|
|
Vliv predace norkem americkým na populace raka kamenáče
PAVLUVČÍK, Petr
1. Vliv predace norkem americkým (Mustela vison) na populace ohroženého raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) byl sledován během dvou let na středně velkých potocích v Západních Čechách. Jako hlavní cíl této studie byla zkoumána potravní selektivita norka a její vliv na početnost kořisti. 2. Potrava norka byla popsána na základě exkrementů nalezených na sledovaných úsecích. Důležitost různých druhů kořisti byla určena na základě jejich frekvence výskutu v potravě. množství ulovených raků bylo zjištěno z počtu nalezených pozůstatků ulovených raků, které byly sesbírány během dvou let. Početnost populace raků byla určena na základě metody zpětného odchytu. 3. Raci byli nejčastěji zaznamenanou složkou potravy norků. Míra predace norkem na racích byla závislá na hustotě populace raků. Míra predace byla nižší během zimních měsíců než během letních. Norek prokazatelně preferoval v potravě větší raky než byl velikostní průměr v jejich populaci. 4. Přestože raci byli významnou součástí potravy norků, význam vlivu norků je stále nejasný. Bylo by důležité pokračovat vtomto výzkumu, což by umožnilo přesně určit vztahy mezi těmito dvěma živočišnými druhy.
|
|
|
Potravní preference drobných zemních savců a jejich vliv na biodiverzitu rostlinných společenstev mokrých orchidejových luk
CUDLÍN, Ondřej
Během šesti vegetačních sezón (2002 až 2007) byl na třech lokalitách prováděn výzkum potravní preference drobných savců a zjišťování jejich vlivu na hlízy prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Na každé lokalitě bylo označeno deset párů rostlin prstnatce májového. Jedna rostlina z páru byla ochráněna trojúhelníkem vytvořeným třemi kovovými hřebeny. Označené rostliny byly měřeny na začátku (výška, délka a šířka listu a počet květů) a na konci vegetačního období (počet tobolek). Ke konci vegetačního období (září {--} říjen) byl proveden v průběhu tří nocí odchyt drobných savců. Na každé lokalitě byly vytyčeny čtyři linie po 25 pastech o celkové délce 500 m délce, vytvořené celekem ze sta sklopných pastí. Dvě linie procházely přes místa s výskytem vstavačovitých rostlin, zbývající dvě přes louky bez přítomnosti vstavačovitých rostlin. V letech 2004 - 2007 byla zjišťována potravní preference drobných savců pomocí kořenů zabalených do pletiva o rozměrech 15 x 6 cm. V každé "návnadě" byl umístěn vždy kořen jednoho druhu jako kontrola a k němu byly přidány další testovací kořeny.Takto vytvořených 50 "návnad" bylo umístěno ob jednu past, tedy mezi 100 pastí, na každé lokalitě. V letech 2005 - 2007 bylo provedeno zjišťování potravní preference hraboše polního v laboratorních chovech PřF JU s kořeny stejných druhů rostlin jako v terénním experimentu. V letech 2006 a 2007 byly přidány i hlízy prstnatce májového, především z agarových kultur a malý počet hlíz z lokality ohrožené zánikem. Také byl provedcen mikroskopický rozbor žaludků jedinců hraboše polního a hraboše mokřadního odchycených na třech lokalitách při podzimních odchytech. Z výzkumu za období v letech 2002 {--} 2007 nevyplývá, že se na poškozování hlíz prstnatce májového podílejí hlodavci, i když hraboš polní v laboratorním experimentu významně preferoval hlízy prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), vypěstované v čistých agarových kulturách. Domnívám se, že ke konzumaci hlíz a více preferovaných kořenů (olešníku kmínolistého, vrbiny obecné), by mohlo dojít v gradační fázi populačního cyklu hrabošovitých, který se na sledovaných lokalitách nevyskytnul. Na transektech s výskytem vstavačovitých rostlin bylo odchyceno více druhů drobných savců než na transektech bez výskytu vstavačovitých. V mikroskopických rozborech 28 žaludků hrabošů polních z podzimních odchytů byly nalezeny jen 3% podzemních zásobních orgánů rostlin, zbytek byl tvořen nadzemními částmi jednoděložných a dvouděložných rostlin, což je vzhledem k odchytům ve vegetačním období očekávaný výsledek.
|
|
|
Změny druhového složení na hloubkovém gradientu kaňonovitých nádrží
Prchalová, Marie ; Kubečka, Jan
Během let 2004 a 2005 byl zkoumám hloubkový gradient výskytu ryb ve dvou kaňonovitých vodárenských nádržích (Římov, Švihov), a to pomocí nordických mnohoočkových tenat v pelagických a bentických habitatech. Ve volné vodě byla většina ryb ulovena v horních 5 m vodního sloupce. Pod touto hloubkou nebyly uloveny téměř žádné ryby. Ve společenstvu převládala ouklej a směrem do hloubky se zvyšovalo množství okouna. V bentických habitatech bylo nejvíce ryb uloveno do 3 m hloubky. Početnost klesala do hloubky 10 m a pod touto hranící se nevyskytovaly téměř žádné ryby. Litorálnímu společenstvu dominovali okoun a ježdík. Ježdík preferoval hlubší habitaty. Vzhledem k biomanipulačním odlovným metodám je dostačující lovit v horních 5 m volné vody a v horních 3 m litorálu nádrže. Ke zjištění hrubého, avšak odpovídajícího odhadu rybí obsádky stačí vzorkovat tenaty horních 5 m volné vody a horních 10 m bentických habitatů nádrží.
|
|
|
Lid, národ a František Sušil
Tyllner, Lubomír
Česká a moravská lidová píseň jako příspěvek k vývoji pojmu lid a národ. František Sušil preferoval pojem národ čímž vymezoval českou písňovou produkci od ostatních jazykových menšin na území Moravy.
|
host ::
RSS.