|
|
Práce zdravotnického záchranáře se sebevražednými pacienty.
BENDOVÁ, Lenka
Výjezdy k osobě demonstrující úmysl sebevraždy jsou náročné zejména na psychiku interventů pro svoji častou emoční vypjatost, a pro vědomí odpovědnosti nad lidským životem, který může být při vhodně zvoleném postupu zásahu zachráněn, ale i snadno ztracen, pokud intervent v očích suicidanta selže. Dobře provedená intervence může zvrátit přání sebevraha zemřít. Proto by měl být záchranář připraven co nejlépe na tuto situaci, ještě než ve skutečnosti nastane. Cílem mé práce bylo zjistit, zda zúčastnění zdravotničtí záchranáři v roli respondentů postupují podle platných standardů (typového plánu) či nikoliv, a pokud nepostupují, tak v jaké míře se jejich metody, ke kterým se přiklání v praxi, odlišují od doporučených standardů. Pro zisk potřebných dat byl použit anonymní dotazník, který byl určen zaměstnancům Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na pozici zdravotnický záchranář. Otázky byly směřovány na zjištění možností zisku odborných informací týkajících se dané problematiky v rámci profesní přípravy, četnosti účasti na výjezdech k osobám demonstrující úmysl sebevraždy, složení a práci intervenčního týmu na místě události, a porovnání názorů na postup během zásahu s doporučovanými standardy. Stanovená první hypotéza, která měla potvrdit, že zdravotničtí záchranáři znají standardy (typový plán či jiný plán) práce s osobami demonstrujícími úmysl sebevraždy se nepotvrdila, protože většina respondentů uvedlo, že tyto standardy nezná. Druhá hypotéza byla potvrzena částečně. Pro zlepšení odborné informovanosti v oblasti problematiky práce s osobou demonstrující úmysl sebevraždy, navrhuji uspořádání školení pro zdravotnické záchranáře pod odborným vedením.
|
|
|
Suicidální jednání dětí a mládeže
BENEŠOVÁ, Veronika
ABSTRAKT Téma mé bakalářské práce {\clqq}Suicidální jednání dětí a mládeže`` je obestřeno určitým tajemstvím. Přestože je to u mládeže druhá nejčastější příčina úmrtí, je velmi málo diskutované a často opomíjené. Asi každého někdy v životě, zejména v adolescenčním období, napadlo, co by bylo, kdyby on nebyl, kdyby dobrovolně odešel z tohoto světa. Od takového nápadu je samozřejmě k realizaci daleko. Ve své práci se ale zabývám právě těmi dětmi a dospívajícími, kteří se dostali tak daleko, že se pokusili překročit pomyslnou hranici dělící život od smrti. Teoretickou část jsem zaměřila na suicidální jednání obecně a vysvětlení pojmů souvisejících s ním. Dále zde rozebírám jednotlivé formy a způsoby suicidálního jednání. Důležitou součástí jsou také rizikové faktory či vývojové aspekty suicidálního jednání a pojetí smrti. Za zmínku stojí také téma sebepoškozování, které se suicidálními aktivitami úzce souvisí. Poslední kapitolu jsem věnovala prevenci, která je v tomto případě nezanedbatelná. Cílem mé práce je popsat poruchu pudu sebezáchovy a zhodnotit společné znaky na souboru dětí a mladistvých, kteří mají v anamnéze suicidální jednání. Na základě dostupných informací jsem se rozhodla pro kvalitativní šetření. Byla zde použita metoda analýza dokumentů. Konkrétně se jednalo o dostupnou dokumentaci dětí a mládeže, u nichž byla zaznamenána porucha pudu sebezáchovy. Výzkumný soubor se skládal z patnácti chlapců, kteří mají v anamnéze suicidální jednání a byli hospitalizováni v psychiatrické léčebně. Nejzásadnějším výsledkem výzkumu bylo zjištění, že děti se suicidálními tendencemi pocházejí z prostředí s nízkou citovou úrovní a nedostatečnou citovou oporou. Tyto nedostatky se pak projeví horší adaptabilitou a neschopností vypořádat se s konfliktními situacemi.
|
|
|
Deprese ve stáří
MAŠTEROVÁ, Monika
Bakalářská práce je teoretická a zabývá se problematikou deprese, zvláště deprese ve stáří. Je rozdělena do čtyř kapitol. V první je uvedena charakteristika deprese. Je tu popis toho, co to deprese je a že existují dotazníky, které umožňují zjistit, zda jí je člověk ohrožen. Dále je tu uveden její výskyt, historie, mýty, příčiny, příznaky, typy, léčba a následky. Ve druhé kapitole se hovoří o stáří a stárnutí a jejich doprovázejících změnách fyzických, psychických a sociálních. Třetí kapitola je věnována charakteristice deprese ve stáří, jejímu výskytu, rozdílům mezi depresí a demencí, příčinám, příznakům, léčbě a prevenci. Čtvrtá pak přestavuje pět příběhů lidí, kteří trpí či trpěli depresemi.
|
|
|
Pacient po suicidálním pokusu na psychiatrickém oddělení
JÁCHYMOVÁ, Romana
Sebevražda, jedna z poruch sebezáchovy, je vědomé a úmyslné ukončení vlastního života. Sebevražedné jednání může představovat extrémní způsob řešení krize. Je výrazem hlubokého zoufalství člověka, který neumí, nemůže nebo už nechce hledat jiné řešení své situace, který už nevidí jinou možnost, jiné východisko. Sebevražedně jednající člověk je mnohdy považován za slabého, neschopného, nebezpečného, duševně nemocného. Nejlepší zbraní proti této stigmatizaci je plná informovanost zdravotnického personálu i laické společnosti o povaze, průběhu a důsledcích tohoto jednání. Role sestry v ošetřovatelském procesu u takto jednajícího člověka je velmi důležitá a pokud danému problému rozumí, má dostatek informací a je schopna pacienta pochopit, daleko lépe je také schopna kvalitně pomoci. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se změní život člověka, který se rozhodl pro sebevražedný pokus, jaký je jeho pohled na tento čin, zjistit, jak se změní postoj k životu a také postoj a pohled jeho nejbližších na jeho čin. Cíle byly splněny. V práci byl použit kvalitativní výzkum, zpracován byl pomocí deseti případových studií, komplexních kasuistik a následnou analýzou zjištěných dat. Informace byly získány za pomoci polostrukturovaného rozhovoru. Respondenti byli dospělí pacienti na psychiatrickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s., kteří byli hospitalizováni z důvodu sebevražedného jednání. Využití v praxi této bakalářské práce spočívá především ve zprostředkování zjištěných údajů ostatním zdravotnickým pracovníkům na oddělení, ale také v prezentacích na odborných seminářích.
|
|
|
Sebevražedné jednání - za použití střelné zbraně
DUŠÁK, Václav
Bakalářská práce se zabývá problematikou sebevražedného jednání za použití střelné zbraně a vývojem sebevražedného jednání za použití střelné zbraně na území Jihočeského kraje v porovnání s Českou republikou v období let 2004 až 2006. Provádí analýzu a rozpracování problematiky suicidia jako závažného sociálně {--} patologického jevu. Je složena ze dvou částí (teoretické a praktické) a dělena do celkem 8 bloků, které tvoří kostru bakalářské práce.
|
host ::
RSS.