|
|
Právní úprava sociálně-právní ochrany dětí a problémy spojené s její aplikací
KADLEC, David
Právní úprava sociálně právní ochrany dětí poskytuje nástroje a právní oporu k tomu, aby mohla být dítěti zajištěna odpovídající péče v situacích, kdy je ohrožen příznivý vývoj a život dítěte. Tato bakalářská práce se zabývá prací kurátora pro mládež, který jako sociální pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí takovou právní úpravu v praxi aplikuje. Cílem této práce bylo poukázat na problémy spojené s aplikací současné právní úpravy sociálně-právní ochrany dětí a navrhnout východiska či řešení těchto problémů. Zkoumaný soubor byl omezen na skupinu dětí s výchovnými problémy. Metodika výzkumu byla založena na metodách a technikách kvalitativního výzkumu. Obsahová analýza záznamů spisové dokumentace dětí s výchovnými problémy představovala hlavní techniku, která byla posléze doplněna o techniku nestandardního rozhovoru. Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve formě případových studií doplněných o rozhovor. Případové studie společně s rozhovory potvrdily, že platnou právní úpravu socálně-právní ochrany dětí, lze aplikovat na široké spektrum situací. Z diskuze potom vyplynulo, že aplikace právní úpravy sociálně-právní ochrany dětí se potýká zejména s problémy plynoucími z nejednotnosti v postupech mezi jednotlivými institucemi, které zajišťují sociálně-právní ochranu dětí. Efektivita práce kurátora pro mládež se v důsledku těchto problémů snižuje. Určitým východiskem pro řešení těchto problémů by bylo vytvoření koncepce, která by určovala jednotné postupy všech zúčastněných institucí, nebo zřízení státní instituce, která by tyto postupy koordinovala.
|
|
|
Problematika agresivního chování u lidí s mentálním postižením
LOJÍKOVÁ, Jitka
Mentální postižení dětí, mládeže i dospělých představuje závažný zdravotní i sociální problém. I když se v poslední době o mentálně postižených osobách stále více hovoří, naše znalosti o konkrétním životě takto postižených lidí jsou velmi malé nebo útržkovité. Lidé s mentálním postižením žijí v naší společnosti a na její péči bývají individuálně více či méně závislí. V úvodní části se zabývám problematikou lidí s mentálním postižením. Rozebírám jejich specifika, potřeby, četnost. Dále se dotýkám ústavní péče jako takové. V souvislosti se změnou zákona o sociálních službách, v rámci které byla zrušena klecová lůžka, jsou nuceni pracovníci hledat jiné způsoby při zvládání agresivního chováním u lidí s mentálním postižením. Pozornost je zaměřena také na agresivní chování a práva lidí s mentálním postižením z různých odvětví práva. Ne každý pracovník má komplexní právní povědomí, které se týká lidí s mentálním postižením. Cílem výzkumu bylo zmapovat projevy, příčiny a možnosti předcházení a zvládání agresivního chování ve skupině lidí s mentálním postižením. Zvolenou metodikou výzkumu pro naplnění cíle bylo využito strukturovaného rozhovoru s lidmi s mentálním postižením a dotazník s personálem, který pečuje o lidi s mentálním postižením.Zpracováním dat bylo zjištěno, že většina pracovníků se již setkala s projevy agresivního chování u lidí s mentálním postižením. Nejčastěji se vyskytuje agrese verbální a agrese fyzická. Potvrdilo se, že ve většině případů postačila použít opatření pro zabránění nebo odvrácení agresivního jednání, jak ukládá zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Pokud mají lidé zájmy, koníčky a jejich potřeby jsou naplněny, snižuje to riziko vzniku agresivního chování. Domnívám se, že agresi by bylo možné předcházet mimo jiné podporou přátelských mezilidských vtahů, emocionální podporou a spravedlivým přístupem ke všem.
|
|
|
PROBLÉMY SOCIALIZACE KLIENTŮ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM V SOCIÁLNÍCH ZAŘÍZENÍCH
HAVLÍKOVÁ, Anna
První teoretická část bakalářské práce je zaměřena na mentální retardaci. Další část, která je věnována ústavní péči, zahrnuje historii a transformaci ústavní péče. Třetí část práce se věnuje rozvoji osobnosti klientů s mentálním postižením v ústavní péči, zahrnující edukaci, výchovu a terapie. Poslední část teorie se zabývá socializací jedinců s mentálním postižením. Cílem práce je zmapování pracovních možností (činností), které jsou poskytovány osobám s mentálním postižením, a to ve vybraných zařízeních sociálních služeb jihočeského kraje. Práce je také zaměřena na spokojenost klientů s mentálním postižením, kteří vykonávají pracovní činnost. Pro sběr dat byl použit kvantitativní výzkum. Pro zjištění pracovních činností, které jsou nabízeny klientům přímo v zařízení, byla použita metoda technika e-mailového dotazování. Ve druhé části, která je zaměřena na klienty vykonávající pracovní činnost a jejich spokojenost, byla použita také metoda dotazování. V tomto případě se jednalo o techniku standardizovaného (řízeného) rozhovoru.
|
|
|
Práva dětí v ústavní péči
KREJSOVÁ, Petra
Má diplomová práce má název Práva dětí v ústavní péči. Skládá se z teoretické a praktické části. V teoretické části jsou rozebrány pojmy právo, dítě, část je věnována charakteristice Úmluvy o právech dítěte či Výboru pro práva dítěte. Metodou pro výzkum se stal řízený rozhovor (částečně standardizovaná metoda) vedený pomocí dotazníku vytvořeného profesorem Gary Meltonem a jeho týmem v Jižní Karolíně ve státě Columbia. Dotazník obsahuje identifikační otázky (věk, pohlaví, třída), čtyři obecné otázky, jež se týkají pojmového vyjádření práva a dvanáct situací, kde dítě přiznává práva či nikoliv. Dotazník byl rozšířen o doplňující otázky pro děti (vytvořený prof. Dunovským a doc. Kovaříkem), o 15 otázek vymezujících pojmové chápání {\clq}qdobrého občana``. Dále byla pro výzkum použita metoda dotazování (technika dotazník). Výzkumný soubor tvořilo celkem 80 dětí a 20 zaměstnanců. V práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: cílem práce je zjištění, zda děti mají svá práva. Cíl 2: Cílem práce je ověření, zda v ústavních zařízeních jsou dodržována dětská práva. Byla stanovena jedna hypotéza. H1: Právní povědomí dětí z dětských domovů je na nižší úrovni než právní povědomí dětí z běžné základní školy. Domnívám se, že cíle byly splněny. Hypotéza nebyla potvrzena.
|
|
|
Pěstounská péče v klasických českých pěstounských rodinách a pěstounská péče ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči - velké pěstounské rodiny. Porovnání obou forem.
WENDLIGOVÁ, Michaela
Práce je sondou do obrazu náhradní rodinné péče v České republice se zaměřením na pěstounskou péči. V teoretické části popisuje obraz náhradní péče o děti, které se ocitají mimo vlastní rodinu, zabývá se vitálními potřebami dětí a psychickou deprivací. Nahlíží do situace matek, které se vzdávají svého dítěte a do některých aspektů sociální práce v této oblasti. Praktická část je kvalitativním výzkumem, který porovnává pěstounskou péči v klasických českých pěstounských rodinách a pěstounskou péči ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči {--} velké pěstounské rodiny. Výzkumná šetření jsou provedena z pohledu dospívajících dětí v pěstounské péči a výzkum vychází z principů moderní (profesionální) pěstounské péče. Výzkumné šetření obsahuje šest rozhovorů s dětmi z klasických rodin a čtyři s dětmi ze speciálních zařízení. Sondují, jak prožívají děti v pěstounské péči vztah k pěstounům a jaká v rodinách vládne atmosféra, jak se staví děti v pěstounské péči k biologické rodině a porovnávají, jak prožívají tyto aspekty děti v klasických českých pěstounských rodinách a děti ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči (SOS vesničkami se výzkum nezabývá). Zda je pěstounská péče dobrá, nezávisí tolik na tom, zda je vykonávána v klasické pěstounské rodině nebo v zařízení. Závisí především na osobě pěstouna, zda je schopen si vytvořit k dítěti pozitivní vztah, zda je schopen dítě bezpodmínečně přijmout.
|
|
|
Porovnání forem ústavní péče osoby s mentálním postižením vzhledem ke kvalitě života klientů - DSS Slatiňany.
ROJKOVÁ, Veronika
V poslední době se stále více začíná brát zřetel na osoby nějakým způsobem znevýhodněné oproti ostatní společnosti. Trendem posledních let je kladení důrazu na dodržování základních lidských práv a svobod, úctě k člověku, jakožto živé bytosti, svobodě a rovné příležitosti mezi jedinci v rámci komunity. Po vstupu ČR do Evropské unie se konečně začala vytvářet a revitalizovat sociální sféra. Přes mnohé překážky a problémy jsme dospěli tak daleko, že na prahu 21. století můžeme hovořit o prvních krůčcích úspěšné integrace osob s postižením do majoritní společnosti. Předmětem mé bakalářské práce je {\clqq}nahlédnutí pod pokličku`` vývoje ústavní péče v České republice. Svou pozornost jsem zaměřila na jedno z největších českých zařízení sociální péče, a to na Domov sociálních služeb ve Slatiňanech. Prošel několika fázemi vývoje {--} od klasického, tradičního pojetí ústavní péče až k vybudování chráněného bydlení v podobě 4 domů rodinného typu, které fungují na principu rodinné péče.
|
|
|
Podmínky pro pracovní uplatnění lidí s mentálním postižením, kteří žijí v ústavní péči
JANOVSKÁ, Klára
Cílem mé bakalářské práce na téma {\clqq}Podmínky pro pracovní uplatnění lidí s mentálním postižením, kteří žijí v ústavní péči`` bylo zmapovat tuto situaci v pobytových zařízeních sociální péče pro mentálně postižené v Jihočeském kraji. Tento cíl byl splněn. Současné celosvětové trendy v péči o osoby s mentálním postižením preferují zařazení pracovních činností do oblasti výchovně vzdělávací práce v zařízeních sociální péče. Problematika zaměstnávání je jednou z nejzávažnějších otázek týkajících se osob s mentálním postižením. Uplatnění na pracovním trhu ovlivňuje jejich životní situaci z několika hledisek. Nejde jen o ekonomickou situaci, sociální statut, ale také o vlastní seberealizaci. Existuje několik forem pracovního a zároveň sociálního uplatnění pro lidi znevýhodněné na trhu práce. Patří mezi ně podporované zaměstnávání, chráněná pracovní místa či chráněné dílny. Pro naplnění výše uvedeného cíle bylo využito metody kvalitativního výzkumu techniky strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Cílový soubor 1 tvořili zaměstnanci pobytových zařízení sociální péče pro osoby s mentálním postižením v Jihočeském kraji. Cílový soubor 2 tvořili pracovníci organizací podporovaného zaměstnávání realizující svou činnost v Jihočeském kraji. Z výsledků práce vyplývá, že se zařízení o pracovní uplatnění svých klientů zajímají. Snaží se vytvářet pro ně pracovní místa. Nabídka míst je přesto nedostatečná. V souvislosti s výsledky této práce je možné stanovit následující výzkumné otázky: 1. jakým směrem se bude vyvíjet postoj naší společnosti k problematice zaměstnávání osob s mentálním postižením ve smyslu finančního, legislativního a společenského zajištění této problematiky. 2. Zda se součástí podnikové strategie firem v České republice stane (v rámci firemní filantropie) zaměstnávání osob s mentálním postižením. Práce by měla posloužit k porovnání situace dané problematiky v jednotlivých pobytových zařízeních sociální péče v Jihočeském kraji.
|
|
|
Význam a vliv prostředí na formování osobnosti dítěte
CHODOROVÁ, Alena
Práce srovnává podmínky pro vývoj dítěte v rodině, která má problémy se zvládáním péče s prostředím v dětských domovech, kde děti po odejmutí z původních rodin vyrůstají.Vydefinovala jsem rodinu obecně, její velký význam pro rozvoj jedince. Popsala jsem změny současné rodiny oproti klasickému modelu a s tím související problémy působící při výchově dětí. Dále jsem se zaměřila na možnosti sociální práce s problematickými rodinami při snaze o co nejkvalitnější sanaci rodin. Poukázala jsem na přednosti i problémy náhradní rodinné péče. V další části jsem popsala aspekty ústavní péče.
|
|
|
Péče o lidi s Alzheimerovou chorobou
TESÁRKOVÁ, Veronika
Obsahem mé diplomové práce je nastínění důležitosti správného porozumění potřebám jedinců trpících Alzheimerovou chorobou a zároveň správné péče o tyto pacienty. Úvodní část se zaměřuje na samotný popis Alzheimerovy demence spolu s příznaky, druhy, diagnostikou a možnostmi léčby. Pozornost je soustředěna na možnosti správné komunikace s těmito pacienty a na to navazující vhodnou rodinnou či ústavní ošetřovatelskou péči. Závěrečné část se zabývá nabídkou vhodných aktivit a různých druhů terapií, které mají pozitivní vliv na celkovou osobnost jedince s Alzheimerovou demencí.
|
|
|
Možnosti a meze náhradní rodinné péče
PRÁŠILOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá významem náhradní rodinné péče o děti v České republice. Teoretická část charakterizuje možnosti náhradní rodinnou péče, význam rodiny a jejího prostředí. Dále popisuje rizikové a protektivní faktory a náhradní rodinu, zabývá se ústavní péčí o děti a možnými problémy při socializaci dítěte. Praktická část obsahuje kazuistiku a srovnání dvou zvolených případů : případ úspěšné a neúspěšné náhradní rodinné péče. Oba dva případy mají dobrý záměr. Poskytují bližší pohled do problematiky náhradní rodinné péče. Kvalita náhradní rodinné péče nesouvisí jen s těmi, kteří se rozhodnou vzít si opuštěné dítě do rodiny, ale také spočívá na samotné dítěti a v neposlední řadě na schopnosti pracovníků orgánů vykonávajících náhradní rodinnou péči.
|
host ::
RSS.