|
|
Na počátku byl vztah - křesťanské paradigma západní kultury formující obraz člověka v procesu trestního soudnictví
TÝMOVÁ, Kateřina
Diplomová práce pojednává na teoretické úrovni o významu a postupném vývoji vnímání dialogičnosti člověka v kontextu trestního soudnictví. V západoevropském kulturním prostředí byl obraz člověka jako dialogické bytosti výrazně ovlivněn židovsko-křesťanskou tradicí, která "člověka ve vztahu" pojímá jako neohraničenou a transcendentální formu bytí. Z praktického hlediska vnímá vztah jako základní předpoklad v procesu obnovy člověka a příležitost opětovného přiblížení se původní dokonalé formě lidství, které vzešlo z "rukou" Božích. Kulturně přijímaný dialogický obraz člověka se podílí na formování konkrétní podoby člověkem vytvářených systémů a institucí, které zahrnují i systém trestního práva a justice, jejichž hlavním cílem je prosazování spravedlnosti. V duchu kulturní tradice je v současné době kladen důraz na ochranu a respekt důstojnosti a individuálních práv a svobod člověka, a tudíž je preferována osobní účast aktérů trestního konfliktu na procesu spravedlnosti. Spravedlnost se tak v osobě viníka a oběti v rámci restorativní justice stává více "spravedlností dialogu a vyjednávání", a to v mezích zákona tak, aby mohly být maximálně ošetřeny individuální potřeby a zájmy účastníků a zajištěny závazky z konfliktu vyplývající.
|
|
|
Člověk, smysl a volný čas
HRUDKOVÁ, Jana
Diplomová práce je postavena na teoretickém výzkumu s využitím odborných textů. Metodou dedukce byly porovnány myšlenky jednotlivých autorů, kteří se zabývají popisem soudobé (postmoderní) společnosti, zkoumají otázku životního smyslu a představují náročné životní události, které mohou zapříčinit jeho ohrožení či ztrátu. Práce je rozdělena do tří kapitol, z nichž každá obsahuje dílčí podkapitoly. První část pojednání poukazuje na člověka v postmoderní společnosti. Je zde charakterizována současná společnost, výzvy nové doby, přibývání nových požadavků na člověka a s tím spojené problémy. Druhá kapitola navazuje na problematiku kapitoly první. Došlo zde k popisu vybraných náročných životních událostí a jejich dopadu na člověka, na jeho smysl žití v určitých obdobích života. Využity byly zejména myšlenky psychoterapeutů, kteří se věnují práci s člověkem v krizovém stavu. V návaznosti na předchozí kapitoly se poslední část práce zabývá otázkou volného času, vymezením kategorie volný čas a poukázáním na jeho význam pro současného člověka. Důraz byl kladen na tzv. pedagogizaci volného času pomocí vhodných volnočasových aktivit jako nástroje pro nalézání bohatšího a smysluplnějšího života člověka v určitých náročných životních událostech postmoderní společnosti. V neposlední řadě také došlo k vysvětlení souvislosti volného času a náboženství.
|
|
|
PES V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA
KUČEROVÁ, Barbora
Základním výzkumným problémem této práce bylo zjistit, jaký je vztah mezi soužitím se psem a jeho vlivem na submisivnost, emocionalitu a hostilitu adolescenta. Pro praktickou část této práce byl zvolen kvantitativní typ výzkumu a konkrétně srovnávací studie, která měla za úkol porovnat skupinu respondentů vyrůstajících se psem a vyrůstajících bez psa. Z výroků nejrůznějších autorů uvedených v teoretické části vycházely tři hlavní hypotézy (H1: Adolescenti vyrůstající v rodině se psem se projevují nižší hostilitou, H2: Adolescenti vyrůstající v rodině se psem mají vyšší sebevědomí, H3: Adolescenti vyrůstající v rodině se psem lépe ovládají své emoce). Pro výběr do výzkumného vzorku byla použita metoda namátkového a kriteriálního výběru. Výzkumný vzorek čítal 104 respondentů. Pro sběr dat byl použit standardizovaný Bellův dotazník přizpůsobivosti, který byl administrován v online podobě. Všechny tři hypotézy byly na základě statistické analýzy vyvráceny. U hypotéz H2 a H3 nemohla být prokázána statistická významnost mezi oběma skupinami respondentů. U hypotézy H1 se prokázal pravý opak jejího tvrzení (adolescenti vyrůstající bez psa se projevili nižší hostilitou), který se potvrdil i statisticky. Tato hypotéza byla tedy také vyvrácena.
|
|
|
Přirozený zákon jako základ universální etiky?
TOMANDL, Antonín
Práce se zabývá zkoumáním, vývojem přirozeného zákona, jako možného výchozího bodu pro koncipování etiky universálního charakteru. Je členěna na dvě hlavní části, přičemž první je věnována historickému vývoji a prezentaci různých pojímání lidské přirozenosti, potažmo přirozeného zákona, a to od dob velikánů jako Platón či Aristotelés, po Johna Finnise. Druhá část se zabývá, přirozeným zákonem z pohledu Mezinárodní teologické komise (MTK) v jeho konkrétnější aktualizaci a pokusem o určitý stupeň komparace této koncepce s koncepty tradičními.
|
|
|
Nejsvětější Trojice jako základ totožnosti stvořených osob
HANKE JAROŠOVÁ, Světla
Podle svědectví Písma Bůh stvořil člověka, "aby byl naším obrazem podle naší podoby". Tato podobnost bývala spatřována v rozumové přirozenosti, již člověk vlastní. Nověji se ukazuje, že se člověk podobá Bohu spíše tím, že je osoba, že svou totožnost přijímá ve vztazích od druhých a zároveň druhým jejich totožnost zprostředkuje. Autorka představuje dějinný vývoj pojmu osoby a vybraná současná pojetí, která hodnotí ve světle osobního života Trojjediného Boha, jak je dosvědčen v Písmu a stále se sděluje v liturgickém slavení církve. Představuje také pojetí stvořené osobovosti, k nimž v tomto světle dospěla. Stvořené osoby jsou stvořeny, aby mohly přijímat Boží sebesdělování a aby se na Božím sebesdělování mohly také podílet. To mohou v závislosti na tom, který je pravým zjevitelem Boha, jako podíl na jeho zjevitelské činnosti. Tím, že svou závislost přijímají, stávají se schopnými jednat svobodně skrze sebe a naplnit úkol, který je jim svěřen tím, že jsou stvořeny.
|
|
|
Příroda a člověk v románu Ďáblův močál od George Sandové.
TROJANOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce bylo proniknout do vztahu mezi venkovanem a přírodou v románu Ďáblův močál od George Sandové, vysvětlit jejich vzájemné postoje a pokusit se stanovit, jakou roli hraje příroda Ďáblova močálu v životě venkovského člověka. Na základě určitých situací, prožívaných hlavními hrdiny, poukazuji na to, do jaké míry příroda ovlivňuje člověka a jak na tento vliv reaguje samotný člověk. V úvodní části své práce jsem rozsáhle zpracovala biografii George Sandové. Zdůrazňuji její intelektuální zájem o nejrůznější sféry uměleckého a vědeckého života. V další kapitole se snažím přiblížit vztah George Sandové k přírodě v Nohant, s cílem vysvětlit autorčino tvůrčí pozadí a inspiraci. Samotným jádrem práce je literární analýza románu na rovině kompoziční, tematické a jazykové, jejímž prostřednictvím jsem se pokoušela stanovit již výše zmíněný cíl.
|
|
| |
|
|
Pohledy na člověka v nacismu a neonacismu v etických souvislostech
GRBAČOVÁ, Lenka
Práce se zabývá etickou polemikou nacismu, jako politické ideologie s důrazem na člověka. Deskriptivní část popisuje kořeny a historii nacismu, jeho formování v politickou stranu NSDAP a také jeho hlavní atributy. Tématy části preskriptivní jsou polemiky nad otázkou, jak by nacismus obstál v kontextu různých historických období, od antiky až po jeho vrcholné období. Dále je nastíněna problematika neonacismu, kde jsou kritice podrobeny kontroverzní publikace významných propagátorů neonacismu, kterými jsou ve světovém měřítku David Duke s knihou Moje probuzení a z českých autorů Petr Bakalář s publikací Tabu v sociálních vědách.
|
|
|
Život stromu - nestromu
MACHÁČKOVÁ, Tereza
Cílem této práce je doložit hloubku a důležitost sepětí člověka s přírodou a na základě této myšlenky vystavět výtvarný projekt, zúžený na vztah člověka a stromu Tento projekt by měl děti citlivě vést ke schopnosti hlubšího vnímání a pozorování přírody, k uvědomění si její nenahraditelnosti a krásy. Teoretická část práce se zaobírá zobrazením přírodních motivů s akcentací motivu stromu v průřezu dějinami umění a částečně literatury. Strom tedy vnímáme jako symbol, který může přírodu jako takovou charakterizovat. Část praktická sleduje význam environmentální tematiky ve výtvarné výchově a zaměřuje se na uvedení výtvarného projektu do školní praxe.
|
|
|
Terminálně nemocný senior v nemocnici
KOZÁKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá zajištěním lidsky důstojné péče o terminálně nemocné seniory jako úkolu sociální práce v prostředí nemocnice. Zdravotnická zařízení patří k místům, kde senioři nejčastěji umírají a kde je také nejvíce ohrožena jejich důstojnost. Podkladem pro zpracování je popsání pohledu na člověka jako bytosti celistvé a zároveň jedinečné, v čemž se nám ukazuje jeho důstojnost. Následující oddíl práce je věnován paliativní péči jako garantu zachování důstojného a kvalitního života až do jeho závěru. Pro poskytování paliativní péče je nezbytná znalost pojetí terminálně nemocného seniora, jeho potřeb a hodnot. Část práce pojednává o specifičnosti sociální práce v paliativní péči, profesních a osobnostních kompetencím sociálního pracovníka. V prostředí nemocnice je poskytování podpory terminálně nemocným a jejich blízkým zajištěno pouze částečně. Na podkladě shromážděných informací je práce věnována nastínění zajištění lidsky důstojné péče jako úkolu sociální práce. Sociální pracovník se může v roli doprovázejícího a poradce pro pozůstalé na uvedeném spolupodílet. V obou zmiňovaných rolích je sociální pracovník často blízko spirituální dimenzi člověka, jejíž možnost podpory je přiblížena v závěrečné části práce.
|
host ::
RSS.