|
|
Vitalita semen pšenice a benefity jejího zvýšení
Mikovič, Matěj
Změna klimatu spolu s transformací zemědělství jsou jedny z hlavních hybných sil, které budou v následujících letech významným způsobem měnit zažitá pravidla a postupy v agrárním sektoru. Kombinace častější frekvence extrémních meteorologických situací (sucho, vysoké teploty, holomrazy, prodlužování vegetačního období a tím rizika pozdních mrazů apod.) a společenského tlaku na redukci používaných agrochemikálií (Zelená dohoda pro Evropu), zintenzivní, mimo jiné, poptávku po kvalitním rozmnožovacím materiálu a tolerantních odrůdách. V této práci bylo zkoumáno šest genotypů pšenice, z nichž jedna polovina byla předem vyselektována na vyšší vitalitu a druhá na nižší vitalitu. Tato semena byla následně zaseta do osmi kontejnerů, ve kterých panovaly čtyři různé vláhové režimy. Sklizená zrna byla následně laboratorně testována, přičemž se zkoumala jejich klíčivost a projevy vitality. Bylo zjištěno, že za běžných půdních a vláhových podmínek nebyly mezi těmito genotypy patrné rozdíly ve vývoji klíčku a zárodečných kořenů, avšak snížená vitalita se projevila v kontejnerech, kde docházelo k různým intenzitám vodního deficitu. Tímto se prokázala důležitost provenience osiva, která má potenciál stát se jedním z kritérií kvality, ke kterým budou zemědělci přihlížet při nákupu osiv.
|
|
|
Vitalita osiva a její vztah k významným výnosovým a agronomickým charakteristikám
Nováček, Tomáš
Cílem práce bylo zjištění vitality osiva řepky ozimé (dále jen řepky) různými laboratorními metodami a konfrontovat je s hodnotami polní vzcházivosti. Polní pokus probíhal v polních podmínkách na dvou lokalitách, a to v Chlumci nad Cidlinou a v Opavě, kde byla zjišťována polní vzcházivost. Laboratorní pokus probíhal ve třech variantách s použitím roztoku polyethylen glykolu (PEG 6000), a to na úrovni stresu -0,3, -0,5 a -0,7 MPa. V první variantě byla použita klíčidla, která byla na úrovni dvou stresu suchem, a to -0,5 a -0,7 MPa a kontroly s destilovanou vodou za standardní teploty. Pokus byl vyhodnocován ve třech termínech. Další varianta probíhala v Petriho miskách při dvou úrovních sucha, a to -0,3 a -0,5 MPa, kdy byly měřeny délky kořenů u klíčenců a povrch kořene klíčenců. Tato varianta byla umístěna do klimaboxu za teploty 30 °C, s následným vyhodnocením ve dvou termínech. Třetí varianta pokusu probíhala v Petriho miskách naplněných sterilním pískem, do kterého se následně nalil polyethylen glykol ve dvou koncentracích pro stres suchem, a to -0,3 a -0,5 MPa, a při teplotě 35 °C. Vyhodnocení proběhlo ve třech termínech. Pro následné vyhodnocení výsledků byla použita metoda výpočtu korelativního vztahu a analýza rozptylu. V této práci vyšlo, že mezi odrůdami je statisticky významný rozdíl u všech koncentrací ve všech pokusech. Byly zjištěny korelační vztahy jak v rámci pokusů, tak i mezi pokusy.
|
|
|
Effect of carbon-based composites on the germination process of tomato seeds
Nguyen Thao, Ninh
V této studii byly použity různé nanokompozity včetně oxidu grafenu (GO), redukovaného oxidu grafenu (rGO), biouhlu (Bc) a nanočástic mědi (CuNPs) k aktivaci semen rajčat před výsadbou. Různé nanokompozity s různou koncentrací jsou GO 25 mg/L, GO 50 mg/L, GO 75 mg/L, rGO 25 mg/L, rGO 50 mg/L, rGO 75 mg/L, Bc 25 mg/L, Bc 50 mg/L,Bc75 mg/L v poměru GO-Cu 8:1 (GO-Cu 8:1), v poměru GO-Cu 16:1 (GO-Cu 16:1), v poměru rGO-Cu 8:1 ( rGO-Cu 8:1), v poměru rGO-Cu 16:1 (rGO-Cu 16:1), v poměru Bc-Cu 8:1 (Bc-Cu 8:1), v poměru Bc-Cu 16:1 (Bc- Cu 16:1), CuNP. Proces klíčení semen byl sledován za účelem posouzení účinků nanokompozitů. Výsledky ukázaly, že všechny nanokompozity GO, rGO, Bc, CuNPs při použití pro aktivaci semen výrazně zlepšily proces klíčení semen zvýšením úspěšnosti klíčení a zkrácením střední doby klíčení, zejména GO 75 mg/L, rGO 75 mg/L, rGO-Cu 16:1. Dále byl sledován proces růstu sazenic. Ve vhodné koncentraci by mohly nanokompozity výrazně urychlit a zlepšit proces růstu rostlin, zejména GO 75 mg/L, rGO 75 mg/L, rGO-Cu 16:1.
|
|
|
Hodnocení klíčivosti a růstu Vigna unguiculata spp. unguiculata a její možné využití na píci
Kratochvíl, Ondřej
Jméno: Bc.Ondřej Kratochvíl Název práce: Hodnocení klíčivosti a růstu Vigna unguiculata spp. unguiculata a její možné využití na píci Diplomová práce je zaměřena na hodnocení 15 odrůd rostliny Vigna unguiculata spp. unguiculata. V práci je teoretická část, kde jsou shromážděny podklady o tomto druhu, jeho pěstování, výhodách a škůdcích. V další části jsou uvedena data o vlastnostech osiva jednotlivých odrůd. Následují data získánaná z nádobového pokusu. Ten byl za-vlažován termínech a množství vody odpovídajícím denním srážkám v lokalitě Brno-Tuřany v časovém rozmezí 15. 5. až 15. 7. v roce 2018. Cílem bylo přiblížit se podmín-kám teplých oblastí v České republice, kde by bylo potenciálně možné vignu pěstovat. Následuje zhodnocení živin v biomase daných odrůd. Autor práce dle získaných dat subjektivně usuzuje že nejvíce se pro kultivaci hodí odrůdy G37 a REG 64.
|
|
|
Vliv vybraných vnějších podmínek na klíčení semen svízele přítuly (Galium aparine)
Kováčiková, Kateřina
Ve své práci jsem se věnovala vlivu vybraných vnějších podmínek na klíčení semen. Byl sledován vliv reziduí herbicidů v posklizňových zbytcích na klíčivost. Pokus byl proveden v laboratorních podmínkách a bylo použito semen tří druhů rostlin, svízele přítuly (Galium aparine), rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia) a salátu setého (Lactuca sativa). Vyhodnocení pokusu bylo provedeno pomocí Fisherova LSD testu a jednofaktorové analýzy rozptylu, výsledky byly následně zpracovány v programu Microsoft Excel a Statistika. Z výsledků vyplývá, že nejlépe klíčila semena svízele, když nebylo použito žádné slámy, stejně jako tomu bylo u salátu. Semena rozrazilu nejlépe klíčila při použití 0,1 g slámy, která byla ošetřena herbicidem.
|
|
|
Microgreens - využití klíčních rostlin jako funkční potraviny
Haladějová, Tereza
Microgreens jako významný zdroj živin a vitaminů jsou v dnešní době stále oblíbenější. Představují také alternativu pro užívání průmyslově vyráběných doplňků stravy například pro osoby, které preferují pouze přírodní produkty. Microgreens jsou malé rostlinky, které klíčí po dobu 7-14 dnů a mezi hlavní zástupce můžeme řadit hrách, řeřichu, brokolici nebo fazole. Hlavním cílem práce bylo vypěstování microgreens, stanovení nutričních hodnot a senzorická analýza. Celkem bylo vyhodnoceno 5 druhů rostlin: zelí hlávkové červené, řepa salátová zploštělá, hrách setý, brokolice a fazole mungo. Prověření nutriční hodnoty bylo založeno na porovnání laboratorně získaných údajů s informacemi publikovanými v odborné literatuře. Při praktické části v laboratoři byla využita vysokoúčinná kapalinová chromatografie, iontově selektivní elektroda, DPPH metoda a spektrofotometrie. Vitaminu C obsahovaly největší množství microgreens hrachu a nejméně řepy. Naopak dusičnanů obsahovala řepa nejvíce. Flavonoidů nejvíce obsahoval taktéž hrách a nejméně brokolice. Microgreens obsahovaly obecně hodně fenolů. Největší množství jich mělo červené zelí, a to 3151,329 mg ∙ kg−1. Nejméně pak hrách. Antioxidační kapacita byla největší u červené řepy a nejmenší u hrachu. Sušina byla přibližně u všech vzorků stejná, a to od 8,9 do 15,3 %. Největší obsah chlorofylu a i b obsahovala brokolice. Karotenoidy byly nejvíce zastoupeny ve fazolích mungo.
|
|
|
Porovnanie výnosu vybraných semenných porastov v konvenčnom a ekologickom systéme pestovania
Jurgová, Dana
Cílem práce je v literární části popsat problematiku produkce osiva, speciálně bio osiva. Praktická část je věnována porovnávání výnosu semenných porostů vybraných druhů zeleniny. Byly založeny z osiva poskytnutého firmou Moravoseed. Pěstované byly rostliny ekologicky na bio pozemku ZF MENDELU a konvenčně firmou Moravoseed. Na pokus byly použity stejné odrůdy fazolí, rajčat i cibule na obou pozemcích. Srovnáván byl celkový výnos, hmotnost tisíce semen, energie klíčení a klíčivost. U všech plodin (s výjimkou rajčat v procentech klíčivosti) byl výnos osiva na ekologickém pozemku nižší a méně kvalitní. Rozdíly HTS bio osiva byly však jen malé ve srovnání s konvenčním osivem.
|
|
|
Vliv odrůdy a termínu sklizně na porůstání zrna u pšenice
Dvorská, Helena
Tato práce pojednává o porůstání zrna pšenice. Přehled literatury se zaměřuje na základní fyziologické procesy spojené s porůstáním a metody stanovení porostlosti. V experimentální části byly hodnoceny odolnost proti porůstání a vliv termínu sklizně na porůstání u jedenácti odrůd ozimé pšenice: Arkeos, Genius, Gordian, Julie, Julius, LG Amerex, LG Mocca, Pankratz, Proteus, RGT Reform a Vanessa. Vzorky byly odebrány ve třech termínech z pokusu založeného na Polní pokusné stanici v Žabčicích v období 2018/2019. Následně byla u všech vzorků hodnocena porostlost metodou stanovení čísla poklesu a u prvních dvou termínů odběru byla provedena zkouška porůstání klasů na klíčidlech. Ze získaných výsledků byla vyhodnocena výrazná náchylnost k porůstání u odrůd LG Amerex a LG Mocca. Oproti tomu vysoké a stabilní hodnoty čísla poklesu byly zjištěny u odrůd Genius, Julius a Gordian.
|
|
|
Převedení položek genofondu rodu Achillea L. (řebříček) z polní do semenné kolekce genetických zdrojů léčivých rostlin
Vyvlečková, Adéla
Diplomová práce Převedení položek genofondu rodu Achillea L. (řebříček) z polní do semenné kolekce genetických zdrojů léčivých rostlin je zaměřena především na možnosti získání semen z 6 vybraných položek polní kolekce genofondu rodu Achillea L., který se nachází v Lednici na pozemcích ZF MENDELU v areálu Mendelea. U těchto 6 položek byla provedena prostorová izolace na počátku kvetení. Následně byly tyto položky zpracovávány za účelem získání osiva v co nejvyšší čistotě. Zaměřuje se také na biotické a abiotické faktory ovlivňující výnos osiva. Práce se tedy věnuje především semenářství. Součástí práce je však také morfologické a biochemické hodnocení vybraných položek genofondu, jež navazuje na předchozí práce. U vybraných položek proběhlo morfologické hodnocení na základě 5 definovaných deskriptorů. Biochemické hodnocení spočívalo ve stanovení obsahu silice v nati a květenství a ve stanovení obsahu chamazulenu v nati. Celkem bylo tedy použito 8 deskriptorů.
|
|
|
Variabilita semen Lepidium campestre v závislosti na koncentraci dostupných živin
Tučková, Kristýna ; Mašková, Tereza (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
Tvorba semen umožňuje rostlinám udržovat genetickou variabilitu, přečkávat v dormanci nepříznivé podmínky a šířit se na nová stanoviště. Jejich individuální velikost zobrazuje množství zásob připravených ke klíčení. Zároveň nastiňuje jejich úspěšnost a rychlost klíčení, dálku disperze, šanci vyhnout se predátorům semen a odolat těsně po vyklíčení nepříznivým vlivům, než se semenáčkům vyvinou všechny potřebné struktury k samostatnému růstu. Obecně platí, že čím více živin mateřská rostlina v průběhu tvorby semen získává, tím větší počet nebo velikost semen může tvořit. V nějakých případech mohou být větší i početnější zároveň, nicméně směr zvýšení reprodukční investice závisí na druhu. Tato diplomová práce se zabývá vlivem dostupnosti živin v prostředí na variabilitu velikostí semen rostlin druhu Lepidium campestre. Prozkoumává, jakým způsobem se spolu s koncentrací živin v zálivce mateřských rostlin mění vlastnosti semen, jmenovitě jejich množství, velikost a tloušťka osemení. Následně diskutuje s literaturou vliv maternálních živin, nazývaný efekt meternálního prostředí, přetrvávající i v druhé generaci a jakým způsobem by mohl ovlivnit klíčení semen a vývoj semenáčků. Experiment s pěti koncentracemi živin v zálivce rostlin ukázal silný negativní vliv živin na tvorbu a vlastnosti semen. Zjištění,...
|
host ::
RSS.