie na životy a zdraví obyvatel, posouzení rizik a míry nebezpečí dle vybraných metod a v neposlední míře na zjištění informovanosti obyvatel ústeckého kraje.V práci je detailně popsána dopravní nehoda s podrobným vyhodnocením rizik pomocí metody IAEA-TECDOC-727, což je kvantitativní hodnocení zdrojů rizika z hlediska ohrožení života osob.
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005
URBAN, Jan
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005 V rozvinuté, hustě osídlené zemi rostou nároky na vodu, která je nepostradatelná pro život na Zemi a pro výrobní procesy lidské společnosti. Zajišťování krytí potřeby vody se v posledních letech stává limitujícím faktorem rozvoje prakticky všech hospodářských sfér. Vodní hospodářství se tak dostává do popředí veřejného zájmu. Nároky pochopitelně rostou i v dalších hospodářských sférách a oblastech života. Naplňování těchto požadavků je spojeno s řadou činností, které mají určitý vliv na čistotu vod. Vedle trvalého znečišťování, či ovlivňování kvality vody se hovoří i o vodohospodářských haváriích. Jedná se zpravidla o akutní stavy, které mají negativní vliv na užitné vlastnosti vody a způsobují biologické, hygienické, estetické a další závady. Opatření k sanaci havárií bývají pracná a také finančně nákladná. Proto je cílem všech sfér činností zavčas předejít znečišťování povrchových, či podzemních vod. Předmětem této práce bylo posouzení ekologických vodohospodářských havárií v okrese Tábor v období 1995 {--} 2005. Na základě řešených případů byla snaha o analýzu příčin vzniku havarijních situací, hodnocení mechanismů řešení vodohospodářských havárií a hodnocení jejich důsledků. Z dosavadních poznatků se vyvozovaly závěry jak pro sféru prevence, akčně-sanační část, tak pro oblast finální konsolidace stavu. Z dostupných dat let 1995 {--} 2005 vyplynulo, že na území okresu Tábor bylo šetřeno 142 havarijních případů znečištění, či ohrožení povrchových a podzemních vod, popř. technických poruch v dané oblasti. Nejvíce havarijních stavů bylo evidováno v zemědělství a vodním hospodářství (po 24 % případů), další havárie byly evidovány v potravinářském průmyslu (13 %) a dopravě (16 %). Velmi závažné havarijní stavy nastaly na produktovodu, který protíná území okresu. Ze závadných látek havárie nejčastěji způsobily ropné produkty a to v 52 případech, statková hnojiva a další látky využívané v zemědělství způsobily havárie v 41situacích. Na vzniku havárií se nejvíce podílel lidský faktor a to hned v celé jedné polovině případů. Z výsledků dále vyplývá, že v 18 případech havárie zasáhly území ochranných pásem vodních zdrojů, ve  4 případech to bylo v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňsko. Při 21 haváriích byl také zaznamenán úhyn ryb, nebo jiných vodních živočichů. Z uvedené bilance a poznatků se pro oblast prevence dospělo k těmto závěrům: stavby, zařízení nebo činnosti, které mohou ovlivnit vodní poměry se uskutečňují se souhlasem vodoprávních úřadů. Jejich stavebně-technické provedení zpravidla nekoliduje s platnými předpisy a normami. Po stránce prevence je nezbytné dodržování zákonných ustanovení týkající se zejména periodických kontrol a revizí objektů určených ke skladování a manipulaci se závadnými látkami, dále provozování kontrolních systémů a využívání prostředků vhodných i pro vodní hospodářství. Jak pro oblast preventivní, tak i pro kontrolní a vlastní sanační činnost by bylo vhodné uplatňovat jednoduché analytické prvky. Negativem při řešení havárií je absence zpětné vazby, výsledků z laboratoře. Více pracovišť a provozů by si zasloužilo vybavit protihavarijními prostředky, soupravami. Havarijní plány by měly být výrazně zjednodušeny, dosavadní rozsah přenesen do provozních předpisů. V zájmu ochrany ryb a dalších vodních živočichů by měla být rozšířena spolupráce s veterinárními orgány a odbornými pracovišti. Legislativní rozdělení kompetencí pro oblast podzemních vod poněkud komplikuje možnosti řešení havarijních situací.
Následky úniku chloru ze Spolchemie a. s., Ústí n. L. a Spolany a. s., Neratovice při jeho úmyslném zneužití
KADLEC, Zdeněk
Současný životní styl si většina naší populace nedokáže představit bez chemických výrobků. K tomu je zapotřebí chemický průmysl, který je v některých oblastech naší země značně rozšířen. Spolana a Spolchemie jsou velké chemické podniky, které skladují obrovské množství chloru. Cílem této práce bylo vyhodnotit simulaci úniku chloru ze Spolany a Spolchemie pomocí programu TerEx a zjistit, zda jsou oba podniky významnými zdroji nebezpečí pro obyvatelstvo z hlediska úniku chloru. Výsledky této práce ukazují na mnohem větší následky, které by způsobil únik chloru při úmyslném zneužití. Tato možnost by měla zajímat nejen složky IZS a členy krizových štábů, ale i občany samotné. Příprava na takovou událost a znalost věci je z hlediska prevence velmi důležitá.
Řešení mimořádných situací spojených s výronem nebezpečných škodlivin, používaných v Pivovaře Eggenberg, a. s.
FUČÍK, Jaromír
Práce řeší situaci spojenou s možným únikem amoniaku, používaného v Pivovaru Eggenberg, a. s. jako chladící medium. Zabývá se tzv. nejhorší variantou havárie {--} únikem maximálního možného množství látky. Úvod je věnován legislativě týkající se nebezpečných chemických látek, prevence závažných havárií, složek integrovaného záchranného systému a požární prevence. Práce obsahuje charakteristiku a popis amoniaku jako nebezpečné látky, se zaměřením na jeho toxicitu a analyzuje důsledky možného úniku. K simulaci případné havárie je použit softwarový nástroj TerEx. Výpočty získané po zadání vstupních údajů do programu posloužily k určení pásma, kam by zasahovala škodlivá koncentrace amoniaku, kdyby došlo k jeho úniku. Oproti původním výpočtům, které byly v minulých letech prováděny s využitím programu ROZEX, bylo pásmo se škodlivou koncentrací podstatně zvětšeno. Výsledky práce by měly být zohledněny v havarijním plánu kraje a vnitřním havarijním plánu Pivovaru Eggenberg, a. s. Zároveň byl upřesněn postup zásahu složek integrovaného záchranného systému. Dále je navržen způsob provádění kontrol na úseku požární ochrany v subjektech, které používají, zpracovávají nebo skladují nebezpečné chemické látky a přípravky. Práce se snaží upozornit na skutečnost, že i relativně malé množství nebezpečné chemické látky může způsobit závažnou havárii.
Ochrana obyvatelstva v okkolí zimních stadionů
HAVLIS, Václav
Zimní stadiony patří ve velkém počtu měst mezi významná sportovní zařízení. Situovány jsou zpravidla v jejich hustě osídlených centrech. Tvorbu a udržování ledové plochy zabezpečuje chladící zařízení umístěné ve strojovně stadionu. Jako chladící medium je využíván amoniak. Tato látka má toxické a dráždivé vlastnosti, vzhledem k životnímu prostředí je škodlivá. S ohledem na uvedené skutečnosti představuje případná havárie chladicího zařízení pro obyvatelstvo v okolí významný zdroj ohrožení. Hlavním cílem práce je zpracování materiálu využitelného složkami integrovaného záchranného systému a orgány veřejné správy ke zvyšování jejich teoretické i praktické připravenosti a současně jako opory pro případ řešení následků skutečné mimořádné události spojené s únikem amoniaku. Jako metoda zpracování bakalářské práce byla zvolena demonstrace havárie na modelovém příkladu zimního stadionu v Jindřichově Hradci, vyhodnocení jejich projevů a následků pomocí programu TerEx a návazný návrh příslušných postupů a opatření. Z výstupů práce vyplývá, že v současnosti je prvořadá pozornost věnována přípravě dotčených subjektů na řešení situace v místě vzniku havárie, ale oblast ohroženého okolí je řešena méně intenzivně. Aplikace tohoto materiálu do přípravy dotčených subjektů může spolu se zkvalitněním jejich materiálního vybavení negativní vliv uvedeného typu havárie na okolí a především na civilní obyvatelstvo podstatně snížit.
Opatření k zabezpečení ochrany obyvatelstva v zóně havarijního plánování Tomegas s.r.o. úložiště propan - butanu Branice
FOŠUM, Daniel
Cílem této práce je navrhnout opatření havarijního plánování k provádění záchranných a likvidačních prací, k odvrácení nebo omezení bezprostředního ohrožení havárií, dle podkladů poskytnutých od složek IZS, dotčených obcí, správních úřadů a provozovatele úložiště. Dalším cílem je navrhnout opatření zabezpečující ochranu obyvatelstva v zóně havarijního plánování tak, aby byla co možná nejlépe naplněna tato hypotéza: {\clqq}Opatření havarijního plánování k provádění záchranných a likvidačních prací a opatření zabezpečující ochranu obyvatelstva jsou nedílnou součástí vnějšího havarijního plánu, který slouží pro řešení možné havárie, ohrožující životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí.`` Pro splnění cílů a ověření hypotézy jsem využil vlastních zkušeností v oblasti havarijního plánování a osobní znalosti dané lokality tak, abych zpracoval návrh odpovídajících opatření, směřujících k omezení bezprostředního ohrožení a zmírnění dopadů možné závažné havárie. Pro tuto práci jsem si zvolil {\clqq}Provoz úložiště propan - butanu a plnírna lahví Branice u Milevska`` tuzemské právnické osoby s obchodním jménem TOMEGAS s.r.o. Tento provoz byl Krajským úřadem Jihočeského kraje, podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami nebo chemickými přípravky, zařazen do kategorie B a zároveň zde byla stanovena zóna havarijního plánování o poloměru 1 km. Uvedené cíle jsou navrženy v souladu se všemi zákonnými normami a předpisy. Věřím, že výsledek práce bude použitelný při zpracování a aktualizaci vnějšího havarijního plánu pro daný provoz. Hypotéza je zcela jistě potvrzena existencí mezinárodních smluv a právních předpisů EU zaměřených na ochranu obyvatel v okolí objektů v nichž je nakládáno s nebezpečnými látkami a přípravky, stejně jako množstvím havárií, vznikajících po celém světě. V části {\clqq}Diskuse" je rozebráno několik problémů, z nichž se jako největší jeví finanční a v jeho důsledku i včasné zabezpečení navrhovaných ochranných opatření.
Pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel
KALÍK, Michal
V této bakalářské práci se zabývám Pojištěním odpovědnosti z provozu motorových vozidel. Téma je velmi zajímavé nejen svou pestrostí, ekonomickým a společenským významem, ale i řadou zajímavostí a teoretických poznatků, které jsou významné a důležité pro každého motoristu v ČR. Práce by měla čtenáři přiblížit základní poznatky z oboru Pojišťovnictví, od jeho počátku až do vývoje. Práce je zaměřená na Povinné ručení, jeho základní právní normy, včetně jeho aktuálních nabídek u vybraných pojišťoven ČR.
Zásah složek IZS a činnost krizového štábu města Třeboň s rozšířenou působností při havárii automobilní cisterny převážející kyselinu fluorovodíkovou
ŘIMNÁČ, Jiří
Přeprava nebezpečných látek po pozemních komunikacích představuje riziko vzniku mimořádné události, při které se přepravovaná látka může dostat mimo kontrolu. Problematika přepravy nebezpečných chemických látek je neustále aktuálním tématem. Řídí se podle mezinárodních předpisů, které stanovují podmínky pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami. Likvidace mimořádné události s únikem nebezpečné chemické látky vyžaduje provedení zásahu složek integrovaného záchranného systému. Společný zásah složek se řídí podle legislativních norem a interních pokynů. Bakalářská práce se zabývá legislativou v oblasti přepravy chemických látek a chemických přípravků. Poskytuje informace o označování dopravních prostředků pro přepravu nebezpečných chemických látek, o identifikaci a vlastnostech nebezpečných chemických látek. Charakterizuje správní území obce s rozšířenou působností Třeboň. Zabývá se problematikou integrovaného záchranného systému, jeho složením a činností při zásahu na únik nebezpečné chemické látky. Stanoví metodické pokyny pro postup činností jednotlivých složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu na havárii dopravního prostředku převážejícího kyselinu fluorovodíkovou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 60 záznamů.   začátekpředchozí48 - 57další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.