|
|
Postoj ke smrti a psychická zátěž sester na odděleních se zvýšeným rizikem úmrtí.
VONEŠOVÁ, Petra
Tato diplomová práce se zabývá problematikou umírání a smrti v profesi sestry. S umíráním a smrtí se sestry setkávají velmi často. Četnost úmrtí je závislá i na typu oddělení. Zdravý člověk nad smrtí většinou nepřemýšlí, ale v době nemoci čelí mnohdy nejistotě, začne řešit mnoho otázek a jednou z nich může být umírání a smrt. Setkání s umírajícím je psychickou zátěží jednak pro zdravotnický personál, ale i pro rodinu, přátele i blízké. Od zdravotníků se očekává profesionální přístup a určitá dávka empatie. Otázkou je, zda jsou sestry na konfrontaci se smrtí připraveny a dokážou- li se s fyzickou a psychickou zátěží vyrovnat. Dlouhodobé působení nadměrné psychické zátěže a stresu může vyústit v celou řadu nemocí. Důležité je, aby sestra věděla, jak se takovým negativním dopadům vyhnout. Teoretická část práce popisuje současný stav, objasňuje specifika paliativní péče v intenzivní péči, při ošetřování chronicky nemocných a v pediatrii, charakterizuje postoje a jejich funkci v souvislosti s náročnými životními situacemi. Dále se teoretická část zabývá psychickou zátěží sester v souvislosti s umíráním a pravidly komunikace multidisciplinárního týmu v paliativní péči. Práce má čtyři cíle. Prvním cílem je zjistit, zda se sestry cítí po zakončení kvalifikačního studia připravené na konfrontaci se smrtí. Dalším cílem je zjistit, zda četnost úmrtí na pracovišti ovlivňuje psychickou zátěž sester a postoj ke smrti. Třetím cílem je zjistit, zda z pohledu sester informace a zkušenosti získávané během studia ovlivnily jejich postoj ke smrti a odborné dovednosti v péči o umírající. Ve výzkumné části byl použit kvantitativní výzkum. Technikou sběru dat byl anonymní dotazník. Respondenti odpovídali na 35 otázek. Z nichž 17 otázek bylo uzavřených a 18 otázek polouzavřených. Výzkumné šetření je doplněné statistickým šetřením. Osloveny byly sestry pracující na odděleních se zvýšeným rizikem úmrtí. Stanovili jsme čtyři hypotézy. H1: Postoj sester ke smrti je závislý na stupni vzdělání nebyla potvrzena. Z výzkumného a statistického zpracování výsledků vyplynulo, že není rozdíl v postojích vzhledem k dosaženému stupni vzdělání. H2: Postoj sester ke smrti je závislý na zkušenosti se smrtí v osobním životě, také nebyla potvrzena. Z odpovědí respondentů vyplývá, že jejich postoj ke smrti nejvíce ovlivňují zkušenosti získané během praxe. H3: Četnost úmrtí snižuje psychickou zátěž sester, byla potvrzena. Respondenti uváděli, že prožívají stále stejné pocity a dále nejvíce odpovídali, že nic nepociťují nebo o pocitech nepřemýšlí a smrt považují za součást své profese. H4: Subjektivní připravenost sester na konfrontaci se smrtí není závislá na zakončení kvalifikačního studia, ale na získání zkušeností z praxe. I poslední hypotéza byla výzkumným a statistickým šetřením potvrzena. Z výzkumného šetření a z testování hypotéz vyplývá, že při studiu není dostatečná pozornost věnována oblasti péče o umírající. Zkušenosti získávají sestry hlavně až během praxe. Dále z výzkumu vyplynulo, že je důležité učit sestry efektivní komunikaci a empatii. Znepokojující dále je závěr, že více než péče o umírající, sestry vyčerpávají konflikty na pracovišti, špatné interpersonální vztahy, nedostatečné finanční ohodnocení. Dochází tak ke zbytečnému plýtvání sil a je patrné, že práce sestry stále není příliš doceněna. Tyto faktrory mají vliv na kvalitu odvedené práce a mohou být příčinou vzniku syndromu vyhoření.
|
|
|
Postoje pomáhajících pracovníků v hospicovém zařízení ke smrti a jejich způsob zvládání stresu.
ŠANDEROVÁ, Romana
Bakalářská práce se zabývá postoji pomáhajících pracovníků v hospicovém zařízení ke smrti a jejich způsob zvládání stresu. Teoretická část je složena ze čtyř hlavních kapitol. První kapitola se věnuje čistě postojům ke smrti, kde přiblížím pojmy jako je postoj, smrt. Krátce nastíním, jak nás provází smrt životem a problém tabuizace smrti. Druhá kapitola je zaměřena na paliativní péči, vůbec co je to paliativní péče, kde se poskytuje, kdo jí poskytuje, a na závěr této kapitoly uvedu východiska paliativní péče. Třetí kapitola se zabývá přímo o hospicové zařízení a samotné hospicové péče, kde Vás seznámím s hospicovým hnutím, prvními českými zkušenostmi s hospicem a pracovníky služeb paliativní a hospicové péče. Poslední kapitola je o zvládání stresu a zátěže, kde popíši příznaky stresu, syndrom vyhoření, copingové strategie. Ve výzkumné části jde o kvalitativní výzkum, který je postaven na polostrukturovaných rozhovorech od 6 zaměstnanců z vybraného hospicového zařízení. Zabývám se hlavní výzkumnou otázkou, která zní: ?Jaké jsou postoje pomáhajících pracovníků ve vybraném hospicovém zařízení ke smrti a jaký je jejich způsob zvládání stresu??
|
|
|
Problémy rodiny s onkologicky nemocným
SLÁDKOVÁ, Tereza
K vypracování mé bakalářské práce jsem si zvolila téma: "Problémy rodiny s onkologicky nemocným." Domnívám se, že téma je aktuální a je důležité věnovat mu pozornost. Cílem bakalářské práce je zmapovat problémy rodiny s onkologicky nemocným klientem, které se dostávají do velice problematické situace v důsledku vážné nemoci člena rodiny. Svou práci jsem si rozdělila na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je pět hlavních kapitol. V první kapitole se věnuji základním informacím o nádorovém onemocnění. Ve druhé a třetí kapitole vytyčuji problémy jak samotného klienta v terminálním stádiu, tak i jeho rodiny. Čtvrtá kapitola je zaměřená na nejčastěji poskytované dávky nemocného klienta. Pátá kapitola popisuje poskytovatelé péče onkologicky nemocným klientům. Zde jsem se zaměřila převážně na hospicové zařízení, které je určeno pro tyto klienty. Praktická část se zaměřuje na základní informace o klientovi a rodině. Dále na zjištění, průběh, léčbu nemoci a v neposlední řadě na poslední dny klienta. Tyto informace jsou zpracovány v kazuistikách a dále zhodnoceny v diskuzi.
|
|
|
Etická dilemata v hospicovém zařízení
KRATOCHVÍLOVÁ, Lucie
Práce je psána s cílem vytvořit etické zdůvodnění každého uvažovaného řešení zjištěných etických dilemat, se kterými se mohou pracovníci hospicového zařízení setkat. Diplomová práce je rozdělena do třech bloků. První blok se věnuje paliativní a hospicové péči, umírání a smrti. Blok druhý se zabývá obecnou etickou problematikou, kde jsou vysvětleny základní etické pojmy potřebné pro tuto práci. Dále jsou zde mnou vybrané etické teorie, které jsou důležité pro naplnění cíle práce. Poslední blok obsahuje konkrétní etická dilemata, která jsem vypozorovala a zjistila během odborné praxe v Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích. V tomto bloku jsou nejprve uvedeny hodnoty, které dle mého názoru mají vliv na rozhodování pracovníků. Následně je vzato každé zjištěné etické dilema a je určena jeho možnost řešení. Každá uvedená možnost je poté podložena argumentací prostřednictvím etických teorií, principů či hodnot.
|
|
|
Důstojné umírání v LDN
ŽILINOVÁ, Michaela
1. Současný stav dané problematiky: Bakalářská práce je zaměřena na problematiku paliativní péče v LDN. Péče o umírající je velmi aktuální, protože v populaci stále přibývá dlouhodobě nevyléčitelně nemocných, kteří potřebují odbornou pomoc. V České republice je péče o umírající stále nedostačující a je vhodné se touto problematikou zabývat. 2. Cíl práce: Zjistit, zda jsou zásadní rozdíly v pohledu na komplexní paliativní péči v bio - psycho - sociálně - spirituálním rámci mezi profesionálními poskytovateli a rodinou. 3. Výzkumné otázky: Jaké je nejslabší místo v komplexní paliativní péči dle profesionálních poskytovatelů? 2. Jaké je nejslabší místo v komplexní paliativní péči dle rodiny. 4. Popis metodiky: Bude použit kvalitativní výzkum, základní soubor jsou zdravotničtí pracovníci, rodinní příslušníci a přátelé pacientů hospitalizovaných v LDN. Metody a techniky sběru dat: strukturovaný rozhovor, zúčastněné pozorování, analýza osobních dokumentů. 5. Předpokládané využití práce v praxi: Zvýšení informovanosti laické a odborné veřejnosti v dané problematice.
|
|
|
Práce s rodinou klienta v domácí hospicové péči
MACANOVÁ, Miriam
Diplomová práce s názvem: ?Práce s rodinou klienta v domácí hospicové péči? se orientuje na problematiku spojenou s umíráním v domácím prostředí. Péči o umírajícího člověka v tomto případě zajišťují rodinní příslušníci, kterým pomáhá domácí hospic. Teoretická část objasňuje oblast spojenou s poskytováním služeb hospiců a s moderním pojetím hospicové péče v České republice, i ve světě. Stěžejní pro tuto kapitolu je objasnění problematiky domácí hospicové péče a její charakteristika. Dále obsahuje témata: rodina, finalita života, fáze umírání dle Kübler-Rossové, paliativní péče, sociální práce v hospicové péči. Cílem práce bylo zmapování systému práce s rodinou pečující o nemocného v domácí hospicové péči. K vypracování diplomové práce jsem použila strategii kvalitativního výzkum. Uplatnila jsem metodu ústního dotazování pomocí techniky narativního rozhovoru s pečujícími osobami. Doplňkovou metodu jsem použila polostrukturovaný rozhovor se sociální pracovnicí a zdravotní sestrou domácího hospice. Respondenti byli vybráni z řad pečujících o umírajícího člověka, kteří jsou pacienty Domácího hospice Tabita v Brně. Rozhovory jsem realizovala v období měsíce února, až do počátku dubna v roce 2012. Rozhovory probíhaly po vzájemné dohodě, v domácím prostředí respondenta nebo v prostorách domácího hospice. Rozhovory s pracovnicemi domácího hospice probíhaly v prostorách hospice. Realizováno bylo 10 rozhovorů s respondenty. Zpracování dat proběhlo na základě kategorizace dat. Výsledky ukazují, že respondentům vyhovují služby domácího hospice a hodnotí je pozitivně. Oceňují přístup, práci zaměstnanců domácího hospice a jejich respekt k přáním umírajícího i jejich. Podpora ze strany domácího hospice se poskytuje formou materiální, technickou, psychickou i duchovní. I přes náročnost péče, kterou respondenti uvádějí, by znovu pečovali o umírajícího člověka doma. Diplomová práce je určena pro odborníky zabývající se danou problematikou, ale i laické veřejnosti, která se chce více dozvědět o službách domácího hospice. Práce by měla ukázat výhody této služby.
|
|
|
Setkání témat přírodních věd a teologie při výuce na gymnáziu
ČANDOVÁ, Jana
Práce v úvodu představuje klasifikaci různých pojetí vztahu mezi vědou a vírou. Soustředí se na setkávání přírodovědeckých a teologických témat v rámci středoškolské výuky. Shrnuje a teoreticky reflektuje zkušenosti z pedagogické praxe a promýšlí praktické možnosti křesťanské odpovědi na otázky, které v této souvislosti studenti kladou. Témata jsou představena v konkrétní návaznosti na kurikula gymnázia a uspořádána do těchto okruhů: Smrt a dystanázie, Čas a reologie, Deus vere ludens et homo ludens. Uvedeny jsou také konkrétní možnosti zařazení do výuky a příklady z praxe.
|
|
|
Srovnání ošetřovatelské péče u klientů v terminálním stádiu poskytované v nemocničním zařízení a v hospici z pohledu rodinných příslušníků a všeobecných sester
MACÁKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí poskytovanou pacientům v terminálním stádiu nemoci a moţnými rozdíly v poskytování této péče v nemocnici a v hospici. Teoretická část práce je zaměřená na problematiku paliativní péče a především na potřeby pacientů v terminálním stádiu a úlohu sestry při jejich uspokojování. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda rodinní příslušníci nemocných pociťují moţný rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče v hospici a v nemocnici. Druhým cílem práce bylo zjistit názor všeobecných sester na moţné rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče pacientům v terminálním stádiu v hospici a v nemocnici. Výzkumné šetření bylo provedeno formou kvalitativního výzkumného šetření metodou dotazování. Technikou sběru dat byly hloubkové rozhovory se všeobecnými sestrami a s rodinnými příslušníky pacientů v terminálním stádiu. Výběr všeobecných sester a rodinných příslušníků do výzkumného souboru byl záměrný. Podmínkou výběru všeobecných sester bylo splnění tohoto kritéria: být všeobecnou sestrou, která má zkušenost s péčí o pacienty v terminálním stádiu z nemocnice i z hospice. Podmínkou výběru rodinných příslušníků bylo splnění tohoto kritéria: být příbuzným pacienta v terminálním stádiu nemoci, který byl hospitalizován nejdříve v nemocnici a poté přeloţen do hospice. Rozhovory probíhaly v nemocnici v Prachaticích a v Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích. Data z rozhovorů byla zpracována do kategorií odpovídajících uspokojování jednotlivých potřeb pacientů. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, ţe jak všeobecné sestry, tak i rodinní příslušníci vnímají rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče pacientům v terminálním stádiu v nemocnici a v hospici. Největší rozdíly vnímají v uspokojování psychosociálních a spirituálních potřeb pacientů. Všechny sestry se shodují v tom, ţe v hospici je psychosociálním potřebám pacientů věnovaná větší pozornost neţ v nemocnici. Rozdíl vnímají především v niţším počtu personálu a menší časové dotaci pro uspokojování těchto potřeb pacientů v nemocnici. Rodinní příslušníci vnímají tuto problematiku jednotně. Všichni zastávají názor, ţe v nemocnici se psychosociálními potřebami pacientů nikdo nezabývá, zatím co v hospici jsou uspokojovány všechny potřeby pacienta a do péče je zahrnuta i doprovázející rodina. Všeobecné sestry i rodinní příslušníci vnímají rozdíl v reţimu oddělení v nemocnici a v hospici. Shodují se v tom, ţe v nemocnici se pacienti podřizují reţimu oddělení, zatím co v hospici se reţim přizpůsobuje potřebám a přáním pacientů. Všichni také vnímají rozdíl v moţnosti setrvat v hospici v přítomnosti nemocného 24 hodin denně. Z hlediska uspokojování spirituálních potřeb pacientů zastávají všeobecné sestry i rodinní příslušníci podobný názor. Shodují se v tom, ţe v hospici jsou tyto potřeby aktivně vyhledávány a podle zájmu pacienta uspokojovány. Naopak v nemocnici se spirituálním potřebám pacientů pozornost primárně nevěnuje. Tato bakalářská práce by mohla slouţit jako studijní materiál pro studenty ošetřovatelství. Dále by mohla být pouţita jako informační manuál pro jiţ zkušené či začínající všeobecné sestry, které se při své práci setkávají s pacienty v terminálním stádiu nemoci. Praktickým výstupem bakalářské práce je doporučení pro praxi v oblasti uspokojování psychosociálních potřeb klientů v terminálním stádiu.
|
|
|
Lidská důstojnost ve stáří
PEKÁRKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce je zaměřena na pojem lidská důstojnost z pohledu stáří. V první kapitole se věnuji základnímu vymezení lidské důstojnosti a lidským právům. Popisuji jisté pohledy na lidskou důstojnost a lidská práva. Ve druhé kapitole se věnuji pohledu na stáří a změny ve stáří, které mají velký význam pro zachování lidské důstojnosti. Důležitou součástí stáří je pojetí umírání, ke kterému se v dnešní době váže forma paliativní péče spojená s nelehkou etickou otázkou eutanázie. V závěru bakalářské práce je shrnut problém stáří, který je pro každého nelehkou životní etapou, a proto je důležité, pokud se starý člověk v této životní etapě nesetká ve svém prostředí se zachováním lidské důstojnosti, snažit se jim jejich důstojnost zachovat z pohledu pomáhající profese.
|
|
|
Vnímání umírání a smrti
ROŽNOVSKÁ, Kateřina
Práce popisuje vnímání umírání a smrti v rodině Werichových, která byla klientem Domácího hospice Tabita. Je provázena rozhovorem s panem Werichem, který pečoval o svoji umírající manželku. Fakta získaná z rozhovoru jsou doložena odbornou literaturou a mým zúčastněným pozorováním. Toto pozorování jsem prováděla jako zaměstnanec Domácího hospice Tabita. Práce dokládá, co mají rodiny umírajících společné, ale také jaká jsou specifika jednotlivých případů. Také však to, že i když je Domácí hospic Tabita založen na křesťanských základech, může velmi dobře a profesionálně spolupracovat s rodinami, jejichž členové nejsou zastánaci křesťanské víry.
|
host ::
RSS.