|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Ostrovy v bouři. Českoslovenští legionáři a všednost let válečných 1918-1920
VÁCHA, Dalibor
Předkládaná práce se dotýká problematiky všednodennosti československých legionářů v Rusku v letech 1918-1920 a jejich návratu do vlasti. Jednotlivé kapitoly mluví o stravování, hygieně, volném čase, vztahu k Rusku, ke smrti atp. Práce se dělí na dvě části po pěti kapitolách. Hlavními prameny byly legionářské deníky, paměti a romány. V příloze nalezneme soupis pramenů a literatury, stručný chronologický přehled, slovníček legionářského slangu a další. Práci doplňuje také krátká obrazová příloha.
|
|
| |
|
|
Venkovské farnosti Doudleby a Kamenný Újezd v době baroka
ŠIMÁNEK, Jan
Předkládaná práce se snaží ukázat na příkladu dvou sousedních farností na jihu Čech ? Doudleb a Kamenného Újezda ? jak vypadal život lidí ve venkovských farnostech v druhé polovině 17. a první polovině 18. století. Analýzou řady pramenů církevní i patrimoniální provenience se snaží vytvořit dostatečně plastický obraz života lidí v mikrokosmu obou farních obvodů. Kromě úvodu, závěru, seznamu pramenů a literatury, seznamu zkratek a příloh je vlastní text práce rozdělen do čtyř hlavních částí. První vychází z odborné literatury a snaží se postihnout problematiku farní organizace, jejího významu a proměn v pobělohorských Čechách. Nejrozsáhlejší je druhá část práce s názvem Člověk ve farnosti. Zaobírá se postavením jednotlivých subjektů, které ve farnostech působily ? faráře, kostelního patrona a jeho úředníků, kostelníka, kantora i sociálními poměry farníků. Podkapitola nazvaná Lidé vážení rekonstruuje nejčastější kmotry, svatební ceremoniáře a kmotrovské vazby mezi lidmi ve farnosti. Poslední podkapitola druhé části analyzuje několik zajímavých konfliktů v obou farnostech. Třetí část nese název Kostely a fary ? ekonomika a hmotná kultura. Nejprve pojednává o hospodaření obou kostelů a hmotném zabezpečení farářů. Především na základě dochovaných inventářů se dále pokouší rekonstruovat vzhled a vybavení kostelů, farních domů a podobu farních domácností vybraných kněží. Čtvrtá část je nazvána Duchovní život a věnuje pozornost především doudlebské farnosti. Soustředí pozornost na cyklus církevních slavností a poutí během roku, udělování svátostného křtu a sňatku, místní zbožné bratrstvo a konkrétní projevy zbožnosti. Část práce věnovanou duchovnímu životu uzavírá srovnání se situací v sousední farnosti Kamenný Újezd.
|
|
| |
|
|
Jiří Frejka (1904-1952)
RAUCHOVÁ, Jitka
Předkládaná rigorózní práce Jiří Frejka (1904-1952) se snaží o poznání osobnosti Jiřího Frejky a o její opětné zařazení do kulturního a společenského kontextu období první poloviny dvacátého století. Jako tvůrce osobité režijní poetiky přispěl Jiří Frejka nebývalou měrou k vývoji českého divadelnictví, ale neméně významné jsou i jeho teoretické práce, kterými pomáhal formulovat nové směřování českého divadla zejména v poválečném dvouletí. ládaná práce je založena na biografickém půdorysu, neboť život a tvorba jsou v případě Jiřího Frejky těžko rozlišitelné. Osou se tak stává chronologie jeho života, ohraničená výrazněji následujícími mezníky ? dětstvím, dospíváním, prvními režijními zkušenostmi, spjatými s ranou fází českého avantgardního divadla, působením v Národním divadle, uměleckým vedením v Městských divadlech pražských a konečně i epilogem v karlínském divadle. Této chronologii pak odpovídá i členění do tří základních kapitol, mezi něž jsou vložena dvě intermezza, zabývající se Frejkovou publikační činností a jeho podílem na konstituování moderní podoby divadelního školství.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.