|
|
Horský hotel
Lukeš, Petr ; Lavická, Radomila (oponent) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh Horského hotelu v obci Malenovice. Objekt je umístěn na svažité parcele nacházející se v turisticky atraktivní oblasti Moravskoslezských Beskyd. Horský hotel je čtyřpodlažní, podsklepený. V prvním nadzemím podlaží se nachází restaurace s terasou, zázemí personálu a také ubytovací část. Ve druhém a třetím nadzemním podlaží jsou umístěny pokoje pro hosty a zaměstnance hotelu. V podzemním podlaží je umístěn wellness, posilovna a konferenční místnost. Zde se také nachází prostory pro provoz personálu. Konstrukční systém je zděný z keramických broušených cihel plněných minerální izolací.
|
|
|
Turistická chata pod Kozlenou
Lukeš, Petr ; Karlík, Štěpán (oponent) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je návrh Horské chaty pod Kozlenou v obci Staré Hamry. Objekt je umístěn na svažité parcele nacházející se pod travnatým hřebenem v turisticky atraktivní oblasti Moravskoslezských Beskyd. Řešený objekt je dvoupodlažní, částečně podsklepený. V prvním nadzemním podlaží se nachází restaurace s terasou a zázemí personálu. Ve druhém nadzemním podlaží jsou umístěny pokoje pro hosty. Konstrukční systém je zděný z betonových skořepinových tvárnic. Střecha chaty je pultová.
|
|
|
Vývoj přirozené obnovy v koncepci přírodě blízkých způsobů hospodaření - na příkladu Nadregionálního biocentra Kněhyně-Čertův mlýn
Ottová, Gabriela
Bakalářská práce se zabývá posouzením průběhu transformace kulturního lesa na les přírodě blízký, který je součástí ochranného pásma Národní přírodní rezervace Kněhyně-Čertův mlýn. V porostech, které se nacházejí v tomto ochranném pásmu, se vyskytují nepůvodní smrkové monokultury, které jsou značně nestabilní. V roce 2005 a 2006 bylo vybráno 12 výzkumných ploch v 7 porostních typech, kde je zastoupen smrk, buk a jedle. Tehdy bylo provedeno první měření a vyhodnocení stavu přirozené obnovy a to jak na transektech, tak i na celé zkusné ploše. U přirozené obnovy se sledoval druh, a počet jedinců a jejich stav. V roce 2014 bylo měření opakováno a výsledky byly porovnávány. Z četnosti jedinců lze hodnotit strukturu zmlazení a z toho vyplývající vhodnost či nevhodnost zmlazení k dalšímu pěstování stabilních porostů. V práci jsou uvedeny doporučení pro transformaci porostů vyplývající ze závěrů práce. Výsledky práce jsou aplikovatelné nejen v ochranném pásmu, ale i v ostatních lokalitách obdobného charakteru.
|
|
|
Vliv stanovištních podmínek na faunu střevlíkovitých ve smrkových a bukových porostech Beskyd
Rolinc, Petr
V bukových a smrkových porostech v území LS Ostravice v Moravskoslezských Beskydech se uskutečnil sběr epigeické fauny metodou zemních pastí. Čeleď střevlíkovitých (Carabidae) byla zvolena a hodnocena jako bioindikační skupina z hlediska zastoupení ve smrkových a bukových porostech a s ohledem na základní typologické jednotky, kterými jsou lesní vegetační stupně, edafické kategorie a soubory lesních typů. Byly porovnány cenózy střevlíkovitých v hospodářských porostech a přírodních rezervacích. Odchyt střevlíkovitých se uskutečnil v období 2007 -- 2014 v jarním, letním, pozdně letním a podzimním aspektu. Za celé sledované období bylo odchyceno 67 483 jedinců střevlíkovitých náležících k 77 druhům. Na území byl potvrzen výskyt zákonem chráněného druhu a druhu NATURA 2000 (Carabus variolosus Sturm). Dalším chráněným a silně ohroženým druhem byl Carabus obsoletus. Druhy Carabus linnei, Pterostichus burmeisteri, Pterostichus foveolatus byly eudominantní. Dominantní zastoupení měly druhy Abax ovalis, Carabus glabratus, Pterostichus oblongopunctatus. Byla prokázána přímá vazba střevlíkovitých na lesní vegetační stupňovitost i na edafické kategorie a soubory lesních typů. U několika druhů byl objeven rozdíl mezi smrkovými a bukovými porosty a také mezi přírodními rezervacemi rezervacemi a hospodářskými lesy.
|
|
|
Půdní fauna bukových a smrkových porostů v modelovém území Moravskoslezských Beskyd
Bayer, Jakub
Půdní fauna bukových a smrkových porostů v modelovém území Moravskoslezských Beskyd byla monitorována v letech 2007 až 2012. Odběr materiálu probíhal každoročně na 37 výzkumných plochách v období jarního a podzimního aspektu na území rozprostírajícím se v oblasti masivu Smrku, Kněhyně a údolí říčky Čeladénky v Podolánkách. V rámci monitoringu byly sledovány skupiny půdních živočichů: chvostoskoci, roztoči, pavouci, sekáči, stonožky a mnohožky, stonoženky, hmyzenky, vidličnatky, ploštice, nosatci, křísi, larvy dvoukřídlích, žížaly, dále imaga a larvální stádia čeledi drabčíkovitých a kovaříkovitých. Pro finální zpracování byl jejich počet redukován. U čeledi žížalovitých se uskutečnila determinace do druhu. Ostatní, výšené uvedené skupiny živočichů, byly hodnoceny na úrovni vyšších systematických jednotek. Pro extrakci půdních živočichů z odebíraných vzorků půdy byla použita metoda Tullgrenu. Na základně vyhodnocení zastoupení jednotlivých sledovaných skupin půdních živočichů byla vypočtena jejich abundance, případně dominance. Následně byly výstupy pozorovány v rámci jednotlivých kategorií a byly odvozovány možné vazby na půdní prostředí, lesní vegetační stupně, případně souborů lesních typů.
|
|
|
Nosatcovití lesních ekosystémů Beskyd
Hrabovský, Karel
Autor: Karel Hrabovský Název bakalářské práce: Nosatcovití lesních ekosystémů Beskyd Cílem bakalářské práce bylo stanovit bioindikační význam čeledi Curculionidae a možnost jeho využití v lesnicko typologickém klasifikačním systému. V území Moravskoslezských Beskyd (masiv Smrku, Kněhyně a údolí říčky Čeladenky v Podolánkách) byla v letech 2007--2010 sledována metodou zemních pastí fauna nosatcovitých ve 38 porostech smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) a buku lesního (Fagus sylvatica L.). Byla zjištěna návaznost výskytu některých druhů nosatcovitých na lesní vegetační stupně (LVS) a edafické kategorie (EK). Soubory lesních typů (SLT) se jeví jako příliš specifické, nepodařilo se zatím prokázat bioindikační vazby s nosatcovitými.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.