|
|
Škodlivost plevelů polních plodin v provozních podmínkách
Slováková, Veronika
V diplomové práci byl v letech 2014 a 2016 hodnocen výskyt a škodlivost plevelů na pozemcích obhospodařovaných v ekologickém a konvenčním zemědělství. Monitorova-né pozemky jsou v užívání společností AGRODELTA, s. r.o. a JASNO, spol. s r.o. V ekologickém zemědělství byly hodnoceny plodiny: ozimá pšenice s podsevem vikve, ozimá pšenice a triticale s podsevem vikve, jarní oves s peluškou a jarní oves. V konvenčním zemědělství byly hodnoceny plodiny: ozimá řepka, ozimá pšenice, jarní pšenice s podsevem vojtěšky, kukuřice obsetá ozimým ječmenem, kukuřice a vojtěška. Na ekologicky obhospodařovaných pozemcích byl počet vyhodnocených plevelů 34, na konvenčně obhospodařovaných pozemcích byl vyhodnocen výskyt 24 plevelných rost-lin. Za nejvíce nebezpečné a škodlivé plevelné druhy na ekologicky obhospodařovaných pozemcích byly stanoveny: Tripleurospermum inodorum, Sinapis arvensis, Cirsium arvense a Taraxacum sect. Ruderalia. Za nejvíce nebezpečné a škodlivé plevelné druhy na konvenčně obhospodařovaných pozemcích byly stanoveny: Tripleurospermum inodorum, Cirsium arvense, Taraxacum sect. Ruderalia, Echinochloa crus-galli a Elytrigia repens.
|
|
|
Vyhodnocení zaplevelení množitelských porostů vybraných polních plodin
Růžička, Radek
Bakalářská práce se zabývá vyhodnocením zaplevelení množitelských porostů ječmenu jarního a pšenice ozimé. V první části práce je uvedeno rozdělení plevelných druhů s náležitou problematikou, s kterou se v praxi na zemědělských pozemcích chtě nechtě setkáváme, doplněnou o možnosti jejich regulace, na kterou plynule navazuje část pěstitelských podmínek uznaných množitelských porostů. V druhé části práce je detailně popsána metodika s následným vyhodnocením vyskytujících plevelů v množitelských porostech pšenice ozimé a ječmene jarního.
|
|
|
Vztah hustoty porostu ozimých plodin a intenzity zaplevelení v provozních podmínkách
Punčochář, Radek
Zaplevelení bylo hodnoceno v porostech ozimé řepky a ozimé pšenice v provozních podmínkách početní metodou. Byl sledován případný rozdíl v druhové skladbě plevelů mezi podzimem a jarem v jednotlivých plodinách. Na podzim v řepce ozimé se vyskytoval především Chenopodium strictum a Thlaspi arvense, během jara pak Capsella bursa-pastoris a Tripleurospermum inodorum. U pšenice to na podzim byl Euphorbia cyparissias, Stelaria media a Rumex crispus. Z výsledků, které nejsou statisticky průkazné, je patrné, že existuje vztah mezi hustotou porostu ozimých plodin a druhovou skladbou zaplevelení. Plevele, které se vyskytovaly v řidších porostech řepky, byly Chenopodium strictum, Thlaspi arvense, Triticum aestivum, Tripleurospermum inodorum. V hustějších Lycopsis arvensis, Polygonum arenastrum. U řidších porostů pšenice Avena fatua, Stelaria media a Thlaspi arvense. V hustších porostech se častěji vyskytovaly Geranium dissectum a Erodium cicutarium.
|
|
|
Vyhodnocení druhového složení vegetace ve vinicích vybrané vinařské obce
Mertová, Kateřina
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit druhové složení vegetace ve vybrané vinařské obci. Vyhodnocení vegetace proběhlo na třech vinicích (Staré vinohrady, Koválov, Horní díly) pomocí floristického soupisu nalezených druhů. Ve stanoveném území byly vytyčeny trasy průchodu vinicemi. Na třech vinicích bylo zaznamenáno dohromady 95 rostlinných druhů. Dále bylo provedeno hodnocení druhového složení vegetace na základě fytocenologických snímků na třech různě starých vinicích (V1-produkční vinice; V3-přestárlá vinice; V4-nově založená vinice). V každé vinici bylo vytyčeno 10 stanovišť. Na každém stanovišti byly stanoveny 3 fytocenologické snímky a to v kultivovaném, příkmenném a travnatém pásu. Na třech vinicích bylo objeveno 66 různých rostlinných druhů. Hodnocení bylo provedeno v průběhu června a července roku 2016. Získané hodnoty byly statisticky zhodnoceny analýzami DCA a CCA. Na vinici V1 nejvyšší pokryvnosti dosáhly Lolium perenne L., Arrhenatherum elatius (L.) J. Preslet C. Presl a Digitaria sanguinalis (L.) Scop. Na vinici V3 se nejvíce vyskytovaly Calamagrostis epigeos (L.) Roth, Arrhenatherum elatius (L.) J. Preslet C. Presl a Potentilla erecta (L.) Räuschel. Vinice V4 byla nejvíce pokryta Amaranthus retroflexus L., Chenopodium album L. a Portulaca oleracea L.
|
|
|
Polní plevele a jejich výskyt na pozemcích vybraného zemědělského podniku
Martinová, Lucie
Cílem práce bylo zjistit aktuální zaplevelení vybraných plodin na farmě pana Bělína, která se nachází v Olomouckém kraji v obci Čelčice. Sledování probíhalo v porostech pšenice ozimé, ječmene jarního, řepky ozimé a cukrovky. Vyhodnocení zaplevelení bylo provedeno početní metodou a výsledky vyhodnocení zaplevelení byly zpracovány analýzou (DCA). Kanonickou korespondenční analýzou (CCA) bylo zjištěno, že se v porostu pšenice ozimé nejvíce vyskytovaly tyto druhy: Tripleurospermum inodorum, Stellaria media, Galium aparine, Lamium purpureum, Brassica napus. V porostu ječmene jarního se nejvíce vyskytovaly tyto druhy: Capsella bursa-pastoris, Stellaria media, Lamium purpureum, Thlaspi arvense, Galium aparine. V porostu řepky ozimé se nejvíce vyskytovaly tyto druhy: Lamium purpureum, Capsella bursa-pastoris, Tripleurospermum inodorum, Stellaria media, cereals. V porostu cukrovky se nejvíce vyskytovaly tyto druhy: Galium aparine, Chenopodium album, Tripleurospermum inodorum, Amaranthus retroflexus, Polygonum lapathifolium, Atriplex patula.
|
|
|
Druhové složení vegetace ve vybraných zemědělských trvalých kulturách
Machynka, Luděk
Cílem práce bylo zhodnotit zastoupení plevelů v broskvovém sadu a vinici, které se nacházejí v katastrálním území obce Vnorovy. Hodnocení druhového zastoupení plevelů probíhalo prostřednictvím fytocenologických snímků. Monitoring byl prováděn v příkmenném a travnatém pásu v roce 2016, a to ve třech termínech: na jaře, v létě a na podzim. Výsledky byly zpracovány pomocí statistické analýzy DCA a CCA. Celkem bylo v průběhu pozorování zaznamenáno 52 druhů cévnatých rostlin.
|
|
|
Vyhodnocení intenzity zaplevelení polních plodin v provozních podmínkách
Kvíčala, Stanislav
Cílem této bakalářské práce je vyhodnocení druhového spektra a počtu plevelů v porostech řepky ozimé. Monitoring proběhl v podniku Zetaspol, s.r.o., který hospodaří na 550 hektarech orné půdy na Prostějovsku, v okolí obce Bedihošť. Firma Zetaspol, s.r.o. se zabývá výrobou osiv a vyšších množitelských porostů pšenice ozimé, ječmene jarního, hráchu, ovsa, hořčice či prosa ale také pěstováním cukrovky, kukuřice a řepky. Sledování proběhlo ve čtyřech porostech řepky ozimé, na kterých bylo pozorováno 29 druhů plevelů. Obecně lze konstatovat, že na pozemcích Kalky, Víkend a Blatec bylo spektrum plevelů podobné. Na pozemku U Skalky můžeme pozorovat plevele poněkud odlišné. Z nejvíce zastoupených druhů lze jmenovat například Viola arvensis, Tripleurospermum inodorum, Capsella bursa-pastoris, Papaver rhoeas, Triticum aestivum, ale za zmínění stojí i Chamomilla recutita nebo Descurainia Sophia.
|
|
|
Plevele ozimé pšenice a střídání plodin
Kosík, Pavel
Cílem této práce je vyhodnotit vliv střídání plodin na zaplevelení pšenice ozimé. Měření zaplevelení bylo prováděno na polní pokusné stanici v Žabčicích patřící Mendelově univerzitě. Byla použita početní metoda, počet jedinců byl zjišťován na ploše 1 m2. Hodnocení probíhalo v průběhu let 2015-2016. Statistické zpracování a vyhodnocení počtu jedinců všech druhů v porostech ozimé pšenice bylo použito počítačového programu Statistica.Cz. Ke zjištění vlivu sledovaných faktorů na jednotlivé druhy plevelů, které se vyskytovaly na polních pokusech, byly použity mnohorozměrné analýzy ekologických dat segmentovou analýzou DCA (Detrended Correspondence Analysis). Dále byly použity redundanční a kanonickou korespondeční analýzou (Canonical Correspondence Analysis, CCA). Závěrem lze konstatovat, že střídání plodin výrazným způsobem ovlivňuje zaplevelení a může přispět k omezení zaplevelení.
|
|
|
Vyhodnocení intenzity zaplevelení polních plodin v podmínkách odlišného střídání plodin
Hrubý, Roman
V bakalářské práci jsem se zaměřil na vyhodnocení intenzity zaplevelení polních plodin v závislosti na jejich střídání a různém zpracování půdy. Intenzita zaplevelení byla vyhodnocena v roce 2016 v pokusné stanici Mendelovy univerzity v Žabčicích. Vyhodnocení zaplevelení probíhalo v porostech jarního ječmene, který byl pěstován ve dvou polních pokusech s rozdílným střídáním plodin. Prvním polním pokusem je dlouhodobá monokultura jarního ječmene, která byla založena v roce 1970. V druhém polním pokusu je střídání plodin podle norfolkského osevního postupu. V obou pokusech jsou použity dvě varianty zpracování půdy, a to tradiční a minimalizační. Vyhodnocení intenzity zaplevelení bylo provedeno před aplikací herbicidů. Vyhodnocením bylo zjištěno, že na druhové složení plevelů v jarním ječmeni má významný vliv střídání plodin. Na variantách s dlouhodobou monokulturou ječmene jarního bylo nalezeno podstatně méně jedinců plevelných rostlin než na variantách s Norfolským osevním postupem.
|
|
|
Druhové složení vegetace na vybraném úseku železniční tratě
Frantová, Nicole
Bakalářská práce na téma: Druhové složení vegetace na vybraném úseku železniční tratě, vyhodnocuje druhové složení plevelů na železničním úseku Moravské Bránice. Pozorování probíhala na dvanáci místech, na koleji opuštěné, v poloprovozu, v provozu a ve třech termínech: 1.května, 20.srpna a 30.října, v roce 2016. Druhové složení bylo vyhodnoceno za pomocí fytocenologických snímků. Získaná data byla následně zpracována statistickými analýzami DCA a CCA a jejich výstupem byl ordinační diagram vyjadřující vztah plevelů a způsobu využívání železnice. Celkem bylo objeveno 46 druhů rostlin. Nejvíce druhů bylo objeveno na jaře, na koleji opuštěné. Za zkoumané období dosáhly nejvyšší pokryvnosti: Holosteum umbellatum, Trifolium repens, Amaranthus retroflexus, Poa annua, Digitaria sanguinalis a Linaria vulgaris.
|
host ::
RSS.