|
|
Psychohygiena zaměstnanců pomáhajících profesí v zařízeních poskytujících sociální služby regionu Pelhřimov
ŠUHÁJKOVÁ, Pavla
Psychohygiena (duševní hygiena) je obor, který se zabývá rozvojem a podporou duševního zdraví, prevencí duševních poruch a nemocí. Je to systém vědecky propracovaných pravidel a rad sloužící k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví. Pomáhající profese jsou bezesporu všeobecně považovány za velmi náročné. Na pracovníky jsou kladeny vysoké nároky, vždy musí být připraveni pomáhat druhým s jejich problémy a těžkými životními situacemi, proto je pro udržení duševní rovnováhy těchto pracovníků dodržování zásad psychohygieny velice důležité. Cílem diplomové práce je zjistit, jak pomáhající pracovníci subjektivně hodnotí svou pracovní zátěž, zda vědí, jakým způsobem čelit této zátěži, a zjistit konkrétně, jakými prostředky psychohygieny se se zátěží plynoucí z jejich povolání vyrovnávají. Před samotným výzkumem byly stanoveny 3 hypotézy: H1: Pracovníci pomáhajících profesí v zařízeních poskytujících sociální služby v pelhřimovském regionu si uvědomují míru svého pracovního zatížení, H2: Pracovníci pomáhajících profesí jsou seznámeni s možnostmi, jak se vyrovnat s pracovní zátěží, H 3: Pracovníci pomáhajících profesí eliminují svou pracovní zátěž pomocí aktivních i pasivních prostředků psychohygieny. Pro zpracování výzkumné části diplomové práce byl použit kvantitativní výzkum, metodou sběru dat bylo dotazování, technikou byl zvolen dotazník. Výzkum byl realizován ve všech 16 zařízeních poskytujících sociální služby v regionu Pelhřimov. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 224 zaměstnanců v pomáhajících profesích z těchto zařízení. Výzkum potvrdil všechny předpokládané hypotézy. Výsledky výzkumu mohou být k dispozici vedoucím pracovníkům zařízení poskytujících sociální služby jako podnět k aktivnímu přístupu k řešení dané problematiky. Dále by práce mohla posloužit jako zdroj důležitých informací k tématice duševní hygieny jak samotným pracovníkům pomáhajících profesí, tak i všem těm, kteří mají o tuto problematiku hlubší zájem.
|
|
|
Syndrom vyhoření u učitelů a zdravotníků
VOPELKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce nabízí přehled informací, které se týkají problematiky stresu a syndromu vyhoření. Zabývám se zde zejména příčinami, příznaky, rizikovými faktory, prevencí a zvládáním stresu a syndromu vyhoření. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit jaké jsou projevy syndromu vyhoření u zdravotníků a učitelů. Předpokládala jsem rozdílné projevy syndromu vyhoření na základě rozdílných nároků, které jsou na ně kladeny v zaměstnání. Dalším cílem bylo zjistit, jaká je informovanost zdravotníků a učitelů o syndromu vyhoření a o možnostech, jak mu čelit. Můj předpoklad byl, že syndrom vyhoření zná jen 60% dotázaných. S cílem zvýšit informovanost o syndromu vyhoření jsem vytvořila materiály, které mají jasně a stručně informovat o problematice syndromu vyhoření a prevenci. Tyto materiály byly na základě mé žádosti ohodnoceny dvěma učiteli a zdravotníky. Pro získání údajů jsem použila anonymní dotazník, který zjišťoval osobní údaje, informovanost, a pomocí Inventáře projevů syndromu vyhoření manželů Tošnerových, projevy syndromu vyhoření v rovině kognitivní, emocionální, fyzické a sociální. Zjištěné údaje jsem procentuálně vyhodnotila. Na základě vyhodnocení získaných údajů byl potvrzen předpoklad, že projevy syndromu vyhoření se u zdravotníků a učitelů objevují v různých oblastech. Bylo zjištěno, že informovanost zdravotníků a učitelů o syndromu vyhoření je mnohem nižší, než bylo předpokládáno. Hypotéza tedy nebyla potvrzena. Výsledky odkrývají velké nedostatky v informovanosti respondentů o syndromu vyhoření a možnostech, jak mu čelit. Vytvořené informační materiály byly všemi dotázanými kladně ohodnoceny a jsou považovány za přínosné. Někteří dotázaní by přivítaly další informace o syndromu vyhoření formou přednášky.
|
|
|
Změna v rámci prevence syndromu vyhoření v souvislosti se změnou legislativy.
MEDLÍNOVÁ, Eva
Práce se zabývá vzděláváním pracovníků v sociálních službách, kteří musí splňovat podle výše uvedeného zákona předepsané vzdělání nebo si vzdělání doplnit tzv. kvalifikačním kurzem pro pracovníky v sociálních službách. Pomáhající profese se vyznačuje především tím, že při ní dochází ke kontaktu s lidmi více, než v jiných povoláních. Výkon této profese bývá spojován s velkým pracovním nasazením a odpovědností. Proto jsou pracovníci v sociálních službách více vystaveni riziku vzniku syndromu vyhoření. Tento syndrom je nejčastěji prožíván jako pocit duševního, fyzického a emocionálního vyčerpání a nejenom, že vede ke zhoršování kvality poskytovaných služeb, ale má velmi nepříznivé dopady na samotného pracovníka postiženého syndromem vyhoření. Výsledkem práce bylo zjištění, že nedošlo ke zlepšení bodového skóre Inventáře projevů syndromu vyhoření a ve velké míře nedošlo ani k ovlivnění postoje pracovníků v sociálních službách k syndromu vyhoření po absolvování kvalifikačního kurzu. Taktéž nemají pracovníci subjektivní pocit, že by měl kvalifikační kurz souvislost s kvalitou jimi poskytované služby.
|
|
|
Syndrom vyhoření u generace 50 plus
SHÝBALOVÁ, Ivana
Bakalářská práce pojednává o stále více diskutovaném jevu, kterým je syndrom vyhoření. Jedná se o stav, provázený souborem typických, avšak polymorfních příznaků, které bývají výsledkem interakce pracovního prostředí, podmínek na pracovišti, nároků kladených na pracovníka, mezilidských vztahů a v neposlední řadě subjektivní povaze pracujícího. Vyhoření se pak projevuje nejen v kvalitě práce vyhořelého, ale především i v jeho osobním životě. Nejrizikovějšími jsou pomáhající profese, kde je člověk vystaven daleko většímu tlaku, míře zodpovědnosti a stresovým situacím. Šetření bylo zaměřeno na zdravotnické pracovníky v Nemocnici České Budějovice, a.s. v porovnání s pracovníky Lázní Aurora a Bertiných lázní v Třeboni. Pro výzkum byl použit již ověřený dotazník podle Tošnerových, jehož součástí je i Inventář projevů syndromu vyhoření. Dle předpokladu je náchylnost ke stresu znatelně vyšší u pracovníků nemocnice než lázní, mnozí z dotázaných zaměstnanců již na sobě příznaky naprostého vyčerpání pocítili, což se odráží i na vztazích mimopracovních. Jako možná prevence se osvědčila změna přístupu, především v aktivním využití volného času a v neposlední řadě i pomoc odborníka. Ohrožení syndromem vyhoření představuje aktuální problém zdravotnických pracovníků, proto by se měla zavést taková opatření na pracovišti, která riziko vzniku pomohou snížit. Rovněž i samotní pracovníci by měli dbát o své zdraví a dodržovat základní preventivní opatření proti vzniku syndromu vyhoření. Tato práce by měla informovat pracovníky ohrožených profesí o nebezpečí vzniku ohrožení syndromem vyhoření. Současně by měla přispět k uvědomění si, že v ohrožení vzniku syndromu vyhoření může být každý z nás v důsledku působení nepříznivých rodinných a dalších sociálních faktorů. Proto je třeba klást velký důraz na dodržování preventivních opatření, včetně dodržování zdravého životního stylu.
|
|
|
Supervize ve zdravotně sociálních zařízeních
ŠAŠKOVÁ, Šárka
Pojem supervize znamená nadhled, supervizor vidí problém supervidovaného svrchu, může tedy spatřit i okolnosti, které pracovníkovi zůstávají skryty. Supervizor poskytuje podporu a pomoc pracovníkům v pomáhajících profesích. Supervize může svojí podstatou pomoci předcházet syndromu vyhoření. V teoretické části mé bakalářské práce jsem se snažila osvětlit pojem supervize, k jakým cílům může směřovat, jaké funkce může mít a jaké druhy supervizí existují. Neméně důležitá je osoba supervizora, měl by splňovat určitá kritéria, aby mohl supervizi vykonávat. Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat, jak probíhá supervize ve zdravotně sociálních zařízeních a jak tato supervizní setkání vnímají pracovníci. Konkrétně jsem se zaměřila na dva domovy pro seniory a na pracovníky přímé obslužné péče. Stanovila jsem 3 výzkumné otázky: 1. Zjistit, zda supervizor seznámil pracovníky s tím, jak bude probíhat supervize. 2. Zjistit subjektivní přínos supervize pro pracovníky přímé péče. 3. Zjistit, jestli se pracovníci setkali s termínem syndrom vyhoření a zda může supervize, dle pracovníků přímé obslužné péče, pomoci v předcházení vzniku tohoto syndromu. K získání potřebných informací jsem použila kvalitativní výzkum a jako výzkumnou metodu jsem zvolila techniku polostandardizovaného rozhovoru.Výzkumu se zúčastnilo celkem 10 pracovníků ze dvou domovů pro seniory. Pomocí rozhovoru jsem zjišťovala základní údaje o pracovnících, jejich informovanost o supervizi, jak v zařízení supervize probíhá, jaký mají vztah k supervizorovi, jak jsou spokojeni se supervizním setkáním a jaký si myslí, že je vztah mezi pracovní zátěží, syndromem vyhoření a supervizí. Z kvalitativního výzkumu vyplynuly následující hypotézy: H1:Úspěšnost supervize závisí na kvalitě komunikace v organizaci. H2: Supervize je prevencí vzniku syndromu vyhoření. Cíl práce se podařilo naplnit. Práce může být použita jako podklad k dalšímu výzkumu, zaměřeného např. na kvalitu komunikace pracovníků ve zdravotně sociálních zařízeních a jak tato komunikace může ovlivnit průběh supervize.
|
|
|
Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků v psychiatrické léčebně v Dobřanech
BRUNÁTOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá tématem syndromu vyhoření u sociálních pracovníků v Psychiatrické léčebně v Dobřanech. V teoretické části je popisován současný stav problematiky syndromu vyhoření. Dále zde stručně charakterizuji Psychiatrickou léčebnu v Dobřanech, jednotlivá oddělení léčebny a práci sociálních pracovníků v této léčebně. Praktická část této práce se zaměřuje na zjištění výskytu syndromu vyhoření a existence tohoto syndromu u sociálních pracovníků v již zmíněné léčebně. Použitou metodou v tomto výzkumu byl dotazník s otevřenými otázkami. Odpovědi v tomto dotazníku potvrzovaly či vyvracely hypotézy, které jsem stanovila.
|
|
|
Vztah imunitního systému a psychologických zátěžových jevů.
DAŇKOVÁ, Barbora
Tato práce se zabývá působením nežádoucího stresu na organizmus člověka a sleduje reakce imunitního systému na dlouhodobou psychickou zátěž. Cílem je podat přehled o tomto vzájemném působení a poukázat na syndrom vyhoření jako projev oslabení organizmu ve všech jeho rovinách. Poznatky o příčinách, příznacích a prevenci syndromu vyhoření jsou zaměřeny na osobnost učitele, jehož profese patří k jedné z nejvíce ohrožených. Výsledky práce potvrdily přítomnost příznaků syndromu vyhoření mezi pedagogy a poukázaly na skutečnost, že stres se nejvíce projevuje ve fyzické rovině jejich vnímání. Tato práce zdůrazňuje, že informovanost o projevech syndromu vyhoření nesporně patří ke znalostem, které směřují k účinné prevenci.
|
|
|
Syndrom vyhoření a pracovník NZDM
PLEVOVÁ, Zuzana
Práce pojednává o rizikových faktorech, které ovlivňují vznik syndromu vyhoření a odchod pracovníků z NZDM. První část obsahuje vymezení pojmů nízkoprahovost, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Dále zahrnuje charakteristiky pracovníků těchto zařízení, popis syndromu vyhoření a jeho vlivu na pracovníky NZDM. V druhé části je práce zaměřena na vymezení konkrétních rizikových oblastí pro práci v NZDM. Z rozhovorů s pracovníky NZDM vyplynulo několik rizikových faktorů, které by mohly mít za následek vznik syndromu vyhoření. Mezi důležité příčiny, vedoucí k opuštění práce v NZDM, můžeme zahrnout nedostatky v oblastech jako je týmová komunikace, psychická odolnost, umění kompenzace, vize smyslu práce, finance, ocenění a novost oboru.
|
|
|
PREVENCE VZNIKU SYNDROMU VYHOŘENÍ U SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ
POMYJOVÁ, Romana
Teoretická část práce je věnována definici syndromu vyhoření, jeho vztahu k sociálním pracovníkům, příčinami vzniku, symptomům, průběhu a především pak prevenci, která nabízí nejefektivnější řešení tohoto nežádoucího procesu. Praktická část je zaměřena na monitoring systému prevence vzniku syndromu vyhoření na úrovni organizace v různých typech zařízení, ve kterých působí jeden či více sociálních pracovníků. Výzkum prokázal, že je velmi důležitá informovanost pracovníků a jejich nadřízených o existenci syndromu vyhoření a možnostech jak mu předcházet na úrovni organizace. Mezi tyto možnosti patří zejména zajištění vhodného pracovního prostředí, podpora týmové spolupráce, poskytování zpětné vazby, umožnění dalšího vzdělávání pracovníků a zajištění odborné supervize.
|
|
|
Lícová strana vyhoření
Šolcová, Iva ; Kebza, V.
Hledání pozitivních pólů různých psychologických pojmů a konstruktů, jež souvisí a tzv. pozitivní psychologií, se nevyhnulo ani vyhoření. Stať představuje nový pojem v problematice vyhoření - zapálenost(engagement)tak, jak je souběžně rozpracován oběma hlavními týmy zaměřenými na problematiku vyhoření - americkým(Ch.Maslachová a M.P.Leiter) a evropským(W.Schaufelli, D.Enzmann, A.Bakker).
|
host ::
RSS.