|
|
Studie listů Helianthus annuus L.
Rudolfová, Dagmar ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Práce byla zaměřena na studii listů H. annuus. Byl zvolen dichlormethanový a butanolový extrakt. K hodnocení těchto extraktů z hlediska jejich obsahových látek byla provedena TLC chromatografie a identifikace skupinových strukturních typů selektivními detekcemi. Dále k přečištění butanolového extraktu byla použita preparativní TLC chromatografie. Další část práce se zabývala provedením sceeningu antioxidační a fototoxické aktivity extraktů a získaných vzorků. Významnou antioxidační aktivitu vykázal vzorek 3 (CH2Cl2). Butanolový extrakt nebyl fototoxický, ale mohl by být toxický pro další organismy jako je pro jedince Tubifex tubifex.
|
|
|
Biologická aktivita obsahových látek rostlin XVI.; Vliv alkaloidů z Chelidonium majus L. na acetylcholinesterasu.
Bryndová, Šárka ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Bryndová, Š.: Biologická aktivita obsahových látek rostlin XVI. Vliv alkaloidů z Chelidonium majus L. na acetylcholinesterasu, Rigorózní práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hr. Králové, 71 stran. Klíčová slova: Alzheimerova choroba, alkaloidy, Chelidonium majus, acetylcholinesterasa, biologická aktivita. V rámci screeningu rostlin s obsahem alkaloidů, které inhibují aktivitu lidské erytrocytární acetylacholinesterasy byl podroben studiu vlaštovičník větší (Chelidonium majus L., Papaveraceae). K izolaci alkaloidů bylo použito 41,8 kg celé sušené rostliny (nať a kořen); z vyčištěného ethanolového extraktu byly získány směsi pseudokyanidů benzofenanthridinových alkaloidů, dále fenolové baze a alkaloidy z chloridů rozpustných i nerozpustných v chloroformu. Zabývala jsem se dělením benzofenanthridinových alkaloidů připravených z pseudokyanidů; z této směsi jsem kombinací sloupcové a tenkovrstvé chromatografie izolovala sanguinarin ve formě chloridu (porovnáním s autentickým standardem a porovnáním fyzikálně-chemických charakteristik izolované látky s údaji v literatuře). Biologická aktivita (inhibice lidské erytrocytární acetylcholinesterasy) byla IC50 2,69×10-5 M . V porovnání s biologickou aktivitou standardních alkaloidních inhibitorů acetylcholinesterasy (galanthaminu a...
|
|
|
Biologická aktivita obsahových látek rostlin XIII.; Vliv alkaloidů z Chelidonium majus L. na acetylcholinesterázu.
Vítková, Eva ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Vítková, E.: Biologická aktivita obsahových látek rostlin XIII.; Vliv alkaloidů z Chelidonium majus L. na acetylcholinesterázu. Rigorózní práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, 84 stran. Klíčová slova: Alzheimerova choroba, alkaloidy, Chelidonium majus, acetylcholineterasa, biologická aktivita. V rámci screeningu rostlin s obsahem alakaloidů, které inhibují aktivitu lidské erytrocytární acetylcholinesterasy byl podroben studiu vlatovičník větší (Chelidonium majus L., Papaveraceae). K izolaci alkaloidů bylo použito 41,8 g celé sušené rostliny (nať a kořen); z vyčištěného ethanolového extraktu byly získány směsi pseudokyanidů benzofenantridinových alkaloidů, dále fenolové baze a alkaloidy z chloridů ropustných i nerozpustných v chloroformu. Zabývala jsem se dělením alkaloidů připravených z chloridů nerozpustných v chloroformu; z této směsi jsem kombinací sloupcové a tenkovrstvé chromatografie izolovala allokryptopin ve formě baze (porovnáním s autentickým standardem a porovnáním fyzikálně- chemických charakteristik izolované látky s údaji v literatuře). Biologická aktivita (inhibice lidské erytrocytární acetylcholinesterasy) byla IC50 1,47.10-3 M. V porovnání s biologickou aktivitou standardních alkaloidních inhibitorů acetylcholinesterasy (galanthaminu a...
|
|
|
Biologická aktivita obsahových látek rostlin XIV.; Vliv alkaloidů z Chelidonium majus L. na acetylcholinesterázu
Kubincová, Dagmar ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
72 Abstrakt Kubincová, D.: Biologická aktivita obsahových látek rostlin XIV.; Vliv alkaloidů z Chelidonium majus L. na acetylcholinesterasu. Rigorózní práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hr. Králové, 74 stran. Klíčová slova: Alzheimerova choroba, alkaloidy, Chelidonium majus, acetylcholinesterasa, biologická aktivita. V rámci screeningu rostlin s obsahem alkaloidů, které inhibují aktivitu lidské erytrocytární acetylacholinesterasy byl podroben studiu vlaštovičník větší (Chelidonium majus L., Papaveraceae). K izolaci alkaloidů bylo použito 41,8 kg celé sušené rostliny (nať a kořen); z vyčištěného ethanolového extraktu byly získány směsi pseudokyanidů benzofenantridinových alkaloidů, dále fenolové baze a alkaloidy z chloridů rozpustných i nerozpustných v chloroformu. Zabývala jsem se dělením alkaloidů připravených z chloridů nerozpustných v chloroformu; z této směsi jsem kombinací sloupcové a tenkovrstvé chromatografie izolovala protopin ve formě baze (porovnáním s autentickým standardem a porovnáním fyzikálně- chemických charakteristik izolované látky s údaji v literatuře). Biologická aktivita (inhibice lidské erytrocytární acetylcholinesterasy) byla IC50 1,12.10-3 M. V porovnání s biologickou aktivitou standardních alkaloidních inhibitorů acetylcholinesterasy (galanthaminu a...
|
|
|
Obsahové látky Helianthus annuus L.
Niedobová, Soňa ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Opletal, Lubomír (oponent)
Má rigorózní práce se týkala zpracování butanolových frakcí listů taxonu Helianthus annuus L. za doprovodu biologických testů - jednalo se o testy na antioxidační aktivitu (DPPH test) a test na fototoxickou aktivitu. Frakce V 8-10 a V 15-17 jsou fototoxické i toxické pro jedince Tubifex tubifex a dá se předpokládat, že může obsahovat seskviterpenické laktony a být fototoxické i toxické i pro další druhy organismů. Antioxidační aktivita nebyla u žádné z frakcí potvrzena.
|
|
|
Fototoxický screening salicylanilidů pomocí Tubifex tubifex
Vondráková, Sylvie ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
SOUHRN Tato práce se zabývala hodnocením biologické aktivity vybraných fotosenzibilizátorů. Testujícím organismem je Tubifex tubifex Müll., test probíhá ve 24jamkových mikrotitračních destičkách. Z mnoha fototoxických látek bylo vybráno k posouzení fotodynamické aktivity šest sloučenin nasyntetizovaných na Katedře anorganické a organické chemie. Z mnoha parametrů byly vybrány dva endpointy-poškození a mortalita. Poškození vyvolávaly pouze 3,5-dichlor-4'-chlorthiosalicylanilid a 3,5-dichlor-4'-bromhiosalicylanilid. Mortalita (ozáření UV): 1. 3,5-dichlor-4'-chlorthiosalicylanilid-nejtoxičtější 2. 3,5-dichlor-4'-bromthiosalicylanilid 3. 3'.4'-dichlorthiosalicylanilid 4. thiosalicylanilid-vykazuje fototoxický potenciál 5. 5-chlorthiosalicylanilid 6. 4-methylthiosalicylanilid-nejméně toxický Mortalita (bez UV): 1. 3,5-dichlor-4'-chlorthiosalicylanilid-nejtoxičtější 2. 3,5-dichlor-4'-bromthiosalicylanilid 3. 3'.4'-dichlorthiosalicylanilid 4. 5-chlorthiosalicylanilid 5. thiosalicylanilid 6. 4-methylthiosalicylanilid -nejméně toxický
|
|
|
Fytochemický výzkum Helianthus annuus L. III
Rudolfová, Dagmar ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Macáková, Kateřina (oponent)
Rudolfová, D.: Fytochemický výzkum listů Helianthus annuus L. III. Diplomová práce 2007. Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, 105 s. Práce byla zaměřena na fytochemický výzkum listů Helianthus annuus. Cílem bylo připravit sumární extrakt z listů slunečnice, rozdělit ho na jednotlivé frakce a provést vyhodnocení těchto frakcí na základě skupinových detekčních činidel a testů na antioxidační aktivitu. Nejprve byl připraven ethanolový extrakt listů Helianthus annuus L. Po protřepání s n- butanolem, byl získán vodný podíl, který byl nanesen na chromatografickou kolonu. Získané frakce byly hodnoceny pomocí skupinových detekčních činidel na TLC deskách. Vybraná spojená frakce byla opět dělena na chomatografické koloně a získané frakce byly hodnoceny na TLC deskách. U vybráných frakcí z první a druhé chromatografické kolony byla v druhé části této práce hodnocena antioxidační aktivita pomocí DPPH testu a FRAP metody. Na základě chromatografických analýz byla zaznamenána přítomnost zejména cukrů, steroidů, terpenů, fenolů, laktonů a silic. Významnou antioxidační aktivitu vykázaly frakce HEA 25-28 (z první kolony) a HEA 6-8 (z druhé kolony).
|
|
|
Biologická aktivita obsahových látek rostlin VI. Vliv alkaloidů z různých rostlinných taxonů na acetylcholinesterázu
Řepová, Lucie ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
V rámci diplomové práce byl proveden screening látek alkaloidní povahy některých zástupců čeledí Papaveraceae a Fumariaceae na inhibici acytylcholinesterázy (AChE). Byla vypracována metoda přípravy optimálních extraktů (alkaloidních koncentrátů určitého typu) z různých morfologických částí rostlin Corydalis cava (L.) Schweigg. et Koerte (kořen), Uncaria tomentosa (WILLD.) DC. (kůra), Tabebuia impetiginosa (Mart. ex DC.) Stangl. (kůra), Peumus boldus (Molina) (list) a Papaver somniferum L. (makovina). Po přípravě primárního extraktu, jeho okyselení a předčištění, byly připraveny výtřepky různé bazicity extrakcí diethyletherem (L, pH ∼2; A, pH ∼8; B, pH ∼12) nebo chloroformem (A1, pH~8; J, pH ∼3; E, pH ∼10). Jednotlivé typy výtřepků byly analyzovány TLC v neutrální a bazické soustavě na silikagelu a testovány na obsah alkaloidů (Dragendorffovo činidlo). Výtřepky s obsahem alkaloidů byly dále spolu se standardy (fysostigmin, galanthamin) podrobeny bioautografické metodě sloužící ke zjištění inhibiční aktivity na AChE. AChE pocházela z elektrického úhoře, pro barevnou reakci byl zvolen 1-naftylacetát a Fast Blue B sůl; pozitivní reakcí znamenající inhibici AChE byly bílé skvrny na fialovém pozadí. Ve všech sledovaných vzorcích rostlinného materiálu byla prokázána přítomnost inhibitorů AChE, kteří...
|
|
|
Biologická aktivita obsahových látek rostlin VII.Vliv alkoloidů z různých rostlinných taxonů na acetylcholinesterázu
Nováková, Jana ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Nováková, J.: Biologická aktivita obsahových látek rostlin VII. Vliv alkaloidů z různých rostlinných taxonů na acetylcholinesterázu. Diplomová práce, Univerzita Karlova V Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, 78 s. V rámci diplomové práce byl proveden screening látek alkaloidní povahy z některých zástupců čeledí Papaveraceae a Fumariaceae na inhbici acytylcholinesterázy (AChE). Byla vypracována metoda získání optimálních extraktů (alkaloidních koncentrátů určitého typu) z morfologických částí rostlin Chelidonium majus L. (nať, kořen), Eschscholtzia californica CHAM. (nať), Corydalis solida (L.) SW. (nať) a Papaver somniferum L. (makovina). Po přípravě primárního extraktu, jeho okyselení a předčištění byly připraveny po alkalizaci (Na2CO3, NaOH) výtřepky diethyletherem (L, pH 2; A, pH 9; B, pH 12) a chloroformem (jodidy kvarterních bazí (J, pH 3; E, pH 9). Jednotlivé typy výtřepků byly sledovány pomocí TLC v neutrální a bazické soustavě na silikagelu na obsah alkaloidů (Dragendorffovo činidlo). Výtřepky s obsahem alkaloidů byly dále podrobeny zjištění inhibiční aktivity na AChE pomocí autobiografické metody spolu se standardy (fysostigmin, galanthamin) s použitím TLC (silikagel, neutrální vyvíjecí soustava). AChE pocházela z elektrického úhoře (electric eel), pro barevnou reakci byl...
|
|
|
Farmakognostická studie Alnus spp.
Chlebek, Jakub ; Jahodář, Luděk (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Karlova Univerzita v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Téma diplomové práce: Farmakognostická studie Alnus spp. Student: Jakub Chlebek Abstrakt Diplomová práce Farmakognostická studie Alnus spp. se skládá z teoretické a experimentální části. Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku třech domácích druhů (Alnus glutinosa, Alnus incana, Alnus rugosa) v České republice, fytochemický přehled sloučenin a jejich biologických aktivit v rodě Alnus. Experimentální část pojednává o fytochemické studii a biologické aktivitě látek v kořenech Alnus glutinosa. Sušené kořeny olše lepkavé (Alnus glutinosa) byly extrahovány roztokem aceton-voda (7:3). Souhrnný extrakt byl chromatografován přes silikagelovou kolonu využívající gradient MeOH-CHCl3 (0, 1, 2, 4, 8, 16, 32, 100 %). Celkově bylo odebráno 36 frakcí. Všechny separace byly analyzovány pomocí TLC (hexan-ethylacetát-methanol, 2:2:1). Steroly byly detekovány ve frakci č. 7 pomocí TLC, teploty tání a GC-MS. Z majoritních sterolů byly prokazány β-sitosterol a β-sitostanol, z minoritních sterolů campestanol, campesterol. Frakce č. 10 a 19 byly analyzovány pomocí HPLC. Antioxidační aktivita frakce č. 19, měřena pomocí DPPH radikálu, byla nízká (EC50 0,32 mg/ml). Zkušenosti z testovací silikagelové kolony byly...
|
host ::
RSS.