|
|
Genetické aspekty domestikačního znaku pukavosti lusku u hrachu
Smutná, Lenka
Domestikace rostlin byl zprvu pravděpodobně neuvědomělý, posléze cílený proces, kdy působením člověka vznikaly kulturní plodiny z planých druhů. Některé plodiny se dříve vyskytovaly jako plevely prvních kulturních druhů a v průběhu domestikace byly selektovány v samostatné plodiny. Počátky domestikace můžeme datovat do mladší doby kamenné, kdy člověk změnil způsob života ze sběračsko-loveckého na zeměděl- sko-pastevecký. Svou roli zde patrně sehrála i změna klimatu po poslední době ledové. Plané druhy se od kulturních plodin odlišují v souboru znaků domestikačního syndro- mu. Domestikované plodiny mají například větší plody (lilek rajče - Solanum lycoper- sicum L.), obsahují menší množství toxických látek (solanin, lilek brambor - S. tuberosum L.), je potlačeno přirozené šíření semen a dormance (hrách - Pisum L.) atd. Samovolné vypadávání semen bylo v minulosti, ale i současnosti velkým problémem a již od počátků zemědělství byla vyvíjena snaha tento znak potlačit. Rostliny si vyvinuly různé mechanismy šíření semen do svého okolí, kvůli zachová- ní vlastního druhu. Luskoviny si vytvořily explozivní způsob šíření semen. Sesychající chlopně lusku vytváří napětí na oba švy a po dosažení kritické síly se lusk prudce ote- vře, přitom změní orientaci (špičkou šikmo nahoru) a semena jsou vystřelena až několik metrů do okolí. Cílem této práce bylo zúžit mapovací interval genu pukavosti lusku (Dpo1) u hrachu (Pisum L.) a zaměřit se na vyhodnocení fenotypu rekombinantních inbredních linií (RILs). Bylo pracováno s několika RILs liniemi vzniklými křížením kontrastních rodi- čovských genotypů P. elatius Steven ex M. Bieb. JI64 × kulturní hrách P. sativum L. JI92 a recipročním křížením JI92 × JI64; P. elatius Steven ex M. Bieb. VIR320 × kulturní hrách P. sativum L. WL1238. Dalším cílem byla srovnávací anatomická analýza stavby lusku v oblasti ventrálního i dorzálního švu a stavby endokarpu.
|
|
|
Účinek mimokořenové aplikace vybraných forem síry na zdravotní stav a produkci hrachu setého
Přikrylová, Anna
Tato diplomová práce se zabývá mimokořenovou aplikací vybraných forem síry na porost hrachu setého (pisum sativum) v rámci maloparcelního, jednoletého pokusu na školním pozemku Žabčice. Cílem bylo posoudit její vliv na tyto parametry: zdravotní stav rostlin, výnos, HTS, obsah dusíkatých látek v zrnu, obsah síry v zrnu a ekonomické vyhodnocení. Byly aplikovány tři druhy síry. Elementární síra (FOLIT Síra), thiosíranová síra (FOLIT ThioSulf) a polysulfidická síra (Sulka K). Pokus byl prováděn na odrůdách Audit, AGT 2018.33 a AGT 2018.38. Na zdravotní stav měla největší účinnost polysulfidická síra, a to na Plíseň hrachu (Peronospora pisi) a na Padlí hrachu (Erysiphe pisi), a dále elementární síra na Strupovitost hrachu (Ascochyta pisi). Na výnos měla pozitivní vliv u odrůdy Audit thiosíranová a polysulfidická forma síry. Výnos se zvýšil u thiosíranové síry o 0,81 kg/ha a u polysulfidické síry o 0,56 kg/ha. Zvýšení HTS bylo pozorováno jen u odrůdy Audit po hnojení Thiosíranovou sírou. Zvýšení oproti nehnojené variantě bylo o 8,64 g. Obsah dusíkatých látek v zrnu se oproti nehnojené variantě nezměnil ani u jedné odrůdy. Obsah síry v zrnu se zvýšil pouze u odrůdy AGT 2018.33, a to u varianty hnojené polysulfidickou sírou. Ekonomické vyhodnocení ukázalo finanční návratnost při použití hnojiv FOLIT ThioSulf a Sulka K.
|
|
| |
|
|
Předseťová úprava osiva zeleniny pro ekologický systém pěstování
Kolmašová, Tereza
Práce se zabývá zkoušením předseťových úprav osiva, metody Bio-osmopriming a moření horkou vodou (HWT) na osivu hrachu setého (Pisum sativum) a mrkve (Daucus carota) a následném vyhodnocení úspěšnosti zkoumavých metod předseťových úprav u jednotlivých kultur v polních podmínkách se zkouškou klíčivosti v laboratoři. Zkoumané a hodnocené parametry jsou počet vyklíčených semen v laboratorních podmínkách, rychlost klíčení (kolik semen vyklíčilo v jednotlivých dnech), počet vzešlých rostlin na poli, zdravotní stav rostlin na poli (rostliny napadené chorobami a zdravé rostliny, vyrovnanost porostu a hodnocení výnosu zkoušených kultur. Konečné výsledky jsou fotograficky dokumentovány, zpracovávány v tabulkách a grafech (statisticky) a porovnávány.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hnojení hrachu setého hořčíkem
Dohnal, Šimon
Tato diplomová práce měla za cíl zhodnotit vliv půdní a mimokořenové aplikace hořečnatých hnojiv na výnos semene a HTS hrachu setého. Výzkum probíhal formou maloparcelkového polního pokusu založeného v roce 2021 na lokalitách Vatín (560 m. n. m.) a Žabčice (184 m. n. m). Do pokusu byly zařazeny 3 odrůdy hrachu (Eso, Abarth, Protecta) a jedna odrůda pelušky (Turnia). V pokusu byla použita hnojiva Kieserit (půdní aplikace) a EPSO-Top Hořká sůl (mimokořenová aplikace). Do pokusu byly zařazeny 4 varianty: 1. kontrola, 2. Mg 1 (půdní), 3. Mg 2 (půdní), 4. Mg (list). Statisticky průkazný vliv na výnos mělo hnojení hořčíkem pouze u odrůdy Protecta. Nejvýrazněji byl výnos zvýšen u varianty Mg 1 (půdní) v Žabčicích o 37 %. Ve Vatíně reagovala odrůda Protecta nejlépe na variantu hnojení Mg 2 (půdní) zvýšením výnosu o 17 %. Ve Vatíně byl zaznamenán zvýšený výnos u všech hnojených variant kromě jedné. V Žabčicích se jevila jako nejméně efektivní varianta hnojení Mg (list). Průkazné zvýšení HTS bylo zaznamenáno pouze u odrůdy Protecta ve Vatíně, a to u všech hnojených variant.
|
|
|
Využití hrachu setého ve výživě ryb
Zezula, Filip
Cílem práce bylo porovnat vliv přídavku hrachu a kyseliny citronové do krmiv pro kapra obecného a na vybrané ukazatele. Krmný test provedený v RAS trval 70 dní. 240 kusů plůdku kapra obecného (Cyprinus carpio L.) bylo nasazeno do 12 nádrží po 15 kusech. Bylo vyrobeno 6 experimentálních diet. Kontrolní dieta a diety s přídavkem 30 % a 60 %. Další tři diety byly totožného složení ale obohaceny o 3 % kyseliny citronové a 500 FTU enzymu fytázy. V krmném testu byly sledovány produkční parametry, délko-hmotnostní parametry, výživové a kondiční ukazatele, chemické složení tkání a hematologické parametry. Výsledky byly statisticky zpracovány Kruskal-Wallisovým testem. Okyselené diety s přídavkem hrachu dosáhly lepších výsledků ve většině testovaných parametrů. Ve většině sledovaných parametrů byl sledován také pozitivní vliv přídavku 30 % hrachu oproti kontrolní dietě, ovšem bez statistické průkaznosti. Naopak dieta s přídavkem 60 % dosahovala horších výsledků, než dieta s 30 % hrachu. Tento trend je možné pozorovat u mnohých výsledků. Množství přídavku hrachu nemá žádný vliv na chemické složení tkání ryb ani na hematologické parametry, u kterých je dosaženo průkazných rozdílů zejména v případě přídavku kyseliny citronové. Hrách dodaný do krmiva ve vhodně zvoleném podílu, zejména pak v kombinaci s kyselinou citronovou, může pozitivně ovlivňovat produkční, růstové, délko-hmotnostní a některé výživové parametry kapra obecného.
|
|
|
Analýza genové exprese během vývoje plodů planého a kulturního hrachu
Hamplová, Denisa
Studim domestikačních znaků hospodářsky důležitých plodin je hlavní náplní této diplomové práce. Identifikace genů domestikačních znaků má velký potenciál pro šlechtění rosltin. Experimentální část byla věnována studiu znaku pukavosti lusku, domestikačnímu znaku hrachu (Pisum sativum L.). Cílem práce bylo vyhodnotit expresi kandidátních genů pukavosti lusků u hrachu (Pisum sativum L.). Pro tento experiment byly použity linie hrachu JI64 (Pisum sativum ssp. elatius L.) a JI92 (afghánský typ kulturního hrachu Pisum sativum ssp. sativum L.) a jejich rekombinantní inbrední linie (RILs), vzniklých recipročním křížením. Pomocí metody qRT-PCR (Quantitative reverse transcription PCR) byly analyzovány kandidátní geny IDEH, SHAT, bZIP, SPT, NAC a porovnány s expresí referenčního genu tubulin.
|
|
| |
host ::
RSS.