|
|
Tradiční a netradiční kompenzační pomůcky pro ovládání počítače
KRATOŠKA, Václav
Bakalářská práce se zabývá problematikou ovládání počítače postiženými osobami a její řešení. Z počátku práce je rozebráno obecné rozdělení postižených osob, integrace, pracovní příležitosti postižených osob a financování pomůcek. Dále práce pokračuje popisem třinácti vybraných kompenzačních pomůcek a testováním třech dostupných. Testování probíhalo v Rehabilitačním ústavu Kladruby a v centru ARPIDA v Českých Budějovicích, celkem na 10 pacientech. Výsledkem práce je brožura s parametry vybraných pomůcek a doporučením pro postižení, se kterými jsme se setkali při testování.
|
|
|
Situace osob s revmatoidní artritidou v kontextu legislativních změn
KUBALOVÁ, Zuzana
Diplomová práce na téma Situace osob s revmatoidní artritidou v kontextu legislativních změn je jednou z kapitol, která není v české společnosti dostatečně řešena. Novému zákonu 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, taktéž není věnována taková pozornost, jakou by si zasloužil. V teoretické části práce se věnuji obecně onemocnění revmatoidní artritidě. Dále se pak zaměřuji na psychosociální aspekty života pacientů s revmatoidní artritidou, na systém sociálního zabezpečení v České republice a na zákon 329/2011 Sb. Pro dosažení stanovených cílů praktické části diplomové práce jsem si vybrala kvalitativní výzkum. Pro získání všech potřebných dat byla použita metoda dotazování. Jako technika, kterou byla potřebná data získávána, byl vybrán polořízený rozhovor. Rozhovor byl veden seznamem otázek, jenž bylo nutné v rámci rozhovoru probrat. Základní soubor pro sběr dat tvořili osoby s revmatoidní artritidou. Výběrovým souborem byli klienti Revma liga Jihočeského kraje. Celkem bylo provedeno 20 rozhovorů. Hlavní cíl práce bylo zjistit dopady změn vycházející ze zákona 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením na situaci osob s revmatoidní artritidou. Na tento cíl byly navázány další tři dílčí cíle a to zjistit, jak na osoby s revmatoidní artritidou nahlíží na změnu výplatního místa dávek pro osoby se zdravotním postižením. Zjistit, jaké dopady má změna koncepce příspěvku na mobilitu na osoby s revmatoidní artritidou. A zjistit, jak osoby s revmatoidní artritidou nahlíží na povinnost poskytovat údaje o příjmech při nároku na zvláštní pomůcku. Na základě cílů práce byly stanoveny výzkumné otázky. 1. Došlo v souvislosti se změnou výše příspěvku na dopravování se ke snížení frekvence dopravování osob s revmatoidní artritidou? 2. Spatřují osoby s revmatoidní artritidou přínos ve sjednocení výplatního místa dávek na úřadu práce? Z výsledků výzkumu vyplývá, že dopady změn vycházející ze zákona 329/2011 Sb., neměly na situaci osob s revmatoidní artritidou žádný velký vliv. Při plnění cíle, zjistit, jak na osoby s revmatoidní artritidou nahlíží na změnu výplatního místa dávek pro osoby se zdravotním postižením, poukázaly dvě respondentky na to, že vydávání parkovacích průkazů označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, která s touto problematikou úzce souvisí, se provádí na Magistrátu města na odboru sociálních věcí. Dále na základě výzkumu bylo zjištěno, že změna koncepce příspěvku na mobilitu zatím neměla žádný vliv na osoby s revmatoidní artritidou. A jako poslední východisko této práce je, že osobám s revmatoidní artritidou nevadí povinnost poskytovat údaje o příjmech při nároku na zvláštní pomůcku. Přínosem této diplomové práce je přispět k chápání celkové situace osob s revmatoidní artritidou v kontextu legislativních změn. Výsledky získané výzkumem by mohly být přínosem pro širší vědeckou veřejnost. Jako příloha k této práci je přiložena prezentace, která napomůže k lepší orientaci v novém zákoně. Tato prezentace bude použita jako materiál k přednášce ve sdružení Revma liga České Budějovice.
|
|
|
Psychologický dopad prezentace vrcholových sportovců se zdravotním postižením v masmédiích
RADOVÁ, Miluše
Teoretická část má čtyři kapitoly. První kapitola se zaměřuje na charakteristiku a současné pojetí zdravotního postižení, vymezení základní terminologie a klasifikaci pohybových vad. V druhé kapitole je popsáno sociální prostředí a jeho vliv na jedince se zdravotním postižením. Třetí kapitola se věnuje pohybovým aktivitám a sportu osob se zdravotním postižením v České republice, jeho klasifikaci a sportovním organizacím, které působí na území České republiky. V poslední kapitole je uvedena charakteristika a vliv současných masmédií ve vztahu k osobám se zdravotním postižením. Praktická část se zaobírá výzkumem. Nejdříve vymezuje cíle, úkoly, výzkumné otázky, metodologii výzkumu a charakteristiku zkoumaného souboru. Na základě zvolených cílů byl použit kvalitativní přístup, informace byly zpracovány pomocí polostrukturovaného rozhovoru s vrcholovými sportovci se zdravotním postižením. V diskuzi a závěru je celý výzkum analyzován, vyhodnocen a uzavřen shrnutím. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak vrcholoví sportovci se zdravotním postižením vnímají a pociťují vliv mediálního ?propagování? a jakým způsobem je medializace ovlivňuje. Výsledky výzkumu ukázaly, že u většiny respondentů působí jejich prezentace na psychiku a rozvoj jejich osobnosti velmi kladně. Pomáhá jim to zvládat nelehké nástrahy dnešního života a překonávat ne vždy překonatelné bariéry a nejen bariery jako například úprava bezbariérového terénu pro vozíčkáře nebo mobilnosti v dopravě, ale především mezilidské bariéry.Z výzkumného šetření vyplynul pozitivní vliv sportovní činnosti a prezentace v médiích na kvalitu života respondentů. Na základě získaných informací bylo zjištěno, že u všech respondentů má sport pozitivní vliv na zdravotní stav, zlepšení fyzických funkcí, získání nových sociálních kontaktů a začlenění do společnosti. Představuje i určitou formu seberealizace, kdy mají tito jedinci možnost zažívat úspěch, prožívat pozitivní pocity a v mnoha případech i najít nový smysl života. Lze tedy říci, že prezentace vrcholových sportovců se zdravotním postižením je spíše kladná a napomáhá sportovcům k vyšším výkonům a sebezdokonalování.
|
|
| |
|
|
Reflexe změny v poskytování dávek pro osoby se zdravotním postižením z pohledu příjemce sociální dávky
FRYCOVÁ, Lucie
Bakalářská práce na téma Reflexe změny v poskytování dávek pro osoby se zdravotním postižením z pohledu příjemce sociální dávky se zaměřuje na osoby se zdravotním postižením a na systém, který jim pomáhá zmírnit důsledky jejich postižení a podporuje jejich začlenění do společnosti. V teoretické části práce je různými způsoby definován pojem zdravotní postižení a to zejména z pohledu právní úpravy České republiky a z pohledu mezinárodních dokumentů. S tím je spojeno definování dalších pojmů, které se zdravotním postižením bezprostředně souvisí a také jeho členění. Tato část práce se také zaměřuje na charakterizování základních životních potřeb. Dále je zde popsán systém sociální pomoci České republiky a způsoby členění sociálních dávek, které z něj plynou. Nakonec jsou v této části práce vymezeny právní předpisy, které upravovaly nebo upravují poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Praktická část práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Pro účely výzkumu byla použita metoda dotazování, technika hloubkového rozhovoru. Respondenti byli pro výzkum vybíráni metodou záměrného výběru. Získaná data byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak vnímají změnu v poskytování dávek pro osoby se zdravotním postižením příjemci dávek sociální pomoci z důvodu zdravotního postižení. Cíle bylo dosahováno zodpověděním výzkumné otázky: Saturuje nový systém dávek pro osoby se zdravotním postižením základní sociální potřeby osob se zdravotním postižením? Dílčími cíli práce byly analýza sociálních dávek určených osobám se zdravotním postižením realizovaných v roce 2011 a v roce 2012 a dále zjištění názorů poživatelů sociálních dávek, určených pro osoby se zdravotním postižením, na systém sociální pomoci v oblasti sociálních dávek pro osoby se zdravotním postižením. Vyhodnocením dat získaných během polostrukturovaných hloubkových rozhovorů bylo zjištěno, že respondenti jsou nespokojeni zejména s výší příspěvku na mobilitu a s povinností převzít si sKartu. Za nevyhovující nebyla označena pouze výše daného příspěvku, která nepokrývá náklady na dopravu, ale i jeho jednotná výše či zrušení možného navýšení příspěvku. Z výzkumu dále vyplývá, že je upřednostňován původní způsob výplaty dávky, tj. poštovním poukazem či prostřednictvím běžného účtu. Nevýhody současného systému jsou spatřovány zejména v nedostatečné finanční podpoře lidí, pečujících o osobu se zdravotním postižením v domácím prostředí a v již zmiňovaném příspěvku na mobilitu. Ačkoliv je systému vytýkána nedostatečná finanční podpora, je jako jeho výhoda zmiňována výše částky příspěvku na zvláštní pomůcku na zakoupení motorového vozidla. Obecně lze říct, že respondenti nemají o "novém" systému poskytování dávek pro osoby se zdravotním postižením velké povědomí. Tento stav může být způsoben jednak tím, že si od roku 2012 o příspěvky nežádali, vyjma příspěvku na mobilitu, nebo také nedostatečnou informační kampaní příslušných orgánů. Práce nahlíží na současně velmi diskutované téma a nabízí pohled jedné ze skupin lidí, které je pomoc určena, a to rodičů osob se zdravotním postižením. Zachycuje tak jejich reakce a názory na změnu která proběhla v roce 2012 a na pomoc, která plyne ze systému sociální pomoci. Tato práce tak může posloužit k reflexi současného systému poskytování dávek pro osoby se zdravotním postižením a případně k jeho možné změně.
|
|
|
Sexuální problematika klientů s mentálním postižením v ústavních zařízeních
PATEROVÁ, Michaela
Sexualita osob s mentálním postižením představovala do nedávné doby společenské tabu. Problematika tohoto tématu mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla získat bližší informace svojí bakalářskou prací. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část a praktickou část. Teoretická část obsahuje tři kapitoly. V první kapitole se zabývám mentálním postižením. V této kapitole jsem se ještě zabývala etiologií a příčinami mentálního postižení. V další kapitole jsem se zabývala termínem jedinec s mentální retardací. Pojem disabilita je zde popsán a chápán jako zastřešující výraz pro oblast funkčních poruch, aktivit a participací konkrétního jedince. V další části uvádím sexuální problematiku osob s mentálním postižením. Prvním tématem je výchova a osvěta osob s mentálním postižením. Dále jsem se zabývala sexuálním zneužíváním osob s mentálním postižením. Se sexualitou úzce souvisí partnerské vztahy, které v práci také uvádím. V závěru teoretické části jsem se zabývala rodičovstvím a možnostmi ochrany před početím. Praktickou část bakalářské práce tvoří sběr dat, pomocí techniky kvalitativního výzkumu, metodou nestandardizovaných hloubkových rozhovorů. Základní soubor byl vytvořen parametry zakotvené teorie, přičemž nebylo využito všech parametrů, vzhledem k její obsáhlosti. Základní výzkumný soubor jsem stanovila dle pracovních pozic zaměstnanců Centra sociálních služeb v Jindřichově Hradci. Byly položeny dvě výzkumné otázky. Zda vnímá personál sexuální život osob s mentálním postižením jako vyhovující a zda jsou informace odborného personálu o sexuálním životě osob s mentálním postižením dostačující. Z výzkumu bylo zjištěno, že odborný personál má dostatečné množství informací, ale sexuální osvěta a výchova v zařízení vůbec neprobíhá. Z rozhovorů vyplývá, že se zaměstnanci necítí být dostatečně kompetentní v otázkách sexuální výchovy a osvěty. Z rozhovorů dále vyplynulo, že zaměstnanci souhlasí s partnerstvím osob s mentálním postižením. Z rozhovorů bylo také zjištěno, že souhlasí s užíváním antikoncepce v případě, že klientka zahájí s partnerem sexuální život. Dále jsem zjistila, že s rodičovstvím osob s mentálním postižením většina respondentů spíše nesouhlasí. V otázce sexuálního zneužívání osob s mentálním postižením jsem v rozhovoru zjistila, že tento problém byl v zařízení již jednou řešen. Zaměstnanci si uvědomují, že jsou tito lidé snadnou obětí, ale zároveň neprovádí žádnou prevenci ve formě sexuální výchovy. Z těchto zjištění vyplývá, že by bylo vhodné podpořit vznik protokolu, ve kterém bude zakotvena sexuální problematika uživatelů sociálních služeb pro toto zařízení. Protokol by zároveň mohl sloužit jako prevence sexuálního zneužívání. Vhodné by také bylo odborné školení v oblasti komunikace v sexuální oblasti, mezi zaměstnancem a uživatelem.
|
|
|
Vnímání sportu u osob s disabilitou chůze
JELÍNKOVÁ, Lucie
V bakalářské práci se zabývám sportováním zdravotně postižené populace. Toto téma jsem si vybrala, neboť se v mém zaměstnání denně setkávám se zdravotně postiženými osobami a právě pohybem se je snažím opět navrátit zpět do běžného života. Jako léčebnou proceduru je některým zdatnějším jedincům ordinován zdravotní sport a vidím, že při této činnosti se všem zúčastněným objeví úsměv na rtech, i když si zrovna procházejí těžkou životní situací. V úvodu stručně zachycuji minulý a současný pohled ke sportování zdravotně postižených jedinců. Celá práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretickou část jsem rozdělila do 4 kapitol. První kapitola pojednává o obecném pojmu disabilita a o disabilitě pohybu z hlediska zdravotního i sociálního. Dále potom o příčinách, dělení disabilit a jejich možných kompenzačních možnostech. V druhé kapitole se věnuji disabilitám v dětském věku a sportovním aktivitám tohoto období. Protože první tři roky života jsou pro vývoj pohybu nejdůležitější, podrobněji se věnuji období kojeneckému a batolecímu. Třetí část je věnována disabilitám získaným v dospělém věku života. Rozebírám, co disabilita v tomto věku pro osoby znamená a čeho se právě v dospělém věku dotýká. V jakých organizacích se tito lidé mohou s pohybem a sporty setkávat při změně svého zdravotního stavu. Čtvrtá kapitola pojednává o sportu. Popisuji krátce o vývoji pojmu sport a co pro lidi sport znamená, co jim přináší. Rozděluji sportování zdravotně postižené populace na léčebný, rekreační a výkonnostní sport. Popisuji začátky sportování této populace v zahraničí a u nás. Ke konci udávám některé typy organizací, které se v ČR sportovní činností tělesně postižených osob zabývají a jaké sporty nabízejí. Výzkumná část práce se zabývá kvalitativním výzkumem, který jsem prováděla technikou narativních rozhovorů se šesti respondenty. Cílem bylo zjistit klíčové faktory, které ovlivnily životy tělesně postižených osob ve vztahu ke sportu. Výzkum jsem zaměřila na to, jestli je rozdíl mezi přístupem ke sportu u osob, které jsou disabilní od útlého věku a osob s disabilitou vzniklou v dospělosti. Oslovila jsem respondenty s disabilitou vrozenou i získanou. Při výběru vzorku respondentů jsem se snažila, aby jako takový byl rozmanitý. Provedla jsem analýzu narativních rozhovorů a sportů, kterým se osoby věnovali, věnují nebo by se ještě chtěli nějakým jiným sportům v budoucnu věnovat. Během analýzy jsem si vytvořila pět kategorií, které jsem nazvala: Vztah k pohybu, Proč sport, Negativa, Začátky sportování, Rodina. Výzkum ukázal, že klíčových faktorů, které ovlivňují život osob ke sportu, je několik. Zjistila jsem, že rozdíl v přístupu jedinců disabilních od dětství či v dospělém věku je ve výběru sportů.
|
|
|
Integrace žáků s tělesným postižením v rámci primárního vzdělávání na prvním stupni ZŠ v okresech České Budějovice a Prachatice
NĚMCOVÁ, Hana
Téma bakalářské práce se týká integrace žáků s tělesným postižením na prvním stupni základních škol v okresech České Budějovice a Prachatice. Teoretická část bakalářské práce se zabývá vymezením základních pojmů týkajících se integrace, legislativou upravující integrované vzdělávání a v neposlední řadě faktory a prostředky, které ovlivňují úspěšnost integračního procesu. Hlavním cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit připravenost základních škol z výzkumného vzorku na integraci žáků s tělesným postižením. Součástí cíle bylo zjistit, jaké jsou postoje pedagogických pracovníků ohledně integrace. Pro naplnění cíle jsem si stanovila tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se týkala toho, jak jsou školy připraveny na integraci žáků s tělesným postižením, respektive zda jsou na školách odstraněny architektonické bariéry a zbudovány bezbariérové přístupy. Druhá výzkumná otázka se týkala zkušeností základních škol s integrací žáků s tělesným postižením. Třetí výzkumná otázka se týkala názoru pedagogických pracovníků na inkluzi.V bakalářské práci byla použita strategie kvalitativního výzkumu. Celkem bylo osloveno 22 základních škol, s výzkumem souhlasilo 8 škol. Výzkum byl realizován formou strukturovaného rozhovoru s řediteli škol, popřípadě jejich zástupci, třídními učiteli nebo výchovnými poradci. Záleželo na tom, na koho jsem byla po oslovení vedení příslušné školy odkázána. Na školách, kde žáka s tělesným postižením neintegrují, byla zjišťována informovanost pedagogických pracovníků ohledně integračního procesu. Na školách, kde v současné době integrují žáky s tělesným postižením, byly zjišťovány zkušenosti škol s integrací.Uskutečněný výzkum ukázal, že z celkového počtu 8 dotazovaných základních škol, má zkušenost s integrací žáků se zdravotním postižením 7 škol. Z těchto 7 škol mají 3 školy zkušenost s integrací žáků s tělesným postižením, z toho 2 školy integrují žáky na prvním stupni. Žádná ze škol, na které se v současné době nevzdělává žák s tělesným postižením, není připravena na integraci žáka s tímto druhem postižení. Na školách nejsou odstraněny architektonické bariéry. Co se týče informovanosti ohledně procesu integrace žáků s tělesným postižením, uskutečněný výzkum ukázal, že informovanost pedagogických pracovníků ohledně této problematiky není dostatečná. Školy, které již mají zkušenost s integrací žáků s tělesným postižením na prvním stupni, hodnotí finanční zajištění integrace jako nedostatečné. Obě školy využívají možnost spolupráce se speciálně pedagogickým centrem a podmínky vzdělávání pro tyto žáky byly upraveny. Obě školy využívají při integraci podpůrná opatření. Žáci se vzdělávají podle individuálních vzdělávacích plánů, školy pro ně zajistily funkci asistenta pedagoga, pořídily didaktické a kompenzační pomůcky. Na jedné z těchto dvou škol se dokonce vzdělávají 3 děti s tělesným postižením na prvním stupni. Myšlenku inkluze ve většině případů pedagogičtí pracovníci neodmítají. Někteří si však uvědomují limity integračního procesu a proto zastávají názor, že koncepce současného školského systému je vyhovující. V České republice je školská integrace legislativně podporována. Snahy o začleňování žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami do běžného vzdělávacího proudu se objevují více než deset let. I přesto se však školy v běžném životě při uskutečňování integračního procesu stále potýkají s nedostatkem financí a praktickými obtížemi.
|
|
|
Hypertenze jako příčina dočasné pracovní neschopnosti a její invalidizující důsledky
DVOŘÁKOVÁ, Olga
Jednou z nejčastějších nemocí oběhového aparátu je hypertenze. Svojí vysokou prevalencí v dospělé populaci představuje závažný zdravotní, ale i sociální problém. Neléčená hypertenze vede k závažným orgánovým komplikacím, které zcela zásadně ovlivňují kvalitu života nemocného. Avšak dříve než se hypertenze začne léčit, měla by předcházet prevence. Preventivní opatření můžeme rozdělit na primární a sekundární. Mezi preventivní opatření primární řadíme zanechání kouření, snížení tělesné hmotnosti, dostatečnou fyzickou aktivitu, redukci soli v potravě, omezení příjmu alkoholu. K sekundární prevenci řadíme časné odhalení nemocných s již existující hypertenzí. Prevencí by se snížily náklady na léčbu jak pacientovi, tak státu, a to zejména v případě komplikací hypertenze a hospitalizace v nemocnici. Čím účinnější je léčba a čím dříve je započatá, tím více se oddaluje vznik komplikací a prodlužuje se plnohodnotná fáze života. Akutní zhoršení hypertenze nebo komplikace jsou častou příčinou dočasné pracovní neschopnosti. Po dobu dočasné pracovní neschopnosti by se měl zlepšit zdravotní stav a mělo by dojít k jeho vyléčení nebo stabilizaci, aby se člověk mohl vrátit zpět do původního zaměstnání. Pokud nedojde k vyléčení nebo stabilizaci zdravotního stavu a tento stav trvá alespoň jeden rok, jako další přichází v úvahu invalidita. V našem pojetí je invalidita chápána nejen jako omezení pracovní schopnosti způsobující ztrátu na výdělku a možnosti ekonomické činnosti, ale často jsou v ní obsaženy i jiné aspekty jako jsou zdravotní, sociální, pracovně-právní. Do 31. 12. 2009 byla invalidita rozdělena na plnou a částečnou (plné a částečné invalidní důchody). Od 1. 1. 2010 se upustilo od dělení na plnou a částečnou invaliditu a nahradila jej tzv. třístupňová invalidita (invalidní důchod). Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaký je podíl hypertenze a jejích komplikací na dočasné pracovní neschopnosti a následné dlouhodobé míře poklesu pracovní schopnosti v letech 2007 - 2011. Byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza, počet případů dočasné pracovní neschopnosti má v důsledku hypertenze a jejích komplikací narůstající tendenci a druhá hypotéza, počet případů posouzené invalidity v důsledku hypertenze a jejích komplikací narůstá. K získání potřebných informací jsem použila kvantitativní výzkum. V rámci tohoto kvantitativního výzkumu jsem zvolila metodu sekundární a obsahové analýzy dat dokumentů, které se týkají posuzování zdravotního stavu občanů pro účely sociálního zabezpečení. První základní soubor tvořili pojištěnci, kterým byla vystavena dočasná pracovní neschopnost v letech 2007 ? 2011 v okrese České Budějovice. Druhý základní soubor tvořily osoby, kterým byla přiznána invalidita v letech 2007 - 2011 v okrese České Budějovice. Výběr respondentů byl účelový dle diagnóz. Po rozboru a srovnání dat se první hypotéza nepotvrdila, protože pojištěnci mající dočasnou pracovní neschopnost z důvodu hypertenze a jejích komplikací v roce 2007 - 2011 neměla narůstající tendenci. Rovněž se nepotvrdila ani druhá hypotéza, kdy jsem zjistila, že počet případů posouzené invalidity v důsledku hypertenze a jejích komplikací nenarůstá. Jako návrh dalšího postupu by bylo zajímavé zaměřit se na věk, pohlaví, vzdělání a profesi pojištěnců a také zda je skutečně důvodem podání žádosti o invalidní důchod zdravotní stav žadatele nebo jejich socioekonomická situace.
|
|
|
Využití nordic walkingu u dětí se sluchovou disabilitou ve věku 8-15 let
BROŽEK, Radek
Ve své práci na téma " Využití nordic walkingu u dětí se sluchovou disabilitou ve věku 8-15let" se v teoretické části nejprve zaměřuji na nordic walking, jeho historii, správnou techniku a vlivu na funkční systémy lidského těla. Dále se ve své diplomové práci zaměřuji na sluch, jeho význam a anatomii. Zvláštní kapitolu věnuji sluchové disabilitě jako takové, její etiologii a klasifikaci a typům sluchových vad. Důraz kladu na vývoj dětí se sluchovou disabilitou. V praktické části se věnuji vlivu vytvořeného kondičního programu nordic walkingu u dětí se sluchovou disabilitou ve věku 8-15 let. Z naměřených hodnot zdravotního stavu a z testů hodnotové orientace zjišťuji vliv této adekvátní pohybové aktivity na probandy mateřské školy, základní školy a dětského domova v Českých Budějovicích. Zjištěné výsledky ukazují, že intervenční pohybový program měl na děti pozitivní vliv; přínos je
|
host ::
RSS.