|
|
Reflection on the Dictionary of Czech Dialects
Šipková, Milena
After finishing the Czech Linguistic Atlas (1992-2011), the Brno Department of Dialectology of the Institute of the Czech Language, Czech Academy of Sciences, comes to the most significant phase of its aktivity - to the lexicological compilation of the gathered dialect materiál. In connection with a question arises, what type of a dialect dictionary should be compiled. It could be either some type of a differential dictionary, or a dictionary of comprehensive character. These guestions reflect not only the scientific point of view and the national and cultural interest, but also the temporal perspective, personal possibilities of the researches-dialectologists (their qualifications, experience, age) as well as in these days more and more important financial support. In her article, the author tries to characterize some possible zypes of differential dialect dictionaries and draws attention to their pros (advantages) and cons (dishadvantages). In opposition to these, she places the comprehensive compilation of an extensive dialect materiál in the form of a dictionary: on the one hand, she points out its problems, difficulties, even risks, on the other hand, its indisputable values
|
|
|
New Dialectological Project of Czech Dictionary of Dialects of the Czech Language
Kloferová, Stanislava
Present-day Czech dialektology stands at the beginning of a news era: a long-term project of the Czech linguistic Atlas (6 volumes) has been finished, and a space opens for another, no less important project: Dictionary of Dialects of the Czech Language which will encompass the lexicon of dialects in Bohemia, Moravia and Silesia. Preperatory work on it has been taking place concurrently with earlier research tasks (besides the Atlas, the Dictionary of Moravian and Silesian Anoikonyms), but since 2011 the dialectologists concentrate on the project of this Dictionary. In the first phase (until 2015) they will work up entries beginning with A-C. The Dictionary is primarily conceived as an electronic one, it is espected to be connected with other dialectological projects in one interactive web application. The contribution presents the materiál base of the Dictionary and its conception.
|
|
|
Reflection of Dialects in Moravian and Silesian Anoikonyms
Čižmárová, Libuše
The article relates to there projects of the Brno dialectologists: The Dictionary of Moravian and Silesian Anoikonyms (supported by the Czech Science Foundation in 2005-2007, 2008-2010, at present continued without CSF support), The Dictionary of Dialects of the Czech Language (at present supported by the CSF, grant project 2011-2015), and The Czech Linguistic Atlas, published in paper version in 6 volumes in 1992-2011, these days being gradually presented in electrobnic version on the ICL webpage (http://cja.cas.cz/cja.html).\n(General web page of the ICL with more detailed information of both other above mentioned works see http://www.ujc.cas.cz/).
|
|
|
Hranice nářečního lexika
Šipková, Milena
Po komplexním popisu gramatiky od Jaromíra Běliče a geografickém zachycení a popisu českých dialektů v šestisvazkovém Českém jazykovéma atlasu je třetím a patrně nejdůležitějším úkolem tradiční české dialektologie zpracování celonárodního nářečního slovníku. Na pozadí současné jazykové situace v České republice se autorka zamýšlí nad pojetím celonárodního nářečního slovníku, nad jeho specifiky a hranicemi (např. otázka profesionalismů, potencionality apod.).
|
|
|
K některým výpůjčkám z němčiny ve Slovníku nářečí českého jazyka
Čižmárová, Libuše
Stať se věnuje některým lexémům německého původu obsaženým v nářeční databázi, v tzv. Archivu lidového jazyka, z něhož SNČJ vychází, a jejich hláskoslovné, morfologické a slovotvorné variabilitě v procesu adaptování do češtiny. Některé lexémy, především složeniny, prošly v českých dialektech velkými změnami. V článku jsou uvedeny příklady adaptovaných slov a popsány postupy jejich adaptace (bamšáblena, brantvajn, branzole, bruclek, brutvan atp.)
|
|
|
Ke koncepci celonárodního nářečního slovníku
Kloferová, Stanislava
Příspěvek přináší dosud nejobsáhlejší informace o koncepci Slovníku nářečí českého jazyka, který vzniká v brněnském dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., a který zpracovává relativně úplnou lexikální zásobu všech dialektů českého národního jazyka. Autorský tým navazuje na zkušenosti s pracemi na Českém jazykovém atlasu a na Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. V roce 2015 končí úvodní, pětileté období projektu Slovníku. Během něj byl zpracován heslář, paralelně byla vytvářena koncepce a zpracovávána hesla s počátečním písmenem A–C (cca 8 tisíc hesel). Primární podoba Slovníku je elektronická, zároveň je připravován podklad pro podobu tištěnou (knižní). Příspěvek informuje o přípravných pracích, o materiálových zdrojích a jejich průběžném rozšiřování. Pozornost se soustředí na strukturu heslového odstavce: na heslové záhlaví (na podobu lemmatu a zjištěných variant; zvlášť se upozorňuje na princip tvorby lemmatu u slov cizího původu), na typy heslového záhlaví, na metody užívané při definici významu, při uvádění dokladů a jejich typů a na způsob uvádění lokalizace (do určité obce nebo regionu), pojednává se o principu hnízdování (v tomto slovníku se týká podřazování slov, která jsou k základnímu heslovému slovu v onomaziologickém vztahu modifikačním). Přínosem pro lexikografickou praxi je zamýšlené interaktivní propojení s Českým jazykovým atlasem a Slovníkem pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Pro orientaci jsou připojeny ukázky hesel.
|
|
|
Mluva v českých městech a nivelizační procesy v tradičních dialektech.
Ireinová, Martina
Vedle komplexního zachycení územní diferenciace tradičních českých nářečí obrací čeští dialektologové svou pozornost též na nivelizační jazykové pocesy, které se projevují především v mluvě měst. Ve svých výzkumech navazují na programovou stať významného českého lingvisty Jaromíra Běliče Ke zkoumání městské mluvy (1962). V českém jazykovém prostředí městskou mluvu popisují jednak dílčí monografie, jednak jsou výsledky výzkumu představeny v Českém jazykovém atlase (1992–2011), ve vznikajícím Slovníku nářečí českého jazyka a v korpusech mluveného jazyka.
|
|
|
K motivaci moravských a slezských anoikonym vzniklých z apelativa kámen
Šimečková, Marta
Příspěvek se zabývá motivací moravských a slezských pomístních jmen odvozených od substantiva kámen, např. Kameňák (anoikonymum vzniklé připojením sufixu-ák ke sledovanému odvozovacímu základu), Kamenice (s vydělitelným sufixem -ice), Kamenička (se sufixem -ička). Byla shledána řada motivací podmiňujících vznik analyzovaných jmen, jako nejčastější se ukázal typ půdy a lokace (zvláště rozšířeno u předložkových jmen, např. Mezi kamencem, Na kamenici). Ostatní motivace jsou řídké: motivace konkrétním kamenem jakožto výrazným krajinným prvkem, materiálem užitým při stavbě nebo výskytem lomu v místě. Stav je tu odlišný od frekvence zjištěné u nederivovaných anoikonym, popř. anoikonym s plurálovou formou základového slova Kameny, u nichž se výrazněji projevila motivace konkrétním kamenem v místě. V některých případech je složité odhadnout motivační impuls, výklad jmen je navíc někdy znesnadněn působením lidové etymologie, proto je nutné zapojit do výzkumu mj. práci se starými archiváliemi, zvláště mapami.
|
|
|
Některé problémy zpracování slovesa v nářečním slovníku
Šipková, Milena
Autorka se snaží zdůraznit skutečnost, že nářeční lexikograf nezbytně potřebuje k svému dílu širokou teoretickou výbavu lexikologickou, a to v tom smyslu, že vidí v hláskových podobách, tvaroslovných a slovotvorných morfech a morfémech (prefixech, sufixech, koncovkách) a v syntaktickém chování sloves důležité signály (indikátory) možných sémantických rozdílů. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že pro lexikografa zůstává základním úkolem primární pohled od slova, od slovního významu, a že ohledy k hláskosloví, morfologii, tvarosloví a syntaxi jsou pro něho sice respektabilní, tj. musí k nim přihlížet, ale přece jen pomocné a podnětné, pozoru hodné.
|
|
|
Pojmenování tuberkulózy v českých nářečích
Konečná, Sabina
Doposud nezveřejněný jazykový materiál získaný během výzkumu pro Český jazykový atlas v 60. a 70. letech 20. století ukazuje, že v českých nářečích existovala pojmenování pro tuberkulózu domácího původu i slova přejatá. Výraznou skupinu tvoří starobylá pojmenování se základem souch/such (např. souchotiny, souchotě, souchoty; suchá nemoc), dále byla zachycena pojmenování se základem (ú)by. Zaznamenané přejímky jsou německého původu (např. auscerunk, opcérunk, lunzucht), nejvýraznější z přejatých výrazů je lunzucht (s četnými hláskovými variantami), typický pro většinu území slezských nářečí. Motivem pro pojmenování tuberkulózy bylo hubnutí a celkové tělesné chátrání doprovázející dané onemocnění. Příspěvek doplňuje jazyková mapa, která ukazuje zeměpisné rozšíření jednotlivých výrazů.
|
host ::
RSS.