|
|
Role sociálního pracovníka při asistovaném kontaktu
BURIANOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zaměřuje na to, jakou roli má sociální pracovník při asistovaných kontaktech, konkrétně těch, které jsou určeny pro rodiče s dětmi během konfliktních rozvodových/rozchodových situacích. Teoretická část vymezuje základní pojmy, které se týkají rozvodu se speciálně vymezenou kapitolou o syndromu zavrženého rodič. Dále je v teoretické části obsažen popis asistovaného kontaktu, ve kterém se přímo zaměřuji na roli sociálního pracovníka při jeho poskytování. V praktické části jsou uvedeny výsledky z výzkumu, který byly získány na základě šetření. Primárním cílem bakalářské práce bylo identifikovat roli sociálního pracovníka při asistovaném kontaktu. K dosažení cíle byla zvolena metoda dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Jako hlavní výzkumnou otázku jsem zvolila: "Jaká je role sociálního pracovníka při asistovaném kontaktu?" Z provedeného výzkumu vyplývá, že sociální pracovník zastává klíčovou roli v podpoře dětí a udržení jejich vtahu s oběma rodiči. Dále výzkum ukazuje, že sociální pracovník aktivně podporuje spolupráci mezi rodiči, také vyplynulo, že sociální pracovník zastává významnou roli ve spolupráci s ostatními aktéry, se kterými dochází k domluvě na realizaci asistovaných kontaktů. Bakalářská práce má potenciál poskytnout rodinám užitečné informace, dovednosti a povzbuzení potřebné k úspěšnému navigování v oblasti asistovaného kontaktu a k posílení rodinných vztahů v době rozsáhlých konfliktů během rozvodu/rozchodu rodičů. A současně může sloužit jako zdroj ucelených informací a názorů pro poskytovatele.
|
|
|
Kvalita života dětí a mladistvých v dětských domovech se školou a výchovných ústavech
TÖRÖKOVÁ, Tereza
V teoretické části bakalářské práce jsou popsána témata týkající institucionální péče v České republice, kvality života, jednotlivé modely a měření. Závěr teoretické práce se věnuje sociálnímu pracovníkovi v institucionální péči, jaké musí splňovat předpoklady a jaká je naplň jeho práce. Cílem praktické části bylo zjistit, jakou mají kvalitu života dětí a mladistvých v dětských domovech se školou a výchovných ústavech. K naplnění cíle byla vybrána kvantitativní výzkumná strategie, která byla realizována na základě standardizovaného dotazníku KIDSCREEN-27. Výzkum byl realizován v 5 zařízeních, které jsou na území Jihočeského kraje, kraje Vysočina a Středočeského kraje. Výzkumu se zúčastnilo celkem 35 respondentů. Data byla následně vyhodnocena v MS Excel grafy. Stanoveny byly celkem 3 hypotézy. První hypotéza zkoumala, jestli má fyzická aktivita pozitivní vliv na kvalitu života děti. Na základě porovnání jednotlivých výsledků, hypotéze nebyla potvrzena. Hypotéza č. 2 se zabývala tím, jestli kamarádi dětí, mají vliv na kvalitu jejich život. Tato hypotéza také dle výsledků nebyla potvrzena. Poslední hypotéza zkoumala, zda rodiče negativně ovlivňují kvalitu života dětí. Po porovnání výsledků, bylo zjištěno, že se hypotéza nepotvrdila. Tato bakalářská práce může posloužit laické veřejnosti, ale také té odborné, která tímto způsobem může nahlédnout do problematiky ústavní výchovy a udělat si přehled o tom, jak se dětem v těchto zařízení žije. Práce je i vhodným nahlédnutím do této problematiky z důvodu, že se o dětských domovech se školou a výchovných ústavech moc nemluví a není na ni vedeno tolika výzkumů, jako právě například na klasické dětské domovy.
|
|
|
Kurátor pro děti a mládež a typologie jeho klientů
HRBKOVÁ, Vanesa
Tato bakalářská práce se zabývá sociální prací kurátora pro děti a mládež. Cílem bakalářské práce je popsat sociální práci kurátora pro děti a mládež s jeho klienty, se zaměřením na rizikové chování dětí a mládeže a případné odlišnosti v práci s nimi. Kurátor pro děti a mládež je odborným pracovníkem v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Svým působením se snaží metodami sociální práce dělat opatření proti vzniku a šíření rizikového chování u dětí a mládeže. Zaměřuje se zejména na děti, jež vedou zahálčivý nebo nemravný život. Provádí opatření směřující k odstranění, zmírnění, zamezení, prohlubování a opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývoje dítěte. Pro výzkumnou část bakalářské práce byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, kdy výběrový vzorek byl vybrán účelovým výběrem z řad pracovníků OSPOD v Jihočeském kraji, kteří pracují na pozici kurátora pro děti a mládež. Potřebná data byla získávána metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Následně byla všechna potřebná data vyhodnocena pomocí otevřeného kódování a provedena kategorizace dat. Z výsledků vyplynulo, že práce kurátora pro děti a mládež je velmi individuální a vždy záleží na konkrétním dítěti či mladistvém a jeho motivaci své rizikové chování změnit. Také velmi záleží na rodině a vrstevnících daného dítěte. Kurátoři pro děti a mládež nejvíce při své sociální práci používají pohovory s dítětem i celou jeho rodinou a případové konference. Přestože nejsou nikde přesně stanoveny konkrétní scénáře, jak postupovat při práci s dítětem s konkrétním druhem rizikového chování, kurátoři každý případ berou jako důležitý a vždy se snaží najít postup, který na klienta nejlépe zapůsobí.
|
|
|
Řešení sexuality osob se zdravotním postižením z pohledu sociálních pracovníků
WOLFOVÁ, Natálie Michala
Tato bakalářská práce se zabývá tématem sexuality u osob se zdravotním postižením. Hlavním cílem této práce bylo popsat zkušenosti sociálních pracovníků s řešením sexuality u osob se zdravotním postižením, které žijí v pobytových zařízeních. Dílčím cílem práce bylo zjistit postoj sociálních pracovníků k problematice sexuality u osob se zdravotním postižením. Praktická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativní výzkumnou strategií. Sběr dat byl uskutečněn polostrukturovaným rozhovorem. Pro výzkumné šetření byli záměrným výběrem voleni sociální pracovníci, kteří pracují v pobytových službách s osobami se zdravotním postižením. Získaná data byla zpracována prostřednictvím kódování a následně rozřazena do kategorií a podkategorií. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že osoby se zdravotním postižením svou sexualitu aktivně prožívají. Jedním z ukazatelů prožívání sexuality může být náklonost k ostatním. Dále dotyky, objetí či letmé polibky. Sociální pracovníci a organizace, ve kterých působí, se k tématu sexuality klientů staví přívětivě. Osobám se zdravotním postižením je poskytován svobodný prostor. Organizace klientům umožňuje soukromí při naplňování jejich sexuálních potřeb. Klienti mohou o své sexualitě otevřeně komunikovat. Na základě teoretických informací a zkušeností s vyjadřováním sexuality klientů jsou zpracovány metodiky, podle kterých pobytová zařízení jednají. V rámci propagace a rozvoje tématiky sexuality by poznatky z bakalářské práce mohly pomoci poskytovatelům sociálních služeb při zlepšování kvality života osob se zdravotním postižením v oblasti sexuality.
|
|
|
Dobrovolnictví jako možná příprava na budoucí roli sociálního pracovníka
KLÍMOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá dobrovolnictvím v kontextu možné přípravy studentů sociální práce na budoucí roli sociálního pracovníka. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak dobrovolnická činnost studenta sociální práce může ovlivnit jeho budoucí profesi sociálního pracovníka. Výzkumná část byla založena na kvalitativní strategii, kde byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaných rozhovorů. Pro analýzu dat byla využita Interpretativní fenomenologická analýza, která se zaměřuje na hlubší pocity a prožívání komunikačních partnerů. Výzkumným soubor byl získán na základě techniky sněhové koule. Výzkumným vzorkem byli studenti sociální práce, kteří mají zkušenosti s dobrovolnickou činností, a to minimálně 3 roky. Z výzkumu vyplývá, že zkušenosti studentů sociální práce v rámci dobrovolnické činnosti jsou pozitivní a přínosné. Za vyzdvihnutí stojí dovednosti komunikace a aktivního naslouchání, které komunikační partneři zmiňovali nejvíce. Zároveň mezi další důležité přínosy dobrovolnické činnosti pro budoucí profesi sociálního pracovníka zařadili komunikační partneři umění řešit krizové situace a větší přehled v sociálních, ale i jiných, službách, které mohou v budoucí profesi sociálního pracovníka svým klientům nabídnout. Výsledky výzkumu podtrhují již vzniklé výzkumy na téma dobrovolnictví a jeho přínosy. Zároveň se výzkum zaměřuje konkrétně na dobrovolnický mentoringový program a může tak být přínosný a inspirující pro studenty sociální práce k zapojení se do dobrovolnické činnosti.
|
|
|
Budování právního povědomí u dětí žijících v dětských domovech s podporou sociálního pracovníka
PROCHÁZKOVÁ, Natálie
Bakalářská práce se zabývá budováním právního povědomí u dětí žijících v dětských domovech s podporou sociálního pracovníka. Cílem bakalářské práce je zjistit situaci právního povědomí u dětí žijících v dětských domovech a zjistit, jakou roli zastává sociální pracovník při budování právního povědomí u dětí ve vybraném dětském domově. Praktická část je postavena na kombinovaném typu výzkumu, technice dotazování. Nejprve bylo zkoumáno právní povědomí u dětí žijících v dětských domovech za pomoci mezinárodního dotazníku prof. Gary Meltona. Použitou metodou se stal řízený rozhovor, který byl veden individuálně s každým dítětem. Sesbíraná data byla vyhodnocena prostřednictvím statistického programu SPSS. Druhým výzkumným nástrojem se stal polostrukturovaný rozhovor, který byl veden se sociálními pracovnicemi v dětských domovech. Pro vyhodnocení dat bylo zvoleno kódování v podtextu realizovaného rozhovoru. Vyhodnocení získaných dat bylo provedeno metodou tužka-papír a následné vytváření trsů. Výzkumný soubor tvořilo celkem 63 osob. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že věk nemá vliv na postoj dětí k přiznávání práv v modelových situacích. Z hlediska pohlaví bylo pouze u jedné situace prokázáno, že dívky tíhnou k přiznání práva více než chlapci. V případě sociálních pracovnic a budování právního povědomí u dětí z dětských domovů bylo zjištěno, že práva dětí jsou primárně záležitostí vychovatelů, ovšem sociální pracovnice k budování právního povědomí také přispívají, zejména před odchodem dítěte z dětského domova. Zjištění této bakalářské práce může sloužit všem, kteří se s dětmi žijícími v dětských domovech setkávají ve své praxi a laické veřejnosti, která se o tuto tématiku zajímá.
|
|
|
Ageismus v kontextu sociální práce
FÁBEROVÁ, Sára
Bakalářská práce se zaměřuje na ageismus v kontextu sociální práce. První, teoretická část vymezuje spojitosti týkající se problematiky ageismu, sociální práce a sociálních služeb pro seniory. Druhá, praktická část se věnuje realizaci výzkumu. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, zda a jakým způsobem se sociální pracovníci setkávají s ageismem v kontextu sociální práce. Dílčím cílem je zjistit, zda a jaké ageistické stereotypy zaujímají v rámci poskytování sociálních služeb. Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Data byla sbírána metodou dotazování, která probíhala technikou polostrukturovaného rozhovoru. Získaná data byla nadále zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou "tužka papír". Po procesu otevřeného kódování byly vytvořeny jednotlivé kategorie a nadále zobrazené prostřednictvím diagramů. Výzkumným souborem bylo osm sociálních pracovníků v domovech pro seniory, kteří byli vybráni pomocí metody záměrného výběru. Na základě výsledků výzkumu bylo zjištěno, že dotazovaní sociální pracovníci mají bohaté zkušenosti s ageismem ve společnosti. V rámci poskytování sociálních služeb nebyly však u sociálních pracovníků vypozorovány žádné ageistické postoje. Stereotypní předsudky vůči seniorům ze strany sociálních pracovníků taktéž nebyly v rámci realizovaného výzkumu zaznamenány. Oslovení sociální pracovníci zastávají názor, že osobnost člověka není definována věkem. Výsledky výzkumu se týkají pouze výzkumného souboru dotazovaných osob a nelze je zobecňovat. Mohou však posloužit jako zpětná vazba pro zařízení, kde byl realizován. Výsledky je taktéž možno použít pro rozvoj sociální práce a předcházení ageismu v rámci poskytování sociálních služeb u různých věkových skupin.
|
|
|
Case management a sociální práce s osamělými rodiči
HRONOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce je zaměřená na case management a sociální práci s osamělými rodiči. Jejím cílem je zjistit využívání metody case management (popřípadě jejích prvků) při práci s osamělými rodiči. Pro získání odpovědí byly stanoveny následující výzkumné otázky: "Jakým způsobem je v praxi realizována metoda Case managementu v rámci služeb spolupracujících s osamělými rodiči?", "V čem je využívání této metody (popř. jejích prvků) v práci s osamělými rodiči přínosné?" a "Co brání využívání case managementu při práci s osamělými rodiči?" Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou neboli výzkumnou. Část teoretická definuje význam a historii rodiny, osamělého rodičovství, jeho potřeb i forem. Druhá část teorie je zaměřena na význam a obsah case managementu, jeho historii, rozdělení i využívání. Pro praktickou část byla v rámci kvalitativního výzkumu vybrána metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovorů bylo provedeno celkem 15 a byly uskutečněny se sociálními pracovníky organizací pracujících s rodinami, osamělými rodiči ve Středočeském kraji, event. přímo u pozice case managera v rámci České republiky. Závěrem lze shrnout výsledky výzkumu a na výzkumnou otázku "Jakým způsobem je v praxi realizována metoda Case managementu v rámci služeb spolupracujících s osamělými rodiči" lze na základě rozhovorů s komunikačními partnery odpovědět tak, že metoda case managementu není stále všeobecně známá a pracovní pozice case managera v rámci služeb pracujících s rodinami a osamělými rodiči není obvyklá. Ti pracovníci, kteří metodu znají, jí využívají nejčastěji při vyhodnocování a mapování situace klienta, při koordinaci podpory a při případových konferencích. Profit vidí pracovníci ale i na straně klienta, který může využívat individuální přístup a pomoc "ušitou na míru", má podle nich také možnost volby pomoci a podporuje se v převzetí zodpovědnosti za svůj život, čímž se mimo jiné omezuje vznik závislosti klienta na podpoře nebo pracovníkovi. K výzkumné Otázce 2-V čem je využívání této metody (popř. jejích prvků) v práci s osamělými rodiči přínosné? Z výpovědí pracovníků vyplývá, že Ti pracovníci, kteří jsou s metodu seznámeni, jí vnímají pro svou práci jako přínosnou, a to hned z několika důvodů. Jedním z hlavních důvodů je snížení zátěže rozhodování o postupu v řešení klientovy situace, neboť řešení situace se hledá za aktivního přispění klienta a spolupracujících organizací. S tím souvisí další přínos vnímaný komunikačními partnery a sice snížení rizika pochybení. Dalším přínosem je podle komunikačních partnerů navazování blízké spolupráce s podpůrnými institucemi v regionu a vytváření podpůrné sítě. Komunikační partneři vnímají jako bonus i pocit smysluplnější práce s větším a dlouhodobějším efektem na straně klienta. Z odpovědí komunikačních partnerů na Otázku 3 - Co brání využívání case managementu při práci s osamělými rodiči? vyplynulo, že rozšíření case managementu brání nedostatek času na individuální práci s klientem způsobený přemírou jiné práce a nedostatek poznatků a informací o možnostech využití a přínosech.
|
|
|
Proces poskytování podpory prostřednictvím uceleného systému rehabilitace
ŠTURMOVÁ, Alena
Cílem diplomové práce bylo analyzovat reálnou podobu a průběh procesu poskytování podpory dostupnými prostředky uceleného systému rehabilitace a její koordinaci v centru ARPIDA z pohledu rodičů uživatelů s důrazem na využití case managementu. V centru kladou důraz na spolupráci interprofesního týmu, přičemž rodiče jsou vnímáni jako partneři a přirozená součást týmu odborníků. Diplomová práce tak může sloužit jako podklad pro rozvoj a zlepšení stávajících služeb a jejich koordinace v centru ARPIDA. Pro diplomovou práci byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika sběru dat polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořili rodiče uživatelů v různých životních etapách, kteří využívají služby v centru ARPIDA. Informanti byli zvoleni na doporučení pracovníků a vybráni dle zastoupení všech druhů služeb, které ARPIDA nabízí. Bylo uskutečněno 8 rozhovorů a výběr byl ukončen na základě saturace, kdy docházelo k opakování témat, názorů a rozhovory nepřinášely nové informace. Data byla zpracována pomocí Interpretativní fenomenologické analýzy (IPA), která podrobně zkoumá subjektivní zkušenosti informantů a vzniklo tak 13 hlavních témat, která se opírají o výzkumné otázky a cíl diplomové práce: vnímání uceleného systému rehabilitace, provázanost služeb, jaké služby v nabídce centra chybí, první kontakt s centrem, vnímání komunikace s pracovníky, na koho se mohou rodiče obrátit, spolupráce s klíčovým pracovníkem, podpora ze strany pracovníků a jejich spolupráce, jak rodiče vnímají roli v interprofesním týmu, interprofesní setkání s pracovníky, zapojení case managera a jaké jsou slabé a silné stránky procesu uceleného systému rehabilitace. Odpovědi na všechna tato témata mohou pomoci centru ARPIDA lépe porozumět tomu, jak rodiče uživatelů služeb vnímají komplexní koordinovanou péči v duchu uceleného systému rehabilitace.
|
|
|
Dilemata sociálních pracovníku při práci s osobami v hmotné nouzi
KOTISA, Jan
Jako téma této diplomové práce bylo zvoleno "dilemata sociálních pracovníku při práci s osobami v hmotné nouzi". Práce je rozdělena na několik kapitol, které se věnují především úvodu do problematiky sociální politiky a sociální práce; dále představení Úřadu práce ČR a systému dávek pomoci v hmotné nouzi; zasvěcení do etické problematicky a představení základních etických teorií. V neposlední řadě se také zaměřuje na dilemata, se kterými se může sociální pracovník při práci s klientem v hmotné nouzi setkat a aplikování etických teorií na jejich řešení. Cílem práce je zjistit, s jakými dilematy se sociální pracovníci při práci s osobami v hmotné nouzi mohou setkat, jak na ně reagují a řeší je.
|
host ::
RSS.