|
|
Využívání motivačních mechanismů v rámci výchovně vzdělávacího procesu pro žáky s těžkým mentálním postižením
MALLÁTOVÁ, Michaela
Bakalářská práce řeší otázku motivačních mechanismů v rámci výchovně vzdělávacího procesu pro žáky s těžkým mentálním postižením. Cílem práce je zjistit, jakých motivačních mechanismů je učitelkami žáků s těžkým mentálním postižením nejvíce využíváno. Dílčím cílem je porovnání odpovědí učitelek dle délky jejich praxe a zjištění, zda má délka praxe vliv na výběr motivačních mechanismů. Teoretická část práce se v první kapitole věnuje definici mentální retardace, její etiologii, diagnostice a klasifikaci. Další kapitola je zaměřena na vzdělávání osob s mentálním postižením. Vzdělávání je k účelům mé bakalářské práce blíže specifikováno v následující kapitole, edukace osob s těžkým mentálním postižením. Kapitola edukace osob s těžkým mentálním postižením je kromě vzdělávání věnována okrajově také výchově a stále se rozvíjející metodě Snoezelen a konceptu Bazální stimulace, které do edukace osob s mentálním postižením neodmyslitelně patří. Poslední kapitolou teoretické části je motivace ve školním prostředí. Podklady pro závěr praktické části práce jsem získávala pomocí polostrukturovaných rozhovorů s předpřipravenými deseti otázkami, které díky zvolené pružné metodě mohly být v průběhu dotazování pozměňovány. Na otázky mi odpovídalo deset respondentek. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že k výuce je nejčastěji motivováno za pomoci demonstrace, vyprávění, nebo použitím obrázků doprovázejících probíranou látku. Žáci jsou běžně motivování odměnami, mezi nejčastější se řadí úsměv a následně odměnění pomocí drobné sladkosti. Neverbální odměňování a tresty se přirozeně prolínají celou výukou a žáci jim nejsnáze rozumějí. Vliv praxe byl na jednotlivých odpovědích znatelný, zejména v přístupu k novým metodám. Učitelky s kratší praxí využívají nové a alternativní metody častěji a jsou otevřeny učit se novému, na druhé straně učitelky s delší praxí využívají spíše metod ověřených a praxí ozkoušených. Práce může být přínosná jako přehled využívaných motivačních mechanismů napříč různou délkou praxe v oboru a jako materiál studentům, kteří se chtějí věnovat práci s žáky s těžkým mentálním postižením.
|
|
|
Výchovně vzdělávací proces u žáků s Rettovým syndromem
VOMOČILOVÁ, Michaela
Má diplomová práce se zabývá výchovně vzdělávacím procesem u žáků s Rettovým procesem. V teoretické části se věnuji samotnému Rettovu syndromu, jeho etiopatogenezi, klinickému obrazu, průběhu a typy. Nejpodrobněji se zabývám terapií, zmiňuji léčebné a pedagogické prostředky. V praktické části jsou stanoveny tři cíle: zjistit počet žáků s Rettovým syndromem v České republice a zařízení, ve kterých jsou vzděláváni; popsat výchovně vzdělávací proces u jednotlivých žáků v daném zařízení; zpracovat kazuistiky dvou žáků s Rettovým syndromem a na nich ukázat individuální výchovně vzdělávací proces každého z nich. Dle mého zjištění je v České republice 24 dívek s Rettovým syndromem a vzdělávány jsou ve speciálních základních a mateřských školách. Byl vytvořen popis výchovně vzdělávacího procesu u těchto dívek, v mnohém mají stejné podmínky (individuální vzdělávací plán, přítomnost asistenta ve třídě, individuální přístup), výraznější rozdíly jsou v nabídce aktivit, specifických metod, ale i v péči lékařů a jiných specialistů. Byly zpracovány kazuistiky a konkrétní výchovně vzdělávací proces u dvou dívek. Všechny tři cíle mé práce byly splněny. Z mého výzkumu vyplývá, že dívky jsou nejčastěji vzdělávány podle Rehabilitačního vzdělávacího programu pomocné školy a jsou v autistických třídách nebo ve třídách žáků s kombinovaným postižením, ve speciálních základních a mateřských školách. Nepotvrzuji tedy ani jednu ze stanovených hypotéz: existuje specifický výchovně vzdělávací program pro žáky s Rettovým syndromem; existují speciální třídy, školy se zaměřením na Rettův syndrom.
|
|
|
Vyučovací metody a jejich využití ve výuce odborných předmětů na střední škole
ŠPANINGEROVÁ, Marie
Obsahem bakalářské práce je v teoretické části popis metod a jejich význam ve výuce, důležitost osobnosti učitele, vzájemných vztahů ve výchovně vzdělávacím procesu, motivace. Zmapovat problematiku vyučovacích metod a možností uplatnění ve výuce na střední škole. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsané vyučovací metody využitelné při výuce odborných předmětů, laboratorních pracích, odborném výcviku. Cílem praktické části je zjistit, jaké vyučovací metody žáci při praktické výuce upřednostňují. Bude využita metoda dotazníku, který bude zadán žákům 1. ? 4. ročníku oboru Hotelnictví a turismus.
|
|
|
Psychologická problematika užívání počítačů v různých věkových obdobích
ŽIŽKOVSKÁ, Markéta
Práce se zabývá psychologickou problematikou užívání počítačů a to v různých věkových obdobích. Je zaměřena hlavně na výchovně vzdělávací proces. Zmiňuje se o programech a přístupech pedagogů k novým metodám výuky. Pro otázku školního vzdělávání je podstatná rodina a komunikace v ní, proto se zde hovoří o informovanosti rodičů a rodinném prostředí. Vzhledem k tomu, že se práce dotýká také dospělé populace, část práce je věnována ergonomii počítačového pracoviště. Ovšem nejen zdraví lidé potřebují a využívají techniku. Důležitá je složka pomoci pro handicapované jedince. V této práci jsou uvedeny činnosti, které slouží k lepšímu vzdělávání nebo lepší socializaci postižených lidí. Významnou složkou bakalářské práce jsou zdravotní problémy a závislosti, které mohou vzniknout dlouhodobým užíváním počítačové techniky. Z tohoto důvodu je neopomenutelným aspektem volný čas, kterému byl vyhrazen též určitý prostor. Závěr práce utváří internet, jeho specifika u dospívající mládeže a celkové přijímání virtuální reality.
|
host ::
RSS.