|
|
Fungování zdravotnické záchranné služby v různých krajích České republiky v návaznosti na hromadná neštěstí
CHALOUPEK, Milan
Současný systém a stav fungování zdravotnické záchranné služby v návaznosti na hromadná neštěstí prošel za uplynulé roky proměnami, při nichž se postupně rozvíjel, vyvíjel, měnil a zdokonaloval. Ruku v ruce s tímto vývojem se automaticky proměňovaly a zdokonalovaly podmínky a možnosti potřebné k poskytování včasné a kvalitní neodkladné přednemocniční péče. Základní náplní činnosti záchranné služby se stává zajišťování odborné přednemocniční neodkladné péče u stavů ohrožujících lidský život. Je možno ji zajišťovat prostřednictvím operačních středisek, která by měla přijímat a vyhodnocovat tísňové výzvy na lince 155, a posádkami záchranářských vozidel v terénu, které vyjíždějí ze sítě výjezdových stanovišť po celé zemi. Cílem předložené diplomové práce je zmapování všeobecných doporučení pro fungování zdravotnické záchranné služby České republiky, analýza tří zdravotnických záchranných služeb v návaznosti na hromadná neštěstí ? Jihočeského kraje, Jihomoravského a Kraje Vysočina a vymezení a porovnání slabých a silných stránek zdravotnické záchranné služby České republiky na základě analýzy tří organizací v návaznosti na hromadná neštěstí ? Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Na základě provedené SWOT analýzy vybraných zdravotnických záchranných služeb bylo možné identifikovat jejich slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby.Každá z analyzovaných zdravotnických záchranných služeb vidí příležitosti své organizace jinak. Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje spatřuje příležitosti ve zkvalitnění vzdělávacího a výcvikového střediska, v Jihomoravském kraji ve vývoji v řešení hromadných neštěstí a Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina v dostavbě urgentního příjmu a první pomoci do škol, avšak všechny analyzované zdravotnické záchranné služby vidí hrozbu v předpokládaném nedostatku financí, ať již následkem financování nových zásahových vozů či nových stanovišť nebo vzrůstem mzdy ve veřejném sektoru. Nedostatek lékařů ve stálém pracovním poměru není záležitostí pouze uvedených záchranných služeb. Tento problém má v současné době celorepublikový charakter. Důležitost nedostatku lékařů není úměrně závislá jen na případech hromadného neštěstí. Obecně lze v současnosti říci, že příčin nedostatečného zájmu o interní práci na záchranné službě je více. Jednou z hlavních příčin se stává malá atraktivita práce ve výjezdových posádkách záchranných služeb. Také pracovní podmínky bývají nesrovnatelné. Posádka záchranné služby musí za každých okolností provádět úkony přednemocniční neodkladné péče v terénu. Dalším rozdílem v porovnání s prací lékaře v nemocnici je nutnost správného a rychlého rozhodování bez možnosti další konzultace se specialistou a také bez podpory laboratorních vyšetření. Lékař záchranné služby tak musí neustále zvládat situace počínaje porodem a konče ohledáním zemřelého.
|
|
|
Spolupráce složek integrovaného záchranného systému při katastrofách a hromadných neštěstích
VYHNÁLEK, Jakub
Téma bakalářské práce je Spolupráce složek integrovaného záchranného systému při katastrofách a hromadných neštěstích. Práce má za cíl zmapování znalosti typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí s důrazem na práce Zdravotnické záchranné služby. Dílčím cílem je zjistit znalost komunikace v digitálním systému Tetrapol. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se práce věnuje Integrovanému záchrannému systému, jeho složkám a úkolům. Definuje pojmy používané ve spojení s hromadným neštěstím a dále zmiňuje dokumenty potřebné pro likvidaci mimořádné události. Popisuje také komunikaci v digitálním systému Tetrapol. V praktické části je zvolena metoda kvantitativního výzkumu formou anonymního dotazníku. Respondenty jsou pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Na základě stanovených cílů jsou vytvořeny dvě hypotézy. První hypotéza zní: ?Členové Zdravotnické záchranné služby umí komunikovat v digitálním systému Tetrapol?. Druhá hypotéza zní: ?Znalost typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí pro zdravotnickou záchrannou službu je lepší u služebně mladších pracovníků (do 5 let praxe) než u služebně starších pracovníků?. Výzkumné šetření obě hypotézy vyvrátilo a ukázalo nedostatky v teoretické připravenosti na likvidaci mimořádné události u zkoumaného vzorku. V rámci zlepšení povědomí o likvidaci mimořádné události by bylo vhodné věnovat více času dané problematice již během studia záchranářů, ale i následně v zaměstnání například formou interních seminářů.
|
|
|
Typové činnosti složek IZS při společném zásahu z pohledu ZZS
KRÁL, Václav
Pro zlepšení koordinace základních složek IZS byl (a stále je sestavován) sestaven soubor dokumentů s názvem Katalog typových činností integrovaného záchranného systému, který popisuje organizační postupy složek IZS při deseti mimořádných událostech. Jsou však členové základních složek integrovaného záchranného systému seznámeni s těmito dokumenty? Mají členové IZS povědomí o postupech a potřebách zdravotnické záchranné služby? Cílem této práce je zmapovat názory a poznatky pracovníků IZS na výše uvedené otázky, zhodnotit možnosti rozšíření jejich znalostí tohoto tématu.
|
|
|
Logistické zajištění zdravotnického zásahu v místě hromadného neštěstí
KŘIVÁNKOVÁ, Petra
Tato diplomová práce je koncipována jako celkový průřez problematikou logistického zajištění zdravotnického zásahu v místě hromadného neštěstí. Po stručném přiblížení historie přednemocniční neodkladné péče se práce zabývá legislativní úpravou tohoto tématu včetně zpracování havarijních a traumatologických plánů, financováním krizové připravenosti, odbornou přípravou a cvičením a samotným postupem záchranných a likvidačních prací složek integrovaného záchranného systému v místě hromadného neštěstí. Logistické zajištění zdravotnického zásahu v místě hromadného neštěstí je jedním z prvořadých a nezbytných úkonů krizového managementu zdravotnické záchranné služby v rámci řešení následků mimořádných událostí a krizových situací. Zpravidla je zajišťováno přímým a kontinuálním prováděním záchranných prací v místě výskytu hromadného postižení osob prostřednictvím výjezdových skupin {--} řízených zdravotnickým operačním střediskem zdravotnické záchranné služby, jejich podporou zdravotnickým a ostatním materiálem, tzv. startovacími dávkami, popřípadě dalším materiálně technickým vybavením v podobě modulů (hromadného neštěstí, podpory traumatologického plánu, krizového plánu). Další nezbytností je spojení s místně příslušným správním úřadem a jeho orgánem krizového řízení (krizový štáb) a operačním a informačním střediskem místně příslušného integrovaného záchranného systému. Záchranné a likvidační práce končí z hlediska zdravotnické záchranné služby zpravidla předáním raněných do cílových zdravotnických zařízení. V práci je přiblížena i psychologická pomoc při mimořádných událostech. Tato práce současně obsahuje i výběr a rozbor několika aktuálních problémů vztahujících se k zpracovanému tématu (např. zpracování traumatologických plánů, financování krizové připravenosti, visačky hromadného neštěstí).
|
|
|
Řešení hromadného neštěstí na dálnici D3
SEDLÁČEK, Marek
Současný rozvoj dopravy sebou nese kromě pozitivních jevů i spoustu negativ a rizik. Na jedné straně stojí potřeba přepravy většího počtu osob, zkrácení její doby, snížení nákladů a na straně druhé riziko vzniku mimořádných událostí. Výstavba dálnic a rychlostních silnic, včetně konstrukce moderních dopravních prostředků umožňuje přepravit více osob rychleji, pohodlněji a bezpečněji. Řešení zásahů automobilových nehod patří mezi běžné akce integrovaného záchranného systému u nás i ve světě a jejich zvládání nečiní sehraným záchranným týmům žádné potíže. Komplikace však může nastat při vedení zásahu na pozemních komunikacích s vyšším počtem jízdních pruhů a středovým dělícím pásem, dále pak při vyšším počtu zraněných a při větší ploše zásahu, například jedná-li se o řetězovou havárii. Složky integrovaného záchranného systému se na tyto typy událostí připravují podle nové metodiky, která je postupně uváděná do praxe. Při její aplikaci hrají významnou roli součinnostní cvičení integrovaného záchranného sytému, která vyžadují maximální přiblížení skutečným podmínkám. Práce je koncipovaná pro potřeby velitele zásahu a poskytuje ucelený náhled na problematiku zvládání zásahů s vyšším počtem zraněných a mrtvých záchranným systémem na dálnicích a rychlostních komunikacích. Informuje o nových trendech v oblasti přípravy záchranných složek na tento typ událostí. Úzce se zaměřuje na území Jihočeského kraje, kde se buduje dálnice D3, jejíž první část Mezno {--} Tábor je v provozu od prosince roku 2007.
|
|
|
Možnosti zvládání stresových situací při hromadných neštěstích
ŠEVČÍK, Radek
Se stresem se každý z nás potýká každý den. To, jak stres zvládáme, ovlivňuje naše chování, zdraví a úspěšnost v úkolech, které před nás život staví. Při hromadných neštěstích je míra zátěže obrovská a nároky na zvládnutí stresu vysoké. Proto je dobré mít o působení stresu určité povědomí. Vědět, jak na nás působí, co v nás může vyvolávat a také vědět, jak se s ním efektivně vypořádat. Toto povědomí by mělo být na vysoké úrovni především u osob, co na místě tragédie zasahují. Bakalářská práce byla zpracována kvantitativním způsobem za využití dotazníků. Výzkumný soubor tvořili vybraní pracovníci výjezdových skupin Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Jihomoravského kraje. Hlavním cílem mé práce bylo zjistit, zda existuje cílená příprava pracovníků ZZS na stresové situace. K výzkumu jsem stanovil dvě hypotézy. Hypotéza č. 1, že více informací o problematice stresu při hromadných neštěstích mají pracovníci výjezdových skupin ZZS s praxí delší než 5 let, se potvrdila. Hypotéza č. 2, že pracovníci výjezdových skupin ZZS prošli cílenou přípravou na stresové situace při hromadných neštěstích, potvrzena nebyla. Výzkumem jsem zjistil, že 61,5% z dotazovaných pracovníků neprodělalo cílený výcvik k odolnosti vůči stresu. Tato bakalářská práce by měla sloužit jako impuls pro tvorbu specifického školení pro pracovníky výjezdových skupin ZZS a dále jako potencionální podklad pro prohloubení výuky v dané problematice v rámci studijního programu zdravotnický záchranář.
|
host ::
RSS.