|
|
Má stanovování nádorových markerů u nádorů ovaria v kontextu posledních negativních závěrů prací i nadále nějaký význam?
Svoboda, Tomáš ; Fínek, Jindřich (vedoucí práce) ; Skalický, Tomáš (oponent) ; Hes, Ondřej (oponent) ; Vyzula, Rostislav (oponent)
Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni Husova 13, 306 05 Plzeň MUDr. Tomáš Svoboda Téma: Má stanovování nádorových markerů u nádorů ovaria v kontextu posledních negativních závěrů prací i nadále nějaký význam? Does the assessment of tumor markers in the context of the last negative conclusions still have any impact in ovarian cancer? Autoreferát k dizertační práci RTO FN Plzeň Odborný školitel: Doc. MUDr. Jindřich Fínek, PhD Obsah: 1. Úvod 2. Charakteristika ovariálních nádorů 2.1. Stručná anatomie a fyziologie ovarií 2.2. Epidemiologie nádorů ovaria 2.3. Etiologie a molekulární biologie onemocnění 2.4. Symptomatologie 2.5. Histopatologie ovariálních nádorů 3. Základní diagnostické metody a staging 4. Terapie nádorů ovarií 4.1. Chirurgická léčba 4.2. Chemoterapie 4.3. Radioterapie 5. Problematika onkomarkerů u nádorů ovaria 6. Cíl dizertační práce 7. Metodika práce 7.1. Soubory pacientek s ovariálním karcinomem 7.2. Charakteristika jednotlivých podskupin, klinických stavů a follow up 7.3. Výsledné parametry podle použité léčby 7.3.1. Operace 7.3.1. Chemoterapie 7.3.2. Radioterapie 7.4. Klasifikace a přežití 7.4.1. Klasifikace 7.4.2. DFS 7.4.3. OS 7.5. Stanovení nádorových markerů 8. Výsledky 9. Diskuze 10. Závěr 11. Souhrn 12. Použitá literatura 13. Přehled prací autora 1. Úvod Nádorová onemocnění jsou...
|
|
|
Nástin překladatelských postupů a metod v období raného novověku v kontaktu německo-českém
Zemenová, Markéta ; Svoboda, Tomáš (vedoucí práce) ; Veselá, Gabriela (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu v oboru dějin překladu. Zabývá se překladatelskými postupy a metodami užívanými v době raného novověku v rámci německo- českého meziliterárního transferu. Jejím předmětem je základní kvalitativní výzkum textového materiálu z 16. století a počátku 17. století, konkrétně analýza tří německých předloh a jejich dobových českých překladů. Výsledky provedené analýzy mají přispět k rozšíření a konkretizaci dosavadních poznatků o raně novověkém překladu a ke zmapování hlavních problémů spojených s translatologickým výzkumem starých tisků. Dochází k závěru, že dominantním rysem překladové činnosti v předmětném období bylo užívání různých, mnohdy protichůdných metod, že překladatelé zpravidla nepostupovali podle určité jasně vymezené a konzistentní překladatelské strategie a že v daném období pravděpodobně neexistovala žádná závazná a obecně platná překladová norma.
|
|
|
Goethovy a Schillerovy balady. Kritika a srovnání českých překladů
Böswart, Štěpán ; Svoboda, Tomáš (oponent) ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce)
Přínos diplomové práce lze rozdělit do následujících bodů: 1. Které básně byly překládány a jak překladatelé rozuměli pojmu balada? V období německé klasiky byl obsah pojmu jiný než dnes. V různých obdobích se podle toho lišil výběr básní, které překladatelé vybírali jako balady (kolísání je např. v básních s antickými motivy). Srovnání českých překladů by mělo ukázat, jaké bylo pojetí balady v českém kontextu a jak se měnilo v jednotlivých obdobích. V tomto bude srovnávací diplomová práce přínosem k teorii žánru. 2. Jsou balady okrajovou nebo centrální částí v Goethově a Schillerově díle a jak se u nás měnila recepce jejich překladů v různých obdobích? Překládala se od těchto autorů spíše dramata, próza nebo právě poezie? V tomto ohledu bude diplomová práce příspěvkem ke zmapování recepce překladů obou autorů německé klasiky u nás. 3. Jak čeští překladatelé interpretují výchozí text? Dávají důraz na náboženskou a didaktickou složku díla s cílem zdůraznit morální zásady, zaměřují se na líčení individuálního charakteru postav, nebo se drží spíše složky dějové? Každý překlad je zároveň interpretací a může otevřít nové významové složky (Benjamin, 1996). V diplomové práci budou vyhodnoceny české překlady a výsledkem by mělo být určení charakteristických překladatelských postupů a důrazů na významové složky díla.
|
|
|
Virtuální hřiště
Svoboda, Tomáš ; Pelikán, Josef (oponent) ; Vlčková, Zuzana (vedoucí práce)
Tato práce slouží jako doprovodný dokument k programu Virtuální hřiště. Tento program měl za úkol simulovat pohyb a interakci dokonale tuhých těles v reálném prostředí s gravitací. Měl být optimalizován tak, aby byl schopen na dnešních PC simulovat řádově desítky těles v reálném čase. To bylo bohužel mimo jiné i na úkor fyzikální přesnosti, ale myslím, že se povedlo vytvořit uvěřitelný model chování objektů. Do programu je také zakomponovaná simulace vozidla. Pokusím se zde nastínit problémy, kterým jsem musel při programování čelit a provedu srovnání s jinými algoritmy, které se používají k řešení podobných problémů. Na konci práce uvedu strukturu programu a uživatelskou příručku k programu.
|
|
|
Christian Morgenstern v českých překladech
Zapletalová, Ivana ; Svoboda, Tomáš (oponent) ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce)
České překlady Ch. Morgensterna jsou velmi různorodé - stejně jako jednotlivé šibeniční básně. Při analýze jsem se věnovala rozboru překladů od pěti českých překladatelů, jejichž dílo se nám dochovalo i v knižní podobě, a proto je čtenářsky stále aktuální. Jejich překlady Morgensterna byly inspirací pro další české umělce Staly se součástí divadelních a kabaretních představení a textů písní. V neposlední řadě ovlivnily původní tvorbu nejen představených překladatelů, ale i dalších českých spisovatelů. Největší soubor překladů Morgensternových šibeničních básní vytvořila překladatelská dvojice Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové. Knižně bylo vydáno více než 250 jejich překladů šibeničních básní a dalších groteskních textů. Při překládání interpretovali Morgensternovy šibeniční básně v kontextu moderního evropského umění 20. století. Možným důsledkem této překladatelské interpretace je zdůraznění expresivnosti šibeničních básní a v nich naznačené absurdity nebo iracionálnosti. Na pěti ze sedmi analyzovaných překladů vedly stylistické posuny k posunu celkového vyznění básně, překlady však byly (až na drobné odchylky) věrné metrickému i rýmovému schématu. Druhý největší soubor překladů (celkem 99) pochází od "utajeného překladatele" Rudolfa Havla. Tři analyzované překlady byly věrné konotativnímu i...
|
|
|
Recognition of 3D objects with uniform surface reflectance
Žemlička, Jakub ; Svoboda, Tomáš (oponent) ; Urban, Martin (vedoucí práce)
Jako alternativa k MSERům a Harrisovským bodům byla vyvinuta metoda pro detekci polygonálních struktur v obraze, která je založena na analýze hranových pixelů. Původní motivací bylo rozpoznávání objektů s uniformním povrchem. Detekované polygony lze ovšem také použít jako doplňující příznaky pro rozpoznávání neuniformních objektů. Navrhovaná metoda byla testována na reálné aplikaci týkající se pohledově invariantní detekce SPZ. Hlavním přínosem našeho postupu je jeho schopnost detekce polygonů bez ohledu na jejich velikost, počet vrcholů nebo orientaci. Polynomiální asymptotická složitost pro nízké stupně hledaných polygonů umožňuje našemu algoritmu jeho nasazení v aplikacích pracujících v reálném čase. Navíc jej lze jednoduše modifikovat pro hledání více typů polygonů najednou.
|
|
|
Rozsudek v překladové komunikaci
Čížková, Kateřina ; Svoboda, Tomáš (oponent) ; Uhle, Dorothea (vedoucí práce)
V rámci této diplomové práce je provedena kontrastivní textová analýza textového druhu soudního rozhodnutí (rozsudku) na třech textových rovinách (makrostruktura, mikrostruktura: jazykové šablony a slovní spojení). V teoretické části jsou definovány pojmy textový druh, makrostruktura, mikrostruktura textu, jazykové šablony a slovní spojení. Prostor je věnován rovněž problematice jazyka práva a administrativního stylu. Analýza pracuje s paralelním (německé a české paralelní texty) a bilingvním (německé originály a jejich překlady do češtiny) korpusem textů. V jejím rámci je proveden popis makrostruktury (organizace obsahové výstavby pomocí dílčích textů a nadpisů), excerpce a vymezení slovních spojení a excerpce, vymezení a klasifikace jazykových šablon. Analýza vychází z předpokladu, že převládající překladovou metodou na rovině makrostruktury je metoda dokumentární, na rovině mikrostruktury (slovní spojení, jazykové šablony) metoda instrumentální. Předpoklad se potvrzuje zčásti - na rovině makrostruktury dominuje dokumentární překlad, na rovině mikrostruktury se využívají postupy jak dokumentárního (kalk), tak instrumentálního překladu (modulace). Ukazuje se rovněž, že některé (především konstrukční) jazykové šablony přispívají k výstavbě makrostruktury, tj. že se nerealizují pouze na mikrorovině (rovině...
|
|
|
Problematika překladu dramatických textů: vliv divadelního potenciálů dramatického textu na překlad na příkladu her J.N. Nestroye
Nováková, Alena ; Veselá, Gabriela (oponent) ; Svoboda, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo zachytit hlavní specifika dramatického textu, která jsou rozhodující pro překladatelskou transformaci. Vycházeli jsme přitom především z předpokladu, že dramatický text je určen pro další (divadelní) transformaci. Zároveň jsme nezohledňovali extrémní případy divadelní produkce, jako je pantomima, taneční divadlo atd. Vzhledem k rozsahu a účelu práce nebylo možné vyčerpat tuto velmi rozsáhlou problematiku v celé její šíři, ale snažili jsme se upozornit na hlavní body, s nimiž je nutné při překladu dramatických textů počítat. Zaměřili jsme se především na neverbální prvky, které mohou z textu vyplývat. Teoretickou část jsme věnovali tzv. kategorii divadelního potenciálu dramatického textu, jeho možným zdrojům a divadelnímu kódu. Došli jsme k závěru, že v dramatickém textu není obsažena jediná možná inscenace, ale že text umožňuje několik interpretací, a tím pádem i inscenací. Zároveň nám vyplynulo, že neverbální prvky nejsou obsažené přímo v textu, jehož materiálem je výhradně jazykový kód, ale vyplývají z něj. Předpoklad další transformace (inscenace) nás také vedla ke snaze zachytit divadelní kód, tedy znaky, které se při inscenaci objevují a s nimiž musí překladatel počítat, aby nedocházelo k zbytečným redundancím. Teoretické úvahy jsme pro ilustraci a konkretizaci prokládali příklady...
|
|
|
Možnosti a využití jazykové animace při práci tlumočníka
Davidová, Monika ; Klein, Silke (oponent) ; Svoboda, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat a popsat problematiku spojenou s jazykovou animací a zjistit, zda ji lze nahlížet jako specifický druh translátorského jednání. Rozbor možností a využití jazykové animace je založen na predpokladu, že tlumocník je expert na interkulturní komunikaci a že jazyková animace je jednou z metod rozvoje interkulturní komunikace. Dalším predpokladem je, že efektivní interkulturní komunikace je v soucasné dobe základní podmínkou pro prežití v interkulturním svete. Výsledkem diplomové práce jsou formulace a dukazy tvrzení o smyslu využití jazykové animace pri práci tlumocníka jako možnosti rozvoje interkulturní kompetence úcastníku v interkulturních skupinách.
|
|
|
Rej divadelních her Arthura Schnitzlera. Dramatická tvorba A. Schnitzlera a její české překlady se zaměřením na hru "Reigen"
Veselá, Lenka ; Svoboda, Tomáš (oponent) ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce představuje příspěvek k dějinám překladu a týká se zejména oblasti překladů mezi německým a českým jazykem. Věnuje se dílu Arthura Schnitzlera, jednoho z nejvýznamnějších rakouských spisovatelů, jehož prozaické a dramatické texty oslovují publikum i dnes, po sto letech, a zaměřila se na druhou zmíněnou oblast jeho tvorby, tedy drama. Za Schnitzlerova života, především v období do první světové války, patřily jeho divadelní hry k nejčastěji uváděným kusům, hrály se přitom nejen v Rakousku, ale pronikaly i daleko za jeho hranice a v posledních několika desetiletích opět vzbuzují nemalý zájem - u kulturní veřejnosti a také v odborných kruzích; od 60. let vzniklo již několik set prací, jejichž tématem jsou nejrůznější aspekty Schnitzlerova života a díla. Pozornost přitahuje mimo jiné i velmi rozsáhlá biografická část dramatikovy pozůstalosti. Velká část Schnitzlerova života spadá do závěrečného období existence Rakousko-uherské monarchie, k níž náležely i země tvořící dnešní Českou republiku, a tak byla jeho tvorba v dané době hojně recipována také na českém území. Přesto nebyla její zdejší recepce dosud podrobněji zmapována, samotný Schnitzler a jeho dílo se ostatně nikdy, až na zcela ojedinělé výjimky, nestal předmětem soustředěnějšího zájmu českých badatelů. Také proto tvoří první...
|
host ::
RSS.