|
| |
|
|
Znalosti pedagogických pracovníků o poskytování první pomoci u epilepticky nemocných dětí
ČERMÁKOVÁ, Tereza
Teoretická východiska Epilepsie je jedna z nejčastějších neurologických onemocnění. První epileptický záchvat se u jedince objevuje do 20. roku věku. Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti školního věku, proto je důležité věnovat se této problematice právě u nich. Děti tráví s pedagogy mnoho času a prodělání epileptického záchvatu ve škole je tudíž velmi pravděpodobné. Bakalářská práce se zabývá znalostmi pedagogických pracovníků o poskytování první pomoci u epilepticky nemocných dětí. Teoretická část připomíná historii epilepsie, definuje ji, ujasňuje její příčiny, rozděluje epileptické záchvaty a následně epileptické syndromy. Představuje role sestry při diagnostice epileptických záchvatů, které mají v této oblasti nezastupitelnou úlohu. Dále se zabývá léčbou epilepsie a především první pomocí při epileptickém záchvatu, podáváním léků a jejich způsoby v souvislosti s tímto onemocněním. V kompetenci sestry je edukovat o onemocnění a opatření s ním spojené, na což práce upozorňuje. Dále poukazuje na informace o zdravotně znevýhodněných dětech, a jak jsou na takovéto děti pedagogové v rámci svého studia a následné praxe připravováni. Na závěr jsou zmíněny úlohy školní sestry, které zastává v jiných zemích a je pro školní zařízení nepostradatelným členem, jenž v České republice chybí. Cíl práce Cílem bakalářské práce je zmapovat znalosti pedagogických pracovníků o poskytování první pomoci u dětí s epilepsií. K tomuto cíli byl stanoven výzkumný problém, který se zabývá znalostmi pedagogických pracovníků o poskytování první pomoci u dětí s epilepsií. Metodika Výzkumné šetření bylo prováděno kvantitativní metodou pomocí anonymního dotazníku, které byly rozdány v devíti základních školách v Jihočeském kraji v Písku a v Českých Budějovicích, vždy s ústním souhlasem ředitele dané základní školy. Rozdáno bylo 225 dotazníků. Návratnost tvořila 166 dotazníků. Respondenti odpovídali na 22 otázek. Dvě otázky byly pouze identifikační. Výzkumné šetření probíhalo v únoru 2014. Získaná data byla analyzována statistickými metodami za využití vhodných statistických nástrojů (stanovených průměrů, procentuální vyjádření) a zjištěné výsledky byly dále názorně zpracovány v grafech. Výsledky Podle získaných informací od respondentů bylo zjištěno, že pedagogové mají znalosti v poskytování první pomoci při epileptickém záchvatu, avšak neznají lék a jeho způsob podání, který se aplikuje při první pomoci. I přesto, že pedagogové ve velké míře znají zásady první pomoci, většina respondentů má zájem o zdokonalování se v první pomoci. Závěr Stanovený výzkumný problém byl vyřešen. Pedagogičtí pracovníci mají znalosti v zásadách první pomoci, avšak nevědí, jaký lék podat a jaký je jeho způsob aplikace. Vzhledem k zájmu pedagogických pracovníků ve vzdělávání se v první pomoci by sestra v rámci zavedení spolupráce s pedagogy na základních školách mohla pořádat teoretické a praktické semináře první pomoci při epileptickém záchvatu u dětí. Většina lidí si sestru představí v nemocničním zařízení, ale její působnost je značně širší. Mnoho rolí, které zastává, může aplikovat i mimo nemocniční zařízení, což může být právě škola, kde by se dále velmi uplatnila v rámci edukace, prevence a předávání informací o režimových opatřeních u dítěte.
|
|
|
Možnosti canisterapie v rozvoji chlapce s tuberózní sklerózou
ŠLEMENDOVÁ, Barbora
Práce předkládá možnosti canisterapie u klienta s tuberózní sklerózou. Začátek bakalářské práce charakterizuje tuberózní sklerózu a nemoci s ní spojené, jako jsou epilepsie, mentální retardace, ADHD syndrom. Následující část vymezuje ucelenou rehabilitaci, rehabilitační tým odborníků a jednotlivé složky ucelené rehabilitace. Další část popisuje canisterapii jako podpůrnou terapeutickou aktivitu, její metody, formy, legislativní úpravu a využití canisterapie v dětském věku u klienta s tuberózní sklerózou. Závěrečná část obsahuje charakteristiku zařízení, ve kterém canisterapie probíhala. Dále je v ní předložena kazuistika klienta a proces canisterapie u klienta s tuberózní sklerózou, kdy jsou předloženy a vyhodnoceny canisterapeutické možnosti při práci s klientem s tuberózní sklerózou.
|
|
|
Edukační činnost sestry u pacientů s epilepsií
KŘÍŽKOVÁ, Markéta
Téma této bakalářská práce je: Edukační činnost sestry u pacientů s epilepsií. Slovo edukace znamená výchovu a vzdělávání. Epilepsie patří k nejčastějším neurologickým onemocněním. Proto sestra by měla být v této oblasti vzdělaná tak, aby mohla klienta účelně edukovat o dodržování léčebného režimu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretickou část lze rozdělit na dvě části. V první části se zabývám samotným onemocněním epilepsie. V druhé části popisuji edukaci, její druhy, metody, cíle a fáze. Dále ještě popisuji roli sestry, jako edukátorky, a také obsah edukace u epileptika. Pro výzkumné šetření byl zvolen kvantitativní a kvalitativní výzkum. Kvantitativní šetření bylo provedeno technikou sběru dat dotazníkem pro sestry pracující na neurologickém oddělení. Výsledky z kvantitativního šetření byly znázorněny graficky a vyhodnoceny v diskuzi. Kvalitativní šetření bylo realizováno formou nestandardizovaných rozhovorů s klienty s epilepsií. V bakalářské práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti všeobecných sester o metodách edukace pacientů s epilepsií. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza: "Sestry znají metody, jak edukovat pacienty s epilepsií." Druhým cílem bylo zjistit vědomosti pacientů s epilepsií o léčebném režimu, kteří byli edukováni sestrou a k tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka: "Jaké vědomosti má klient s epilepsií o léčebném režimu po edukaci sestrou?" Po zpracování výsledků z dotazníků můžeme říci, že hypotéza byla potvrzena. Sestry se orientují v metodách edukace. Ale domnívám se, že sestry nemají moc znalostí o edukaci, jako takové. V této oblasti je stále co zlepšovat. Zjištěné výsledky z kvalitativního šetření upozornily na to, že mnoho sester není do edukace u klientů s epilepsií ani zapojována. Z rozhovorů vyplynulo, že klienti mají znalosti o léčebném režimu, ale zdají se jim strohé. Jako výstup práce byl vytvořen informační materiál o základních informacích o léčebném režimu pro klienty s epilepsií (příloha 4). Dále ve své práci uvádím příklad struktury edukačního plánu v ošetřovatelství (příloha 1). Ten by měl sestrám sloužit, jako podklad pro vedení edukace.
|
|
|
Informovanost vysokoškolských studentů a dospělých epileptiků o problémech souvisejících s epilepsií
DOUBKOVÁ, Ivana
Práce je zaměřena na informovanost vysokoškolsky vzdělaných studentů a epileptiků o problémech souvisejících s epilepsií. Prvním cílem práce je zmapovat, zda vysokoškolsky vzdělaní studenti mají informace o problematice epilepsie, a zda umí poskytnout první pomoc pacientům s epilepsií. Druhým cílem této práce bylo zjistit informovanost epileptiků o režimových opatřeních souvisejících s jejich onemocněním, a zda se pacienti těmito opatřeními řídí. Byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza se vztahovala k informovanosti vysokoškolsky vzdělaných studentů o poskytnutí první pomoci během a po skončení epileptického záchvatu. Druhá se soustředila na informovanost epileptiků o režimových opatřeních a na to, zda se jimi řídí. Obě hypotézy byly potvrzeny. Výzkum byl proveden kvantitativně. První soubor tvořili epileptici starší 18-ti let, kteří jsou léčeni v neurologických ambulancích Jihočeského kraje. Druhým souborem byli studenti Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Bylo zjištěno, že epileptici mají informace o režimových opatřeních, ale i ti respondenti, kteří informace mají, režimová opatření nedodržují. Dále bylo shledáno, že studenti Pedagogické fakulty mají informace o poskytnutí první pomoci během epileptického záchvatu a po jeho skončení.
|
|
|
Edukační proces pro sestry v pediatrické primární péči a rodiče dětí s epilepsií
PICKOVÁ, Pavlína
Epilepsie se vyskytuje po celém světě a to bez výjimky věku, rasy, zeměpisné polohy a socioekonomické struktury. Incidence epilepsie je závislá na věku a vždy ovlivňuje kvalitu života dítěte i jeho nejbližších. Naše děti a dospívající vnímají, prožívají a hodnotí svůj život obvykle z jiných pohledů než dospělí lidé včetně rodičů. Proto hlavním cílem sesterského úsilí by měla být edukace a zapojení rodiny do procesu léčení. S tím je spojena i preventivní a výchovná péče. Cílem práce bylo zmapovat zda má edukace sestrou o režimových opatřeních vliv na přínos informovanosti rodiny dítěte s epilepsií. Práce se zaměřila v kvantitativním šetření na sestry v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost v Jižních Čechách. Technikou dotazníku se zmapovaly možnosti poskytované primární a sekundární péče sestrou o děti s epilepsií a rozsah spolupráce sestry s kluby epileptiků. V kvalitativním šetření na základě rozhovorů s rodiči dětí s epilepsií se zmapoval přínos informovanosti o režimových opatřeních prostřednictvím edukace sester v primární pediatrické péči. Z výsledků kvantitativního šetření vyplynulo, že sestry v ambulancích praktických lékařů pro děti a dorost se nevěnují primární ani sekundární prevenci epilepsie a zároveň nespolupracují s kluby epileptiků. Všechny tři hypotézy se nepovedlo verifikovat. Z výsledků kvantitativního šetření vyplynulo, že sestry v ambulanci praktických lékařů pro děti a dorost nedostatečně edukují rodiče dětí s epilepsií. Tam, kde edukace sestrou v pediatrické primární péči proběhla, byla vždy pro rodiče přínosná. Výsledky práce vedou k zamyšlení nad rolí sestry jako edukátorky a zároveň obhájkyně dětského klienta v ambulancích dětských lékařů. Výsledky práce bych chtěla apelovat na sestry v primární péči, aby se více prosazovaly, vzdělávaly a zapojovaly do péče o děti s epilepsií a tím jim pomohly zlepšit jejich dětství tolik potřebnou pro jejich zdravý růst a vývoj.
|
|
|
Sociální služby poskytované osobám s epilepsií
SCHMIDT, Lukáš
Tato práce upozorňuje na problematiku osob s epilepsií v okrese České Budějovice. Snaží se poodhalit problémy související s tímto onemocněním a přiblížit čtenáři možnosti pomoci takovému člověku. Toto onemocnění vyžaduje nejen kvalitní přístup ze strany lékaře, ale i aktivní přístup ze strany společnosti. Bakalářská práce se snaží zmapovat možnost nabídky a využití sociálních služeb klientům, kteří mají diagnózu epilepsie a jsou obyvateli okresu České Budějovice. V první části je čtenář seznámen s problematikou epilepsie, příčin jejího vzniku a možností léčby. Dále se tato práce zabývá i poskytnutím první pomoci při epileptickém záchvatu, která bývá mnohdy špatně prováděna ze strany laické veřejnosti. V teoretické části jsou rovněž zmapovány organizace působící na území České republiky, které jsou především určeny pro práci s těmito klienty a které aktivně pomáhají osobám s epilepsií. Problematika zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob {--} epileptiků je zejména v současné, ekonomicky složité situaci, velice aktuální téma. S tím úzce souvisí i nabídka sociálních služeb, které v okrese České Budějovice pro epileptiky slouží. Ve výzkumné části se autor zabývá konkrétní nabídkou služeb pro epileptiky a jejich využíváním ze strany osob s epilepsií.
|
|
|
Předsudky veřejnosti k nemocným s epilepsií
DOUBKOVÁ, Ivana
Epilepsie, záchvatovité onemocnění mozku, není onemocněním, které by pacientům bránilo v prožívání plnohodnotného života a v dosahování vytčených cílů. I v současné době panuje kolem epilepsie řada předsudků a negativních postojů. Diplomová práce se zabývá problematikou předsudků a postojů běžné populace vůči jedincům s epilepsií v regionu České Budějovice. V práci je také zpracována problematika informovanosti respondentů v daném regionu o problematice epilepsie. V teoretické části jsou shrnuty nejdůležitější poznatky z medicínské oblasti se zaměřením na dopady epilepsie do společenského života. Cílem diplomové práce je zjistit postoje běžné populace k nemocným s epilepsií v regionu České Budějovice. Dílčím cílem je vyzkoumat znalost problematiky epilepsie ve stejnojmenném regionu. V souladu s cíli byly stanoveny tyto hypotézy: "V běžné populaci existují negativní předsudky k nemocným s epilepsií." "Běžná populace má nesprávné informace o problematice epilepsie." Obě hypotézy byly potvrzeny. Výzkum byl proveden kvantitativně, byla použita metoda dotazování a její technika: dotazník a sémantický diferenciál. Výzkumný soubor byl tvořen běžnou populací, tj. respondenty starší 18 let žijící v regionu České Budějovice. Výzkumem bylo zjištěno, že v běžné populaci existují negativní předsudky a negativní postoje vůči jedincům s epilepsií. Epileptici jsou vnímáni zejména jako duševně nemocní a pracovně neuplatnitelní. Dále také bylo shledáno, že běžná populace má nesprávné informace o problematice epilepsie, a to zejména v oblasti problematiky epileptických záchvatů, první pomoci a v oblasti léčby. Osvětová činnost by měla být orientována již na žáky základních a středních škol, neboť takto může docházet k vytváření pozitivně laděných postojů u žáků, které se budou přenášet do dospělosti a na další generace.
|
|
|
Psychosociální problematika pacientů s epilepsiemi
ŠIŠKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce pojednává o epilepsii, která je v dnešní době jedna z nejčastějších neurologických onemocnění. Cílem bylo zjistit, zda jsou lidé s epilepsií omezeni v pracovní oblasti a zmapovat psychosociální problematiku této nemoci. Z práce vyplývá, že epilepsie přináší svému nositeli určité sociální stigma, které má za následek pracovní a psychosociální dopady vyplývající z nedostatečné informovanosti veřejnosti o onemocění. Práce by měla přispět k zamyšlení se nad touto problematikou, k zlepšení informovanosti a k lepšímu pochopení nemoci.
|
|
|
Problematika informovanosti rodinných příslušníků o poskytování péče nemocným s epilepsií
SCHWARZOVÁ, Blanka
Bakalářská práce na téma {\clqq}Problematika informovanosti rodinných příslušníků o poskytování péče nemocným s epilepsií`` je věnována oblasti znalostí a informací, které by měly být poskytovány rodinným příslušníkům nemocných s epilepsií.Pro práci byly stanoveny cíle a předpokládané hypotézy, k jejichž ověření bylo použito kvantitativního výzkumu. Zúčastnili se ho respondenti na dvou vybraných pracovištích. Z výsledků výzkumné práce je jasné, že blízcí nemocných mají určité základní znalosti o onemocnění, ale informace jim podané nejsou úplné, natož vyčerpávající. Existují oblasti, ve kterých se nemocní a jejich rodinní příslušníci řídí spíše podle různých předsudků a pověr, než na základě vědeckých informací. A přitom se od očekává, že se budou spolupodílet na péči o tyto nemocné. Na základě výzkumu bylo snahou vymezit oblasti, ve kterých respondenti neměli dostatek důležitých informací, a zaměřit se na ně při důkladnější edukaci nemocných i jejich blízkých.
|
host ::
RSS.