|
|
Arteterapie na pobytových akcích pro děti z dětských domovů
POHOŘELSKÁ, Alena
Bakalářská práce se věnuje arteterapii s dětmi z dětských domovů na pobytových akcích. Teoretická část pojednává o specifikách dětí žijících v dětském domově. Zabývá se zejména problematikou psychické deprivace a syndromu CAN a představuje výtvarnou tvorbu takto poznamenaných dětí. Praktická část představuje výzkumnou studii, jejíž cílem bylo vyhledat znaky výtvarného projevu deprivovaných dětí. Rovněž předkládá kazuistiku jednoho dítěte s analýzou jeho výtvarných děl. Dále se zabývá možnostmi a účinnými faktory arteterapie na pobytových akcích pro děti z dětských domovů.
|
|
|
Pohled společnosti na děti z kojeneckých ústavů a dětských domovů
ŠEVČÍKOVÁ, Zuzana
Má diplomová práce na téma {\clqq}Pohled společnosti na děti z kojeneckých ústavů a dětských domovů`` má charakter výzkumný. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se v první kapitole zabývá kojeneckými ústavy. V druhé kapitole se zabývá dětskými domovy {--} dělením dětských domovů, jejich nevýhodami. Následující kapitola je věnována organizacím pomáhajícím dětem z dětských domovů. Dále je zmiňován metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví pro činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let věku. Dále je věnována pozornost skupinám umísťovaných dětí, jejich typickým znakům a důvodům umísťování dětí do ústavní péče. Je zde zmiňována i role zastupitelů dětí, informace o deprivačním syndromu, cílech a funkcích ústavní péče, ústavních podmínkách a dobrovolnictví. V dalších kapitolách jsou prezentovány současné formy péče o opuštěné děti, problémy systému náhradní rodinné péče. Dále je porovnávána ústavní péče v ČR s ústavní péčí ve Velké Británii. Konec teoretické části se zabývá možnostmi následného bydlení a integrací jedinců. Cílem této práce bylo zjistit pohled společnosti na děti z kojeneckých ústavů a dětských domovů. V hypotézách jsem předpokládala, že společnost nemá dostatek informací ohledně dětí pocházejících z kojeneckých ústavů a dětských domovů, že názory mužů a žen na tyto děti jsou odlišné. V dalších hypotézách jsem předpokládala, že společnost považuje děti pocházející z těchto zařízení za budoucí delikventy a že názory společnosti nižší věkové kategorie jsou jiné než názory společnosti vyšší věkové kategorie. Pro potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz byla použita metoda dotazníku. Dotazník je složen z 19 otázek . Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků a návratnost byla 100%. V závěru práce jsou shrnuty poznatky z teoretické i praktické části.
|
|
|
Porovnání plnění rozpočtu v konkrétních podmínkách dětského domova
Prusenovská, Veronika ; Nováková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Takáčová, Hana (oponent)
Práce pojednává o problematice různých právních forem neziskových organizací z pohledu historie, právního vymezení, hospodaření a financování a na příkladu konkrétních organizací popisuje nákladovou náročnost institucionální náhradní péče pro stát a veřejné rozpočty. Tato nákladová náročnost je dále porovnána s nákladovou náročností náhradní rodinné péče na příkladu péče pěstounské. Součástí materiálu je také vyčíslení rozdílů jednotlivých druhů náhradní péče a nastínění optimálního řešení současné situace.
|
|
|
Canisterapie u dětí v dětském domově
SIMANOVÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřená na canisterapii v dětském domově pro děti se sluchovým postižením. Canisterapie je účinná forma zoorehabilitace, která má zejména pozitivní vliv na psychický stav člověka. Z tohoto důvodu je vhodnou podpůrnou metodou právě u dětí žijících v dětském domově. Cílem bakalářské práce je popsat využití canisterapeutické metody Animal Assisted Activities (AAA) jako podpůrné metody v dětském domově zřízeném při Mateřské škole, základní škole a střední škole pro sluchově postižené. Bakalářská práce je koncipována do dvou částí ? teoretické a výzkumné. Teoretická část obsahuje dvě kapitoly, jež první z nich pojednává o obecných pravidlech a organizaci canisterapie a vztahu člověka a psa. Druhá kapitola se již zabývá dětským domovem a v něm praktikované canisterapie. Tato kapitola je již konkrétnější a navazuje na ni výzkumná část bakalářské práce. Pro výzkumnou část bakalářské byl zvolen kvalitativní výzkum. Metoda zúčastněného pozorování a polořízených rozhovorů byla uskutečněna v dětském domově, který je součástí Mateřské školy, základní školy a střední školy pro sluchově postižené.
|
|
|
Komparace volnočasových aktivit v zařízeních pro děti s nařízenou ústavní výchovou
KOŘÁNOVÁ, Jarmila
Práce se zabývá volnočasovými aktivitami dětí v zařízení pro děti s nařízenou ústavní výchovou. Teoretická část charakterizuje volný čas, funkci a poslání zájmového vzdělávání. Dále popisuje zásady a metody vhodné pro výchovu a vzdělávání ve volném čase, vysvětluje termín ústavní výchova a uvádí rozdíly ve výchovné práci mezi dětským domovem a dětským domovem se školou. Cílem je analýza nabídky zájmových činností a vyuţívání volného času dětí ve věku 11 ? 17 let v zařízení pro ústavní výchovu a následná komparace trávení volného času dětí mezi dvěmi vybranými zařízeními.
|
|
|
ŽIVOT MLADÝCH DOSPĚLÝCH PO ODCHODU Z DĚTSKÉHO DOMOVA
ČEGANOVÁ STEJSKALOVÁ, Radka
Bakalářská práce je věnována problematice odchodu mladých dospělých z dětského domova. Mladí lidé se po ukončení ústavní výchovy často ocitají v nelehké životní situaci, kterou nejsou mnohdy připraveni řešit. Cílem bakalářské práce je analýza života mladých lidí po odchodu z dětského domova. V této souvislosti přináší bakalářská práce pohled na danou problematiku. Mladí lidé často odcházejí z ústavní výchovy bez zajištění bydlení a zaměstnání a chtějí se co nejdříve osamostatnit. Na rozdíl od svých vrstevníků, kteří vyrůstali v rodinách, se nemají kam vrátit, pokud se jim pokus o osamostatnění nepovede. Bakalářská práce se skládá z části teoretické, která je věnována problematice socializace, jejímu vymezení, cílům, mechanismům a významu rodiny v tomto procesu. Jsou vymezena specifika socializace v dětských domovech v kontextu dítěte, které zde vyrůstá a rizik, která jsou s ústavní výchovou spojena. Dále je vymezeno období odchodu jedince z dětského domova a možnosti a perspektivy těchto mladých lidí ze strany podpory sociálního systému. Styčnou kapitolou mezi částí teoretickou a praktickou je kapitola věnovaná organizaci Rozmarýna, o.p.s., jejím cílům, východiskům a konkrétním programům. Praktická část je směrována na mladé lidi těsně před odchodem z dětského domova a na ty, kteří již domov opustili. Bakalářská práce mi umožnila získat pohled na problematiku mladých dospělých odcházejících z dětského domova a zjištění s jakými problémy se setkávají, jak je řeší a jaké jsou příčiny těchto problémů.
|
|
|
Situace dětí v dětském domově v Žíchovci a jejich kontakt s biologickou rodinou.
VOJTOVÁ, Lenka
Diplomová práce je zaměřena na zmapování životní situace dětí umístěných v dětském domově v Žíchovci a zjištění kontaktu s jejich biologickou rodinou. K získání informací za účelem realizace cíle a verifikace hypotéz byl použit kvantitativní výzkum. Stanoveny byly tři výzkumné soubory. 1. cílem bylo zmapovat životní situaci dětí umístěných v dětském domově v Žíchovci v letech 2008 až 2010. Dílčím dílem tohoto cíle bylo zmapovat rodinnou situaci dětí umístěných v dětském domově v letech 2008 až 2010. 2. cílem bylo zjistit průběh návštěvy dětí umístěných v dětském domově v Žíchovci v roce 2010 v jejich biologické rodině. U prvního a druhého výzkumného souboru byla využita technika sekundární analýzy dat, která slouží k odhalení obsahu dokumentů. První soubor tvořily děti, které byly v letech 2008 až 2010 umístěné v dětském domově v Žíchovci. Jednalo se o 56 dětí. Druhý soubor tvořily rodiny těchto dětí, kterých bylo 42 a to proto, že ve čtyřech případech šlo o tříčlennou sourozeneckou skupinu, v pěti případech o dvoučlennou sourozeneckou skupinu a v jednom případě šlo o sirotka. Životní situace dětí byla rozčleněna do 4 oblastí: 1. Osobní anamnéza - etnikum, pohlaví, věk při příchodu do DD, věk při odchodu z DD, délku pobytu v DD, místo odchodu z DD, typ školní docházky. 2. Důvody pro přijetí do DD ? nařízení soudu o ústavní výchově nebo předběžném opatření, důvody ze strany rodiny, důvody ze strany dítěte. 3. Rodinná anamnéza ? složení rodin, počet sourozenců vlastních i nevlastních, ekonomická situace rodiny, bytové podmínky. 4. Kontakt biologické rodiny s dítětem ? forma a četnost kontaktu s biologickou rodinou v DD, kontaktní osoba, průběh návštěv v DD, délka návštěv v DD. U třetího výzkumného souboru byla použita metoda dotazování, technika dotazníku, tento soubor tvořilo 28 dětí, které jezdily v roce 2010 na návštěvu ke svým biologickým rodinám. Pro výzkum byl sestaven dotazník, který obsahoval 14 otázek zaměřených na styk dětí s biologickou rodinou a jeho průběh pohledem dítěte. Na začátku diplomové práce byly stanoveny tyto hypotézy, které se potvrdily: 1. Hlavním důvodem pro umístění dětí do dětského domova v Žíchovci v letech 2008 až 2010 je dysfunkční rodinné prostředí. 2. Většina dětí umístěných v letech 2008 až 2010 v dětském domově v Žíchovci je v kontaktu se svou biologickou rodinou. 3. Většina dětí, které byly v roce 2010 propouštěny se souhlasem ředitele dětského domova v Žíchovci mimo zařízení, jezdila na návštěvu ke svým biologickým rodičům. Diplomová práce bude využita pro interní potřeby dětského domova, informace mohou dále sloužit všem, kteří v těchto typech zařízení pracují a lidem, kteří se o tuto problematiku zajímají. Závěry práce mohou být zároveň podkladem k řešení negativních prvků v rodině v rámci prevence.
|
|
|
Právní aspekty ústavní výchovy v dětském domově
BADÁŇOVÁ, Petra
Bakalářská práce poskytuje aktuální souhrn informací v oblasti aspektů ústavní výchovy ve světle veřejné kritiky a připravovaných legislativních změn, a jejich možné přijetí v praxi. Šest na sebe navazujících kapitol této práce analyzuje současný systém náhradní péče, jak charakteristikou výkonů s ním úzce spojených, tak i působností všech složek v systému ústavní výchovy, přičemž je následná pozornost v souvislosti se zmíněnými body zaměřena na rozbor kritických aspektů a s tím spojenou možnou nápravu v podobě transformace tohoto systému, která právě ústí v přepracování stávající právní úpravy. Výzkumná část práce prostřednictvím kvantitativního výzkumu reflektuje skutečnost, že dětské domovy vítají přijetí navrhované novely zák. č. 109/2002 Sb., ačkoliv nejsou ještě v mnoha bodech schopna přizpůsobit svoji činnost v souladu s těmito připravovanými legislativními změnami, a to zejména v bodech vyžadujících součinnost při výkonech multidisciplinárního charakteru a materiální podporu státu.
|
|
|
Příčiny vyjímání dětí z rodinného prostředí do dětského domova v Žíchovci v roce 2007.
VOJTOVÁ, Lenka
Bakalářská práce Příčiny vyjímání dětí z rodinného prostředí do dětského domova v Žíchovci v roce 2007 je zaměřena na zmapování okolností umístění dětí do dětského domova v Žíchovci za rok 2007, identifikování a popsání faktorů, které se pravděpodobně nejčastěji v tomto roce podílely na umístění dětí v zařízení. K dosažení cílů bylo použito kvalitativní metody a to především sběru dat, které byly získávány z osobních dokumentací dětí přijatých v roce 2007, v celkovém počtu 26 dětí, ve věkovém rozmezí od 5 do 17 let. Druhou metodou bylo několik případových studií ilustrujících různorodost příčin umístění dětí v dětském domově. Teoretická část: náhradní výchovná péče, ústavní výchova a její fungování v různých zařízeních jako jsou diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou, výchovný ústav, rodina a její úloha, význam sociálně právní ochrany dětí. Představení dětského domova v Žíchovci (historie, poslání, organizace, personální činnost, klientela). Praktická část: Zjištění příčin umístění dětí v dětském domově v Žíchovci v roce 2007 za pomoci využití kvalitativní metody sběru dat, získávaných z osobních dokumentací dětí, které byly přijaty v roce 2007 do dětského domova v celkovém počtu 26 dětí, ve věkovém rozmezí od 5 do 17 let a s pomocí několika případových studií, ilustrujících různorodost příčin umístění dětí v dětském domově. Nejčastějším příčinou vyjímání dětí z rodinného prostředí do dětského domova v Žíchovci v roce 2007 byly především výchovné problémy dětí a to především z neúplných či doplněných rodin, sociálně spíše slabších. Tato bakalářská práce by měla podat ucelenější informaci o příčinách vyjímání dětí z rodinného prostředí pro účely dětského domova a také všem, kteří v těchto typech zařízení pracují a lidem, kteří se o tuto problematiku zajímají.
|
|
|
Dětský domov a jeho úloha při řešení sociální situace dítěte
JANEČKOVÁ, Jana
Dětský domov je zařízení, kde jsou děti, jejichž rodiče se o ně nemůžou, neumějí či nechtějí postarat. Poskytuje péči jejímž cílem je zabezpečit dítěti vše potřebné pro jeho dobrý vývoj, a to v prostředí, které se snaží, co nejvíce přiblížit rodinnému. Děti jsou do dětského domova umisťovány hlavně na základě rozhodnutí soudu. Sociální situace dítěte je v kontextu práce chápána jako situace a okolnosti, kdy je nutné poskytnout dítěti ochranu nebo pomoc na základě zákona o sociálně-právní ochraně dětí, zejména taková situace, která vede k nařízení ústavní výchovy. Cílem práce bylo blíže zmapovat jakou úlohu hraje dětský domov při řešení sociální situace dítěte. Data byla získána v rámci kvantitativního výzkumu, jehož cílem je ověření či vyvrácení stanovených hypotéz. Pro sběr dat byla zvolena metoda dotazování, technika rozhovoru. V rámci výzkumné části byly stanoveny 3 hypotézy.
|
host ::
RSS.