|
Křídové radiolárie lokality Březno
Müllerová, Petra ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Vajskebrová, Markéta (oponent)
Práce se věnuje radioláriím české křídy z lokality Březno u Loun a činného lomu Úpohlavy. Je zde uvedena biologie, ekologie, morfologie schránky radiolárií a dělení celé skupiny. Součástí práce je také geologie křídy, české křídové pánve, lokalit Března a Úpohlav. Bylo zpracováno 26 vzorků z lokality Březno a 24 vzorků z lomu Úpohlavy za použití více metod s cílem získat co nejpočetnější a nejlépe zachovaná společenstva. Přestože jsou schránky radiolárií špatně zachované, podařilo se určit 9 druhů a některé schránky zařadit alespoň do rodu či řádu. Druhy Dictyomitra communis (SQUINABOL, 1904), Dictyomitra cf. napaensis PESSAGNO, 1976, Turbocapsula cf. giennensis O'DOGHERTY, 1994, Novixitus cf. mclaughlini PESSAGNO, 1977, Stichomitra cf. stocki (CAMPBELL & CLARK, 1944), Stichomitra communis SQUINABOL, 1903, Stichomitra japonica (NAKASEKO & NISHIMURA), in NAKASEKO et. al., 1979, Holocryptocanium barbui DUMITRICA, 1970, cf. Pseudoaulophacus pargueraensis PESSAGNO, 1963 a rody Orbiculiforma, Stichomitra, cf. Cryptamphorella byly v české křídové pánvi zjištěny poprvé.
|
|
Stopové prvky v karbonátech české křídové pánve.
Štěpánková, Anna ; Procházka, Václav (vedoucí práce) ; Štaffen, Zdeněk (oponent)
Předložená práce je zaměřena na výzkum distribuce stopových prvků v karbonátových sedimentech i fosíliích České křídové pánve. Za účelem získání co nejvíce informací o složení původního karbonátu a prostředí jeho vzniku byly stopové prvky analyzovány především v podílech rozpustných ve zředěné kyselině. Práce se též zabývá porovnáním obsahu prvků v rozpustném podílu a nerozpustném zbytku, resp. celkové hornině. Ze získaných dat vyplývá, že ve složení původního karbonátového podílu zřejmě neexistovaly systematické rozdíly mezi různými oblastmi ani obdobími (cenoman až svrchní turon). Příměsi Sr, Mg a Mn v karbonátu byly ovlivněny diagenezí, ale obsahy a vzájemné poměry vzácných zemin jsou ve všech karbonátech velmi podobné a vyznačují se negativní cerovou anomálií. Ta může být zakryta zvýšeným obsahem klastické příměsi, v rozpustných podílech spíše kontaminací sekundárním fosfátem. Rozpustné podíly pískovců bohatých limonitem a chudých kalcitem mají naopak cerovou anomálii pozitivní, což svědčí o sorbci CeIV (v neupřesněné formě) na limonit.
|