|
|
SPECIFIKA FYZIOTERAPIE U PACIENTŮ PŘEKLÁDANÝCH PO ORTOPEDICKÝCH OPERACÍCH PŘÍMO NA tzv. LÁZEŇSKÉ LŮŽKO
JOHANUSOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá specifikami fyzioterapie u pacientů překládaných po ortopedických operacích na tzv. lázeňské lůžko. Mezi nejčastější ortopedické operace patří totální endoprotézy kolenního a kyčelního kloubu. Příčinou implantací kloubních náhrad je většinou artróza. Je to bolestivé a život znepříjemňující onemocněním, které velmi ovlivňuje kvalitu života pacienta. Aby pacient snížil riziko revizní operace kloubů, je nutná včasná a bezodkladně zahájená rehabilitace, která musí být intenzivní a odborně řízená. Dnešním osvědčeným trendem rehabilitační léčby je časná komplexní péče, která probíhá v lázních formou přímého překladu "z lůžka na lůžko", kdy je pacient z nemocničního lůžka přepraven přímo do lázeňského střediska. Do lázeňského zařízení se často dostávali pacienti se zpožděním, kteří už měli přidružené vertebrogenní a jiné potíže. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána anatomie kolenního a kyčelního kloubu, v další části jsou popsány kloubní náhrady včetně indikací a kontraindikací, dále jednotlivé typy kolenních a kyčelních náhrad a možné komplikace po operaci. Nejdůležitější témata teoretické části jsou popsána v posledních kapitolách, kde jsou rozebrány a podrobně popsány jednotlivé léčebné rehabilitační postupy vhodné pro pozitivní ovlivnění zdravotního stavu pacienta po operaci včetně lázeňské léčby a fyzikální terapie. V praktické části byla použita kvalitativní výzkumná strategie, technika osobní případové studie (kazuistika) s využitím sekundární analýzy dat. Tato strategie byla uskutečněna na 3 vybraných pacientech, kterým po ukončení hospitalizace navazovala ihned časná pooperační léčba tzv. přímý překlad z nemocničního lůžka do lázní. Výzkum byl realizován v Bertiných lázních Třeboň, kam byli pacienti přeloženi desátý den po zákroku. Všem pacientům na první terapii, byla odebrána anamnéza doplněná daty ze zdravotní dokumentace, vstupní kineziologický rozbor, který zahrnoval aspekční, palpační, goniometrické a antropometrické vyšetření v oblasti kolenního a kyčelního kloubu. Dále byl proveden svalový test a vyšetření zkrácených svalových skupin souvisejících s kolenním a kyčelním kloubem dle Jandy, vyšetření chůze, stereotypů a neurologické vyšetření. Po vyhodnocení vstupních dat proběhlo seznámení pacientů s krátkodobým terapeutickým postupem. Při poslední terapii byl odebrán výstupní kineziologický rozbor pro zhodnocení výsledků. V rámci rehabilitace v lázeňském zařízení pacienti navštěvovali každý den různé procedury, byla jim věnována zvýšená pozornost a péče ze strany lékařů, sester a fyzioterapeutů. Během každé terapie jsme se nejprve snažili zaměřit na odstranění aktuálních obtíže a teprve poté korigovat ostatní chyby. Po ukončení terapie pacienti udávali ústup bolesti a větší stabilitu končetiny i celého těla. Z vybraných dat u všech pacientů vyplývá i zlepšení svalové síly, ústup otoku, zvětšení rozsahu pohybu. Těchto výsledků se nám podařilo docílit díky komplexní rehabilitaci a pozitivního přístupu ze strany pacientů.
|
|
|
Vliv metody "Propriofoot Concept" na stabilizaci kolenního kloubu u žen ve vrcholovém sportu v softballu
HOŠTIČKOVÁ, Barbora
Problematika kolenního kloubu je jedním z nejvíce diskutovaných témat týkajících se zranění v profesionálním sportu. V softballu tomu není jinak. Nároky kladené na biomechaniku kolenního kloubu se zvyšují a vyúsťují v poranění kolene a jeho struktur. Kolenní kloub je nejsložitějším kloubem v lidském těle skládající se z tří kostí femuru, tibie a pately a jejich kongruentní plochy vytvářejí skloubení femorotibiální a femoropatelární. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou instability kolene u hráček softballu na vrcholové úrovni. Teoretická část je zaměřena na historii softballu, predilekční místa a důvody zranění v softballu, poukazuji zde na velké nároky stability kolene při rotačním pohybu celého kolenního kloubu a následné zátěže celého těla kladené na tento kloub. Hlavním úkolem této práce bylo vytvoření specifické sestavy posilovacích a stabilizačních cviků (SSC) pro dvě skupiny hráček softballu. Jedna skupina hráček se zaměřila na posílení svalů kolenního kloubu s pomůckami a cviky zvolenými z metody "Propriofoot Concept". Druhá skupina hráček se stejným cílem používala pouze jiné pomůcky k posílení svalů kolenního kloubu ("čočka)", ale sestava cviků byla stejná. SSC měla být pouze doplňkem tréninkové jednotky hráček po dobu 3 měsíců. Dále jsem se zaměřila na porovnání obou skupin a vybraných metodik. Praktická část je zpracována metodou kvalitativního výzkumu. Zkoumaný soubor hráček čítá čtyři hráčky ze softballového týmu Žraloci Ledenice. Věk hráček se pohybuje v rozmezí 18 až 21 let. Pro kvalitní výsledky bylo provedeno sledování hráček během jejich cvičební jednotky jednou týdně a pro jejich potřeby zpracován manuál provedení cviků. Hráčky cvičily třikrát týdně, z toho dvakrát individuálně podle jejich potřeb a bez mého sledování. SSC se v průměru pohybovala v rozmezí 15 - 20 minut. Tato práce může být v budoucnu využita jako pomocný materiál ke cvičení nejen se sportovci ve vrcholovém sportu, ale i pro osoby s instabilitou kolenního kloubu bez sportovního zaměření. Práce je vhodná jako studijní materiál pro fyzioterapeuty, trenéry a hráčky či hráče nejen softballu, ale i baseballu, který zatěžuje kolenní kloub stejným způsobem.
|
|
|
Stabilizace kolene u hráček fotbalu při respektování jejich fáze menstruačního cyklu bez používání hormonální antikoncepce
VOCEDÁLKOVÁ, Simona
Problematika kolenního kloubu a jeho struktur je v dnešní době v oblasti sportu, zejména ve fotbale, velmi aktuální. Souvisí to se zvyšujícími se nároky, které jsou kladeny na aparát svalový i ligamentózní. Kolenní kloub je velmi složitý funkční celek, skládající se z mnoha kostí a intraartikulárních útvarů. Tibia, femur a patela mezi sebou vytvářejí skloubení femorotibiální a femoropatelární. Oba tyto klouby tvoří jeden anatomický kloub kolenní. V souvislosti s jeho specifickou strukturou umožňuje tento složitý anatomický prvek dvě zdánlivě neslučitelné funkce stabilitu a pohyblivost. Zmíněné funkce kolene jsou také závislé na správném postavení celé dolní končetiny, především ve stoji a při chůzi. Stabilní postavení kolene je z energetického hlediska velmi ekonomické. Na obou funkcích se podílí dynamické a statické stabilizátory. První skupina tvoří aktivní podporu a je zastoupena svaly. Druhá skupina zajišťuje pasivní oporu kloubu a patří sem vazy, menisky, kloubní pouzdro a tvar kloubních ploch. V ženském fotbale jsou nejvíce traumatizovány dolní končetiny především kotníky a kolena. Dle Engebretsena a Steffena (2006) tvoří koleno 26% všech zranění ve fotbale žen. U hráček fotbalu dochází více než u mužů fotbalistů ke zranění kolenních vazů hlavně lig. cruciatum anterius (LCA). V LCA se nachází receptory pohlavních hormonů estrogenů a progesteronu. Tyto hormony mají přímý vliv na strukturu LCA. V menstruačním cyklu stoupá laxicita kolenního kloubu během ovulace a luteální fáze (15. den cyklu konec MC). V tomto období je ženské koleno nejnáchylnější ke zranění. Tato bakalářská práce se zabývá právě problematikou kolenního kloubu u hráček fotbalu. Pojednává také o pravidelném kolísání ženských endogenních (pohlavních) hormonů a jejich vlivu na laxicitu ligament. Teoretická část je zaměřena na historii fotbalu, rozdíly mezi ženami a muži a predilekční místa zranění v ženském fotbale. Také je zde rozebrán kolenní kloub z hlediska anatomického, biomechanického a kineziologického. Zvláštní kapitola pak popisuje specifika ženského kolene. Konec teoretické části je věnován fyziologii menstruačního cyklu, ženským pohlavním hormonům a jejich vlivu na ligamenta. Hlavním úkolem této práce bylo sestavení specifické sestavy cviků (SSC) pro skupinu hráček fotbalu. Tato SSC se zaměřovala především na posílení svalů podílejících se na pohybech v kolenním kloubu a na stabilizaci tohoto kloubu. SSC měla posloužit jako doplněk klasického tréninku a byla zařazena do tréninkové jednotky po dobu dvou měsíců. Dalším cílem bylo porovnat efektivitu SSC u skupin "A" a "B". Členky skupiny "A" cvičily v jednotlivých fázích menstruačního cyklu určené cviky, které měly pozitivně ovlivňovat stabilitu kolenního kloubu v souvislosti se zvýšenou nebo sníženou laxicitou ligament z důvodu působení ženských hormonů. Skupina "B" pak fyziologii menstruačního cyklu nezohledňovala a cvičila pouze na základě náhodného výběru cviků. V praktické části práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Zkoumaly se čtyři hráčky jednoho jihočeského fotbalového týmu. Výzkumný soubor se pohyboval ve věku od 19 do 26 let. Dívky v době výzkumu neužívaly hormonální antikoncepci. Pro zpřesnění výsledků vstupního a výstupního měření jsem hráčky vyšetřovala mezi 5.-6. dnem jejich menstruačního cyklu s rozestupem dvou měsíců. Objektivizace výsledků jsem se snažila dosáhnout pomocí čtyř specifických testů. Jedním z těchto testů bylo bodové skóre Functional movement screen (FMS). Vstupní hodnocení FMS se pohybovalo v rozmezí 22 25 bodů. Při výstupním hodnocení vzrostlo na 27 30 bodů. Má práce je nejspíše první tohoto zaměření. Jejím přínosem by mohla být redukce počtu zranění kolenního kloubu u hráček fotbalu. Práci považuji za informační materiál pro trenéry, realizační týmy a samotné hráčky fotbalu. V budoucnu se může stát impulzem pro další výzkum dané problematiky.
|
|
|
Význam pravidelných kondičních aktivit před plánovaným ortopedickým operačním zákrokem
KOTLABOVÁ, Sandra
Bakalářská práce se zabývá vlivem pravidelných kondičních aktivit před plánovaným ortopedickým operačním zákrokem. Pojednává o využití speciálních metodik fyzioterapie a fyzikální terapie, které napomáhají pacientům připravit se na operační zákrok a pooperační rehabilitaci. Nejčastějším plánovaným ortopedickým zákrokem v České republice je totální endoprotéza kyčelního kloubu, přičemž ročně je aplikováno až 10 000 náhrad. Následovaná je neméně frekventovanou endoprotézou kloubu kolenního. Provádění jakékoliv vhodně zvolené kondiční aktivity před operačním zákrokem může být pro pacienta velice přínosné a žádoucí. V teoretické části jsou shrnuty dosavadní poznatky o anatomii a biomechanice nosných kloubů dolní končetiny kolenního a kyčelního. Dále jsou podrobně popsány samotné kloubní náhrady. Zmíněn je vývoj náhrad v průběhu historie, jednotlivé typy endoprotéz a vkládaných komponent a v neposlední řadě i používané operační přístupy pro implantaci náhrad. Práce popisuje i vhodné fyzioterapeutické postupy a metody fyzikální terapie, které mohou být aplikovány v rámci předoperačního období. Cílem bakalářské práce je zmapovat, zdali pravidelné kondiční aktivity v období před operací mají vliv na průběh pooperační rehabilitace. V praktické části bylo k dosažení cílů použito metody kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhl formou kazuistik, pomocí rozhovoru, pozorování a fotografické dokumentace. Výzkumu se zúčastnily tři pacientky, všechny diagnostikovány pro kloubní artrózu, dvě kloubu kyčelního a jedna kolenního. Ani u jedné pacientky nezabrala konzervativní léčba, proto byly doporučeny na operativní léčbu spočívající v nahrazení poškozeného kloubu. Při prvním setkání proběhlo odebrání anamnézy a provedení kineziologického rozboru. Po vyhodnocení vstupních dat proběhlo seznámení pacientek s terapeutickým postupem. Terapie probíhala po dobu jednoho měsíce, vždy třikrát týdně. Po ukončení terapie byl proveden výstupní kineziologický rozbor. Následně byl od každé z pacientek získán subjektivní názor na průběh terapie a změny, které po terapii pocítily, pomocí nestrukturovaného rozhovoru. Všechna data byla zaznamenána a následně vyhodnocena. V rámci terapie byly nejprve ošetřeny lokální nálezy, konkrétně omezení kloubní hybnosti, otoky měkkých tkání v okolí kloubů a zkrácené nebo oslabené svaly. Použity byly i techniky senzomotoriky, které jsou vhodné pro korekci plochonoží nebo hallux valgus. Pro posílení celého trupu a nabytí stabilizační funkce bránice byly použity stabilizační techniky PNF a aktivace HSS. Následovalo i posílení horních končetin pro budoucí chůzi o berlích. Posledním bodem po ošetření lokálních nálezů bylo celkové zařazení kloubu do správných pohybových stereotypů. Po ukončení terapie pacientky udávaly lehký ústup bolesti a větší stabilitu končetiny i celého těla. Z vybraných dat vyplývá i zlepšení svalové síly u všech pacientek minimálně o půl stupně v poškozených kloubech. Ukazatelem pokroku je i srovnání goniometrického vyšetření před a po terapii, kdy došlo ke zvětšení rozsahu kloubní pohyblivosti. Operační zákroky proběhly bez jakýchkoliv komplikací a následná rehabilitace byla pro pacientky bezproblémová.
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů s rupturou ligamentum cruciatum anterius (LCA) při chirurgické a konzervativní terapii
PÍCHA, Radek
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou poranění předního zkříženého vazu (ligamentum cruciatum anterius - LCA). Přední zkřížený vaz je důležitým stabilizátorem kolenního kloubu. Při lézi LCA dochází k závažným biomechanickým změnám kolene. K poškození LCA nejčastěji dochází násilnou hyperextenzí nebo rotací kolenního kloubu. Poranění LCA je dnes poměrně častým zraněním. Ve sportovní medicíně se u pacientů ve věku 16-45 let vyskytuje s incidencí 1 na 1750 obyvatel. V současné době je terapie poškozeného LCA velmi účinná, a to především díky moderním přístupům v medicíně a následné rehabilitaci. Součástí této práce je rozbor anatomie a biomechaniky kolenního kloubu, v další části jsou popsány mechanismy poranění LCA, vyšetřovací metody a možnosti následné terapie. Část této práce je věnována porovnání konzervativní a chirurgické terapie. V této kapitole jsou zmíněny okolnosti, podle kterých se rozhoduje mezi konzervativní a chirurgickou terapií. Pro výběr vhodné terapie jsou nejdůležitější individuální potřeby pacienta. Hlavním cílem této práce bylo porovnání efektivity léčebných postupů u konkrétních pacientů a sestavení krátkodobého a dlouhodobého léčebného plánu. Pro praktickou část bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Byli zkoumáni 3 probandi po operativní a 2 po konzervativní terapii. Sledování a terapie u chirurgicky léčených pacientů probíhalo mezi 2. a 6. pooperačním týdnem, výzkum u konzervativních pacientů probíhal po dobu 6 týdnů. Pacienti byli převážně sportovci ve věku 18 až 24 let. Bylo u nich provedeno vstupní a výstupní kineziologické vyšetření, rehabilitační léčba a hodnocení úspěšnosti léčby pomocí Lysholmova bodového skóre. Toto skóre vyjadřuje funkčnost kolenního kloubu. Celkové skóre se určí na základě bodového hodnocení stability kolenního kloubu, bolesti, otoku aj. Vstupní hodnocení Lysholmova bodového skóre se u operativně léčených pacientů pohybovalo v rozmezí 32-34 bodů, při výstupním hodnocení skóre vzrostlo na 48-75 bodů. Vstupní hodnocení se u konzervativně léčených pacientů pohybovalo mezi 73-76 body, při výstupním vyšetření hodnocení vzrostlo na 76-81 bodů. K většímu bodovému nárůstu došlo u operovaných pacientů. U pacientů po plastice LCA je při kvalitně provedené rehabilitaci možný nárůst hodnocení až na plných 100 bodů (hodnocení excelentní). U konzervativní terapie je šance k dosažení této hranice podstatně menší. Dalším důležitým údajem v této práci jsou výsledky antropometrie. Ukázalo se, že mezi vstupním a výstupním měřením došlo k velmi podobnému nárůstu svalové hmoty u všech pacientů. Nárůst obvodu quadriceps femoris se pohyboval okolo 1,5cm a tricepsu surae okolo 1cm. Při výstupním vyšetření se ukázalo, že u většiny pacientů stále chybí minimálně 1cm v obvodu quadriceps femoris oproti zdravé noze. Podobný ukazatel se objevil také u testování svalové síly. Vyšetření bylo zaměřeno převážně na testování extenzorů a flexorů kolenních kloubů. U všech pacientů došlo k nárůstu svalové síly. U operovaných pacientů bylo maximálně dosaženo svalové síly 4+. Rozsah flexe kolenního kloubu se u operovaných pacientů zvýšil během terapie přibližně o 40% (odpovídá nárůstu 50° mezi vstupním a výstupním vyšetřením). Průměrná flexe kolene v 6. týdnu po operaci byla 100°. Krátkodobý rehabilitační plán se prvotně zaměřuje na odstranění otoku a bolesti. Dále je pozornost věnována nácviku chůze o francouzských holích a obnovení rozsahu pohybu v kolenním kloubu a jeho stabilizaci. Cílem dlouhodobého rehabilitačního plánu je postupný návrat ke společenským a sportovním aktivitám. V popředí dlouhodobého léčebného plánu je důležitý kvalitní svalový trénink. Závěrem je důležité sdělit, že se nedá jednoznačně určit, zda je vhodnější či účinnější chirurgická nebo konzervativní terapie. Pro rozhodování se musí vzít v potaz individuální potřeby pacienta. Práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů ke zkvalitnění péče o pacienta s diagnózou rpt. LCA.
|
|
|
Prevence poranění měkkého kolene v atletice
KRÁLOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou poranění měkkých struktur kolenního kloubu. V atletice je poranění měkkých tkání kolenního kloubu jedním z nejčastějších zranění. Velmi často je poškozen přední zkřížený vaz. Vhodně zvolenými postupy fyzioterapie lze preventivně působit na vznik poranění a předejít tak vzniku patokineziologických následků v oblasti kolenního kloubu a celého pohybového aparátu. Prvním cílem práce bylo vysledování problematiky spojené s poraněním měkkého kolene u vybraných atletů. Druhým cílem bylo sestavení a aplikace vlastního metodického postupu terapie na základě získaných poznatků a zjištění, do jaké míry měla terapie vliv na zkoumané atlety s poraněním kolenního kloubu. Teoretická část práce shrnuje základní poznatky z oblasti anatomie, kineziologie, dále nejčastěji poraněné měkké struktury kolenního kloubu, nejdůležitější vyšetřovací metody, možnosti terapie a prevenci tohoto poranění. Pro vlastní praktický výzkum byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Soubor obsahoval celkem čtyři náhodně vybrané atlety. Dva atleti byli vybráni ze skupiny běžců se specializací na krátké tratě a dva atleti ze skupiny běžců na dlouhé tratě. Po anamnestickém rozhovoru a vstupním kineziologickém rozboru byly sestaveny čtyři individuální terapeutické plány. Byly zaměřeny na zvětšení rozsahu pohybu, zvýšení svalové síly, obnovení statické a dynamické stability kolenního kloubu a odstranění porušených pohybových stereotypů. Správnost výběru prvků terapie a terapeutického plánu potvrzují pozitivní výsledky vyšetření u všech pacientů. Stupeň zlepšení pozorovaných pacientů byl ovlivněn individualitou a přístupem pacienta. Pozitivní účinky terapie je možné předpokládat i do budoucna a přiklonit se tak k existenci preventivního působení, zejména v rovině sekundární prevence. K rozšíření práce a objektivizaci dat související s uvedenou problematikou doporučuji doplnění praktické části práce o přístrojové vyšetření pomocí elektromyografie, posturografie či digitální baropodometrie.
|
|
|
Prevence a terapie úrazů kolen ve fotbale
BENEŠOVÁ, Michaela
Má bakalářská práce se zabývá problematikou poranění kolenního kloubu. Zvolené téma, Prevence a terapie úrazů kolen ve fotbale, představuje širokou oblast možných zranění. Součástí práce je rozbor složité anatomické stavby a biomechaniky kolene. Část věnovná úrazům, poukazuje na mechanismus úrazu, od kterého se odvíjí další vyšetření, stanovení diagnózy a návrh následné terapie. Neopomenutelnou kapitolou je prevence úrazů kolen, jež popisuje jakými činnostmi můžeme těmto zraněním předcházet. Cílem této práce bylo posoudit účinnost léčby ruptury předního zkříženého vazu u dvou probandů ve vztahu návratu ke sportovním aktivitám a dále podat informace z teoretické oblasti týkající se především anatomie a prevence úrazů. Pro kvalitativní výzkum byli vybráni náhodně dva fotbalisté okresní úrovně, s rupturou ligamentum cruciatum anterius. Výzkum probíhal během jejich terapie za použití technik neřízeného rozhovoru, pozorování, kazuistik a sekundární analýzy dat. Výsledkem bylo zjištění úspěchů v účinnosti terapie. Oba pacienti, sportovci, po 3 měsících dosáhli takového zdravotního stavu, který jim umožnil provozovat lehké sportovní aktivity bez omezení. Jedná se především o jízdu na rotopedu, plavání, chůzi, běh po rovině i v terénu, vhodná je také cyklistika. Dodržování těchto doporučených sportovních aktivit je důležité, protože v případě nepřiměřeného přetěžování kolene mohou nastat zdravotní komplikace vedoucí až k recidivě nebo i poškození dalších struktur kolenního kloubu.
|
|
|
Fyzioterapeutické postupy po poškození měkkého kolene
JAKEŠOVÁ, Kateřina
Abstrakt Za téma mé bakalářské práce jsem zvolila fyzioterapeutické postupy po poškození měkkého kolene. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit zda vhodnou a včasnou preventivní léčbou lze předejít akutnímu poranění kolenního kloubu u chronicky nestabilních kolen, popřípadě lze- li zabránit opakování akutního problému po již proběhlém traumatu s pokračujícími problémy nestability. Výzkum byl prováděn kvalitativním způsobem pomocí kazuistik a to na dvou probandech ženského pohlaví, které měly potíže s chronickou instabilitou kolene. S první pacientkou probíhala terapie od 15. 1. do 6.4. , s druhou pacientkou od 24. 1. do 14.4, to znamená přibližně 3 měsíce. V průběhu rehabilitační léčby se zaměřuji na terapii senzomotorickou stimulací. Terapie probíhala na dvou různých fyzioterapeutických ambulancích, kde jsem měla k dispozici většinu potřebných pomůcek. Obě pacientky s chronickou instabilitou kolenního kloubu byly podobného věku a terapie probíhala přibližně stejný časový úsek. První pacientka, jejíž sportovní aktivita je přiměřená a pravidelně doma cvičila, se rychle zotavovala jak v subjektivních tak objektivních příznacích, a předpokládám další postupné zlepšování jejího stavu. U druhé pacientky se bolest mění spíše v závislosti na sportovní zátěži, ale došlo k odstranění fenoménu {\clq}qgiving way``. Z objektivního hlediska byly problémy úplně odstraněny. V souvislosti s těmito poznatky byly pacientky řádně poučeny o terapii, kterou mohou samy doma provozovat a doporučeno v jejím pokračování, popřípadě docházení na pravidelné kontroly a zakoupení nestabilní plochy na doma.
|
|
|
Poranění kolenního kloubu a následná fyzioterapie po plastice křížových kolenních vazů
ŠKABROUD, Libor
Tato práce se zabývá problematikou poranění vazivového aparátu kolenního kloubu, především poraněním ligamentum cruciatum anterius. V teoretické části podává přehled základních informací týkajících se problematiky poranění vazivového aparátu kolene. Dále nabízí přehled recentních fyzioterapeutických metod užívaných u pacientů po plastice ligamentum cruciatum anterius. Vyhodnocením výsledků výzkumu, který byl zaměřen na porovnání efektivity fyzioterapie u dvou pacientů (aktivního sportovce a nesportovce) po plastice LCA, bylo zjištěno, že efektivněji probíhala terapie u pacienta sportovce, a to především ve smyslu rychlejšího nárůstu svalové hmoty.
|
|
|
Spolehlivost vyšetření SPECT při diagnostice poranění menisků kolenního kloubu
VYTOPILOVÁ, Helena
Vzhledem k uložení menisků uvnitř kolenního kloubu je obtížné diagnostikovat poranění. Vyšetření lze provádět mnoha způsoby RTG, SONO a MRI. Část práce se zabývá těmito způsoby vyšetření. Největší část bakalářské práce je zaměřena na nukleární medicínu {--} detekce ionizujícího záření, zobrazovací metody, ale především neinvazivnímu vyšetření {--} kostní scintigrafie s použitím zobrazení SPECT. SPECT je tomografickou variantou běžné planární scintigrafie. SPECT vyšetření kolenních kloubů následuje po třífázové scintigrafii, která je kombinací dynamické a statické scintigrafie. Další část je věnována invazivní široce užívané metodě, artroskopii. Artroskopie je endoskopická metoda umožňující z minimálního přístupu vizuální diagnostiku a operační řešení. V závěru práce je hodnocen soubor pacientů vyšetřených metodou SPECT a posléze artroskopicky. Výsledky obou metod jsou porovnány. Cílem mé práce je publikovat stav metody SPECT u vyšetření menisků kolenních kloubů.
|
host ::
RSS.