Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 279 záznamů.  začátekpředchozí250 - 259dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Domácí násilí a jeho pachatelé - psychologické a právní aspekty
PYKALOVÁ, Daniela
Bakalářská práce pojednává o domácím násilí - novodobém společenském fenoménu. V rámci této otázky se pak zaměřuje na osobu pachatele domácího násilí v jeho vybraných aspektech. Práce také mapuje současné možnosti dobrovolné nápravy pachatele domácího násilí se zřetelem na území krajského města České Budějovice.
Domácí násilí, institut vykázání z pohledu Policie ČR (novela zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii ČR)
NEUSCHEL, Zdeněk
Domácí násilí je sociálně patologický jev, který vyžaduje v rámci interdisciplinárního přístupu komplexní řešení. Klíčová role v systému patří Policii České republiky, která se ve většině případů dostává jako první do kontaktu s obětí a pachatelem a je zmocněna ke kontrole a zamezení nepřijatelného jednání. Za daného právního stavu by policisté měli zajistit bezpečí ohrožené osoby, zadokumentovat incident, účinně usměrnit násilnou osobu a zvládnout specifickou komunikaci s obětí domácího násilí. Tato bakalářská práce se zabývá postupem policejních orgánů při řešení incidentů vykazujících znaky domácího násilí v souvislosti s přijetím zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, který je účinný od 1.1.2009, a jeho srovnání s předešlou právní úpravou řešící problematiku domácího násilí. Cílem práce je popsání platné právní úpravy, její porovnání s předešlým stavem, který byl řešen novelou původního zákona o Policii České republiky, provedenou zákonem č. 135/2006 Sb., o ochraně před domácím násilím účinnou od 1.1.2007 do 31.12.2008 a zhodnocení dosavadního vývoje, zvláště zda zjednodušení práce orgánů Policie České republiky v oblasti institutu vykázání násilné osoby při řešení incidentů se znaky domácího násilí má vliv na práci policie a řešení těchto případů. Vlastní práce byla provedena metodou dotazování formou nestandardizovaného rozhovoru v rámci kvalitativního výzkumu. Rozhovor byl proveden u vzorku příslušníků policie, služebně zařazených na základních útvarech policie, kteří řeší problematiku domácího násilí. Rozhovor na stejné téma se uskutečnil i s vedoucími pracovníky různých stupňů velení v působnosti Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje. Dalšími respondenty byli pracovníci intervenčního centra, zaměstnanci orgánů sociálně právní ochrany dětí a též pracovníci neziskových organizací působících v dané problematice v rámci Jihočeského kraje a rozborem případové studie. Změnou právní úpravy došlo ke změně procesu ve vykázání násilné osoby, z postupu ve správním řízení na oprávnění policisty dle zákona o Policii České republiky. Výzkumem bylo zjištěno, že změnou v postupu při vykázání násilné osoby ze společného obydlí policejním orgánem se zrychlil vlastní průběh vykázání a tím i možnost účinnější ochrany ohrožené osoby. Změna procesu nemá žádný vliv na posouzení samotného incidentu.
Další kriminalita pachatelů domácího násilí
DVOŘÁK, Vlastimil
Domácí násilí je závažný problém naší populace, jde o nejrozšířenější formu násilí vůbec a dotýká se všech skupin obyvatel. Při domácím násilí dochází souběžně k páchání jiných trestně právních činů, ale žádné statistiky již nesledují souvislost mezi domácím násilím a spáchanou trestnou činností násilného charakteru. Jestliže komunikace s okolím selže, nastupuje násilí ať už ve verbální (ponižování, vyhrožování, nadávky) či v neverbální (odmítání komunikace jako prostředek k vydírání, náznaky napadání gestem a samozřejmě samotná násilná agrese). Pojem {\clqq}domov`` značí nejen místo, kde agresor i oběť přebývá a žije, domov je subjektivní pojem pro místo a skupinu lidí. Domov a skupinu lidí k němu přináležející nelze situovat na určité místo. Nicméně domov a domácí prostředí je na místech, která se nacházejí mimo kontrolu veřejnosti a skupina domácích osob je oddělena od ostatních. V tomto prostředí jsou zahrnuty vztahy mezi jednotlivými domácími osobami, mezi rodiči, dětmi, sourozenci či partnery. Stejně jako neexistuje typická oběť domácího násilí, neexistuje ani typický pachatel domácího násilí. Žádná příslušnost ke společenské skupině na základě sociálních, rasových či jiných uspořádání, věku, povolání či národnosti, nedává předpoklad pro vytvoření určité typičnosti Tato práce a její výzkum je zaměřená jak na problematiku domácího násilí, tak i na problematiku spáchaných trestných činů před i v průběhu domácího násilí. První hypotézou, kterou se tato práce zaobírá, je ta, že pachatelé domácího násilí jsou osoby s kriminální minulostí. Kvantitativním výzkumem se tato hypotéza nepotvrdila. Druhá hypotéza, že pachatelé domácího násilí s kriminální minulostí častěji páchají násilnou trestnou činnost než majetkovou či jinou trestnou činnost se potvrdila, avšak byla do jisté míry její relevantnost oslabena účastí respondentů výzkumu, respektive sociologickým složením respondentů. Výsledky výzkumu zaměřeného na samotné domácí násilí se ztotožnily s všeobecně přijímanými a respektovanými fakty. Respondenti se i ve statistických odpovědích významně neodkláněli od výsledků jiných statistických šetření, avšak bylo potřeba očistit výsledky výzkumu od subjektivních dojmů respondentů z řad policistů, jež vyplývají z povahy jejich zaměstnání. Použití případného potencionálního vyznačení možných pachatelů násilné trestné činnosti či páchání domácího násilí s ohledem na jejich trestně právní skutky z minulosti je pro potřeby základních útvarů územních odborů Policie ČR využitelné.
Osudy žen v Azylovém domě Tábor
PERNÍKOVÁ, Dana
Tématem mé bakalářská práce jsou osudy žen Azylového domu v Táboře. Teoretická část bakalářské práce se zabývá obecně Azylovými domy a službami s nimi spojené. Zaměřila jsem se i na kompetence sociálního pracovníka dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, stejně jako na vymezení Azylových domů. V této části jsem se zabývala také domácím násilím. Praktická část obsahuje výzkum, který byl prováděn polostrukturovaným rozhovorem za pomoci předem vypsaných okruhů. Rozhovory byly prováděny přímo v Azylovém domě pro ženy a matky s dětmi v Táboře. Sedm klientek bylo dotazováno na jejich finanční stránku, minulost, okruh týkající se bydlení v Azylovém domě, na jejich děti a také na jejich budoucnost. Zajímala mne jejich vize do budoucna a také jejich největší přání. Sociální pracovnice, která v tomto zařízení je zaměstnána mi vždy uvedla zpětnou vazbu na dotazované klientky. Byly stanoveny výzkumné otázky, které jsem zodpovídala při shrnutí výsledků. Většina respondentek se do tohoto zařízení dostala kvůli financím, nikoliv kvůli domácímu násilí, které jsem předpokládala. Další výzkumnou otázkou bylo to, jestli respondentky měly podobné prvky v minulosti. Zde vyšlo, že pět respondentek ze sedmi mělo a má negativní vztahy s primární rodinou. Dále jsem se ptala na to, jaké služby respondentky využívají. Šest respondentek ze sedmi využívájí nejvíce fakultativní úkony. Pouze dvě respondentky využívají sociální poradenství. Další výzkumná otázka byla zaměřena na porušování Ubytovacího řádu. V mém průzkumu vyšlo, že ze sedmi dotazovaných respondentek čtyři respondentky porušují řád. Většinou kvůli kouření na ubytovací jednotce, kde je to zakázáno. Jedna z dalších výzkumných otázek byla ta, jaké vztahy v tomto zařízení jsou mezi klientkami navzájem a personále. Zde převažují negativní vztahy, které potvrdily čtyři respondentky ze sedmi a jedna respondentka nemá vůbec žádné vztahy v tomto zařízení. Na otázku jak si představují svojí budoucnost mi všechny dotazované respondentky uvedly, že neví, ale že chtějí své bydlení a svoje soukromí.
Domácí násilí z pohledu adolescenta
BURIANOVÁ, Jana
Domácí násilí z pohledu adolescenta Domácí násilí považuji za jedno z nejkrutějších zacházení člověka k člověku, především proto, že se děje mezi blízkými osobami. Je děsivé, že tam, kde se má člověk cítit nejbezpečněji, dochází k ubližování a násilí. Domácí násilí se děje kdekoliv, bez ohledu na sociální status, vzdělání, věk, pohlaví, atd. Tuto práci jsem zaměřila na adolescenty, protože mě zajímá, jaké informace, názory a zájem mají o problematiku domácího násilí. Dále jsem se část práce zaměřila na názor adolescentů na tělesné tresty v rámci výchovy. Tresty ve výchově se stávají stále více diskutovaným tématem a existuje na ně mnoho rozdílných názorů. Teoretická část práce byla zaměřena na podstatné informace související s domácím násilím a výchovou. Hlavním cílem práce bylo zmapovat informovanost adolescentů o problematice domácího násilí, dílčím cílem bylo zjistit názor adolescentů na tělesné tresty ve výchově. Současně práce ověřovala dvě předem stanovené hypotézy. Metodou zvolenou pro ověření hypotéz bylo dotazování pomocí techniky dotazníků. Ty byly určeny adolescentům ve věku 17 až 20 let, kteří studují v kraji Vysočina. Výzkumný soubor pro sběr dat z dotazníku je tvořen celkem 168 respondenty. Hypotéza 1 předpokládala, že dívky vykazují vyšší znalosti o problematice domácího násilí než chlapci. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2 předpokládala, že adolescenti nesouhlasí s fyzickými tresty ve výchově. Hypotéza 2 nebyla potvrzena. Respondenti z velké části s tělesnými tresty souhlasí, pokud se jedná o tresty přiměřené (např. pohlavek) nebo zasloužené. Bakalářská práce nabízí aktuální údaje o domácím násilí, o informovanosti a názorech adolescentů. Poukazuje na to, kde je potřeba zvýšit informovanost dospívajících o problematice domácího násilí. Práce může být k užitku odborné i laické veřejnosti, která se zajímá o domácí násilí a může být základem pro další studie nebo výzkumy v této oblasti.
Význam státních a nestátních institucí při pomoci obětem domácího násilí.
VITOUŠOVÁ, Vendula
Pro svoji bakalářskou práci jsem zvolila téma "Význam státních a nestátních institucí při pomoci obětem domácího násilí." Práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena na pět kapitol. První kapitola definuje pojem domácího násilí a popisuje základní znaky a podoby, které jsou důležité pro rozpoznání tohoto jevu. Dále jsou nastíněny nejčastější mýty a popsána charakteristika osob zapojených do domácího násilí. V neposlední řadě je zmíněna interdisciplinární spolupráce. Druhá kapitola popisuje důsledky, které se mohou u oběti objevit. Třetí kapitola se zaměřuje na poskytnutí pomoci nestátními institucemi. Další kapitola práce charakterizuje právní úpravu v České republice a poslední se zaměřuje na institucionální aktéry, mezi které patří hlavně policie, soud a orgán sociálně- právní ochrany dětí. Praktická část si stanovila tři cíle. Pro naplnění prvního cíle {\clq}qKonfrontace oprávnění a možných opatření státními a nestátními institucemi používaných pro ochranu osob ohrožených domácím násilím`` byl zvolen kvalitativní výzkum a použita technika polostrukturovaného interview. Výzkumný vzorek tvořili tři zástupci státních institucí a tři nestátních institucí a bylo položeno celkem osm otázek. Poslední osmá otázka odpovídala i na třetí cíl a to, zda jsou odborníci dostatečně proškoleni. Pro dosažení druhého cíle byl zvolen také kvalitativní výzkum a technika telefonního interview. V tomto případě výzkumný vzorek tvořilo šest obětí. V kapitole přílohy je výčet intervenčních center, kterých je v současné době na území České republiky patnáct. Dále je přiložen bezpečnostní plán a statistiky Bílého kruhu bezpečí za rok 2009. Na základě výzkumu byly stanoveny hypotézy, které jsou popsány v kapitole Diskuse. Cíle práce byly naplněny. Z této práce může čerpat informace jak laická veřejnost, tak osoby ohrožené domácím násilím. Věřím, že důležité informace tu naleznou také pracovníci specializovaní na tuto problematiku.
Problematika objasňování domácího násilí
POSTRÁNECKÁ, Hana
Pro svoji bakalářskou práci jsem zvolila téma ?Problematika objasňování domácího násilí?. Cílem této bakalářské práce je, definovat problémy při objasňování domácího násilí a zároveň zjistit specifické aspekty při objasňování domácího násilí. První kapitola teoretické části se věnuje definici pojmu domácího násilí a charakteristice oběti a pachatele. Dále se zabývá formami, druhy, specifiky a příčinami domácího násilí. Je zde nastíněna problematika syndromu týrané ženy a stockholmského syndromu. Další kapitola, se věnuje kriminalistickému hledisku trestných činů souvisejících s domácím násilím a jejich objasňování. Kapitola zahrnuje trestnou činnost, specifika objasňování a typické motivy, problematiku svědectví a spolupráci se znalci související s domácím násilím. Následující kapitola se zabývá činností institucionálních aktérů u domácího násilí, kde jde především o orgány činné v trestním řízení, intervenční centrum a orgán sociálně právní ochrany dětí. Poslední kapitola je zaměřena na legislativu. Praktická část si stanovila hlavní cíl: ?Definovat problémy při objasňování domácího násilí?. Dále si stanovila dva dílčí cíle: ?Zjistit specifické aspekty objasňování domácího násilí? a ?Zjistit míru pomoci institutu vykázání při objasňování domácího násilí.? Pro naplnění cílů byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu s technikou polostandardizovaného interview. V rámci sběru dat, bylo položeno sedm otázek šesti odborníkům. Podklad pro interview je uveden v kapitole přílohy spolu s individuálním bezpečnostním plánem. Pro získání vypovídajících dat jsem oslovila odborníky působící ve státních a nestátních institucích, kteří se zabývají domácím násilím. Na základě výzkumu byly stanoveny hypotézy, které jsou popsány v kapitole Diskuze a Závěr. Na hlavní cíl bakalářské práce odpovídá hypotéza 1: ?Nejčastějšími problémy při objasňování domácího násilí jsou vysoká latence, dlouhodobost týrání, místo činu, nedostatečnost důkazního materiálu a svědectví, nespolupráce oběti a specifikum oběti?. Cíle práce byly naplněny. Práci lze využít k dalšímu rozvoji interdisciplinární pomoci ohroženým osobám domácím násilím a rozvoji prevence. Dále práce může být využita při výuce.
Ochrana osoby ohrožené domácím násilím
FARKAŠOVÁ, Monika
Ochrana osoby ohrožené domácím násilím Bakalářská práce se zabývá ochranou osob ohrožených domácím násilím s ohledem na účinnost zákona č. 135/2006 Sb. Teoretická část je dělená do pěti částí. První část se věnuje charakteristice domácího násilí a jeho specifické znaky a dopady na ohroženou osobu. Druhá část se zabývá mezinárodní ochranou lidských práv. Třetí část je zaměřena na legislativu v České republice. Čtvrtá část charakterizuje jednotlivé druhy pomoci v případech domácího násilí. Poslední část obsahuje již provedené výzkumy a statistiky. Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení zákonných možností ochrany ohrožené osoby a tyto mimo jiné porovnat před a po účinnosti zákona č. 135/2006 Sb. Zhodnocení praktického využití zákonných možností na ochranu před domácím násilím z pohledu ohrožených osob a odborníků domácím násilím se zabývajících. Stanovení hypotéz na základě výzkumu. Výzkum byl uskutečněn kvalitativní metodou, formou polostrukturovaného interview. Osm respondentů bylo z řad ohrožených osob (čtyři z intervenčního centra, čtyři z azylového domu) a z řad odborníků (celkem čtyři). Bakalářská práce naplnila dané cíle, které uvádí v kapitole Výsledky a v kapitole Diskuze. Byly stanoveny hypotézy, které je možné v budoucnu ověřit pomocí kvantitativního výzkumu. Na základě výzkumu doporučuji se v budoucnu zaměřit na problematiku interdisciplinární spolupráce. Objevili se i nové poznatky, mimo jiné chybějící legislativní opatření úpravy styku dítěte a vykázaného rodiče.
Institut vykázání v kontextu domácího násilí
MIHOLA, Ludvík
Diplomová práce se zabýva Institutem vykázání v kontextu domácího násilí. Úvodní část práce je věnována stručné historii domácího násilí a vymezení jednotlivých pojmu domácího násilí. Dále jsou zde uvedeny orgány zabývající se pomocí a řešením případů domácího násilí. Práce je zaměřena na řešení případu domácího násilí prostřednictvím vykázání násilné osoby ze společného obydlí. Dále jsou v práci popsány věci, které přímo souvisejí s vykázáním nasilné osoby ze spoečného obydlí a s domácím násilím. Podstatná část práce je zaměřena na přesný a nejnovější postup a činnost Policie České republiky v případě vykázání.
Způsob řešení problematiky domácího násilí ve městě České Budějovice
KOUTSKÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou domácího násilí. Je rozdělena na dvě na sebe navazující části. V teoretické části jsou obecně popsána jednotlivá témata týkající se domácího násilí, zároveň jsou systematicky řazena. Teoretické poznatky směřují k hlavnímu úkolu teorie, a jímž je kapitola násilná osoba. V praktické části jsou vytyčeny dva cíle. Prvním cílem bylo dokázat, že postoj laické veřejnosti k dostatečné práci s násilnými osobami je negativní, což se v rámci šetření potvrdilo. Druhým cílem praktické části bylo vytvoření hypotézy v oblasti práce s násilnými osobami.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 279 záznamů.   začátekpředchozí250 - 259dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.