|
|
Vyhodnocení používání antibiotik ve vybraných chovech celkem a ve vztahu k jednotlivým druhům a kategoriím zvířat
SVÁČKOVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá tématem souvislostí mezi zdravím hospodářských zvířat a nutností použití antimikrobních látek v chovech. Cílem práce bylo získat základní údaje a formulovat poznatky o používání antibio-tik ve vybraných chovech celkem a ve vztahu k jednotlivým kategoriím zvířat. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy jako welfare zvířat, biosekurita v chovu, definovány jsou antimikrobiální látky, původce onemocnění a rezistence patogenů na léčbu. V praktické části jsou zpracované výsledky zaměřené na používání antibiotik k léčbě vybraných kategorií zvířat a vyhodnocení četnosti jejich aplikace v konkrét-ních chovech. Dále vyhodnocuji nejčastěji léčené kategorie jednotlivých druhů zví-řat a důvody použití antimikrobních přípravků k léčbě. Výsledky ukazují, že ve vybraných chovech skotu jsou z antibiotik nejvíce používá-ny cefalosporiny a sulfonamidy, peniciliny, tetracykliny; z ostatních antimikrobiál-ních látek antiparazitika. Také byl ve vybraných chovech skotu detekován výskyt multirezistentních bakterií, konkrétně u respiračních a průjmových onemocnění.
|
|
|
Zoohygienické aspekty a četnost výskytu různých onemocnění a způsobů jejich léčby ve vybrané zoologické zahradě
REXHEPIOVÁ, Drita
Bakalářská práce Zoohygienické aspekty a četnost výskytu různých onemocnění a způsobů jejich léčby ve vybrané zoologické zahradě obsahuje literární rešerši popisu-jící welfare zvířat, jejich život v zajetí a podrobnosti chovu včetně nemocí zvířat a jejich poruchy v chování. Dále popisuje význam a role zoologických zahrad, jejich členění a pozitivní a negativní stránky. Součástí bakalářské práce jsou nemoci zvířat ve spojitosti s návštěvníky, tedy zoonózy a virus, který poprvé proletěl světem v roce 2019. Zkoumání zahrnuje také interakce mezi zvířetem a návštěvníkem.
|
|
|
Využití mobilní aplikace AWIN Horse ve vybraném chovu koní
DVOŘÁKOVÁ, Marie - Anna
V dnešní době se u velké většiny chovatelů koní zvyšuje povědomost o úrovni welfare a chtějí tak svým zvířatům poskytnout nejlepší možné životní podmínky. S tímto jsou spojeny změny v technologii ustájení, které se snaží co nejvíce přiblížit přirozenému životu koní, avšak s ohledem na správnou výživu a odpovídající zdravotní stav. Zde se dostávají do popředí tzv. aktivní stáje, které disponují velkým potenciálem mnohé z požadovaných kritérií welfare splnit. Jde o volný a celoročně venkovní způsob ustájení, ve kterém je možné chovat společně velké a rozmanité skupiny koní. Celý systém je řízen pomocí softwaru a čipů umístěných na koních, díky kterým je spolu s krmnými automaty řízen jejich denní režim. Cílem této práce bylo objektivně zhodnotit welfare skupiny koní v tomto typu ustájení. Pro tento účel bylo využito protokolu AWIN welfare assessment protocol for horses a získaná data byla zadávána do mobilní aplikace AWINHorse. Byla provedena celkem tři hodnocení s půlročními rozestupy, tak aby bylo možno zhodnotit welfare v dlouhodobém horizontu a určit faktory, které ho ovlivňují. Sledovaná skupina se skládala ze sedmi valachů a deseti klisen ve věku 5-26 let. Po vyhodnocení se jako největší problém jevilo kritérium vhodné výživy, kdy měli koně sklony k obezitě, konkrétně 39 % BCS 4 a 11 % BCS 5. Nicméně byl zaznamenán i vysoký výskyt poranění, jejichž průměrný počet na jednoho koně byl v Hodno-cení I 8,18, Hodnocení II 1 a Hodnocení III 2,46. Nejčastěji se jednalo o alopecie (73 %). Mezi nejzraňovanějšími partiemi byla záď (27 %), trup (19 %) a hlava (15 %). Častým problémem byl také výtok z očí a nozder, kdy pouze 24 % koní netrpělo ani jedním výše zmíněným stavem. Naopak mnoho měřítek bylo zaznamenáno pouze v minimální míře, jednalo se o otoky kloubů (11 %), abnormální dýchání (13 %) a kašel (6 %). U žádného ze sledovaných koní nebyla popsána nekvalitní srst, zanedbaná péče o kopyta, kulhání, léze v koutcích huby či přítomnost prolapsů. Vlivem technologie bylo maximálně docíleno komfortního odpočinku, volnosti pohybu a absence dlouhotrvající žízně. Sociální chování bylo umožněno na nejvyšší možné úrovni, což se projevilo občasným výskytem agonistického chování (13 %). Žádné ze zvířat nejevilo známky stereotypií a v testech vztahu člověk - zvíře reagovalo 96 % koní požadovaným způsobem. Jako faktory ovlivňující hodnotu welfare se ukázalo být roční období a zařazování nových koní do stáda. Hodnocení se projevilo jako přínosné pro chovatele, jelikož byly detekovány krizové problémy a byla navrhnuta možná opatření pro jejich nápravu. Potenciál aktivního ustájení byl v ohledu welfare částečně potvrzen, nicméně pro definitivní závěry je nutné provést další hodnocení ve stájích tohoto typu.
|
|
|
Ekologické zemědělství a poptávka po jeho produktech v obcích různé velikosti na Brněnsku
Skupenová, Zuzana
Tato diplomová práce se zabývá ekologickým zemědělstvím a poptávkou po jeho produktech v obcích různé velikosti na Brněnsku. Cílem této práce bylo vyhodnotit pomocí dotazníkového šetření chování spotřebitelů a poptávku po bioproduktech v daném regionu. Dotazník se skládal z 18 otázek a byl vyplněn 150 respondenty. Získané údaje byly náležitě vyhodnoceny a zpracovány do grafů. Z výsledků průzkumu je patrná průměrná informovanost respondentů o biopotravinách. Po vyhodnocení výsledků se ukázalo, že biopotraviny nejčastěji nakupují ženy ve věku 19-35 let z okresu Brno-venkov se středoškolským vzděláním zakončeným maturitou, s příjmem 10 000-19 999 Kč. Spotřebitelé považují biopotraviny za drahé a právě jejich vyšší cena je hlavním omezením k jejich nákupu. Nejčastěji nakupují zeleninu, ovoce a mléčné výrobky. Biopotraviny nakupují ve specializovaných prodejnách a prodejnách zdravé výživy, zhruba 1x týdně a za tyto potraviny utratí čásku 501-1 000 Kč.
|
|
|
Vliv druhu omráčení jatečných zvířat na kvalitu produktu
Hrubý, Vojtěch
Cílem bakalářské práce bylo prostudovat a popsat operace a zásady při porážce hospodářských zvířat od převozu zvířat na jatky, přes všechny nezbytné úkony, až po konečnou úpravu jatečně opracovaného těla. Pojednat jak o rozdílech v jednotlivých technologiích tak o odlišnostech při zpracování různých druhů hospodářských zvířat a to jak u nás významných, tak i několika druhů, které jsou okrajové a pro Českou Republiku z historického hlediska netypické. Práce se dále zabývá legislativními požadavky, které se vztahují k jednotlivým úkonům na porážecí lince i na domácích porážkách. V druhé části literárního přehledu řeší problematiku omračování v závislosti na ceně a náročnosti jednotlivých způsobů omračování. Také se zabývá tím, jak tyto rozdíly mohou ovlivňovat kvalitu výchozí suroviny. Na závěr jsou zmíněny nové trendy, které se objevují u nás i ve světě a jak tyto inovace mohou přispět ke zlepšení kvality masa.
|
|
| |
|
|
Hodnocení welfare v chovu dojnic
Sovadinová, Simona
Zlepšení životních podmínek zvířat vyžaduje spolehlivou identifikaci konkrétních problémů v chovu a následné stanovení nápravných opatření. Tato diplomová práce hodnotí úroveň českých chovů skotu s dojnou a kombinovanou užitkovostí pomocí evropského projektu Welfare Quality®, který představuje nástroj pro všestranné posouzení životních podmínek hospodářských zvířat. WQ® udává podnikům jednu ze čtyř výsledných známek – výborné, nadstandardní, dostatečné nebo neklasifikovatelné welfare. Většina mléčných farem této práce se držela na dostatečné úrovni. Nejlépe si vedla ekologická farma. Farmy nejvíce strádaly v oblasti výživy, naopak dobře bylo hodnoceno ustájení zvířat. Tento průzkum nahlíží na welfare jako na multifaktoriální komplex a zároveň posuzuje konkrétní aspekty působící v chovech dojnic.
|
|
|
Digitálně řízená doba výměny chovných nádob u myší a její vliv na zdraví a welfare zvířat.
HONETSCHLÄGER, Jan
V posledních letech se v chovech laboratorních myší začínají více využívat moderní technologie umožňující monitorování zvířat a jejich prostředí v chovné nádobě bez nutnosti manipulace se zvířaty nebo s vlastní chovnou nádobou. Monitoring prostředí umožňuje významně individuálně prodloužit intervaly výměny podestýlky, a proto hypotézou této práce je, že při delších intervalech nedochází k narušení welfare a zvýšení stresu. Ve studii byl využit systém DVC (digitálně ventilovaná chovná nádoba), který v první části studie definoval vhodný termín výměn podestýlky pro jednotlivé chovné nádoby a ve druhé části studie nepřetržitě monitoroval aktivitu zvířat, stanovil cirkadiální rytmus a detekoval jeho odchylky. DVC definovaná doba přestýlání odpovídá počtu zvířat v chovné nádobě, kde u 1 zvířete v chovné nádobě prodloužila interval až na 29 dní, zatímco u 5 zvířat zkrátila na 10 dní oproti běžně používanému 14denním intervalu. Křivka cirkadiálních rytmů se mezi chovnými nádobami s různým počtem zvířat mírně odlišovala, přičemž vyšší aktivitu vykazovaly nádoby s vyšším počtem zvířat a nádoby se samci. Samice naopak vykazují vyšší aktivitu bezprostředně po přestlání. Obě pohlaví pak měla větší tendenci vytvářet toalety v přední části chovné nádoby. Digitálně řízená doba výměny chovné nádoby optimalizuje interval přestýlání dle aktuální situace prostředí v chovné nádobě bez narušení welfare a zvyšování stresu zvířat a umožňuje detekovat odchylky v jejich denní aktivitě. Prodloužení intervalu vede i ke snížení aktivity zvířat a mírnějším reakcím na přestlání a tím i klidnějšímu ustanovení nové hierarchie.
|
|
|
Porovnání teplotně vlhkostního indexu v odlišných stájových objektech pro chov skotu
MOULIS, Petr
Téma bakalářské práce se zabývá problematikou mikroklima ve stáji, přičemž teplota či vlhkost vzduchu jakož to jednotlivá veličina nikterak nevypovídá o tepelné pohodě zvířat, proto je k tomu určen teplotně-vlhkostní index, který po naměření hodnot tep-loty a vlhkosti vzduchu po upravení podle rovnice vypoví určité informace o tepelném stresu zvířat. Měření hodnot teploty a vlhkosti vzduchu probíhalo od 1.1.2022 do 31.3.2022, které proběhlo na farmě Moulis. Následně proběhlo vyhodnocení měřených výsledků pomocí grafů, které znázorňují průběh teploty a vlhkosti vzduchu společně s teplotně-vlhkostním indexem.
|
|
|
Vyhodnocení emisí amoniaku z chovu drůbeže ve vybraném zemědělském podniku
HUCEK, Jiří
Tato diplomová práce se zabývá znečišťujícími látkami, které unikají do ovzduší při intenzivním chovu brojlerových kuřat. Největším znečišťovatelem je plyn amoniak, který má za následek především tvorbu skleníkového efektu a tím přispívá ke globálnímu oteplování planety. Mnoho vědců se zabývá možnostmi na snížení toho nežádoucího plynu, a proto vyvíjí moderní technologie ustájení pro všechny druhy hospodářských zvířat chovaných v intenzivním hospodářství. Závěrečná práce vyhodnocuje produkci emisí zemědělského chovu brojlerů. Především vyhodnocení roční emise amoniaku a snižování produkce tohoto plynu, ve vybraném zemědělském podniku. Měření probíhalo u soukromé zemědělské firmy ZEFA Nová Pec spol. s r. o. v zemědělském areálu chovu brojlerových kuřat, ležící nedaleko Strunkovic nad Blanicí.
|
host ::
RSS.