|
|
Historické motivy v českém barokním kazatelství
Zilynská, Kateřina ; Maur, Eduard (oponent) ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce)
Užívání historických motivů v českých barokních kázáních souvisí s dobovou představou o tom, že starobylá tradice je zárukou kvality. V kázáních pronesených v klášterech se to projevuje poukazy na zakládací legendy těchto řádových domů, do centra pozornosti se tedy dostávají předchůdci barokního osazenstva kláštera. Ostatní posluchači takové promluvy, kteří nebyli stejně vzdělaní jako místní mniši a někteří ani nedokázali číst, mohli díky historizujícímu kázání slyšet o příslušných (pseudo )historických událostech vůbec poprvé v životě. Role kazatele jako zprostředkovatele výsledků bádání učených mnichů pro ostatní je zřetelná zvláště tehdy, čerpal-li z rukopisných latinskojazyčných podkladů. Na druhou stranu známe i případy, kdy autor promluvy využil svého vystoupení k propagaci knížky o dějinách daného místa, která byla sepsána právě se zřetelem k lidovému čtenáři.
|
|
|
Kateřina ze Žerotína, rozená z Valdštejna, na Třebíči a Červené Lhotě (1568-1637). Edice korespondence
Tibitanzlová, Radka ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
První zmínka o Kateřině ze Žerotína, rozené z Valdštejna, se objevila v odborné literatuře roku 1839 v Jungmannově Slovníku česko-německém, kde Jungmann citoval slovo "vašnostiný" a jeho použití uvedl na příkladu Kateřinina dopisu z roku 1631. Dále o Kateřině učinil poznámku archivář Markrabství moravského Vincenc Brandl, který v roce 1866 napsal, že " ... 22. června 1614 se Karel starší ze Žerotína počtvrté oženil a vzal si vdovu po Smilu Osovském z Doubravice a na Třebíči Kateřinu z Valdštejna."I Ve druhé polovině 19. století získalo Františkovo muzeum v Brně čtyři svazky rukopisů od neznámého dárce, které pocházely z třebíčského archivu. Jedním z nich byly "všelijaké listy v kopiářích nepojmenované , ,,2 pam. Později se ukázalo, že touto "nepojmenovanou paní" je Kateřina ze Žerotína, rozená z Valdštejna. Dopisy z let 1631 a 1633-1635 byly ale pouhým zlomkem její kdysi velmi rozsáhlé korespondence. V letech 1894 a 1895 vydal edici těchto dopisů František Dvorský.3 Se jménem Kateřiny z Valdštejna se lze setkat také v edicích dopisů Karla staršího ze Žerotína od Františka Dvorského a Vincence Brandla.4 Další zmínky se o ní objevily v díle Petra Chlumeckého o Karlovi starším ze Žerotína,5 v Riegrově slovníku naučném6 a postupně také v publikacích zabývajících se šlechtickou genealogií - za všechny lze uvést...
|
|
|
Zábava, slavnosti a chování Italů v raném novověku očima českých kavalírů. Příspěvek k proměnám stereotypů v nakládání s volným časem
Šlejmarová, Silvie ; Kubiš, Karel (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Pokud bych se měla pokusit o zařazení této práce do kontextu různých přístupů uplatňovaných v moderní historiografii, zdá se mi, že kolísá někde mezi pokusem o náhled na italskou realitu prvních stoletích novověku vnímanou prizmatem historické antropologie a dějin každodennosti. Z obou dvou směrů jsem se na jejích stránkách snažila uplatnit to nejlepší, co nabízejí, ať už se jedná o historicko - antropologické zaměření se na specifické případy, roli symbolismu v každodenním životě společnosti projevující se navenek v podobě různých gest, zvyků a rituálů důležitých pro utváření a udržení určité představy světa a úzkou návaznost na výsledky sociologického a antropologického bádání.! Z dějin každodennosti jsem si vypůjčila zase důraz na opakovatelnost, všednost a stereotyp, které se v kontextu cestování po Apeninském poloostrově ukázaly také celkově velmi důležitými komponentami v životě elit. Nehledě na tyto dva odlišné přístupy k historickému materiálu bylo mým cílem se především co nejvíce přiblížit k tomu, co nabízejí dějiny kultury vnímané v tom nejširším slova smyslu, které hlavně v posledních zhruba dvaceti letech dodaly historické vědě dostatečně silné impulsy podněcující výzkum v oblasti slavností, festivit a způsobů prožívání volného času vnímaných jako významný prostředek pro rekonstrukci mentality...
|
host ::
RSS.