|
|
Šikana, agresivita a agresivní projevy mezi odsouzenými
KRZÁK, Jiří
Předkládaná bakalářská práce se zabývá popisem agresivních projevů odsouzených a rozborem možných příčin těchto negativních jevů za zdmi věznic. Pozornost je věnována jak agresi mezi vězni navzájem, tak vůči zaměstnancům. Zabývám se též penitenciární problematikou šikany a zneužívání návykových látek vězeňskou subkulturou. V první části je pozornost věnována jednotlivým formám agrese v penitenciární prostředí, které jsou zde členěny dle agresorem ohrožovaných objektů a způsobem agresivního projevu. Další kapitoly se věnují jednotlivým faktorům ovlivňujícím agresivní chování přímo v peniterciárním prostředí. Jsou zde podrobněji popsány příčiny, které objektivně ovlivňují možný výskyt negativních jevů ve věznicích. Na rozbor příčin agrese navazuje část, která se zabývá některými možnostmi prevence nežádoucího chování od pomoci zákonem daných prostředků až po vlastní profesionalizaci personálu Vězeňské služby ČR. Statistický výzkum v závěrečné části je zaměřen na množství výskytu jednotlivých předpokládaných činitelů, které negativně ovlivňují či ovlivnily agresivitu odsouzených.
|
|
|
Vliv rodinného prostředí na vznik a rozvoj poruch chování u dětí.
ZAVADILOVÁ, Dita
Poruchy chování se vymykají z přiměřeného chování v určitém věku a v určitém sociokulturním prostředí. Jedinec s poruchami chování porušuje určité normy chování (morální nebo právní normy). Příčiny mohou být vrozené (dědičné), které jsou méně závažné či důsledkem výchovy (vlivy vrstevníků, rodiny, party), kdy mladý člověk tak napodobuje své okolí. Poruchy chování lze obecně charakterizovat jako odchylku v oblasti socializace, kdy jedinec není schopen respektovat běžné normy chování na úrovni odpovídající jeho věku.
|
|
|
Možnosti zvládnutí situace při napadení posádky záchranné služby
SVITÁKOVÁ, Hana
Abstrakt V současné době stále častěji média informují o nejrůznějších útocích, projevech agrese, trestných činech či napadeních. Jedná se ve své podstatě o charakteristiky mezilidských vztahů, které nás každodenně provázejí. S těmito negativními projevy lidského chování se můžeme setkat i v profesní linii. Jedná se zejména o činnost pomáhajících profesí. Mezi pomáhající profese mimo jiné patří také členové výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby, kteří každodenně poskytují přednemocniční neodkladnou péči pacientům v akutním stavu. Napadených a zraněných záchranářů přibývá, problémová situace na místě zásahu často není členy posádky zdravotnické záchranné služby vhodně řešena a je znemožněno kvalitní odvedení péče o pacienta. V rámci bakalářské práce byl proveden kvantitativní výzkum. Sběr dat byl zhotoven metodou dotazování. Kvantitativní výzkum byl realizován technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři, výjezdové sestry, lékaři a řidiči Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výzkum byl realizován v průběhu dubna roku 2008. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, praktické a teoretické. Cílem práce bylo zmapovat problematiku napadení posádek zdravotnické záchranné služby. Cíl byl splněn. Byly stanoveny tyto tři hypotézy. Hypotéza č. 1: Zdravotnický záchranář se cítí být ohrožen ze strany pacienta/klienta více než řidič vozidla zdravotnické záchranné služby. Hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza č. 2: Lékař zdravotnické záchranné služby se cítí být ohrožen ze strany pacienta/klienta méně než zdravotnický záchranář. Hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza č. 3: Zdravotničtí záchranáři zvládají techniku sebeobrany více než zdravotní sestry na zdravotnické záchranné službě. Hypotéza nebyla potvrzena. Výsledky výzkumu budou prezentovány na www.zzsjck.cz. Budou předpokladem pro realizaci kurzů sebeobrany ve spolupráci se Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
|
Náročnost a rizika práce sester při poskytování ošetřovatelské péče agresivnímu klientovi.
VORLOVÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce je zaměřená na náročnost a rizika sester při poskytování ošetřovatelské péče agresivnímu klientovi. Teoretická část práce je zaměřena na vznik agresivního chování, na druhy agrese a vyvolávající příčiny agresivního chování. Jsou zde popsány ošetřovatelské části problému, jako je příprava na oddělení na příjezd neklidného klienta, příjem agresivního jedince na oddělení, úloha sestry na psychiatrii. Dále jsou zde rozebrány metody slovního a jiného uklidňování a formy fyzického omezení klienta. Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativního přístupu, metody dotazování, techniky sběru dat polostrukturovaného rozhovoru. Polostrukturovaný rozhovor měl 28 a každý respondent měl možnost se vyjádřit svými slovy. Sběr dat probíhal v Psychiatrické léčebně v Havlíčkově Brodě, v Psychiatrické léčebně v Bohnicích a na psychiatrickém oddělení v Českých Budějovicích a odpovídali sestry, které pracují s agresivními klienty. Část s výsledky byla zpracována částečně do grafů, částečně do tabulek a nebo popsáním a rozebráním jednotlivé otázky podle odpovědí dotazovaných. V práci bylo vytyčeno 5 cílů, všechny tyto cíle byly ve výsledcích výzkumné části postupně splněny. Na výzkumné otázky, kterých bylo dohromady 8, bylo postupně ve výzkumné části odpovězeno a byly pro ně stanoveny hypotézy. Závěrem lze tedy dodat, že náročnost a rizika práce sester při ošetřování agresivních klientů jsou značná. Sestry znají bezpečnost práce s agresivními klienty a znají plán postupu jak předcházet poranění ošetřovatelského personálu, samotného klienta i ostatních klientů. Vědí, čím se řídit při fyzickém napadení agresivním klientem a využívají při své práci omezovací prostředky. Výsledky dále ukázaly, že sestry by uvítali tréninkový výcvik a výcvik sebeobrany, který se neprovádí a praktický nácvik komunikace s agresivním klientem považují za přínosný. Sestry by uvítali na svých odděleních více mužského ošetřovatelského personálu.
|
|
|
Metafora ženských emocí
SCHULZOVÁ, Martina
Část teoretická bude věnována nejprve emocím obecně. Sledováno bude i postavení ženy ve společnosti z hlediska fylogenetického, způsob jejího emočního prožívání a možnosti vyjádření jejích agresivních pocitů v tomto vývoji. Zvláštní důraz bude kladen na agresi a její podobu v psychosomatice a ve výtvarném projevu. Zmíněn bude i význam mateřské role u ženy - její absence v barevné symbolice. V části praktické bude nejprve představen vlastní ateliér kreativních činností a posléze se budu zabývat otázkami: - Proč chtějí některé současné ženy malovat? - Jaké ženy chtějí malovat? - Proč tyto ženy malují právě u mne? - Proč a jaká témata či techniku si tyto ženy vybírají? Praktickou část budou doprovázet kasuistiky žen a barevné přílohy související s agresí ve výtvarném podobenství. V závěru práce bude pojednáno o uplatnění arteterapie v ateliéru, spočívajícím na bázi dobrovolné zájmové kreativní činnosti.
|
|
|
Prevence proti násilí
TRENČINSKÁ, Marcela
Bakalářská práce ve své teoretické části seznamuje se slovníkovým výkladem pojmů násilí, agrese, prevence a předškolní výchova, věk. Dále pak názory některých odborníků, konkrétní příčiny vzniku násilí a možná řešení předcházení násilí. V praktické části se práce zabývá projektem prevence proti násilí, který byl alespoň částečně realizován v mateřské škole. A následně hodnocen v závěru k projektu.
|
|
|
Soužití se členem rodiny trpícím bipolární poruchou
KANDĚROVÁ, Alena
Práce se zabývá duševním onemocněním s důrazem na poruchu osobnosti (afektivní poruchy - bipolární porucha).Úvodní část je soustředěna na vztah společnosti a její nahlížení na duševně nemocné a z toho vyplívající stigma. Další teoretická část popisuje základní terminologii jednotlivých výrazů, dále se vztahujících k hlavnímu tématu tj. bipolární porucha osobnosti.
|
|
|
Příspěvek k poznání etologie německého ovčáka
VICKOVÁ, Pavlína
V práci jsou popsány uměle vyvolané modelové situace chování psů, při kterých byla vyhodnocována agrese, dominance, strach a submise. K pokusu byli použiti tři psi, dva pětiletí němečtí ovčáci - bratři a třináctiletý kříženec německého ovčáka. Pro výchozí modelové situace byly použity metody dle R. Abrantese. Všechny situace byly možné pozorovat jak v sourozeneckém, tak v nepříbuzenském vztahu. Na příkladu modelových situací bylo zjištěno, že mezi sourozenci se vytvořila společenská hierarchie charakteristická pro smečku a ve vypjatých situacích se spojovali ke společné obraně proti třetímu, staršímu psovi.
|
|
|
Fotbaloví fanoušci - hooligans na našich stadionech
KROČÁK, Pavel
Bakalářská práce se zabývá problematikou radikálních fotbalových fanoušků. Teoretická část přibližuje problematiku fotbalového chuligánství a její vývoj v Evropě. Praktická část byla zaměřena na potvrzení hypotéz: č. 1 - většina občanů ČR má strach z chování radikálních fotbalových fanoušků. č. 2 - většina společnosti spoléhá na činnost státních orgánů k ochraně proti kriminalitě těchto fanoušků. Z výzkumu prováděného dotazníkovým šetřením vyplynulo potvrzení těchto hypotéz s ohledem na to, že většina respondentů pocházela z Jihočeského kraje a má informace ohledně činnosti hooligans většinou z médií.
|
|
|
Obtížný pacient v práci sestry
ZUZÁKOVÁ, Marie
Tématem bakalářské práce je {\clqq}Obtížný pacient v práci sestry``. Práce je rozdělena do 10 kapitol. Teoretické poznatky jsou uvedeny v kapitole {\clqq}současný stav``. Teoretická část je věnována obecnějším tématům jako je specifika práce sester vybraných oddělení, role sestry, profesionální vlastnosti sestry, ale pozornost je upřena především specifickým situacím na základě kterých může být pacient označen jako {\clqq}obtížný``, jsou to kapitoly popisující osobnost člověka ovlivňující roli pacienta, reakce pacientů na nemoc, agresivita, příčiny agresivního chování a další. Závěr je věnován psychické zátěži sester a syndromu vyhoření. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaká kriteria mají sestry při výběru a stanovení pořadí obtížného pacienta. Byly zvoleny dvě hypotézy: Pacienti jsou sestrami označováni za {\clqq}obtížné`` rozdílně, dle specifik oddělení. Význam na označení pacienta jako obtížného, mají nároky kladené na ošetřovatelskou péči. Výzkum byl proveden na vybraných odděleních: ARO, JIP, ONP, CHO Nemocnice České Budějivice a.s. Bylo rozdáno 140 dotazníků, 97 jich bylo vráceno. Návratnost činila 69%. Dotazník obsahoval 22 otázek, které měly poskytnout odpovědi na předpokládané domněnky (hypotézy). Cíl práce byl splněn a výzkumem bylo zjištěno, že nejčastěji zmíněným kritériem, které ovlivňuje hodnocení a pořadí {\clqq}obtížného`` pacienta je nespolupráce, neklid, intoxikace drogou a alkoholem. Pořadí {\clqq}obtížného`` pacienta sestry určily téměř schodně. Nejvíce obtížného označily sestry pacienta agresivního, dále neklidného a zmateného pacienta. První hypotéza nebyla potvrzena, protože sestry se při označení {\clqq}obtížného`` pacienta téměř shodovaly, bez ohledu na různá specifika oddělení. Druhá hypotéza byla potvzena, protože výzkumem zjištěno, že péče o {\clqq}obtížného`` pacienta má své nároky na personální obsazení ve směně a na vzdělání sestry. Doporučením pro praxi je dle poptávky respondentů především možnost zúčastnit se více seminářů a kurzů, zaměřených na dané téma.
|
host ::
RSS.