|
|
Polyphasic approach to the taxonomy of selected cyanobacteria
MAREŠ, Jan
Moderní taxonomická revize sinic nebyla dosud dokončena a skýta řadu teoretických i praktických úskalí. Tato disertační práce se zabývala výzkumem vybraných taxonů terestrických sinic s využitím polyfázického přístupu, který je založen na molekulární fylogenetické analýze doporovázené fenotypovou charakterizací a nomenklatorickým ošetřením. Byly využity rozmanité metodické přístupy včetně optické a transmisní elektronové mikroskopie, molekulární analýzy (sekvenování DNA) kmenů sinic, jednotlivých buněk a vláken, a fylogenetické analýzy několika genomových úseků. Tato studie předtsavila systematickou revizi jednotlivých rodů sinic i celého tohoto kmene organismů, a poskytla návrhy pro navazující výzkumné projekty.
|
|
|
Vliv nadmořské výšky a jižní expozice na morfologicko-anatomickou stavbu jehlic smrku ztepilého
Bartoňová, Lenka
V úvodní části práce je zpracován literární přehled zaměřený na morfologii, ekologii, areál výskytu a vliv klimatu na růst smrku ztepilého. Na území Jeseníků byly vybrány tři stejnověké smrkové porosty v rozdílných nadmořských výškách s jižní expozicí. Na vybraných plochách byly odebrány vzorky slunných jednoletých prýtů. U jehlic byla provedena morfologicko-anatomická analýza. Na základě této analýzy bylo zjištěno, že nadmořská výška ovlivňuje parametry jehlic - jehlice ve vyšší nadmořské výšce jsou oproti jehlicím rostoucím na smrcích v nižších polohách vyšší, širší, kratší a narůstá relativní plocha středního válce vzhledem k ploše jehlice. Expozice má vliv pouze na plochu příčného řezu, délku a projekční plochu jehlic. Pomocí geoinformačních technologií byly vypracovány predikční mapy vlivu slunečního záření a nadmořské výšky na hodnoty zkoumaných rozměrů jehlic.
|
|
|
Biologie rozmnožování u raků
NIKSIRAT HASHJIN, Hamid
Byla popsána ultrastruktura spermií u šesti druhů raků. Akrozomální komplex je lokalizován v přední, kdežto jádro se nachází v zadní části buňky. Akrozomální komplex je tvořen dvěma hlavními částmi, kterými jsou tělo a subakrozomální zóna. Tělo akrozomu má tvar obrácené misky a je tvořen třemi vrstvami lišícími se svou hustotou a obsahem paralelních vláken. Subakrozomální zóna zaujímá centrální část komplexu a je rozdělena do dvou oblastí s rozdílnou elektrodenzitou. Spermie raka pruhovaného Orconectes limosus byla popsána vůbec poprvé a u spermií raka červeného Procambarus clarkii byl nově nalezen i hrot na vrcholu vlastního akrozomu. I přes dobře zachovanou obecnou strukturu a podobnost spermií studovaných raků byly nalezeny rozdíly v rozměrech akrozomu, které tak mohou být využité pro odlišení jednotlivých druhů. Dále byla popsána a porovnána ultrastruktura spermií a stěny spermatoforů raka bahenního Astacus leptodactylus a to ve třech stádiích: ihned po ejakulaci, po páření a po uvolnění spermií ze spermatoforů. Račí spermatofory jsou tvořeny masou spermií obalených třívrstevnou stěnou. Po páření se zvětšuje šířka vnější stěny spermatoforu. Matrix střední vrstvy začíná být retikulovaný a granule uvnitř této vrstvy uvolňují svůj obsah. Vlákna ve vnitřní vrstvě se rozkládají na malé částice. Zvětšuje se extracelulární kapsule a objevuje se volný prostor mezi spermií a touto kapsulí. Plocha plazmatické membrány se zvyšuje zvrásnění svého povrchu a změnami, které vedou k tvorbě vícevrstvé struktury na přední části akrozomu. Hustota subakrozomální zóny se zvyšuje v blízkosti těla akrozomu. S nástupem ovulace jsou stěny spermatoforu rozpuštěny působením sekretu ze žláz na zadečku samice. Poté dochází k eliminaci extracelulární kapsuly, plazmatické membrány a membránové lamely. Subakrozomální zóna ztrácí svou elektrodenzitu a zatahuje se. Z nejvnitřnější vrstvy akrozomu je uvolněn materiál s vysokou elektrodenzitou a vlákny, které spolu na vrcholu akrozomu vytvářejí rozložitou strukturu. Nejdůležitější změny jsou pozorovány v subakrozomální zóně. Tyto mohou hrát klíčovou roli při oplodnění vajíčka. Rovněž morfologické změny spermie po propuštění extracelulární kapsuly, zejména tvorba rozložité struktury z materiálu s vysokou elektrodenzitou a vláken mohou hrát roli v navázání spermie s vajíčkem raků, jejichž spermie jsou nepohyblivé.
|
|
|
Kryptosporidiové infekce ježků
HUCLOVÁ, Kristýna
Tato studie zahrnuje morfologickou, biologickou a molekulární chrakteristiku Cryptosporidium spp. u ježků. V této práci byl sledován průběh infekce u 405 vzorků od 15 jedinců, po dobu několika měsíců. Celkem 69 (17.01%) vzorků od 11 ježků bylo morfologicky pozitivních a 81 (19.9%) vzorků vykazovalo pozitivitu podle molekulární detekce. Pouze 4 jedinci zůstali negativní. Kumulativní pozorovaná prevalence z celkového počtu jedinců činila 73.3 %. Oocysty zkoumaných ježků měřily v nativu 4.94.7 m (průměr = 4.8 m) × 4.0-3.8 m (průměr = 3.9 m) s indexem tvaru 1.22 (1.261.20) (n = 50). Morfologicky nebylo možné identifikovat oocysty jako C. erinacei nebo C. parvum. Molekulární analýzy prováděné na základě SSU rRNA, 60 kDa glycoprotein a Cryptosporidium oocyst wall protein určily přítomnost kryptosporidií C. parvum a C. erinacei. Druh Cryptosporidium parvum IIdA18G1 byl detekován u 11 ježků. Smíšená infekce druhu C. parvum s C. erinacei byla prokázána u 3 ježků. Genotyp C. parvum IIdA18G1 nebyl nikdy dříve u ježků popsán. Tento subtyp patří do IId zoonotické subtypové rodiny a často napadá kozy a ovce. Genotyp C. parvum IIdA18G1 byl nalezen u jehňat z Velké Británie a Španělska, a taktéž u dětí z Kuwaitu. Cryptosporidium erinacei je druh kryptosporidií adaptovaný na ježky, a není jisté zda ježkům způsobuje klinické příznaky. Všichni infikovaní jedinci byli juvenilní a volně žijící ježci.
|
|
|
Biologie jeřábu oskeruše (Sorbus domestica L.)
BOUŠOVÁ, Jaroslava
Bakalářská práce pojednává o biologii jeřábu oskeruše ( Sorbus domestica L.). Cílem této práce bylo zkompletovat informace týkající se jeřábu oskeruše na základě literárních podkladů. Práce je rešerší odborné literatury, článků a informací o jeřábu oskeruši zaměřených především na jeho morfologii, biologii a rozšíření. První kapitola je věnována přehledu nomenklatury, dále je pozornost věnována morfologii druhu, jeho rozšíření v Evropě, rozšíření geografickému a výškovému a stanovištním podmínkám druhu. V bakalářské práci jsou dále zpracovány biotické a abiotické vlivy, působící na druh a vztahy s jinými organismy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zhodnocení fenotypové variability komerčních kultivarů a planých populací chrastice rákosovité v experimentálních podmínkách
JANUŠ, Vojtěch
Předkládaná bakalářská práce je součástí projektu AMVIS 20-LH 11039. Cílem práce je zhodnocení růstových charakteristik a fenotypové variability u planě rostoucích populací a komerčních kultivarů chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) v nádobovém pokuse. V rámci projektu byl založen experimentální pokus na pozemku Botanického ústavu AV ČR Třeboň. V rámci předložené bakalářské práce byly zjišťovány morfologické vlastnosti zkoumaných rostlin v průběhu vegetační sezóny, 26.6.?18.9.2012. Na konci pokusu byla použita destruktivní metoda k zjištění nadzemní biomasy. Rostliny z přirozených populací dosahovaly vyšších hodnot studovaných charakteristik, než komerční kultivary. Nejvyšší průměrné hodnoty nadzemní biomasy pak dosáhly populace pocházející z oblasti Dyje (433 g).
|
|
|
Biologie a uplatnění kerblíku lesního a řebříčku obecného v trvalých travních porostech
ZAVÁZALOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá problematikou travních porostů, jejich rozdělením, funkcemi, obhospodařováním, využíváním, ekologickými faktory ovlivňujícími skladbu porostu a kvalitu píce. Dále se zabývá skladbou trvalých travních porostů, jejími typy a samostatná kapitola je věnována významu bylin v travních porostech společně s uvedením příkladů bylinných směsí. Stěžejním úkolem této práce je problematika řebříčku obecného (Achillea millefolium L.) a kerblíku lesního (Anthriscus sylvestris L.) jejich biologie, ekologie a zapojení v různých typech travních porostů. Jednotlivým kapitolám věnovaným již konkrétní bylině vždy předchází popis příslušné čeledi, její význam a uplatnění. Navazující kapitoly se pak věnují geografickému rozšíření a soupisu druhů příslušné byliny (kerblíku lesního a řebříčku obecného), jejímu popisu a morfologii, ekologii, cenologiii, kvalitě píce, významu a uplatnění v travních porostech. Ve druhé části jsou pro dokreslení poznatků z rešerše o výskytu řebříčku obecného a kerblíku lesního doplněny výsledky vlastního sledování (tabulky a grafy) znázorňující projektivní dominanci řebříčku a kerblíku v různých typech travních porostů s odlišným managementem a jejich dosažené výšky v různých obdobích. V tabulkách a grafech je znázorněno druhové složení a projektivní dominance trav, jetelovin a ostatních bylin včetně jejich výšek při nejvyšším dosaženém aritmetickém průměru výšky porostu.
|
|
|
Neurčité determinanty v současné francouzštině a jejich české ekvivalenty.
ŽEMLIČKOVÁ, Klára
Tématem bakalářské práce je systém francouzských neurčitých determinantů. Cílem práce je na základě odborné literatury popsat jejich morfologické, syntaktické a sémantické vlastnosti včetně jejich funkce v diskurzu a s pomocí korpusu Intercorp se pokusit nalézt české ekvivalentní vyjadřovací prostředky.\\ Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První, teoretická část je zaměřena na popis francouzských neurčitých determinantů a druhá, praktická část práce je tvořena vlastní korpusovou analýzou.\\
|
host ::
RSS.