|
|
Zdravotně sociální pracovník v psychiatrické nemocnici
DVOŘÁKOVÁ, Klára
Cílem bakalářské práce je zmapovat specifika sociální práce zdravotně sociálního pracovníka v psychiatrické nemocnici. Dílčími cíli je popsat, jaká je role a činnost zdravotně sociálního pracovníka, jakým způsobem je zapojen zdravotně sociální pracovník do multidisciplinární péče v psychiatrické nemocnici a jaké prostředky psychohygieny využívá zdravotně sociální pracovník v psychiatrické nemocnici. Pro výzkum byla zvolená kvalitativní výzkumná strategie a metoda dotazování s technikou polostrukturované rozhovoru. Analýza dat byla provedena pomocí otevřeného kódování. Výzkumný soubor byl vybrán pomocí následného výběru a tvořily ho čtyři zdravotně sociální pracovnice. Z výzkumu se dá usuzovat, že průběh zdravotně sociální práce v psychiatrických nemocnicích je poměrně stejná. Zdravotně sociální pracovník je nedílnou součástí multidisciplinárního týmu v psychiatrické nemocnici, kde je pacientům poskytována komplexní zdravotní a sociální péče. Zdravotně sociální pracovník v psychiatrické nemocnici zastává řadu rolí a činností. Mezi role řadíme zprostředkovatel služeb a cvičitel sociální adaptace a mezi činnosti poskytování odborného sociálního poradenství pacientovi i jeho rodině, účast na vizitách a léčebných programech i poradách, podpora při vyřizování dokladů, při řešení dluhové problematiky a při řešení obtíží s bydlením. Zaměstnání zdravotně sociálního pracovníka se řadí mezi pomáhající profese, kde je nezbytná péče o sebe a dodržování zásad psychohygieny. Nejdůležitějším z prostředků psychohygieny je supervize, která je zaměstnavatelem psychiatrických nemocnic dodržována a zdravotně sociální pracovníci se jí účastní v pravidelných intervalech. Bakalářskou práci bude možno použít jako zpětnou vazbu pro zařízení, kde bude výzkumu realizován. Výsledky práce mohou využít zdravotně sociální pracovníci ve zdravotnictví a studenti oboru Zdravotně sociální péče, kteří uvažují o zaměstnání v psychiatrické nemocnici.
|
|
|
Přínos paliativních týmů pro zdravotnická zařízení
KŘÍŽOVÁ, Helena
Cílem bakalářské práce bylo zjistit funkčnost paliativních týmů, jejich přínos pro zdravotnická zařízení a potřebu při poskytování péče pacientům s nevyléčitelným onemocněním a ukončenou léčbou. Práce se také zaměřuje na jednotlivé členy paliativního týmu a jejich role. Metodika a výzkumný soubor: Ke splnění stanovených cílů bylo využito kvalitativního výzkumného šetření formou polostrukturovaného rozhovoru se členy paliativního týmu. Výsledky rozhovorů byly následně analyzovány pomocí otevřeného kódování metodou tužka-papír a následně rozděleny do jednotlivých kategorií s podkategoriemi. V rámci výzkumu k této bakalářské práci byly stanoveny čtyři základní kategorie, které jsme následně rozdělili na další tři podkategorie. Výzkumný soubor tvořilo jedenáct členů paliativních týmů čtyř vybraných nemocnic v České republice. Výsledky: Bylo zjištěno, že vznik a působení paliativních týmů v dotazovaných nemocnicích jsou považovány za velký přínos pro zdravotnická zařízení. Námi získané výsledky mohou posloužit jako podklad pro vznik informačních brožur pro jednotlivá oddělení nemocnic, další zdravotnická zařízení, ale i veřejnost. Tato bakalářská práce může být použita jako téma pro vzdělávací semináře pro sestry, lékaře a další pomáhající profese.
|
|
|
Problematika multidisciplinárního přístupu k týraným, zneužívaným a zanedbávaným nezletilým obětem v Českých Budějovicích
VOLÁROVÁ, Andrea
Diplomová práce je zaměřena na téma problematika multidisiciplinárního přístupu k týraným, zneužívaným a zanedbávaným nezletilým obětem v Českých Budějovicích. Hlavním cílem diplomové práce bylo zmapovat způsoby přístupů zainteresovaných pracovníků pomáhajících profesí k nezletilým obětem syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí, na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část se věnuje základním dětským právům v České republice. Dále se zabývá popsáním syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte. Následující kapitola se zaměřuje na systémové týrání nezletilých obětí, které úzce souvisí syndromem CAN. Dále na popis pomáhajících profesí, které jsou zainteresované do problematiky syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte. Předposlední kapitola se věnuje intervencím a postupům práce s nezletilou obětí. A poslední kapitola, zaměřující se na multidisciplinární přístupy směřujícími k nezletilým obětem. Výzkumná část byla zpracována na základě kvalitativní výzkumné strategie. Za pomoci použití metody dotazovaní, technik polostrukturovaného rozhovoru, který sestával ze dvanácti otevřených otázek a dalších podle doplnění. Z výsledků kvalitativního výzkumu vyplynulo, že dotazovaní komunikační partneři z pomáhajících profesí využívají během své praxe s nezletilými oběťmi přístupy individuální, přístupy terapeutické a přístupy multidisciplinární. Výsledky výzkumu budou sloužit jako zdroj zjištěných informací a inspirací pro zainteresované pracovníky pomáhajících profesí.
|
|
|
Pozitiva a negativa práce členů multidisciplinárního týmu v Centrech duševního zdraví
TOPINKOVÁ, Petra
Tato diplomová práce pojednává o spolupráci sociálních a zdravotních pracovníků v rámci multidisciplinárních týmů v relativně novém projektu - Centrum duševního zdraví. Tento princip péče je v České republice nový a je založený na mezioborové spolupráci. Nyní je zaměřen na lidi s vážným duševním onemocněním. Tým se skládá z psychiatrů, psychologů, sociálních pracovníků, všeobecných sester/sester pro péči v psychiatrii a peer konzultantů. Účelem práce je zjistit, jak taková práce v multidisciplinárním týmu vypadá, jak ho vnímají informanti a jaká pozitiva a negativa v této práci shledávají. Práce je sestavena ze dvou částí, a to z teoretické a praktické. V teoretické části se čtenář dozví, že Centra duševního zdraví jsou součástí Reformy psychiatrické péče. Do CDZ je implementován FACT (Flexible Assertive Community Treatment) model, který je na bázi komunitní péče. V práci je dále vysvětleno, jak fungují CDZ, jaké služby poskytují a pro jaké klienty jsou. Praktická část je vytvořena na základě kvalitativního výzkumu, data jsou sebrána pomocí hloubkových rozhovorů s informanty. Informanty tvoří devět pracovníků jednoho CDZ. Z jejich rozhovorů vyplynulo několik základních kategorií, které částečně odpovídají na výzkumné otázky. Kategorie, které jsou vzájemně provázané jsou: Peer konzultant, Covid, Rizika multidisciplinárního týmu, Důležitost profesí, Hlavní slovo v péči, Negativa a pozitiva práce v týmu, Očekávání od ostatních profesí. Výsledky této práce mohou být podkladem dalších výzkumů a přinášejí zajímavý pohled toho, jak takto náročnou práci vnímají sami pracovníci.
|
|
|
Role sociálního pracovníka v multidisciplinárním hospicovém týmu
LIŠKOVÁ, Erika
Práce se zabývá postavením sociálního pracovníka v multidisciplinárním hospicovém týmu, popisuje, v čem je činnost sociálního pracovníka v hospici jedinečná a v čem se jeho práce prolíná s činnostmi ostatních členů multidisciplinárního hospicového týmu. Pro objasnění zadaného tématu je zprvu popsána paliativní a hospicová péče a jejich formy. Dále popisuje sociální práci v hospici, která se věnuje umírajícím, rodinným příslušníkům a pozůstalým, objasňuje, jaká je role sociálního pracovníka v hospici. Další část práce se zaměřuje na multidisciplinární spolupráci v hospici. Teoretické poznatky uvedené v této práci jsou doplněny konkrétním příkladem týmové spolupráce Domácího hospice sv. Markéty ve Strakonicích a rolí sociálního pracovníka v něm.
|
|
|
Role sociálního pracovníka v multidisciplinárním hospicovém týmu
LEŠETICKÁ, Dagmar
Cílem bakalářské práce je popsat úlohu, kterou v multidisciplinárním hospicovém týmu hraje sociální pracovník. Předmětem mého zkoumání tedy bude především pracovní náplň sociálního pracovníka, požadavky na jeho osobní kvality a schopnosti, které vyvstávají z jeho pozice, kterou v rámci multidisciplinárního týmu má. Metodou pro zpracování práce bude rešerše odborné literatury.
|
|
|
Respekt k důstojnosti člověka jako základ kvality sociální práce s lidmi s duševním onemocněním
PODLIPNÁ, Martina
Práce se zabývá kvalitou péče o duševní zdraví, jejímž základním předpokladem je respekt k důstojnosti člověka. Nejprve je charakterizováno etické a právní ukotvení důstojnosti člověka. Dále jsou shrnuty etické zásady vztahující se k důstojnosti člověka, formulované v etických kodexech jednotlivých profesí zastoupených v multidisciplinárním týmu poskytujícím služby lidem s duševním onemocněním. V další části jsou popsány vybrané přístupy k práci s touto cílovou skupinou - klinický a rehabilitační model péče. Poté je představen na zotavení zaměřený přístup v péči o duševní zdraví. Zotavení z duševního onemocnění je pojato jako psychologický proces, v němž lidé usilují o důstojný život. Tento proces má čtyři pružné fáze - naději, zplnomocnění, odpovědnost za sebe sama a smysluplné životní role. V závěrečné pasáži jsou zhodnoceny přínosy a úskalí na zotavení zaměřeného přístupu v souvislosti s důstojností lidí s psychickým onemocněním. Tento přístup naplňuje základní předpoklad kvality sociální práce, kterým je respekt k důstojnosti člověka. Potenciální úskalí nespočívá v principech na zotavení zaměřeného přístupu, ale v jejich případném špatném uchopení.
|
|
|
Specifika dětské paliativní péče
KUNCOVÁ, Karolína
Práce se věnuje problematice dětské paliativní péče v zahraničí i v České republice. Nejprve popisuje základní paliativní péči, kde vymezuje, pro koho je tato služba určená. Dále rozlišuje formy poskytování paliativní pomoci a následně rozebírá profese z multidisciplinárního týmu. Převážně se orientuje na práci sociálního pracovníka v rámci péče o terminálně nemocné osoby. Poté se do hloubky zabývá paliativní péčí pro děti a mládež, zejména chybějícímu dětskému lůžkovému hospici. Udává příklady mobilních hospiců, které poskytují odbornou pomoc dětem v domácím prostředí. Pojetím smrti u dětí a mladistvých dle věkových skupin, se zabývá třetí kapitola této práce. Popisuje, jak dítě chápe smrt od batolecího období až po dospívání. Též popisuje spirituální aspekty péče a detailněji rozebírá spirituální potřeby u dětí, rodičů a sourozenců. Práce se snaží osvětlit nedostatečnost specializovaných zařízení, poskytující respitní pobyty pro těžce nemocné děti.
|
|
|
Úloha multidisciplinárního týmu v geriatrické paliativní péči v kontextu ucelené rehabilitace
VALOŠEKOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá úlohou multidisciplinárního týmu v geriatrické paliativě. Cílem je zmapovat jak paliativní geriatrickou péči, tak pozice, úkony a úkoly členů multidisciplinárních týmů, stejně jako jejich provázanost či případné limity v týmové práci. Cílem práce je rovněž nahlédnout geriatrickou paliativní péči optikou koordinované rehabilitace. Práce je rozdělena do dvou základních částí. První je teoretická a popisuji v ní současný stav tématu. Druhá část práce se zaměřuje na výzkumný cíl. Stanovuji výzkumné otázky, popisuji použitou metodiku výzkumu, předkládám vlastní výzkum a jeho výsledky. Práce má svou diskuzi i závěr. Výsledky mohou čtenářům poskytnout možnost zorientovat se v úloze multidisciplinárního týmu v geriatrické paliativní péči, a nahlédnout ji v kontextu ucelené (koordinované) rehabilitace.
|
|
|
Případová konference jako nástroj sociálního pracovníka na odboru sociálně právní ochrany dětí
ARNOŠTOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá případovou konferencí, která představuje jeden z nástrojů sociální práce s rodinou. Cílem práce je zjistit, jak sociální pracovníci v obci s rozšířenou působností Jindřichův Hradec tuto metodu využívají a zda ji vnímají jako efektivní nástroj své práce. Teoretická část práce se opírá o studium odborné literatury související s tématem a je zaměřena na vymezení pojmů jako sociální práce s rodinou, sociálně právní ochrana dětí, role sociálního pracovníka a případová konference. Dále jsou zde vysvětleny témata jako rodina, funkce rodiny, dysfunkční rodina nebo sociální práce. Praktická část bakalářské práce se věnuje vyhodnocení výzkumných otázek prostřednictvím kvalitativní výzkumné strategie. Potřebná data byla získána pomocí rozhovorů se sociálními pracovníky, kteří mají s realizací případové konference osobní zkušenosti. Získaný materiál jsem metodou otevřeného kódování kategorizovala a následně analyzovala. Na základě těchto kroků bylo možné zhodnotit cíl bakalářské práce a stanovit závěr. Z výsledků výzkumu lze vyvodit, že případové konference jsou sociálními pracovníky hojně využívány, neboť je to metoda, kterou považují za velmi přínosnou a efektivní. Díky této metodě se práce s rodinou stala rychlejší a koordinovanější, o čemž vypovídají i úspěchy, které sociální pracovníci po její realizaci zaznamenávají. Získané výsledky by mohly v praxi posloužit jako podklad k hlubšímu zamyšlení nad tématem nebo se mohou stát inspirací sociálním pracovníkům, kteří s touto metodou pracují.
|
host ::
RSS.