|
|
Výchova ke zdravému životnímu stylu se zaměřením na prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku.
BARTONĚK, Jaroslav
Práce se zabývá problematikou rakoviny tlustého střeva a konečníku, jelikož úmrtnost osob s touto diagnózou je v ČR vyšší než v ostatních státech Evropské unie. Těžištěm práce je prevence a diagnostika tohoto onemocnění, protože správné životní návyky a včasné zachycení značně snižují riziko úmrtí. Součástí práce je projekt ,,Prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku, kapka krve zachraňuje život.``určený pro žáky druhého stupně základních škol. Cíl této práce je shodný s prvním úkolem Národního onkologického programu České republiky, jímž je odborná podpora výuky prevence nádorů na školách, popularizace primární prevence nádorů na veřejnosti, snížení výskytu kouření zejména u mládeže a žen a napomáhání kladným změnám ve výživě a životním stylu.Tento cíl byl splněn, avšak na výsledky projektu, pokud by se jeho výuka na ZŠ ujala, si budeme muset několik let počkat.
|
|
|
Infekce jako rizikový faktor pro průběh těhotenství
HRUBEŠOVÁ, Martina
Bakalářská práce na téma {\clqq}Infekce jako rizikový faktor pro průběh těhotenství`` má charakter výzkumu. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část předkládá pohled na infekce v těhotenství. Pozornost je zaměřena především na problematiku rodiček kolonizovaných streptokoky skupiny B (GBS, Streptococcus agalactiae), což může způsobovat širokou škálu infekčních onemocnění u novorozence, včetně život ohrožující sepse. Tato část práce je rozdělena do sedmi kapitol, ve kterých jsou stručně uvedeny poznatky o původci onemocnění, rizikových faktorech, klinickém průběhu onemocnění, aktuální možnosti diagnostiky tohoto onemocnění. Dále je uveden současný systém optimálního postupu při provádění screeningu k identifikaci žen kolonizovaných GBS a intrapartální antibiotické profylaxe těchto rodiček. Cílem praktické části práce bylo zjistit, kolik procent dětí narozených matkám kolonizovaným GBS bylo i přes intrapartální antibiotickou profylaxi kolonizováno streptokoky skupiny B. Hypotéza 1 předpokládá, že intrapartální antibiotická profylaxe byla rodičkám kolonizovaným GBS podána v intervalu delším než 4 hodiny před porodem. Hypotéza 2 předpokládá, že novorozenci GBS pozitivních matek, kterým byla antibiotická profylaxe podána minimálně 4 hodiny před porodem, nebyli kolonizováni streptokoky skupiny B. K ověření nebo vyvrácení hypotéz je použit kvantitativní výzkum, provedený prostřednictvím retrospektivní analýzy zdravotnické dokumentace. Soubor tvoří ženy, které porodily na Gynekologicko {--} porodnickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. v období od 1.6.2006 do 8.8.2007 a byla u nich prokázána kolonizace streptokoky skupiny B. Smyslem práce je vyhodnocení prováděné antibiotické profylaxe v porodnici v Českých Budějovicích a využití těchto výsledků při výuce i v praxi.
|
|
|
Prevence maligního melanomu kůže
ŠŤASTNOVÁ, Lenka
Výskyt maligního melanomu neustále stoupá. V teoretické části této práce jsou zahrnuty medicínské poznatky o maligním melanomu a především o prevenci. Metodou kvantitativního výzkumu bylo dotazníkové šetření. Cílem práce bylo: Zjistit, jaké jsou rozdíly v prevenci maligního melanomu kůže mezi zdravotníky a nezdravotnickou veřejností, a jaké jsou rozdíly v prevenci maligního melanomu kůže mezi nezdravotnickou veřejností bez osobní zkušenosti (veřejnost) a veřejností s osobní zkušeností (pacienti). Stanovené hypotézy se nám potvrdily. Zdravotníci se věnují více prevenci maligního melanomu kůže než nezdravotnická veřejnost (H1). Nezdravotnická veřejnost bez osobní zkušenosti s maligním melanomem kůže se nadměrně sluní (H2). Veřejnost s osobní zkušeností používá více ochranných prostředků než nezdravotnická veřejnost bez osobní zkušenosti (H3). Veřejnost s osobní zkušeností se vyhýbá přímému slunci (H4). Veřejnost s osobní zkušeností chodí na dermatologické kontroly (H5). Výsledky ukazují, že se odborná znalost podílí na přístupu k prevenci. Stejný důsledek má i osobní zkušenost. Sestra se na informovanosti podílí u veřejnosti pouze ve 2 % a u pacientů ve 4 %. I nadále je důležité propagovat prevenci a posílit roli sestry.
|
|
|
Sledování radiační zátěže pacientek při mamografickém screeningu
HÁJKOVÁ, Michala
Vývoj mamografických přístrojů umožnil redukci dávky záření při mamografickém vyšetření. Na druhé straně stouply však nároky na kvalitu zobrazení, což vede ke zvýšení průměrné absorbované dávky. Je třeba docílit toho, aby radiační zátěž ve screeningu byla tak nízká, jak je to jen možné z hlediska dosažení kvalitního obrazu. Při použití moderních mamografických systémů se střední absorbovaná dávka ve žláze pohybuje kolem průměrné dávky 1 {--} 1,5 mGy pro jeden snímek. Pacientky mohou za svůj život absolvovat až 25 mamografických vyšetření, proto je nutné zredukovat dávku na přijaté minimum. U 1631 pacientek, které se podrobily mamografickému screeningu, byla pro kraniokaudální projekci levého prsu zjišťována závislost průměrné dávky v mléčné žláze na tloušťce komprimovaného prsu a mAs. Největší skupina žen ve sledovaném souboru byla v rozmezí věku 50 {--} 54 let a nejčastější věk klientek mamografického screeningu při prvním vyšetření byl v rozmezí 45 {--} 49 let. V práci jsem doporučila program na výpočet glandulární dávky, který je volně dostupný na internetu a nezjistila jsem překročení DRÚ.
|
|
| |
host ::
RSS.