|
| |
|
|
Rozbor obrazů objevujících se v díle Noč ní motýl
Park, Soyoung ; KUBÍČEK, Jiří (vedoucí práce) ; DUTKA, Edgar (oponent)
"Noční motýli", krátká animace vytvořená v roce 1998 Raoulem Servaisem, začíná poctou surrealistickému malíři Paulu Delvauxovi.
V této práci se hodlám zabývat zobrazením těl ve filmu ?Noční motýli?, dále popsat způsob, jakým je vytvořen pocit odstupu, kdy je ve stejnou chvíli jedna věc pociťována jako známá i neznámá a jakým způsobem je umožněno zažít moment, ve kterém se skutečnost a představa, minulost a budoucnost překrývají.
Dále se budu zabývat zobrazením těl složených s fragmentárních obrazů vypůjčených z několika děl Delvauxe, tedy efektem vytvoření pocitu odstupu mezi neklidem odvozeným z obrazů, které je obtížné uchopit a ustálit v jeden celek a současně potěšením pocházejícím z dojmu známosti fragmentárních obrazů.
V této práci se budu zabývat způsobem zobrazení čtyř postav, dále vágností hranice mezi skutečností a představami, překrýváním dvou pohledů, které dávají v pochybnost samotné rozlišení na subjekt a objekt a dvojstranný vztah mezi minulostí a současností ve snímku "Noční motýli".
|
|
|
Animovaná tvorba Libuše Čihařové
Bohuslav, Jan ; KUBÍČEK, Jiří (vedoucí práce) ; MERTOVÁ, Michaela (oponent)
Tato práce pojednává o animované tvorbě Libuše Čihařové. V prvé části se čtenář seznámí s historií Afitu a Studia Bratři v triku a prvními zkušenostmi Libuše Čihařové ve Studiu Bratři v triku. Další část se věnuje její tvorbě fázařské a animační v padesátých a šedesátých letech minulého století. Třetí část pojednává o vzniku Večerníčku a taktéž o krátkých filmech a seriálech, které Libuše Čihařová animovala. Poslední část je věnovaná především její tvorbě režijní a také činnosti pedagogické.
Tato diplomová práce se také věnuje oceněným filmům a významným režisérům, s kterými Libuše Čihařová spolupracovala. Součástí práce jsou dva rozhovory.
|
|
|
Mamoru Oshii a jeho Ghost in the Shell
Hoffová, Michaela ; KUBÍČEK, Jiří (vedoucí práce) ; DUTKA, Edgar (oponent)
Bakalářská diplomová práce se zabývá hloubkovým rozborem animovaného filmu Ghost in the Shell režiséra Mamoru Oshiiho. Pojímá jej ze všech důležitých hledisek jeho produkce ve vztahu k médiu, ve kterém byl vytvořen. Je rozebrán vztah tohoto filmu k práci, stylu a národní kultuře jeho režiséra, ke kyberpunkovému žánru, ke kterému se tento film řadí a k tématice a filosofii, kterými se tento film zabývá. Tato práce přibližuje čtenáři nejen symbolické významy jeho obrazů a děje, ale i technické aspekty jeho produkce, týkající se jak použitých animačních technik, zvuku, hudby a dabingu, tak i jeho výtvarné stránky, rozebrané v kontextu stylu a typičností japonské animace. Tento do detailu promyšlený film je protkán symbolikou a skrytými významy, které nemusí být divákovi na první pohled zřejmé. Cílem této práce je osvětlení těchto významů nejen ve vztahu k tématice, kterou se tento film zabývá, ale i ve vztahu k ojedinělé kultuře a tradicím země, ve které byl vytvořen. Závěr této práce rovněž poukazuje na vliv a odkaz tohoto díla na další tvůrce světové kinematografie v rámci žánru kyberpunku a vědecké fantasie.
|
|
|
Neanimační filmová loutka
Máj, Martin ; KUBÍČEK, Jiří (vedoucí práce) ; KLOS, Jan (oponent)
Tématem práce je neanimační filmová loutka, která se vyvinula z loutky divadelní. Její podstatou je, na rozdíl od loutky animační, vytváření pohybu v reálném čase. Doposud nebyly položeny základy teorie tohoto odvětví kinematografie. Prvním krokem je rozdělení do následujících technologických kategorií: spodová loutka, loutka vedená shora, animatronická loutka, kostýmová a digitální loutka. Několik technologií se vymyká jasnému zařazení a jsou popsány v kapitole ?atypické loutky?. Jednotlivé typy loutek jsou demonstrovány na příkladech zastupujících filmů. V závěru se práce dotýká tématu správného vsazení loutky do rámce filmového díla, což přímo vychází z předchozího rozdělní do jednotlivých kategorií.
|
|
|
Jim Henson od muppetů po animatronické postavy
Cechl, Jan ; KUBÍČEK, Jiří (vedoucí práce) ; MALÍKOVÁ, Nina (oponent)
Tato práce má za úkol seznámit čtenáře s tvorbou Jima Hensona a s jeho přínosem loutky uplatněné ve filmu a televizi. Mapuje nejen historii vzniku loutky zvané muppet a prvních animatronických charakterů, ale i vystihuje charakteristické vlastnosti, jež tvoří styl Jima Hensona. První část je věnována převážně jeho personě a je o setkání neznalého čtenáře s kultem Jim Henson. Obsahuje stručný životopis a rozdělení tvorby na tři životní etapy. V druhé části se zaměřuje na fenomén muppeta, co je to muppet, charaktery, styl muppeta a muppetí technologie ve vztahu k médiu filmu a televizí a Hensonovy nejvějtší úspěchy v této oblasti. Ve třetí části se zabývá Hensonovou animatronikou, Hensonův vztah k prvním fázím jejího vývoje, srovnává technologii muppeta s animatronikou a rozebírá její dopad a úspěchy v oblasti filmu a televize pro Jima Hensona a Creature shop. Poslední část je věnována Hensonovu odkazu.
|
|
| |
|
|
Michaela Pavlátová
Delgado, Laura Victoria ; Kubíček, Jiří (vedoucí práce) ; Dutka, Edgar (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl znovu zhodnotit animaci jako prakticko-estetickou činnost člověka a to i mimo oblast kinematografie. Důležitým teoretickým východiskem pro mne jsou především práce prof. Semira Zekiho z oblasti neuroestetiky. Budu se zabývat kořeny animace a historickým průběhem od pravěku do současnosti, a to zejména se zřetelem k evolučním procesům (tělesně-mentálním) a problematice vnímání, které se týkají každého člověka (diváka i tvůrce), souvisejí s jeho vývojem již od neútlejšího dětství a jsou proto podkladem pro existenci animace vůbec.
Za tímto účelem jsem si jako příklad vybrala animovanou tvorbu Michaely Pavlátové, přičemž tato práce nechce být v žádném případě monografickou studií, nýbrž mojí snahou je hledat kontexty její tvorby v souvislosti s výše vymezenými tématy. Hlavní charakteristické rysy jejích animovaných filmů se budou postupně objevovat v jednotlivých kapitolách jako podněty k rozvíjení úvah o tom, jaké může mít vliv okolí na způsob zobrazování prostoru, jak funguje vnímání barev na úrovni mozku, jakou důležitost mají tváře v sociálních vztazích a jak se tyto jednotlivé motivy transformují do výtvarného a tématického rukopisu autorky. V neposlední řadě se chci rovněž zabývat změnami společensko-politickými i technologickými a jejich vlivem na českou animaci, konkrétně pak na dílo Michaely Pavlátové.
|
|
|
Lekce Švankmajer
Kim, Eun Sue ; Ulver, Stanislav (vedoucí práce) ; Kubíček, Jiří (oponent)
Jan Švankmajer si opakovaně q různými způsoby do svých filmů přenáší y literárných děl a studií předobrazy lidí, kteří potlačují svobodu jednice nebo lidí, jejichž svoboda je potlačována. Film Šílení je také jedním z těchto typických příkladů. Hlavní cíl této práce sopčivá v rozboru pohledu Jana Švankmajera na otázku svobody, zejména skrze film Šílení, který je naplněn symboly a motivy svobody a útlaku, šílenství a trestání. Možná, že i my sami, ač žijící v současnosti nalezeme něco společného a utlačovanými hrdiny ze starých literárných děl. Ve snaze nalézt odpověď na abstraktní otázku, co je to svoboda si vypůjčím osobní pohled Jana Švankmajera a pokusíme se jej sdílet.
|
|
|
Rodinný animovaný film jako fenomén současnosti
Hájek, Tomáš ; Kubíček, Jiří (vedoucí práce) ; Koutský, Pavel (oponent)
Tato práce má za cíl blíže seznámit čtenáře s tématem celovečerního rodinného animovaného filmu. Čtenář se dozví postupný vývoj rodinného animovaného filmu od historie až po současnost. Seznámí se s prvními rodinnými filmy ve světě i u nás, velkými výrobními studii rodinného animovaného filmu či rodinnou televizní tvorbou. Zajímavý bude jistě také psychologický náhled na vývoj člověka a co v kterých letech ve filmech vyhledává. Doufám, že tato práce ?zasvětí? každého zájemce do rodinného animovaného filmu a mnoho věcí mu osvětlí.
|
host ::
RSS.