|
|
Přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi
ŘÍHOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce je zaměřena na přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi. Cílem práce je zjistit přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi. Dílčím cílem je zjistit přínos supervize pro pracovníky v sociálních službách. Zaměřila jsem se na jejich prožívání a zhodnocení postojů, ve vztahu k supervizi, ale i na to, jak reagují na stresové situace a jakým způsobem se snaží předejít syndromu vyhoření. Tyto rozhovory se staly součástí výzkumu. V teoretické části práce jsem se zaměřila na tři základní kapitoly a to: sociální služby a standardy kvality, supervize a syndrom vyhoření. V praktické části jsem si v kvalitativním výzkumu zvolila deset pracovnic v přímé obslužné péči z Domova pro seniory Mistra Jana Křišťana v Prachaticích. Stanovila jsem jednu hlavní výzkumnou otázku: ?Jaký je přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi?? a čtyři dílčí výzkumné otázky. Použila jsem metodu kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky jsou vyhodnoceny v přehledných tabulkách. Z výzkumu vyplynulo, že přístup pracovníků v sociálních službách je v devíti případech z deseti kladný. Přínos supervize vidí v možnosti společně se sejít v příjemném, bezpečném prostředí a v možnosti nerušeně si promluvit o tíživých bolestivých situacích, které s výkonem této profese průběžně přicházejí. Supervize pro ně má významný přínos také v dodávání naděje a projevu zájmu, empatie a úcty ze strany supervizora za nelehkou odvedenou práci. Výsledky bakalářské práce mohou být zdrojem informací o supervizi, jejím přínosu, rozvoji a poskytování v sociálních službách na Prachaticku. Práci mohou využít pracovníci v oblasti sociálních služeb, ale i školských a zdravotnických zařízení. Všude tam, kde pracují tzv. pomáhající profese.
|
|
|
Problematika umírání a smrti z pohledu pracovníků zdravotnické záchranné služby
MALČICOVÁ, Jana
V této bakalářské práci je předkládána tematizace umírání a smrti z pohledu pracovníků zdravotnických záchranných služeb. Teoretická část zahrnuje nejen otázky umírání a smrti, ale také etiku v přednemocniční neodkladné péči. Podrobně jsou zde také popsány činnosti zdravotnické záchranné služby a některé metody psychologické intervence. Samostatnou kapitolu v teoretické části tvoří problematika stresu, posttraumatické stresové poruchy a syndromu vyhoření. Praktickou částí práce je kvalitativní výzkum prováděný metodou polostrukturovaného rozhovoru s 8 pracovníky zdravotnické záchranné služby. Respondenti byli vybráni z Jihočeského, Jihomoravského a Středočeského kraje; jeden respondent je zaměstnancem zdravotnické záchranné služby v zahraničí (Rakousko). Cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem se pracovníci zdravotnických záchranných služeb vyrovnávají s krizovými situacemi jako je právě umírání a smrt pacienta, do jaké míry jsou ovlivněni touto profesí a také zjistit míru připravenosti budoucích pracovníků zdravotnické záchranné služby na toto povolání. Smyslem této bakalářské práce bylo poukázat na nezbytnost psychologické intervence u zaměstnanců zdravotnických záchranných služeb, která v České republice ještě stále není standardem.
|
|
|
Vztah pacient - fyzioterapeut
FORMANOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce Vztah pacient ? fyzioterapeut se zabývá povahou tohoto vztahu, hodnotou, kterou mu pacienti a terapeuti přikládají a faktory, které vznik dobrého vztahu ovlivňují. Cílem bylo zmapovat, co pro pacienty a fyzioterapeuty vzájemný vztah znamená, popsat důležité aspekty a činitele, které na něj mohou mít vliv. Teoretická část práce je zaměřena především na psychologii ve zdravotnictví a na komunikaci v této oblasti, dále na zvláštnosti vztahu s pacienty dětskými, seniory, úzkostnými a agresivními. Podává základní přehled o významu slov empatie, spolupráce, syndrom vyhoření a dalších psychologických proměnných, které by v kontextu fyzioterapeutické péče mohly působit na podstatu vztahu mezi pacientem a terapeutem. Praktická část je koncipována jako dvě části. První obsahuje rozhovory s pacienty, podstupujícími terapii. Druhou část tvoří rozhovory s fyzioterapeuty. Rozhovory jsou polostrukturované a následně zpracované kvalitativní analýzou - vycházejí z nich odpovědi na výzkumné otázky. Z výsledků vyplývá, že dobrý vztah pacient ? fyzioterapeut je pro kvalitní fyzioterapeutickou péči velice důležitý a na výsledky terapeutického procesu má velký vliv. Pro vznik dobrého vztahu je zásadní oboustranná důvěra: pacientova důvěra ve schopnosti a ochotu fyzioterapeuta pomoci a fyzioterapeutova důvěra v pacientovu dobrou vůli aktivně přispět ke zlepšení svého zdravotního stavu. Vztah podstatně ovlivňují i komunikační schopnosti a dovednosti terapeuta, které musí být přizpůsobeny individualitě každého pacienta. Na povahu vztahu mohou mít vliv i další faktory, jako je například pohlaví, věk. Výsledky práce by mohly být užitečné zejména pro studenty a také pro zdravotnické pracovníky ? dávají možnost nahlédnout do způsobu, jakým uvažují někteří pacienti a kolegové, a inspirovat se jejich názory.
|
|
|
Aspekty ošetřovatelské péče v dětské hematoonkologii a jejich dopad na sestry
PAPEŽOVÁ, Lucie
Téma diplomové práce je zaměřeno na aspekty ošetřovatelské péče v dětské hematoonkologii a jejich dopad na sestry. Nádorová onemocnění u dětí jsou v České republice druhou nejčastější příčinou úmrtí v dětském věku. Incidence dětských nádorových onemocnění stoupla počátkem druhé poloviny minulého století přibližně o 1 % za rok, ale od konce 80. let již není vzestup výskytu patrný. Nádory v dětském věku nejčastěji vznikají v krvetvorné tkáni a řadí se na první místo z jednotlivých druhů nádorů u dětí. Práce je členěna do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část popisuje v jednotlivých kapitolách problematiku dětské hematoonkologie, hospitalizovaného dítěte a jeho potřeb, role sestry, zátěže psychické i fyzické, syndromu vyhoření a duševní hygieny. Praktická část měla za úkol ověření třech cílů. Prvním cílem bylo zjistit specifika práce sester na dětské hematoonkologii. Druhým cílem bylo zjistit, jaké nároky jsou kladeny na sestry pracující na dětské hematoonkologii. Třetím cílem bylo zjistit, jak sestry pracující na tomto oddělení zvládají psychickou zátěž. K dosažení cílů byla použita metoda kvalitativního výzkumného šetření, formou polostandardizovaného rozhovoru a dvou standardizovaných dotazníků. Výzkumný vzorek byl tvořen třinácti sestrami pracujícími na jednotce dětské hematoonkologie. Z toho byly tři sestry z nemocnice České Budějovice, dvě sestry z Fakultní nemocnice Motol v Praze, pět sester z Fakultní nemocnice Brno a tři sestry z fakultní nemocnice Olomouc. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry považují práci na oddělení dětské hematoonkologie za velmi odbornou. Specifika svého oddělení shledávají sestry různorodě. Za největší specifika považuje většina dotazovaných sester přítomnost rodičů na oddělení, dlouhodobou hospitalizaci dětí a práci s cytostatiky. Nároky na práci sester jsou dle jejich výpovědi značné. Jejich práce klade zvýšené nároky na znalosti a manuální zručnost. Za největší zátěž považují zátěž psychickou, zejména v oblasti péče o dítě v terminálním stádiu a jeho následné úmrtí. Z rozhovorů vyplynulo, že většina sester je na oddělení spokojena. Svou práci považují za velice rozmanitou a specifickou. Výstupem diplomové práce bude vytvoření power pointové prezentace (Příloha č.7), která bude použita jako prezentační materiál na V. Mezinárodní konferenci na téma Současnost a budoucnost ošetřovatelství a porodní asistence, která proběhne ve dnech 6. ? 7. září 2012 v Českých Budějovicích. Dále je v plánu vytvořit z těchto materiálů odborný článek a následně jej publikovat v recenzovaném časopise se zdravotnickou tématikou.
|
|
|
Výkon profese v intenzivní péči a její vliv na životní styl sester
ŠVECOVÁ, Radka
Diplomová práce byla orientována na problematiku sester pracujících v intenzivní péči a na to, jaký vliv má výkon povolání v tomto oboru na jejich životní styl. Práce sester pracujících v intenzivních oborech patří jednoznačně k těm náročnějším. Sestra se ne ojediněle stává účastníkem při umíraní pacientů, kdy je jejich šance na kurabilitu a stabilizaci stavu nulová. To vše a mnoho dalších faktorů má dopad na její osobní a pracovní život, ale i na její stávající životní styl. Aby sestra vykonávala svou práci na co nejvyšší úrovni, musí být motivována a vedena ze strany managementu zdravotnického zařízení, musí být dostatečně erudovaná ve svém oboru a práce by jí měla být koníčkem, ve kterém musí mít pocit jistoty a bezpečí a práce by ji měla naplňovat. Tato diplomová práce má stanoveny tři následující intence. První kladla důraz na zmapování životního stylu sester pracujících v intenzivní péči. Druhou bylo zjištění psychického zatížení sester pracujících v intenzivní péči. Třetí spočívala v porovnání životního stylu sester pracujících v intenzivní péči s životním stylem sester na standardních odděleních. Pro výzkumné šetření byly stanoveny 4 hypotézy. První analyzovala, zda profese v intenzivní péči má vliv na životosprávu sester. Tato hypotéza se potvrdila. Druhá, zda sestry pracující v intenzivní péči konzumují více alkoholické nápoje než sestry na standardním oddělení. Tato hypotéza se nepotvrdila. Třetí zkoumala, zda sestry pracující v intenzivní péči kouří tabákové výrobky více než sestry na standardním oddělení. Tato hypotéza byla potvrzena. A čtvrtá, poslední, hypotéza analyzovala, zda profese v intenzivní péči je pro sestry psychicky náročna. Tato hypotéza byla potvrzena.
|
|
|
Postoj odborníků v algesiologii k problematice burnout syndromu
BOHDALOVÁ, Helena
V posledních letech dochází k rostoucímu zájmu o problematiku syndromu vyhoření, zejména v kontextu zvyšující se psychosociální a pracovní zátěže v sektoru zdravotních a sociálních služeb. Péče o pacienty s chronickou bolestí vyžaduje od algeziologů specifický přístup z hlediska odborného, psychologického a etického, který však může být provázen nadměrnou psychickou zátěží. Nedokáže-li lékař pracovní stres své profese tolerovat, či používat strategie k jeho zmírnění, vzniká ohrožení syndromem vyhoření. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký je subjektivní postoj vybraných odborníků v algeziologii k problematice burnout syndromu, včetně jeho prevence. Kvalitativní výzkum byl realizován v období od ledna 2012 do února téhož roku formou polostrukturovaného rozhovoru. Sledovaný soubor tvořili respondenti z 10 pracovišť, zabývajících se léčbou chronické bolesti (5 privátních a 5 nemocničních). Pro hlubší porozumění obsahovým analýzám polostrukturovaných rozhovorů byla data doplněna o kvantitativní dotazníkové šetření (Inventář projevů syndromu vyhoření ? ?IPSV?), které bylo provedeno v období od listopadu 2011 do ledna 2012. Výzkumný soubor v kvantitativní části tvořilo 47 lékařů z algeziologických pracovišť v rámci celé České republiky. Demografické údaje byly zpracovány základní popisnou statistikou. Kvalitativní rozhovory byly transkribovány do podoby textu a následně analyzovány. Dále byly spočteny bodové skóre sledovaných rovin dotazníku ?IPSV? a testovány rozdíly mezi párovými proměnnými (pohlaví, věkové kategorie, druh praxe). Smíšený výzkum prokázal u algeziologů pracujících v nemocničních ambulancích statisticky vyšší míru (p < 0,05) náchylnosti k syndromu vyhoření, v porovnání s kolegy z privátních zařízení. V případě věku, pohlaví, počtu dětí v rodině a počtu ošetřených pacientů nebyly zjištěny žádné signifikantní rozdíly. V symptomatologii tohoto syndromu převažovala u respondentů ? podrážděnost, nedostatečná empatie, únava či ztráta pracovního nadšení. Protektivními faktory pak jsou nejčastěji humor, přestávky, diskuze s kolegy, sportovní aktivity, hobby či trávení volného času v rodinném kruhu.
|
|
|
Zkušenosti studentů ošetřovatelství s etickým chováním členů ošetřovatelského týmu v rámci ošetřovatelské praxe.
HULÍNSKÁ, Eva
Abstrakt Bakalářská práce na téma Zkušenosti studentů ošetřovatelství s etickým chováním členů ošetřovatelského týmu v rámci ošetřovatelské praxe se zabývá zkušenostmi studentů s chováním ošetřovatelského týmu k pacientům i ke studentům. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretickou a výzkumnou. Teoretická část je zaměřena na Historii ošetřovatelství, výuku ošetřovatelství, vlastnosti zdravotníka, syndromu vyhoření, komunikaci a etiku. Ve výzkumné práci bylo aplikováno kvalitativní šetření pomocí rozhovorů se studenty středních zdravotnických škol. A kvantitativní šetření, kde byly použity anonymní dotazníky pro studenty bakalářského oboru všeobecná sestra. Prvním cílem bylo zjistit zkušenost studentů s etickým chováním personálu ke studentům. Druhým cílem bylo zjistit zkušenosti studentů s etickým chováním k pacientům. A třetím stanoveným cílem bylo zjistit vliv úrovně vzdělání ošetřovatelského týmu na chování k pacientům. K prvnímu cíli byla stanovena hypotéza: Studenti jsou spokojeni s chováním personálu ke studentům. Odpověď na tuto hypotézu zní: Ano, studenti jsou spokojeni s chováním personálu ke studentům. Hypotéza byla potvrzena. Ke druhému cíli byla stanovena hypotéza: Chování personálu je v souladu s etickým kodexem zdravotníka. Odpověď zní: Ano, chování personálu k pacientům je v souladu s etickým kodexem zdravotníka. Hypotéza byla potvrzena. Ke třetímu cíli byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázka je: Jaké je chování jednotlivců v ošetřovatelském týmu k pacientům? Odpověď zní: Je zřejmé, že se většina studentů setkala se syndromem vyhoření i porušením práv pacienta. Všichni studenti se setkali s chybami v komunikaci. Druhá otázka zní: Jaký vliv má vzdělání personálu na chování k pacientům? Odpověď na tuto otázku zní: Vzdělání personálu nemá žádný vliv na chování zdravotníků k pacientům. Tato práce může v budoucnu sloužit jako informační materiál pro studenty a sestry, které by chtěly zlepšit chování zdravotníků k pacientům i ke studentům. Klíčová slova: sestra, student, ošetřovatelství, syndrom vyhoření, komunikace, etika.
|
|
|
Syndrom vyhoření u zaměstnanců v Domě seniorů ve Vojkově
PETRÁŠOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá syndromem vyhoření u zaměstnanců v Domově seniorů ve Vojkově. Syndrom vyhoření je biopsychosociální fenomén, který má ve svém důsledku negativní dopad nejen pro jedince samotného, ale výrazně narušuje i vztahy s okolím. Pro zpracování teoretické části je použita analýza odborné literatury. V teoretické části je přiblížen vznik a vývoj syndromu vyhoření. V druhé kapitole teoretické části je věnována pozornost prevenci syndromu vyhoření a to jak z pohledu jednotlivce, tak i ze strany organizace. V poslední kapitole jsou charakterizována specifika práce zaměstnanců v domovech seniorů. Cílem praktické části je zmapování náchylnosti k syndromu vyhoření u zaměstnanců v Domově seniorů ve Vojkově. Dílčím cílem je zjištění prevence syndromu vyhoření u zaměstnanců a navrhnutí dalších možností prevence a snížení zatížení syndromem vyhoření pro vybrané zařízení. Pro tyto účely byla zvolena kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Metody sběru dat jsou Inventář projevů syndromu vyhoření a strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Výsledky dotazníků jsou prezentovány matematickými hodnotami, aritmetický průměr, modus a medián. Rozhovory jsou zaměřeny na problematiku prevence syndromu vyhoření v Domově seniorů ve Vojkově, jak ze strany pracovníků, tak ze strany vedení. Vyhodnocení dotazníků přineslo zajímavé výsledky. Nejvyšší míru náchylnosti k syndromu vyhoření vykazují pracovníci na úseku technickohospodářské podpory v Domově seniorů ve Vojkově. Tedy zaměstnanci, kteří nejsou v přímém kontaktu s klienty, na rozdíl od pracovníků v přímé péči. Výsledky bakalářské práce mohou posloužit vedení Domova seniorů ve Vojkově jako zpětná vazba a inspirace k možnému hledání způsobů zefektivnění prevence syndromu vyhoření.
|
|
|
Rizika zavádění supervize do výchovných ústavů
FIALOVÁ, Markéta
ABSTRAKT Cílem diplomové práce je zmapování postojů zaměstnanců školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy k zavádění supervize jako podpory jejich profesní činnosti. Výzkum se snaží zmapovat problematiku a rizika zavádění supervize do těchto zařízení. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na vysvětlení základních pojmů, které souvisí se zaváděním supervize do výchovných ústavů. Vysvětleny jsou pojmy výchovný ústav, odborní pracovníci ve výchovných ústavech, supervize, supervizor, supervidovaný atd. Pro realizaci výzkumu bylo použito kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Pro předvýzkum byla použita metoda dotazování a technika dotazníku. Výzkumný soubor tvořili ředitelé jednotlivých zařízení v kraji Vysočina. Pro výzkum byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 12 odborných pedagogických pracovníků výchovných ústavů kraje Vysočina. Pomocí výzkumu byla hledána odpověď na otázku, jaký přínos vidí zaměstnanci v zavedení supervize do organizace. Další otázka byla zaměřena na to, jakým způsobem seznámilo vedení své zaměstnance se zavedením supervize. Poslední otázka, na kterou byla hledána odpověď, se týkala toho, co je hlavním důvodem účasti zaměstnanců na supervizních setkáních. Z výsledků výzkumu následně vyplynulo, že zaměstnanci považují za největší přínos supervize v organizaci pomoc při řešení vztahových problémů. Dále z výzkumu vyplynulo, že vedení představilo supervizi jako pomoc a přínos pro organizaci. A nakonec, že hlavním důvodem účasti pracovníků na supervizních setkáních je povinnost.
|
|
|
Duševní hygiena jako základní předpoklad prevence syndromu vyhoření u vybraných rizikových profesí
RYBÁČKOVÁ, Ilga
Pomáhající profese se vyznačují vysokými nároky na osobnost pomáhajícího. Z mnohých výzkumů vyplývá, že příslušníci těchto profesí jsou ohroženi syndromem vyhoření. Duševní hygiena slouží k udržení duševního zdraví a je základem prevence syndromu vyhoření. Cílem bakalářské práce je zjistit vztah mezi výskytem příznaků syndromu vyhoření a dodržováním, či porušováním zásad duševní hygieny. Dílčím záměrem zkoumání je zjistit, zda příslušníci vybraných rizikových profesí znají a dodržují zásady duševní hygieny a dále pak zjistit, zda má osvojení a dodržování zásad duševní hygieny vliv na prevenci syndromu vyhoření. V teoretické části je nejprve charakterizována pomáhající profese, psychická zátěž a stres, příčiny stresu a projevy. Podrobně je pak popsán syndrom vyhoření ? definice, příčiny, příznaky, diagnostika i terapie. Následuje hlavní část, věnovaná duševní hygieně jako prevenci syndromu vyhoření. Popsány jsou zde jednotlivé aspekty duševní hygieny jako například zdravý životní styl, výživa, spánková hygiena, relaxační techniky. Nakonec jsou zmíněny další faktory, které syndrom vyhoření ovlivňují ? supervize, sebehodnocení a mezilidské vztahy. Pro splnění praktické části práce byl proveden kvalitativní výzkum, realizovaný metodou dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Respondenti byli vybráni ze čtyř rizikových profesí ? učitelů, zdravotních sester, sociálních pracovníků a pracovníků zdravotnické záchranné služby. Byl proveden kvótní výběr na základě výsledků dotazníku Burnout Measure, který zkoumá příznaky vyhoření. Z výzkumu vyplynulo, že zástupci vybraných rizikových profesí vědí o syndromu vyhoření a znají zásady duševní hygieny. Výzkum dále prokázal, že začlenění zásad duševní hygieny do života pomáhajících má vliv na prevenci vyhoření. Roli ale hrají i další faktory, což se v rozhovorech potvrdilo. Zejména dobré vztahy na pracovišti či přítomnost supervize mohou mít pozitivní vliv.
|
host ::
RSS.