|
|
Psychohygiena sociálních pracovníků
VORÁČKOVÁ, Pavla
Práce sociálního pracovníka patří mezi náročné pomáhající profese. Psychohygiena je soubor pravidel, která slouží k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševní rovnováhy a zdraví. Hlavním cílem této diplomové práce je zmapovat psychohygienické prostředky užívané sociálními pracovníky, kteří pracují v regionu města Strakonice. Vzhledem k cílům práce jsem zvolila kvalitativní metody sběru dat i jejich interpretace. Z výsledků mé práce vznikly následující hypotézy: Náročnost profese sociálních pracovníků spočívá především v práci s lidmi. Nejčastějším zdrojem stresu je pro sociální pracovníky časová tíseň. Psychohygiena je individuální záležitost. Sociální pracovníci využívají psychohygienické prostředky. Supervize je poskytována jen v některých organizacích. Sociální pracovníci jsou převážně spokojeni se svým životem.
|
|
| |
|
|
INFORMOVANOST LAICKÉ VEŘEJNOSTI O MOŽNOSTECH LÉČBY BOLESTI
LOPOUROVÁ, Klára
V teoretické části bakalářské práce jsem se zabývala problematikou bolesti, její patofyziologií, sociální a psychologickou rovinou bolesti, hodnocením bolesti, křesťanskéhým hlediskem vnímání bolesti a léčbou bolesti od analgetické terapie po alternativní terapie. Dále zmiňuji pracoviště léčby bolesti, etiku léčby bolesti a problematiku bolesti v sociální oblasti včetně komunikace sociálního pracovníka s klientem trpícím bolestí. Praktická část bakalářské práce je zpracována pomocí kvantitativního výzkumu, použila jsem metodu dotazníku. Zmapovala jsem znalosti laické veřejnosti o možnostech léčby bolesti a používání metod tišících bolest laickou veřejností.
|
|
|
Pozice sociálního pracovníka v dialyzačním týmu
KUDĚJOVÁ, Martina
Diplomová práce mapuje sociální dopady nemocných závislých na dialyzační léčbě. V popředí zájmu celého dialyzačního týmu je snaha postarat se o nemocné tak, aby se cítili co nejlépe, aby jejich chronické onemocnění mělo co nejmenší dopady na běžný život. Cílem léčby je nejen jejich stabilizovaný zdravotní stav, psychická spokojenost a vyrovnanost, ale i pomoc při řešení sociálních dopadů, které s sebou chronické ledvinné onemocnění přináší. Práce sociálního pracovníka v dialyzačním týmu přispívá nejen k lepšímu pochopení potřeb lidí dialyzovaných, ale také vzájemně ovlivňuje spolupráci mezi klienty a zdravotnickými pracovníky a tím velkou měrou přispívá k zefektivnění léčby.
|
|
|
Domy s pečovatelskou službou z pohledu sociálního pracovníka
VOHLÍDALOVÁ, Eva
Práce je teoretického charakteru a skládá se ze dvou hlavních kapitol. V první kapitole popisuji stárnutí a stáří. Vymezuji pojmy jako je gerontologie, geriatrie, píši o periodizaci stáří a o biologickém, psychickém a sociálním stáří. V druhé kapitole bakalářské práce píši o domech s pečovatelskou službou a o roli sociálního pracovníka, který provádí sociální šetření a pracuje se seniory, kteří se rozhodli pro podání si žádosti do domu s pečovatelskou službou. Podání každé žádosti provází návštěva sociálního pracovníka v místě bydliště žadatele a je veden důkladný rozhovor, který má napomoci rozhodnutí o přijetí do domu s pečovatelskou službou.
|
|
|
Supervize jako prevence syndromu vyhoření
ŠPLÍCHALOVÁ, Lenka
Práce je zpracována pouze teoreticky. Věnuje se charakteristice syndromu vyhoření. Popisuje faktory, které ovlivňují jeho vznik a hlavní symptomy. Dále se zabývá supervizí, jejími funkcemi a typy supervize. Cílem práce je představit supervizi jako jednu z možností prevence syndromu vyhoření.
|
|
|
Problematika patologického chování dětí a dospívajících z pohledu sociálních pracovníků
BARTOŠOVÁ, Lenka
Problematika patologického chování dětí a dospívajících je v současné době dosti ožehavé téma. Na základě své bakalářské práce jsem proto chtěla zjistit dva cíle. Prvním hlavním cílem práce bylo zmapování nejčastěji se vyskytujícího patologického chování u dětí a dospívajících z pohledu sociálních pracovníků a druhý dílčí cíl zjišťoval, co způsobuje patologické chování dětí a dospívajících. Teoretická část této práce vysvětluje pojem slova dítě, dospívající, sociální pracovník. Rozděluje sociální pracovníky na kurátory pro děti a mládež, sociální kurátory, protidrogové koordinátory, romské poradce a probační pracovníky. Dále podrobně popisuje problematiku patologického chování a jeho druhy. Nechybí zde ani příčiny, léčba a prevence patologického chování dětí a dospívajících. Informace potřebné pro zpracování bakalářské práce byly získány metodou kvalitativního výzkumu a technikou polořízeného rozhovoru se sociálními pracovníky. Celkem mi poskytlo rozhovor šest sociálních pracovníků. Interview probíhaly v listopadu a prosinci roku 2009. Výsledky výzkumu ukazují, že nejčastější patologické chování u dětí a dospívajících, dle sociálních pracovníků, jsou krádeže a záškoláctví. Výsledky práce dále ukazují, že nejčastější příčinou patologického chování u dětí a dospívajících je špatné rodinné prostředí a vliv party. Výsledky práce mapují současnou situaci v oblasti patologických jevů. Jsou cenným zdrojem informací o prevenci a léčbě. Mohou být také podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti. Kromě toho jsou vhodné k použití jako studijní materiál v rámci výuky této problematiky.
|
|
|
Sociální pracovník jako člen týmu zajišťujícího komplexní péči o rodinu s předčasně narozeným dítětem
ZABILKOVÁ, Hana
Diplomová práce se zabývá psychosociálními aspekty předčasného porodu, kterým není v naší společnosti zatím věnována taková pozornost, jakou by zasluhovaly. Cílem práce je poukázat na potřebu poskytování odborné psychosociální péče rodinám předčasně narozených dětí v rámci neonatologického oddělení a posoudit možnost využití role sociálního pracovníka při poskytování této péče. Práce je koncipována jako kvalitativní výzkum. Technikami sběru dat byly polostrukturovaný rozhovor a obsahová analýza dat. Výzkumný soubor tvořilo 11 odborníků různých profesí zainteresovaných do péče o předčasně narozené děti a jejich rodiny. Práce částečně navazuje na výzkum z roku 2007, ve kterém jsem se zabývala psychosociální problematikou předčasných porodů z pohledu rodičů nedonošených dětí. Výsledky výzkumu jednoznačně potvrdily, že je nutné usilovat o vytvoření konceptu odborné psychosociální péče, která by tvořila mezičlánek mezi ošetřujícím personálem a rodiči. Tato péče by měla být postavena na následujících formách pomoci tak, aby podporovala fungování rodiny a zdravý vývoj dítěte: poskytování krizové intervence, podpora raného vztahu matky(rodičů) a dítěte, podpora a posilování rodičovských kompetencí, poskytování poradenství týkajícího se péče o předčasně narozené dítě, příp. dítě s postižením, poskytování sociálně právního poradenství, zprostředkování navazu-jících služeb, podpora výměny zkušeností mezi rodiči. Sociální pracovník je k poskytování této péče odborníkem zcela kompetentním. Jak z výzkumu vyplývá, pro zajištění jeho činnosti v rámci multidisciplinárního týmu neonatologického oddělení neexistuje jednotná právní úprava. Předpoklady pro výkon jeho povolání stanoví zákon o sociálních službách, samotná činnost by se nejspíše řídila zvláštními právními předpisy, které upravují výkon činnosti sociálního pracovníka ve zdravotnických zařízeních. Práce může v praxi posloužit všem odborníkům, kteří usilují o poskytování komplexní péče rodinám předčasně narozených dětí, tedy péče, jejíž přirozenou součástí je také odborná psychologická pomoc.
|
|
|
Specifika sociální práce v podmínkách azylových domů
VOCHOZKOVÁ, Markéta
Azylové domy pro bezdomovce začaly vznikat na území České republiky počátkem roku 1990. V současnosti se jedná o zařízení sociálních služeb, které poskytuje pobytové služby sociální prevence na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Cílem diplomové práce bylo charakterizovat azylový dům pro muže jako zařízení pomáhající v sociálním začleňování osob bez domova z pohledu odborného personálu a přiblížit životní osudy a zkušenosti vybraných uživatelů. Práce je pojata jako kvalitativní výzkum, který je prioritně zaměřen na problematiku sociální práce. Pro naplnění cíle byly použity tyto metody a techniky sběru dat: rozhovor pomocí návodu, narativní rozhovor, studium dokumentů a pozorování. Na základě údajů z rozhovorů s odborným personálem a jejich následné analýzy jsou podrobněji specifikována pravidla poskytování služeb, vnitřní pravidla zařízení, činnosti sociálního pracovníka, průběh služby a její plánování. Práce se zaměřuje také na nabídku aktivit s důrazem na možnosti pracovní rehabilitace uživatelů a dle určených kritérií srovnává jednotlivá zařízení. Nastíněny jsou životní zkušenosti vybraných uživatelů před pobytem v azylovém domě spolu s jejich očekáváním a plány do budoucna. Na základě výzkumu byly formulovány dvě hypotézy.
|
|
| |
host ::
RSS.