|
|
Role apoptózy a nekrózy makrofágů mléčné žlázy skotu
Klimešová, Monika
Bakalářská práce Role apoptózy a nekrózy makrofágů mléčné žlázy skotu podává přehled o makrofázích, které jsou součástí nespecifické imunity. Popisuje jejich vývoj z pluripotentních buněk kostní dřeně přes monocyty k makrofágům a jejich význam v mléčné žláze, který zahrnuje fagocytózu mikroorganismů a odumřelých buněk, produkci cytokinů a stimulaci buněk, které regulují zánětlivé reakce. V další části je bakalářská práce zaměřena na jednotlivé typy buněčné smrti (apoptózu a nekrózu). Jsou zde popsány jejich strukturální, biochemické a genetické znaky a následné děje, které probíhají po odumření buněk, tj. odstranění odumřelých buněk z organismu. Neméně významný jsou rovněž následky odumřelých buněk na okolní tkáň. V závěru práce jsou shrnuty základní rozdíly mezi apoptózou a nekrózou a jejich role během zánětlivé reakce mléčné žlázy skotu.
|
|
|
Sledování mastitidních patogenů u vybrané skupiny dojnic
Klimešová, Monika
Diplomová práce „Sledování mastitidních patogenů u vybrané skupiny dojnic“ podává přehled a základní informace o patogenech vyskytujících se v chovu dojnic holštýnského plemene AGRAS Bohdalov a.s. a nastiňuje širokou škálu způsobů či postupů prevence výskytu těchto patogenů. Popisuje důležitost podpory imunitního systému a základní patogeny, jako jsou Escherichia coli, Klebsiella, Stafylococus xylosus, Streptococcus uberis, Streptococcus agalactiae. Následně diplomová práce poukazuje na různé způsoby prevence jako je např. vakcinace či genetická selekce. V praktické části práce jsou vyhodnoceny výsledky z kontroly užitkovosti za období dvou let (únor 2016 – leden 2018), společně se zdravotním stavem mléčné žlázy dojnic v průběhu jejich života. Také jsou zde zahrnuty výsledky z genetické laboratoře, kde byly analyzovány genotypy vybraných genů mající vliv na mastitidu (CD14 a CXCR1).
|
|
|
Různé strategie terapie a prevence mastitid dojnic
Bednářová, Vladana
Tato práce ověřuje účinnost preventivního (antimastitidního) programu sestaveného pro konkrétní farmu a také efekt terapeutického protokolu využívaného u dojnic infikovaných Staphylococcus aureus v období stání na sucho. Hodnocení efektu je realizováno především na základě výsledků vyšetření mléka. V úvodu práce je proveden teoretický přehled metod prevence mastitid a jejich léčby, včetně popsání vlivu mastitid na zdraví mléčné žlázy vysokoprodukčních dojnic. V praktické části jsou porovnávány vzorky mléka z roku před zavedením preventivního programu a v letech po zavedení. Dále je pak ověřována účinnost zvolené léčby. V práci jsou porovnávány složky mléka individuálních dojnic (tuk, bílkovina, počet somatických buněk a laktóza) z doby, kdy byly dojnice prokazatelně infikované patogenním mikroorganismem Staphylococcus aureus a z doby, kdy se u těchto dojnic Staphylococcus aureus neprokázal. Tímto porovnáním je zjišťována ovlivnitelnost složení mléka při infekci mléčné žlázy tímto patogenem. Dále jsou složky mléka dojnic z doby po přeléčení porovnány se složkami mléka od dojnic, jež nebyly infikovány zmíněným patogenem. Porovnání sloužilo k tomu, aby bylo zjištěno, zda užitkovost dojnic po přeléčení dosahuje obdobných výsledků jako v případě dojnic neinfikovaných. Na základě zhodnocení zkoumaných dat byla úspěšnost léčby 88 %. Složky ovlivněné patogenním mikroorganismem Staphylococcus aureus jsou především počet somatických buněk a obsah tuku v mléce. Z odebraných bazénových vzorků a porovnání zmíněných ukazatelů užitkovosti, bylo zjištěno, že preventivní program byl na pozorované farmě úspěšně zaveden a splňuje očekávané výsledky.
|
|
|
Prevence a léčba mastitid dojnic
Kosourová, Gabriela
Bakalářská práce pojednává o tématu prevence a léčbě mastitid u dojnic. V první části byla popsána anatomie mléčné žlázy. V druhé části byla rozebrána tvorba mléka. V další části následoval popis a rozdělení mastitid. Každá mastitida má odlišné příznaky onemocnění, jiný průběh nákazy, délku léčby a hlavně odolnost patogenů při antibiotické léčbě. V poslední části této práce byla rozebrána léčba a prevence mastitid. Součástí práce je popis diagnostiky onemocnění. Kapitola prevence se věnuje správnému postupu při dojení, stájovému prostředí a postupu při zaprahování krav.
|
|
|
Vliv onemocnění mléčné žlázy na chování dojnic
Bodláková, Anna
Bakalářská práce se zabývá vlivem onemocnění mléčné žlázy na chování dojnic českého strakatého skotu. Onemocnění představovalo mastitidu. Sledována byla lateralita ležení. Sledování probíhalo ve 3 letních a 3 zimních měsících. Jedna část pozorovaných zvířat byla léčená veterinárním lékařem a druhá část měla v kontrole užitkovosti somatické buňky nad 400 tisíc v 1 ml mléka. U těchto zvířat byla nemocná čtvrť vemene analyzována pomocí NK mastitis testu. Dojnice, které byly léčeny veterinárním lékařem, měly tendenci ležet častěji na boku, kde se nevyskytoval zánět. Z toho by se dalo usuzovat, že dojnice na mastitidní čtvrti nelehaly z důvodu bolestivosti. U krav zjištěných z kontroly užitkovosti neměl zánět žádný vliv na lateralitu ležení. Průběh zánětu u nich nebyl zřejmě natolik výrazný, aby bolestivost ovlivnila volbu boku pro ležení.
|
|
|
Vliv různých typů podestýlky na parametry mléčné užitkovosti dojnic holštýnského skotu ve vybraných chovech
Maňáková, Michaela
Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit vliv různých typů podestýlky na parametry mléčné užitkovosti dojnic holštýnského plemene. Pokus proběhl v období jednoho kalendářního roku (únor 2017 až leden 2018). Sledování probíhalo jednou měsíčně vždy den po kontrole užitkovosti ve třech vybraných chovech: Podnik A (Farma Zdeňka), Podnik B (ZOD Lešná), Podnik C (ŠZP NJ). V podnicích byla využita vysoká lože s vrstvou separátu a mletého vápence, vysoká lože krytá vrstvou slámy, hluboká lože se sendvičem I. typu s vrstvou separátu a mletého vápence a hluboká podestýlka. Mezi parametry mléčné užitkovosti byly zahrnuty údaje o pořadí laktace (n); počtu dní v laktaci (n); dojivosti (kg), obsah tuku (%), obsah bílkovin (%), počtu somatických buněk v tisících v 1 ml (PSB v tisících/ml). Zároveň byla zjišťována teplota vzduchu (°C). Z výsledků vyplývá, že jako nejlepší se jeví ustájení s hlubokými loži a vrstvou separátu s mletým vápencem, jak podle počtu somatických buněk v mléce (145,6 tisíc/ml) a výskytu mastitid (2,9 %), tak také podle užitkovosti (36,9 kg) a obsahu složek mléka (3,9 % tuku a 3,4 % bílkovin). Nejvyššího počtu somatických buněk (podnik B 419,3 tisíc/ml a podnik C (378,9 tisíc/ml) a nejvyššího procenta klinických mastitid (7,7 % v podniku B a 5,7 % v podniku C) dosahovaly dojnice ustájené na vysokých lůžkách s vrstvou separátu v podniku B a C.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů působících na výskyt zánětů mléčné žlázy u holštýnských dojnic
Dvořák, Jan
V bakalářské práci jsou analyzovány faktory, které mají vliv na výskyt zánětů mléč-né žlázy u holštýnských dojnic. Vybranými faktory, které mají vliv na četnost zánětů, jsou pozice struku se zánětem, roční období, pořadí laktace a varianta původce ve vztahu ke stadiu laktace a výši nádoje sledovaných dojnic. Sledování proběhlo na mléčné farmě v podniku Zeras, a.s., Radostín nad Oslavou. Zaznamenána byla každá dojnice, u které byly prokázány příznaky zánětu mléčné žlázy a původce jejich vzniku. Data získaná z počítačové databáze za období 23. 9. 2016 - 13. 10. 2017 byla statisticky vyhodnoce-na. Ze souboru 237 mastitid byla nejvyšší četnost onemocnění zjištěna na podzim (75 zánětů). Každou další laktaci s výjimkou 4. laktace se četnost mastitid zvyšovala. Onemocnění bylo průměrně diagnostikováno ve 119. dni laktace. Nejčastěji napadenou částí vemene byla levá přední a levá zadní čtvrť (70 a 63 zánětů). Většina mastitid byla způsobena grampozitivními bakteriemi (213 zánětů). Mléčná užitkovost dojnic s mastitidami byla výrazně snížena. Vztah ročního období a produkce mléka byl vysoce průkazný. Vztah pořadí laktace a produkce mléka byl vysoce průkazný. Vztah pozice zánětu a produkce mléka byl opět vysoce průkazný.
|
|
|
Vliv lipopolysacharidu a muramyl dipeptidu na lymfocyty mléčné žlázy jalovic
Kabourková, Eliška
Cílem práce bylo zjistit, zda intramamární aplikace bakteriálního toxinu lipopolysacharidu a muramyl dipeptidu jako strukturní jednotky peptidoglykanu ovlivňují apoptózu lymfocytů, expresi receptoru CD44 na lymfocytech a produkci zánětlivých cytokinů (TNF-alfa, IL-4, IL-10 a TGF beta-1) v průběhu zánětu mléčné žlázy. V experimentech byl použit lipopolysacharid bakterie E. coli o koncentraci 5 mikrog a syntetický analog muramyl dipeptidu o koncentraci 500 mikrog. Zánětlivá odpověď byla analyzována ve 4 časových bodech (24, 48, 72 a 168 hodin) po stimulaci mléčné žlázy na 8 klinicky zdravých jalovicích, kříženkách holštýnského a českého strakatého plemene. Jako kontrola byl použit pufrovaný fyziologický roztok. Laváže mléčných žláz byly analyzovány průtokovým cytometrem, kde byla stanovena apoptóza lymfocytů a pozitivita lymfocytů na CD44. Dále byly zjištěny koncentrace výše uvedených cytokinů metodou ELISA, a to ve stanovených časových bodech. Po vyhodnocení výsledků bylo zjištěno, že lipopolysacharid a muramyl dipeptid pravděpodobně vyvolávají apoptózu lymfocytů s maximem 48 hodin po stimulaci mléčné žlázy. Vysoká pozitivní korelace mezi apoptózou lymfocytů a expresí receptoru CD44 naznačuje účast tohoto receptoru v průběhu apoptózy lymfocytů. Naměřené koncentrace cytokinů nasvědčují o jejich účasti při ovlivnění apoptózy v průběhu zánětu mléčné žlázy.
|
|
|
Využití kultivačních metod v diagnostice zánětů mléčné žlázy ve vybraném chovu dojnic
ULMOVÁ, Kateřina
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit pomocí kultivační diagnostiky původce infekčních mastitid a určit vhodný postup léčby antibiotickými preparáty. Dílčím cílem bylo sledovat výskyt druhů původců, úspěšnost léčby a vliv stupně infekce na její účinnost. Sledování probíhalo ve vybraném zemědělském podniku v období od dubna do prosince roku 2018, celkem bylo sledováno 136 dojnic. V daném období byly odebírány vzorky mléka od dojnic, které vykazovaly v kontrole užitkovosti více jak 800 000 somatických buněk v 1 ml mléka. Na základě pozitivního NK testu byl odebrán vzorek z postižené čtvrtě mléčné žlázy a kultivován na jednorázových živných plotnách stájového kultivačního testu. Podle druhu původce infekce byla vybrána vhodná antibiotická léčba. Po týdnu až čtrnácti dnech po aplikaci antibiotik byl znovu odebrán a kultivován vzorek mléka z léčené čtvrtě, čímž se prokazovalo, zda léčba proběhla úspěšně či ne. Ze 136 dojnic vykazovalo infekci mléčné žlázy způsobené mikroorganismy 77 %. V rámci pořadí laktace byly nejvíce postiženy dojnice na 1. laktaci a to z 36,8 % a až 47,1 % dojnic onemocnělo mastitidou v 1. fázi laktace. V podniku se vyskytovali původci: Staphylococcus spp. (KNS), Streptococcus uberis, Klebsiella oxytoca, Escherichia coli, Candida rugosa a Enterococcus faecalis. Nejvíce se vyskytoval, z 36% Staphylococcus spp (KNS). Z 22 % byly mastitidy způsobeny koliformními bakteriemi. Ze 17 % byl původcem mastitid Streptococcus uberis. Z 10,5 % byl infekčním činitelem Enterococcus faecalis. Candida rugosa se objevila u 7,4 % případů a nespecifické mastitidy pak v 9,5 %. Celkem ze 105 dojnic bylo plně vyléčeno 68 %. Nakonec byla na základě stupně infekce statisticky vyhodnocena úspěšnost léčby. Při hodnotě p=0,018 se statisticky prokázalo, že stupeň infekce výrazně ovlivňuje výsledek léčby mléčné žlázy postižené mastitidou.
|
|
|
Faktory ovlivňující výskyt mastitid ve vybraném chovu a návrh jejich řešení
TLUSTÁ, Tereza
Mastitida je zánětlivé onemocnění mléčné žlázy, v současné době patří mezi nejčastější zdravotní problémy v chovu skotu. Mastitida je v největší míře způsobena bakteriální infekcí vemene, mezi další možné původce patří viry, prvoci, kvasinky, řasy a plísně. Existuje široká řada faktorů snižujících obranné mechanismy vemene a predisponující dojnice pro vznik zánětu. Etiologie mastitid a zejména možnosti prevence jsou dlouhodobě ve středu zájmu nejen chovatelů dojených stád, ale i vědeckých a výzkumných pracovníků a veterinářů. Důvodem je především ekonomika chovu dojeného skotu zánět mléčné žlázy snižuje aktuální produkci dojnice, může ovlivnit i nádoj v následujících laktacích a délku pro-dukčního života dojnice; obvykle se zvyšuje brakace dojnic a míra úhynů. Obecně jsou známy i negativní dopady mastitid na reprodukci a zdravotní stav dojnice, zejména na zdraví končetin; vedoucí opět ke zkrácení produkčního života dojnice a nutnosti rychlejší obměny stáda. Cílem práce je nalezení rizikových faktorů pro vznik mastitidy. Bylo prokázáno, že výskyt mastitid je ovlivněn věkem dojnice a pořadím laktace, fází laktace, věkem při 1.otelení, nádojem v předchozí laktaci, mastitidami v 1. a ve vyšších laktacích a zdravotními problémy na počátku laktace. Na počet léčených struků měl vliv věk při 1. otelení, užitkovost v předchozí laktaci a délka stání na sucho. Negativní vliv mastitidy na reprodukci nebyl zcela jednoznačně prokázán; bylo zjištěno pouze prodlužování mezidobí s rostoucí četností léčení.
|
host ::
RSS.