Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  začátekpředchozí17 - 24  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zhodnocení parametrů kvality a oživení povrchových vod na území zasaženém povrchovou těžbou hnědého uhlí
VLÁŠEK, Ondřej
Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnocení parametrů kvality a oživení povrchových vod na území zasaženém povrchovou těžbou hnědého uhlí. Výzkum probíhal na Velké podkrušnohorské výsypce, a tocích neovlivněných výsypkou.. Na vybraných lokalitách byly měřeny hodnoty pH, vodivosti, alkality, nasycení kyslíkem, teplotu a odebíral vzorky makrozoobentosu. Vody na výsypce jsou charakteristické vysokými koncentracemi rozpuštěných látek a alkality. Druhová rozmanitost je těchto vodách nižší a je ovlivněna nejen chemickými ukazateli, ale také charakterem substrátu dna.
Společenstva vážek odvodňovacích kanálů Radovesické výsypky.
TICHÁNEK, Filip
Na odvodňovacích kanálech byl zjišťován výskyt a habitatové preference ohrožených druhů vážek a jejich společenstev
Hodnocení aktuálního stavu krajiny Mostecka
RADOŠOVÁ, Tereza
Práce se zabývá srovnáním flóry mezi rekultivovanými plochami a plochami ponechanými sukcesi na výsypkách v Severočeské hnědouhelné pánvi. Mapované výsypky leží nedaleko měst Mostu a Duchcova. Těžba uhlí a následné rekultivace mají v této oblasti dlouholetou tradici. První zmínky o těžbě uhlí na Mostecku se váží k roku 1613. Jakákoliv těžba narušuje ráz a strukturu krajiny, proto se provádí určitá opatření, která vedou k její obnově. Cílem práce je podchytit a zhodnotit aktuální složení vegetace na vybraných plochách, zařadit oblasti dle Katalogu biotopů a celkově zhodnotit současný stav krajiny na Mostecku.
Stav chemických parametrů povrchových vod vybrané části území Podkrušnohorské výsypky na Sokolovsku
KORANDOVÁ, Martina
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit stav chemických parametrů na rekultivovaném území Velké podkrušnohorské výsypky, porovnání s historickými daty a sledování změn v průběhu roku. Chemickým rozborem vod jsem zjišťovala hodnoty kationtů, aniontů, pH, CHSK, vodivosti a KNK. Charakteristické pro výsypkové vody jsou jako dominantní prvek sírany a vysoké hodnoty pH, které způsobují cyprisové jíly z nadložní sloje.
Ekonomické zhodnocení rekultivací ploch narušených povrchovou těžbou na Sokolovsku.
ZAORALOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá ekonomickým zhodnocením rekultivovaných ploch narušených povrchovou těžbou na Sokolovsku. Základem je rešerše literatury, týkající se historie a současnosti hornické a rekultivační činnosti na Velké podkrušnohorské výsypce a také se týkající zpracování získaných rozpočtů a realizačních cen od těžařské společnosti Sokolovská uhelná, právní nástupce a. s. Získaná data byla převedena do tabulkové formy s cílem zhodnotit vynakládané finanční prostředky na vybrané etapy rekultivací. V závěru je shrnuta efektivnost rekultivačních nákladů, udržování a využívání zrekultivovaných ploch.
Biodiverzita a populační dynamika drobných zemních savců na několika typech rekultivací na Velké podkrušnohorské výsypce
CHARVÁTOVÁ, Pavla
Cílem diplomové práce bylo popsat biodiverzitu a pokusit se nastínit populační dynamiku drobných zemních savců v oblasti Velké podkrušnohorské výsypky. Během vegetační sezóny 2009 a 2010 bylo provedeno celkem šest terénních odchytů drobných savců. Odchyty probíhaly standardní metodou CMR (capture-mark-recapture)do živolovných pastí ve kvadrátech na pěti lokalitách s různým typem rekultivace- hydrická, lesnická (lokalita olšina Klondajk, lokalita bor Klondajk), zemědělská a řízená sukcese. Zjištěná data byla zpracována v programu Microsoft Office Excel 2003 a pomocí kanonické korespondenční analýzy (CCA) v Canoco for Windows. V roce 2009 bylo odchyceno celkem 67 jedinců pěti druhů drobných zemních savců: Apodemus flavicollis, Microtus arvalis, M. agrestis, Myodes glareolus a Sorex araneus Nejvyšší druhová diverzita (3 druhy) byla zaznamenána na lokalitě s hydrickou rekultivací. Nejvyšší abundance (20 jedinců), byla zjištěna na lokalitě s lesnickou rekultivací olšina Klondajk.V roce 2010 bylo odchyceno 258 jedinců 7 druhů: Apodemus flavicollis, A. sylvaticus, Microtus arvalis, M. agrestis, Myodes glareolus, Sorex. araneus a Micromys minutus. Tak jako v roce 2009 byl nejvyšší počet drobných savců zaznamenán v olšině Klondajk (60 jedinců) a nejvíce druhů (7) bylo zjištěno na lokalitě s hydrickou rekultivací.
Hodnocení výskytu invazních a expanzivních druhu rostlin na rekultivovaných plochách Velké podkrušnohorské výsypky
SYRVATKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá mapováním aktuálního výskytu bolševníku velkolepého na rekultivovaných plochách Velké podkrušnohorské výsypky. Mapování probíhalo formou terénních pochůzek a to v průběhu roku 2010 ? 2011. Plochy, kde se vyskytovaly tyto nebezpečné invazní rostliny, byly zaměřeny pomocí GPS. Naměřené souřadnice byly poté převedeny do desítkové soustavy a z nich se následně v programu ArcMap vytvořila mapa aktuálního rozšíření bolševníku velkolepého. V závěru je uvedeno, jak velké riziko hrozí krajině v okolí výsypky při neřešení tohoto problému.
Prověrka funkčnosti jednotlivých USES v oblasti Sokolovské pánve a návaznost na okolní krajinu
MORÁVKOVÁ, Veronika
Krajina je dynamický systém, který se neustále vyvíjí. Člověk může být faktorem, který tento vývoj urychlí, zpomalí, nebo úplně zastaví. Podkrušnohorská výsypka je ukázkou narušení, kdy došlo k zastavení vývoje krajiny v důsledku těžební činnosti. Krajina má však stále svoji historickou hodnotu i po narušení. Cílem každé aktivity, která negativně pozmění krajinu, by měla být následná náprava. V případě Podkrušnohorské výsypky navrhnout takové rekultivace a najít krajinné prvky, které by zvyšovaly ekologickou stabilitu krajiny a napomohly probuzení krajiny do historické podoby.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   začátekpředchozí17 - 24  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.