Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 160 záznamů.  začátekpředchozí147 - 156další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Rizikové faktory a všeobecná informovanost žáků 2.stupně základní školy o poruchách příjmu potravy
VÁVROVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá problematikou poruch příjmu potravy mezi žáky 2. stupně základních škol venkovského a městského typu. Problematika poruch příjmu potravy je velmi složitá a veřejností často nepochopitelná. Nevnímají fakt, že se jídlo či jeho odmítání může stát opravdovým návykem. Poruchy příjmu potravy se nevyskytují pouze u mladých žen, ale také stále častěji u dětí a adolescentů. Jedná se o závažné psychosomatické poruchy, významně zasahující do oblasti psychické i tělesné. Mohou tedy velmi negativně ovlivnit vývoj osobnosti až do dospělosti. Přinášejí rovněž řadu problémů i komplikací v oblasti somatické a mohou se velmi nepříznivě odrážet na celkovém zdravotním stavu jedince. Působí dlouhodobé obtíže nejen samotným nemocným, ale také jejich rodinám, partnerům, kamarádům. Je velmi jednoduché onemocnět poruchou příjmu potravy, není ale vůbec jednoduché se uzdravit. Práci jsem rozdělila do části teoretické a praktické. V teoretické části pojednávám o historickém pojetí ženské krásy, o etiologii, definuji pojmy mentální anorexie a mentální bulimie, popisuji i atypické poruchy příjmu potravy. Samozřejmě, že jsem nezapomněla na zdravotní komplikace, ve které mohou vyústit ani na jejich léčbu. V závěru teoretické části jsem sepsala i několik her, které mohou pedagogové využít s žáky jako prevenci těchto poruch.
Mentální anorexie u pubescentů
OBERREITEROVÁ, Martina
Diplomová práce se zaměřuje na shrnutí dosavadních poznatků o nemoci mentální anorexie. Teoretická část je obohacena o kazuistiky dívek trpících mentální anorexií. Praktická část obsahuje vyhodnocení dat z výzkumu týkajícího se vybraných rizikových faktorů podněcujících vznik mentální anorexie u žáků nižšího stupně gymnázia.
Poruchy příjmu potravy u dívek a chlapců
HUDEČKOVÁ, Kateřina
Tématem této bakalářské práce jsou poruchy příjmu potravy, které jsou dle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN {--} 10) rozlišeny na dvě základní pruchy {--} mentální anorexie a mentální bulimie. Teoretická část práce seznamuje s diagnostickými kritérii, zdravotními komplikacemi, možnostmi léčby a s faktory ovlivňujícími vznik těchto poruch u jedinců obou pohlaví. Jsou zde zmíněny i relativně nové poruchy příjmu potravy, které mohou ohrozit nejen dospívající mládež. Cílem praktické části bylo zjistit úroveň informovanosti rodičů a pedagogů o možnosti vzniku poruch příjmu potravy u mužského pohlaví, zejména proto, že je všeobecně známo, že poruchy příjmu potravy postihují převážně dívky a ženy. Dalším cílem bylo monitorování zdrojů informací o těchto poruchách. Cílovými skupinami výzkumu byli pedagogové základních a středních škol a rodiče dětí ve věku 8 {--} 20 let. Ve výzkumu byla použita metoda dotazování pomocí dotazníků.
VÝŽIVOVÉ ZVYKLOSTI A POHYBOVÁ AKTIVITA V SOUVISLOSTI S PORUCHAMI PŘÍJMU POTRAVY U MUŽŮ
KOUBKOVÁ, Magda
Poruchy příjmu potravy se staly v posledních desetiletích centrem zájmu nejen z hlediska psychiatrické a psychologické diagnostiky a terapie, ale také předmětem sociokulturní analýzy, která se snaží porozumět stylu doby, jejím hodnotám, vztahu k tělu a výkonu. Počet takto nemocných žen a mužů se sice nedá srovnávat, ale zcela pominout jej také nelze. Ze statistiky vyplývá, že přibližně deset procent z registrovaných případů anorexie a bulimie tvoří pacienti mužského pohlaví. Od Česka na západ podíl mužských pacientů stoupá. U mužů tyto poruchy vznikají hlavně díky nárokům kladeným ve spojitosti s povoláním. Jedná se především o žokeje, gymnasty a tanečníky. O bulimii a anorexii se píše a mluví o jako typicky ženských poruchách, proto mají muži problém připustit si nemoc a jít za odborníkem. Cílem práce bylo zmapování výživových návyků, životního stylu, úrovně pohybové aktivity a výskytu rizikových faktorů zásadních pro rozvoj poruch příjmu potravy, jako je nespokojenost s vlastním tělem a držení diet u mužů ve věkové skupině 15 {--} 30 let. Použit byl kvantitativní výzkum technikou dotazníků. Stanoveny byly čtyři hypotézy, týkající se vztahu spokojenosti se svým tělem a stupněm pohybové aktivity, dále preferencí metod kontroly tělesné hmotnosti a rozdíly v životním stylu studentů středních škol.
Kvalita života u chronicky nemocné populace, na příkladu mentální anorexie a mentální bulimie
KORECKÁ, Tereza
Tato práce je zaměřena na poruchy příjmu potravy, především na mentální anorexii a mentální bulimii. Je to téma aktuální a je důležité mu věnovat pozornost, především proto, že nemocní s poruchou příjmu potravy trpí nejen fyzicky, ale i duševně. Nutno zmínit, že někteří mohou této nemoci i podlehnout. Na poruchy příjmu potravy, jejich vznik a průběh působí mnoho faktorů. Jedná se především o sociální a kulturní faktory, biologické, rodinné a genetické faktory. Vyšší riziko onemocnění touto chorobou je u ženského pohlaví. Důležité je také fakt, že této nemoci dnes napomáhá trend módy a celý životní styl. Přemrštěné diety, jarní hladovky a očistné kůry se mohou snadno stát životním stylem. Tento hon za zdravím ovlivňuje především mladé dívky ve školním věku, které na diety nemají zdravý náhled. Snadno sklouznou ke špatnému stravování a módní časopisy s fotografiemi vyhublých modelek je utvrdí v tom, že jejich jednání je správné. A že anorexie s bulimií jsou jen nějaký strašák, kterého se vlastně nikdo nebojí, a když už tím někdo trpí, prostě jen začne jíst a je vyléčen. Při tom zdravotní komplikace, ke kterým při této nemoci dochází, nejsou nijak zanedbatelné. Jsou důsledkem hladovění, zvracení či užíváním diuretik a laxativ. Poruchy příjmu potravy mohou způsobovat například chronickou únavu, zhoršují kvalitu pleti, způsobují ztrátu vlasů a narušují krevní oběh. Dochází také k poškození jater a oslabení obranyschopnosti organismu. Mentální anorexie a bulimie výrazným způsobem ovlivňují psychickou pohodu, osobní a společenský život pacienta. Léčba je zde velice obtížná a měla by probíhat komplexně. Velkou roli zde hraje kognitivně-behaviorální terapie, svépomocné skupiny a farmakoterapie. Cílem práce je potvrdit hypotézu, že lidé, trpící touto chorobou, mají sníženou kvalitu života, stejně jako jejich rodinní příslušníci. Pro výzkumnou část byl použit dotazník typu SF-36.
Body image u poruch příjmu potravy a jeho zdravotně - sociální dopady.
PULCOVÁ, Klára
Poruchy příjmu potravy představují závažný zdravotní a sociální problém. Jedná se o psychické poruchy, které mají mnohdy nezvratné zdravotní následky. V současnosti touto skupinou poruch trpí přibližně 5% zejména mladých dívek. Dle výzkumů tento počet neustále vzrůstá. Poruchy příjmu potravy jsou v přímé souvislosti se zkresleným (negativním) sebeobrazem, zejména s neadekvátním vnímáním vlastního těla. Cílem této práce bylo zmapovat problematiku body image ve vztahu k poruchám příjmu potravy a zjistit možné společné znaky či rozdíly v sebehodnocení s dívkami, které poruchou příjmu potravy netrpěly. Práce je pojata jako explorační výzkum kombinující prvky kvalitativního a kvantitativního výzkumu. U obou výzkumů byla použita metoda dotazování - v kvalitativní části byla použita technika polostandardizovaných rozhovorů a v kvantitativní části technika dotazníku. Cílovou skupinou kvalitativního výzkumu byly dívky, které trpěly poruchou příjmu potravy. U kvantitativního výzkumu byly cílovou skupinou dívky ve věkovém rozmezí 14-25 let. Výzkum probíhal na základních, středních a vysokých školách v Českých Budějovicích. Na základě kvalitativního výzkumu byly zformulovány hypotézy týkající se body image dívek ve věku 14-25 let. V kvantitativním výzkumu pak bylo zjištěno sice převážně kladné hodnocení vlastního vzhledu bez ohledu na věk, ale i patrná nespokojenost - ne však tak významná jako u dívek s poruchou příjmu potravy. Tato práce by měla vést ke zvýšení informovanosti o dané problematice a to jak u laické tak i odborné veřejnosti. Doporučila bych zvýšit informovanost nejen o důsledcích těchto poruch, ale též o dlouhodobé neúčinnosti a zdravotních následcích neadekvátních metod hubnutí a to jak na základních tak i středních školách, protože právě toto období je pro vznik poruch příjmu potravy nejvýznamnější.
Sociální dopad mentální anorexie u dětských pacientů na rodinu
ŠOUNOVÁ, Jitka
Diplomová práce {\clqq}Sociální dopad mentální anorexie u dítěte na rodinu`` se zabývá rodinou dítěte s mentální anorexií ve vztahu k tomuto závažnému a dlouhodobému onemocnění. Případové studie, které jsou spolu s rozhovory s rodiči hlavním předmětem praktické části práce, zachycují vývoj vztahů a dalších podstatných souvislostí, které jsou nemocí ovlivněny.
Vliv sociální skupiny vrstevníků a rodiny na vznik a rozvoj mentální anorexie u dívek ve věku 15-18 let
NOVOTNÁ, Tereza
Cílem této práce bylo zjistit, zda a do jake míry se sociální skupina vrstevníku a rodiny (vím, jak se to řekne v anj) na vznik a rozvoji mentální anorexie u dívek ve věku 15 až 18 let (také vím). Výzkum šetřené problematiky se opíral o dotazníkové šetření (celkem 270 dotazníků, 30 3e na každém typu školy), které bylo prováděno na SOU, Střední zdravotnické škole a gymnáziu u studentek 1.,2.,3. ročníku v Českých Budějovicích. Hypotézy předpokládaly zvýšené riziko vzniku poruchy příjmu potravy, větší zaujatost vlastním tělem a zaroven zvysenou uzkostnost u studentek gymnázia což výzkum také potvrdil. Závěr práce obsahuje doporučení preventivního opatření pro rodiče, pedagogy i vychovatele, které by jim poskytlo dostatečné množství informací o možných rizicích a léčebných postupech díky kterému by bylo možno vzniku poruch příjmu potravy zamezit vůbec.
Možnosti primární prevence u dětí mladšího školního věku ve vztahu k problematice poruch příjmu potravy
FITTLOVÁ, Michala
Poruchy příjmu potravy patří k závažným zdravotním problémům a jejich prevalence neustále narůstá, u dětí představují závažný problém a to z důvodu, že by je u nich málokdo očekával. Boj s touto nemocí je složitý. Nejsnadnější je těmto poruchám příjmu potravy (mentální anorexii a mentální bulimii) předcházet cílenou primární prevencí a to na základních školách a v rodině. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na definování mladšího školního věku. Další část práce je věnována charakteristice poruch příjmu potravy a prevenci u dětí a mládeže. Poslední část teorie se zabývá správnou výživou dětí. Výzkum je rozdělen na dvě části. Ke kvantitativnímu výzkumu byla použita technika e-mailového dotazování. Otázky byly určeny pro základní školy v Jihočeském kraji. V kvalitativním výzkumu byl použit polořízený rozhovor s rodiči dětí mladšího školního věku. Prvním cílem práce bylo zmapovat možnosti primární prevence v rámci poruch příjmu potravy v Jihočeském kraji na vybraných základních školách. Druhým cílem bylo zjistit názory rodičů na problematiku poruch příjmu potravy. Oba cíle byly splněny. Hypotéza I měla doložit, že v rámci základních škol není cílená primární prevence u dětí mladšího školního věku v problematice poruch příjmu potravy zajišťována. Hypotéza II měla potvrdit, že chybí nabídka uceleného vzdělávání pro pedagogy v problematice poruch příjmu potravy. Obě tyto hypotézy se rovněž potvrdily. Z kvalitativního výzkumu {--} polostandardizovaného rozhovoru vyplynuly dvě hypotézy. Hypotéza III: Je potřeba zvýšit informovanost v oblasti výskytu Poruch příjmu potravy. Hypotéza IV: Zdravá výživa je pouze jedním z důležitých aspektů prevence. Bakalářskou práci na téma {\clqq}Možnosti primární prevence u dětí mladšího školního věku ve vztahu k problematice poruch příjmu potravy`` jsem si vybrala proto, že v poslední době je toto téma velmi aktuální a konečně se o něm začalo veřejně mluvit a zajímá mě, jaké možnosti primární prevence existují a zda jsou využívány.
Spokojenost s vlasním tělem u žen v současné společnosti
ČERNÝ, Petr
Práce se zabývá ženou a spokojeností s jejím tělem nyní i v historii. Teoretická část ukazuje ženu, která je tlakem společnosti nucena k dosažení ideálního těla. Další významnou částí je problematika poruch příjmu potravy, zvláště mentální anorexie a mentální bulimie. Praktická část obsahuje analýzu dotazníku, který zjišťoval spokojenost u dvou generací žen. Tímto výzkumem bylo zjištěno, že mladé ženy jsou se sebou sice více spokojené, ale více také dělají pro svou krásu, než jejich matky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 160 záznamů.   začátekpředchozí147 - 156další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.